Výživa těhotných a kojících žen Mgr. Klára Papežová tehotny_par-f526_290 undefined undefined Správná výživa n1) V těhotenství nminimalizace vrozených vývojových vad nsprávná tělesná hmotnost novorozence nfyzický a mentální vývoj nprevence alergií a mnohých onemocnění npřínos i pro maminku (prevence vzniku zdravotních problémů, správná hmotnost maminky) n n2) V období kojení nz mateřského mléka čerpá všechny živiny nbudování imunitního systému miminka nzabraňuje vzniku alergií a onemocnění n nTěhotenství a kojení klade zvýšené nároky na spotřebu energie a živin n ANd9GcTLEXqvdRpoNGJkHtpLUz0ToCbXbbYrx0dT8aSLg0hOdud9-2HUaA Výživa před početím nvelký význam - lidské tělo ukládá některé složky stravy do zásob – využití v případě nedostatku nstrava ovlivňuje zdravotní stav organismu matky – často odráží zdravotní stav plodu/dítěte nnedostatek/nadbytek některých komponent stravy – ohrožení zdraví plodu n nHmotnost maminky před početím novlivnění průběhu těhotenství a zdraví dítěte n vysoká váha – vyšší porodní váha plodu (porodní komplikace - následky) n nízká váha – nedostatek nutrientů, nízká porodní hmotnost, riziko rozvoje onemocnění n nPozor na „jo-jo“ efekty před otěhotněním a mezi jednotlivými těhotenstvími n(riziko DM, ↑TK, mohou vést k nadváze novorozence či předčasnému porodu) n n n nZásady správné výživy před početím n nDostatečný příjem hlavních živin nOptimální tělesná hmotnost nPolynenasycené mastné kyseliny (PMK) nKyselina listová nŽelezo nVápník nJod n n n n n ANd9GcRNm1VyhjSaMgTR3ZojOg9txz0nIPbJf19p7k6Rta4JWDfLkerG8Q nPolynenasycené MK n nstavební jednotky některých tuků, především rostlinných olejů (řepkový, slunečnicový, sojový, lněný, ořechy) a rybího tuku nz hlediska ranného těhotenství – důležité pro vývoj NS (3.týden těhotenství) nmnohdy ještě žena netuší, že je těhotná – zaměření na příjem v době plánování (některé PMK jsou řazeny mezi preventivní faktory rozvoje onemocnění srdce a cév) nDDD cca 18 g/den n nKyselina listová (folová) n nnezbytná pro tvorbu nových buněk nnedostatek v počátku těhotenství (především 4.-7.týden) – zvýšené riziko rozštěpu neurální trubice u plodu= VVV postihující míchu plodu – ↑ příjem 3 měsíce před početím 600μg/den a především v 1. trimestru – vývoj NS nantikoncepce + kuřačky – snížená využitelnost – zvýšená spotřeba (alkohol+jednostranné diety) nzdroj – syrová zelenina, ovoce, luštěniny, játra, mléko, kvasnice (ničí se varem) nDDD až 600 µg/den n n ANd9GcR8Nke09Bb4JQN2OSOjZ6iOQMu3PqwRBRSGnv19Qqyw7GYkhPvh hlavkovy-salat-recepty nŽelezo n ndeficit před otěhotněním - často deficit i v těhotenství ntěhotenství = vysoké nároky na železo ( tvorba červených krvinek) npoměrně častý výskyt deficitu v těhotenství (stanovení z hemoglobinu norma n nad 110 g hemoglobinu/l krve). nadaptační mech.: zvyšuje se vstřebatelnost Fe, nepřítomna ztráta Fe n menstruací. n nZdroje n hemové železo vstřebatelnost 20-30 % n nehemové železo vstřebatelnost 2-5% n vstřebatelnost snížena (oxaláty, polyfenoly, vysoký příjem vápníku, sojový protein) n vstřebatelnost zvyšuje (vitamin C, živočišné bílkoviny a některé organické kyseliny) n DDD 15-20 mg/den ANd9GcQHC5I8-p139uYj-eS3Qqh4NcFUFHOL1fLWDh_EtskVgELz7yBGsg nJod nnedostatek v počátečních fázích těhotenství - závažné poruchy vývoje plodu nzvýšený příjem před početím a v 1. trimestru nnedostatek – špatné prospívání plodu, nižší porodní hmotnost, při závažném deficitu poškození mozku dítěte nzdroj – mořské ryby, mořští živočichové, méně vejce, mléko, sůl nDDD 200 µg/den n nVápník nvápník se do kostí ukládá do 25-30 roku života, spíše záleží na kvalitě kostí před n otěhotněním než na přísunu vápníku v těhotenství nV období, kdy se tvoří kostra nového jedince, je Ca využíván ke stavbě skeletu plodu nběhem těhotenství se až dvojnásobně zvyšuje vstřebávání vápníku. ndo těla dítěte přechází během těhotenství až 30 g vápníku. nzdroje: mléčné výrobky, mléko, košťálová zelenina, skořápkové ovoce. nDDD 1000-1500mg n nSuplementace- viatminy před početím – např. MamaVit apod. n – spojeno s nárůstem hmotnosti o 2-3 kg n undefined Změny v organismu nZměna metabolismu, morfologické a hormonální změny n nZměny související s výživou n nVlivem hormonů – lidský placentární laktogen, prolaktin, choriogonádotropní hormon aj. – vyplavovány do krve – změny nv metabolismu základních živin, rychlost jejich zpracování a vstřebávání některých látek n nZvýšená potřeba energie – zvyšuje se klidový energetický výdej ženy, ve 2. polovině těhotenství až o 60 % (cca 200 – 300 kcal / den) nSacharidy – v 1.trimestru se zvyšuje hladina inzulinu – zvýšené vytváření tukových zásob (zdroj energie v období laktace) nTuky – nárůst plazmatických lipidů (cholesterol, TAG, fosfolipidy, lipoproteiny, volné MK ) – důležité pro vývoj plodu – tvorba nových buněk, volné MK a TAG – zdroj energie / lipoproteiny – transport tuků v krvi nBílkoviny – nezbytné pro tvorbu nových buněk plodu, dělohy, placenty, prsů n→ navýšení potřeby o 10-15g/den (10g = plátek 30% sýra + celozrnný rohlík / sklenka mléka + rohlík / krajíc chleba + 2 plátky drůbeží šunky n nZměny v GIT - vliv progesteronu – produkce ve zvýšené míře – ochabování hladkého svalstva GIT - ↓ pohyblivost nzažívacího traktu – zažívací obtíže (vyprazdňování střev, zácpa, pohyblivost žaludku a svaloviny kardie (pyróza), nnevolnost, zvracení – pravděpodobně vliv hCG a změny v metabolismu glukozy (ranní hypoglykemie) n nVlivem estrogenů – zmnožení krevních kapilár – citlivost dásní – krvácení n nTělesné změny – růst orgánů (děloha, prsa, placenta, plod, plodová voda, pupečník, tuková tkáň), zvýšen objem vody no 6l, objem krve stoupá o 30 % nFunkční změny nzvyšuje se srdeční výdej o 30-40%, minutová ventilace, ↓imunitních funkcí, změny endokrinních funkcí n Navýšení energetických potřeb v období těhotenství n1.trimestr nnení zapotřebí zvyšovat energetický příjem n2. a 3. trimestr n200 – 300 kcal (např. 1 celozrnný rohlík + bílý jogurt + jablko / celozrnný rohlík + lučina (jemně) + 2 plátky 30% sýra + zelenina) noptimálně n1.trimestr: 1-2kg, každý další týden 0,3 – 0,5kg/týden n noptimální váhový přírůstek - závisí na hm. před početím n undefined Regulace hmotnosti v těhotenství nTěhotenství je spojeno s nárůstem hmotnosti (růst plodu, placenty, zvyšování objemu plodové vody a jiných tělních tekutin, zvětšování dělohy, prsů, částečná tvorba tukových zásob) – největší podíl na přírůstku hmotnosti – plod, zvětšení některých orgánů matky, tělní tekutiny n Důvod Hmotnost Placenta 650g Plodová voda 800g Plod 3200g Děloha 1000g Prsy 500g Objem krve 1500g Tuk 3300g Celkem 10950g vaha1 n n n n nRiziko nadměrného nárůstu váhy n -vysoká porodní hmotnost plodu – horší průběh porodu (obtížné vybavení plodu z porodních cest, protrahovaný porod, ↑ riziko hypoxie plodu a rozsáhlejších porodních poranění) -obézní ženy - ↑ riziko těhotenské cukrovky, ↑TK, zánětů žil DK -přetrvávání váhových přírůstků n nRiziko nedostatečného nárůstu váhy n -snížená porodní hmotnost plodu – rozvoj onemocnění -předčasný porod / potrat n undefined Výživa v těhotenství nEnergie nnavýšení po 2 a 3. trimestru se zvedá potřeba energie přibližně o 200-300 kcal/den, ncelkem až 10000kj/den n nBílkoviny n15 % E příjmu, navýšení o 10-15g/den (DDD cca 75-80 g/den), nevynechávat kvalitní nzdroje bílkovin (živočišné potraviny), rost:živ =1:1 n nTuky n30 % E příjmu, DDD cca 75g/den, kombinace rostlinné a živočišné nnasycené:mono:polynen 1(20-30g):1,4(28-42 g):1,6(12-18g), Pozor na trans-nenasycené nMK (možná souvislost s předčasnými porody) n nSacharidy naž 60 % E příjmu, vzhledem k narušené regulaci glukózy vybírat spíše zdroje npolysacharidů undefined nMinerální látky a Vitaminy n ndostatečný přísun Ca (1000-1500mg), Fe (15-20 mg), J (200-230 µg), Zn (podpora nimunity, pro inkorporaci Fe do hemoglobinu, resorpce snížena při nadbytku fytátů, nvlákniny, extrémních dávkách jiných stopových prvků kyseliny listové, Zdroje: obilniny, nmaso, vejce, sýry plody moře)(15 mg), Mg (předčasná děložní činnost, Zdroje: zelené nčásti rostlin, obilniny, luštěniny, ořechy, Vysoké dávky Ca ↑ exkreci Mg) (400 mg). nstoupá potřeba většiny vitaminu, ale nijak výrazně (vitamin D (10µg), E (14 mg), K (75 nmg), B1 (1,5 mg), B2 (1,6 mg), B 6 (2,5 mg), Listová (600 µg), Niacin (18 mg), B12 (3,5 nmg). C (110 mg). Pozor! vitamin A – vysoké dávky = hrozí teratogenní účinky (DDD n0,8mg). n nVláknina n 30g/den n nTekutiny n30-35 ml/kg tělesné hmotnosti/den, záleží na vnitřních a vnějších podmínkách (hl. nzvracení, okolní teplota apod.). Základ voda slabě mineralizovaná 150-500mg/litr), pozor nna bylinné čaje, vždy konzultovat s lékařem či lékárníkem. n n n n undefined Čemu se vyhýbat? n nnejpozději ve chvíli, kdy se nastávající maminka dozví o svém těhotenství, by měla ze stravy vyloučit: nalkohol nuzeniny - obsahuji velké množství soli, karcinogenních látek. numěla sladidla včetně barvených a ochucených nápojů – mohou poškodit mozek plodu nplísňové sýry - omezit a možná i docela vynechat, protože zvyšuji riziko kvasinkových a plísňových onemocněni nveškeré potraviny napadené nežádoucími plísněmi narašídy (solené „buráky“), bývají ze všech ořechů nejčastěji napadeny plísněmi npotraviny s přemírou konzervačních látek (konzervy, předhotovené pokrmy..) nkofein – káva a černý čaj npřemíru soli - otoky npřemíru cukru a bílého pečiva – navýšení hmotnosti nchinin (tonik) nztužené tuky (tzv. 100% tuky užívané ke smaženi nebo pečeni) / přemíru tuků - živočišné i rostlinné tuky (pozor, všeho moc škodí) nsyrové ryby a syrové maso (tatarák, sushi apod.) - - zelenina Potravinová pyramida nejen v těhotenství nobilniny a výrobky z nich, těstoviny a pečivo n 3 - 6 porcí n(1 krajíc chleba (60g), 1 rohlík, vařená rýže nebo těstoviny jako příloha (125g)) n novoce a zelenina. n3 - 5 porcí n(1 hrnek syrové listové zeleniny, 1 rajče, 1 paprika, 1 mrkev, 1/2 hrnku vařené nebo strouhané zeleniny (asi po 100 g), menší porce brambor (125 g)) n novoce n2 - 4 porce n(1 středně velké jablko, 1 pomeranč, 1 banán, vše asi po 100 g, sklenice (200 ml) neředěné ovocné šťávy) n nmléko a mléčné výrobky n3 – 4 porce n(1 sklenice mléka (250 ml), porce jogurtu (cca 180 ml), 55 g nízkotučného sýra, 40 g tvarohu) n ndrůbež, ryby, červené maso, vejce, luštěniny n2 porce n(125 g kuřete bez kůže, rybího masa nebo jatečného masa (telecího )) n pyramida Obtíže v těhotenství n nZácpa nZvracení nPyróza nOtoky nAnémie (viz. prekoncepční výživa) nGestační diabetes nZdravý chrup n undefined Zácpa nvliv hormonání (progesteron ↓ peristaltiky), tlak rostoucí dělohy na GIT, omezená pohybová aktivita, konzumace suplement železa, změna stravovacích návyků. ndostatečný pitný režim, přísun hl. nerozpustné vlákniny (min. 5 porcí ovoce a zeleniny, celozrnné výrobky, vločky, psyllium, semínka), pohyb (alespoň chůze), kysané mléčné výrobky, Šaratice, Zaječická (obsah hořčíku, nalačno pouze několik ml), kompoty nna každého zabírá jiné opatření n nZvracení n naž u 70 % těhotných npříčina není přesně známa, pravděpodobně vliv choriogonadotropního hormonu (hCG) ¨hypoglykemie ¨silnější vnímání pachů ¨snížená motilita GIT nnevynechávat snídani! ráno před tím, než vstaneme z postele něco sladkého (pár piškotů), strava častěji během dne, předcházet pocitům hladu (hypoglykémie), vyhýbat se příliš tučným jídlům, perlivým nápojům, někdy lépe snášena studená jídla než teplá nv případě zvracení n - dostatečný pitný režim, vody středně a silně mineralizované, n - správná ústní hygiena, nečistit si zuby hned po zvracení, vypláchnout ústa a čistit zuby až po 30 minutách nPro snížení pocitu nevolnosti vit. B6 (pyridoxin), zázvor, meduňkový / mátový čaj n Pyróza – pálení žáhy naž 60 % žen npůvodce je především růst dělohy a její tlak na orgány uložené v dutině břišní a také vliv progesteronu, který snižuje napětí svěrače mezi jícnem a žaludkem. njíst jídla nedráždivá, ne příliš tučná a vyvarovat se alkoholu. Vhodné je také nechodit spát bezprostředně po jídle, spát se zvýšenou horní polovinou těla nLéky - ↓vstřebávání Fe, jiné s obsahem Mg – průjem – konzultace s lékařem n nOtoky n n - mírné otoky běžné (kotníky, zápěstí a prsty) – zvýšená tendence organismu zadržovat vodu, ↓ hladiny bílkovin (albuminu) v krvi a tlak dělohy na dolní dutou žílu -jednostranné otoky – zánět či trombóza, při výskytu bolestivých otoků DK – lékař -preeklampsie – rozsáhlé generalizované otoky spojené se ↑TK a bílkovina v moči ndostatečný přísun tekutin (neomezovat tekutiny), slabě mineralizované vody s nízkým obsahem sodíku pod 20 mg/l, omezení soli ve stravě, vyhnout se dlouhému stání na jenom místě, pohyb, cévní gymnastika (kroužení kotníky/fajfka,špička), nemít v sedu nohu přes nohu, odpočívat na levém boku (nedochází k tlaku dělohy na DDŽ), odpočinek s nohama ve zvýšené poloze (45°) n n paleni_zahy2 Výživa matky a prevence chronických onemocnění nněkterá onemocnění mohou mít základ již v nitroděložním vývoji ntěhotná žena může svým životním stylem ovlivnit zdraví miminka nna rozvoji onemocnění (alergie, obezity, ↑TK, diabetu mellitu 2. typu, některých srdečních onemocnění u dítěte) se podílí mnoho faktorů – opatření v těhotenství novlivnitelné faktory – kvalita stravy, ovzduší, stresové situace, alergeny, léky, infekce n ovlivnitelné - vysoká/nízká porodní hmotnost novorozence, nedostatek nutričních n elementů (DM II, ↑TK, ↓ inteligence dítěte, některá srdeční onemocnění aj.) nneovlivnitelné faktory – genetika n nalergie nmultifaktoriální příčina – přílišná hygiena, užívání ATB, nevhodná strava, chemikálie, genetika nrizikové období nitroděložního vývoje – 2.trimestr nnejrizikovější období – ranné dětství 4-6 měsíců npotravinové alergie – z jídelníčku těhotné maminky není zapotřebí vynechávat alergenní potraviny, pouze v případě že matka nebo otec dítěte jsou alergičtí na danou potravinu. vyhnout se pouze nadměrné konzumaci alergenních potravin (mléko, vejce, ryby, luštěniny, ořechy) n n Časové vymezení 1.trimestr (početí – 12.týden těhotenství 2.trimestr 13 – 24.týden 3.trimestr Od 25. týdne do porodu Charakteristika období - zakládání všech orgánů - riziko VVV - kvalitní strava - vyhýbat se alkoholu, kouření aj. tox. látkám - růst plodu - ukládá tuk do zásoby - vývoj orgánu - osifikace kostí - nárůst hmotnosti plodu - mineralizace kostí - dozrávání orgánů - rostoucí děloha – útlak orgánů v DB - potíže Navýšení energetického příjmu Není potřeba navyšovat příjem, strava kvalitní, pestrá Navýšení příjmu přibližně 200 – 300 kcal/den – kvalitní pestrá strava stejné živiny PNMK – 12-18g/den k.listová – 600 μg/den B6 – 2,5 mg/den B12 – 3,5 μg/den jod – 230 μg/den zvýšená potřeba bílkovin o 10g/den zvýšená potřeba vápníku na 1200 mg/den zvýšená potřeba železa na 20 mg/Den stejné jako ve 2.trimestru Váhový přírůstek do 2 kg, může dojít i k mírnému poklesu hmotnosti navýšení hmotnosti o 0,3 - 0,5kg/týden navýšení hmotnosti o 0,3 - 0,5kg/týden Nejčastější zdravotní obtíže nevolnost, zvracení, únava zácpa Zácpa, nadýmání, pálení žáhy, otoky, problémy se spánkem, únava, bolesti pohybového aparátu Výživa kojících ntvorba mateřského mléka znamená pro matku n •zvýšený výdej energie o cca 380-500 kcal (1590 KJ-2095 KJ) a •Zvýšený příjem živin: bílkovin o cca 20 g/den n n(např. krajíc chleba + 3kolečka drůbeží šunky + rajče + jablko) n •vitaminů a min.l.– mírné navýšení (vit. D, k.listová, vápník, železo, zinek) •tekutin: přidat 500-1000ml/den – ztráty tekutin kojením • nmnožství mateřského mléka se výživou příliš ovlivnit nedá (organismus matky je nastaven tak, aby produkce mléka byla nejvyšší prioritou) njod, selen, mastné kyseliny a vitaminy rozpustné ve vodě (vitaminu C a některé vitaminy ze skupiny B) mohou obsahově v mateřském mléce kolísat. Tyto elementy je nutné dodávat stravou denně nvitaminy rozpustné v tuku v MM příliš nekolísají nnutrienty jako je např.kyselina listová, vápník, železo, zinek, měď, vit. D→Obsahuje mateřské mléko ve stabilní koncentraci a její obsah není závislý na nutričním příjmu npotřeba některých minerálních látek (Zn a Fe) nezávisí ani tak na jejich množství v mateřském mléce, je spíše důležitá kvalitní strava již v období těhotenství, kdy si dítě vytváří zásoby těchto minerálních látek. n ¨ ¨příčiny poklesu tvorby mléka – stres, nepohoda, nedostatek čas na jídlo – pokud je v pohodě maminka, je v pohodě i dítě ¨Jak zvýšit tvorbu mléka? – zvýšit „poptávku“ – čím více mléka z prsu odebíráme, tím více se ho tvoří ¨ n Kterým potravinám se vyhnout nalkohol (neklidné, plačtivé děti, odmítnutí mléka) nkáva – kofein prostupuje do MM nenergetické nápoje nnadýmavé potraviny ((luštěniny, brukvovitá zelenina – květák ,kapusta, zelí). Čerstvé pečivo, hrušky, cibule, česnek (co nadýmá maminku a tatínka – geny) ncitrusové plody, ryby, vejce, ořechy, mléko – konzumovat v přiměřeném množství (potravinová pyramida), případně sledovat reakci dítěte npotraviny silně kořeněné nuzené a smažené potraviny ANd9GcRIaCV71zXNU7G8Z5e7BFRIucnBs1J9DU9kMh0E2R8zODnxRvnX ANd9GcScsrCOSjthG8U4lXWSiSYLJW3Z3VSYx79CdxK5u7YK7FD2Pq-Z Použitá literatura n nBRÁZDOVÁ, Z. Výživa těhotných a kojících žen. Brno, 2004. nHRONEK, M. Výživa v těhotenství a při laktaci. Maxdorf, 2006. nKELLER, U., MEIER, R., BERTOLI, S. Klinická výživa. Praha: Scientia Medica, 1993. nPOKORNÁ, J., BŘEZKOVÁ, V., PRŮŠA, T. Výživa a léky v těhotenství a při kojení. Brno, 2008. nMÜLLEROVÁ, D. Výživa těhotných a kojících žen. Praha: Mladá fronta, 2004. n n nDěkuji za pozornost ANd9GcRcdzmaM8BZ1dDVYkccuPtBY0ySloxCjsAYi6mJQ_ZWkgf8r8MH