25.4.2012
‹#›
25.4.2012
1
ALTERNATIVNÍ PEDAGOGIKY
Podkladem pro přednášku jsou níže uvedené publikace v plné, nebo v částečné přenesené citaci.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
2
Literatura:
1.Průcha, J.: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha: Portál, 2001. ISBN: 80-7178-584-9
2.Papagiannis, G. J., Easton, P. A., Owens, J. T.: The school restructuring movement in the USA: an
analysis of major issues and policy implications. Paris: UNESCO, 1992
3.Kosová, B.: Hodnotiene jako prostriedok humanizácie školy.TRIAN s.r.o Bánská Bystrica, 1997, ISBN
80-8055-067-0
4.Hopf, A.: Sociální pedagogika pro učitele. Praha: Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta, 2001.
ISBN 80-7290-053-6
5.Hrabal, V.st. Hrabal, V. ml.: Diagnostika. Praha: UK-nakladatelství Karolinum, 2002. ISBN
80-246-0319-5
6.Čačka, O. a kolektiv: Psychologie imagitivní výchovy a vzdělávání s příklady aplikace. Brno,
Masarykova univerzita: Doplněk, 1999. ISBN 80-7239-034-1
7.Průcha,J., Walterová, E., Mareš, J.: Pedagogický slovník. Praha, Portál, 2001. ISBN
80-7178-579-2.
8.Střelec, S. (ed): Studie z teorie a metodiky výchovy II. Brno: Masarykova univerzity, 2005. ISBN
80-210-3687-7.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
3
PROČ A JAK SE ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ MĚNÍ
Škola současnosti není určitě taková, jakou si ji ještě pamatujeme z našeho mládí.
Můžeme odpovědně konstatovat, že
„..dosud asi nikdy v historii lidské civilizace nedocházelo k tak významným změnám ve školství a
vzdělávání, jež se realizují nebo plánují nyní, v období elektronické komunikace a informační
exploze, globální ekonomika apod.“ (1, s.9)
Školy s alternetivními prvky pedagogik (užívaný termín alternativní školy), s nimiž se setkáváme.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
4
Školy s alternativními prvky pedagogik (užívaný termín alternativní školy),
s nimiž se v nejrůznějších podobách dnes setkáváme, jsou součástí těchto dramatických přeměn.
„Proto  chceme-li správně porozumět tomu, proč vůbec alternativní školy vznikají a fungují,
 musíme objasnit podstatu celkových změn
 ve školství a vzdělávání, a to nejen v českém prostředí, nýbrž i v mezinárodním kontextu“. (1,
s.9)

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
5
ZMĚNY V OBSAHU VZDĚLÁVÁNÍ
Nepochybně zásadní změna nastala ( a průběžně stále probíhá) v obsahu vzdělávání.,
 přičemž mnohé předměty byly zachované (matematika),
některé byly vyřazeny (branná výchova,
astronomie, výrobní praxe apod.), některé přibyly (rodinná výchova, informatika apod.).

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
6
STRUKTURA SYSTÉMU VZDĚLÁVÁNÍ
Z předchozího vyplývá, že ke změnám ve strukturování předmětů ve své podstatě výrazně nedošlo.
Novými strukturálními prvky jsou tzv. integrované předměty, např. na gymnáziích předmět Základy
společenských věd  v kurikulu obsahuje témata : ekonomiky, politologie, přírodních věd,
psychologie, sociologie aj. dle volby .

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
7
KDO MÁ MÍT VLIV NA KONTROLU A ŘÍZENÍ AUTONOMNÍ ŠKOLY V OBCI :
školská správa
rodiče žáka
celá veřejnost
jak daleko může jít autonomie poskytovaná školám
a jak přitom zachovávat určitou míru vnějšího řízení
a kontrolami nad školami ?

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
8
ZDOKONALOVÁNÍ ŠKOLSTVÍ(ZŠ)
Spojuje několik složek :
•výzkum kvality a efektivnosti škol
•
•
•teorie školských reforem a inovací
•
•pedagogická prognostika
•
•vzdělávací politika

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
9
ZŠ zahrnuje dílčí a krátkodobé inovace lokálního charakteru ,
Také rozsáhlé reformy celostátního rozsahu spojené s podstatnými změnami ve školství
Uplatňuje se pojem RESTRUKTURALIZACE VZDĚLÁVÁNÍ (restructuring).
Příslušný termín znamená „signifikantní změnu vzdělávání“ ve smyslu radikální reformy podle
evropského pojetí (Papagiannis, Easton, Owens, 1992, s.2):
Restrkturalizace se vztahuje ke třem rozhodujícím oblastem vzdělávání :

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
10
•obsah a metody vyučování
•organizace a řízení škol
•rozdělování a využívání finančních prostředků

tyto tři oblasti reformy jsou ve vzájemné interakci a jako celek vytvářejí produkty vzdělávání.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
11
HUMANIZACE ŠKOLY (3, s.6)
Skupina amerických pedagogů a psychologů zveřejnila podmínky a cíle humanizace školy pro orientační
potřebu učitelů:

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
12
1.      Humanistická  pedagogika akceptuje potřeby  žáků a vytváří možnosti poznávání a programů
jako celku, přičemž bere ohled na potenciál žáků.
2.      Ulehčuje žákům vyjádření svého vlastního současného stavu a možnost vyzkoušet  si své síly
a snaží se u všech o rozvinutí vědomí vlastní hodnoty.
3.      Klade důraz na osvojování základních schopností žít ve společnosti vytvořené z několika
kultur (multikulturní společnosti). Toto zahrnuje akademickou, osobní, interpersonální, komunikační
a ekonomickou oblast.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
13
1.    4.  Snaží se o osobní podíl na pedagogických rozhodnutích a praktikách. Za tímto účelem má
v úmyslu zahrnout žáka do procesu své vlastní výchovy.
2.    5.  Uznává důležitou úlohu pocitů a používá hodnoty a vnímání jedince jako nedílnou součást
procesu výuky.
3.      6.Vytváří učební klima podporující růst osobnosti, které má být žákem vnímáno jako
zajímavé, plné porozumění, poskytující podporu  a neohrožující strachem.
P        7. Pěstuje v žácích opravdový respekt před hodnotami bližního a schopnost řešit konflikty
(ASCD
1978,s.9)

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
14
Z uvedeného můžeme vyvodit, že pomoc žákům spočívá  ve formulování a aplikování principu
dobrovolnosti, s ohledem na individuální životní dráhu a skupinovou orientaci (Hopf, 2001).
Autor také zformuloval postupy německé humanistické pedagogiky do těchto orientačních bodů:

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
15
1.      brát v ohled potřeby žáků
2.      rozvíjet všechny oblasti osobnosti
3.      ulehčit žákovi popsat svůj současný stav
4.      učinit ze žáka vychovatele sebe sama
5.      přiznat důležitou roli pocitům
6.      vytvořit učební klima plné porozumění, podpory a klima zbavené strachu
7.      rozvíjet opravdový respekt pro hodnoty bližních

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
16
Závěrem A. Hopf shrnuje, že při dodržování humanizačních postojů
 se zvyšuje pravděpodobnost,
že učitelův styl výchovy a způsob interakce bude
vnímat subjekty  jako schopné se samostatně řídit,
nikoliv jako ovládané a kontrolované objekty.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
17
„Problém učitelů není kde, kdy a na kom získávat údaje, ale jako to dělat validně, spolehlivě a
objektivně“ (Hrabal, 2002).
Doposud nedošlo ke komplexním systémovým změnám. To, co v současnosti probíhá, jsou  jenom dílčí
změny. Stále „…setrvává  mnoho lidí pracujících  ve školství  pro jistotu v intencích těch
požadavků, které si zvykli  plnit po dobu své školní docházky.
Velká část stávajících škol se u nás stále ještě drží tradičního zkoušení naučených poznatků,
dlouhých výkladů, stejně jako pasivity a poslušnosti žáků“. (Čačka, 1999,s.308).

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
18
ALERNATIVNÍ ŠKOLA[1]
[1] Lit.:
Průcha,J: Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. Praha, Portál, 2001;
Svobodová, J., Jůva, J.: Alternativní školy. Brno, Paido 1996;
 Rýdl, K.: Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. Brno, Vyd. F. Zeman 1994.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
19
Pedagogická slovník :
„Obecný termín pokrývající všechny druhy škol (soukromé i státní, veřejné), které mají jeden
podstatný rys:
odlišují se od hlavního proudu standardních (běžných, normálních) škol určité vzdělávací soustavy.
Odlišnost může spočívat ve specifičnostech obsahu vzdělávání, organizace a metod výuky, hodnocení
vzdělávacích výsledků žáků apod.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
20
ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
(Svobodová, J., 2005)

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
21
Nejznámější pedagogické koncepce z období reformní pedagogiky:
·
  Montessoriovská
·        Waldorfská
·        Jenská
·        Daltonský plán
Winnetská soustava
·        Freinetovská

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
22
školy církevní a soukromé
        Otevřená škola
·        Komunitní škola
·        Škola podporující zdraví
·        Tvořivá škola
·        Integrovaná nebo Inkluzivní škola

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
23
Nejznámější alternativní produkty uvedu pouze informativně,
neboť tyto vzdělávací koncepce mají již dostatečný výběr informačních zdrojů.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
24
Montessoriovská pedagogika
Maria Montessofi (1870-1952) založila svůj první Dům dětí v Římě v r. 1907 pro malé děti z ulice.
Měla podíl především na rozvíjení předškolní pedagogiky.
Hlavními atributy jejího systému pro senzomotorickou (smyslově pohybovou) výchovu jsou didaktický
materíál
(bohatá soustava pomůcek) a pedagogicky upravené prostředí (nábytek a koberce, tabule, kliky,
zařízení).
Její práce byla založena na pedocentrismu, což vede k individuálnímu přístupu k dítěti.
www.montessoricr.cz.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
25
Waldorfská pedagogika
První školu založil Rudolf Steiner (1861-1925), pro dětí továrních dělníků tabákové firmy
WaldorfAstoria.
 Základem koncepce je antroposofie, která sice není obsahem výuky, ale nezbytná je v přípravě
učitelů.
Z antroposofie vycházejí výchovné postupy, ale záleží na učiteli nebo učitelských sborech, jak
antroposofii chápou a jak s ní pracují.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
26
Antroposofie
 Soustava filozoficko-pedagogických názorů na výchovu člověka vytvořená rakouským filozofem a
pedagogem R. Steinerem (1861-1925).
Antroposofie se hlásí ke křesťanství, avšak zároveň začleňuje i některé prvky východoasijských a
jiných náboženství.
Je základem koncepce waldorfské školy, jejímiž zastánci je přijímána. Některými odborníky je
kritizována jakožto "mytická" , nebo dokonce "okultní světonázorová výchova".

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
27
Waldorfská pedagogika
n

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
28
Škola bývá prezentována jako:
 svobodná (volná),
jednotná,
koedukovaná,
 všeobecná.
Jedná se o ucelený výchovný a vzdělávací systém, který má některá organizační výchovná specifika -
výuku v epochách podle rámcových osnov,
 předmět eurytmie,
zvláštní postavení učitele ve třídě,
 řízení školy kolegiem učitelů,
velký podíl rodičů na práci školy,
Žákovské forum,
vlastní systém vzdělávání učitelů.
Waldorfská škola je rozšířena po celém světě, v Brně je jedna mateřská a jedna zkladní škola tohoto
typu (www.waldorf.cz).

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
29
Daltonská pedagogika
Autorkou daltonské koncepce (název podle města Da1ton, Massachusetts, USA), je
Helen Parkhurstová (1887-1959).
Do dnešního dne se vyvinula da1tonská koncepce jako způsob organizace práce ve třídě nebo škole,
respektující vlastní tempo dětí v učení,
 jejich volbu (z předložené nabídky témat) a možnost spolupracovat s ostatními spolužáky (svoboda,
samostatnost, spolupráce).

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
30
Podporuje:
 inciativu,
dodržování dohodnutých dohod a pravidel,
odpovědnost za vlastní práci
 nebo rozhodnutí.
Samostatná práce i volnost se stimuluje pomocí instrukcí nebo zadání.
Začleňuje se také vyučování skupinové a nevylučují se ani klasické vyučovací hodiny.
Daltonská škola je nejvíce rozšířena v Holandsku. Informace o brněnských školách v Asociaci
da\tonských škol v ČR a Da\ton International uvádí např. portál www.ceskaskola.cz.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
31
Nedostatky daltonského plánu
měla překonat winnetská soustava,
 kterou uvedl do života
CARLETON WOLSEY WASHBURNE (1889-1968)
ve Winnetce u Chicaga.
Učební látka byla rozdělena na dvě části:
první část, obsahující  nutné základní učivo,
 měl každý žák absolvovat individuálně svým tempem jako v daltonském plánu;
druhou, tvořivou část, založenou na praktických úkolech ze života, řešil žák ve skupinové
spolupráci.
 Do skupin se žáci zařazovali podle individuálních zájmů a schopností.
Avšak ani tento systém zcela nepřekonal nedostatky daltonského plánu, jeho individualismus,
formalismus a fragmentárnost ve vzdělání.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
32
Jenská pedagogika
Autor Jenského plánu
Peter Petersen (1884-1952)
koncipoval jenskou školu jako
učení ve společenství.
Zrušením ročníků se vytvářejí smíšené kmenové skupiny (nižší 1.-3. třída, střední 4.-6. třída,
vyšší 7. a 8. třída, mladistvých 9.-10. třída),
posilující různost a spolupráci mladších a starších dětí.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
33
Mezi organizační formy činnosti v jenském plánu patří práce v denních a týdenních plánech,
v kruhu,
v kurzech
a volná práce.
Uplatňují se metody :
rozhovoru,
hry a
slavnosti.
 Prostor třídy je vybaven jako "školní obývaci pokoj", v němž kmenová skupina působí na vytváření
nejzdravějších způsobů vzájemného působení a soužití věkově rozdílných dětí.
Jenská škola je nejrozšířenější v Holandsku a v Německu. V ČR jsou školy, které využívají prvků
jenského plánu.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
34
Freinetovská pedagogika
Zakladatelem moderni, pracovní školy byl Celestin,Freinet (1896-1966).
V centru jeho pedagogiky stojí
dítě jako jedinec,
který je tvořivým členem společnosti
a má se na jejím rozvoji podílet

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
35
Moderní škola neklade důraz na množství látky určené k pamětnímu učení,
ale na zdraví a elán individua, na jeho aktivitu,
využití bohatých vzdělávacích možností za použití pracovního
materiálu a techniky.
Zajímavou metodou práce ve freinetovské škole je postup podle indivíduálního plánu,
 práce s tiskařským strojem,
korespondence s ostatními školami,
práce s kartotékou,
 práce v "dílničkách",
zkoumání, hledání a experimentování mimo školu, využití učebních materiálů, které nemusejí být vždy
používány přesně určeným způsobem atd. Freinetovské školy jsou rozšířeny především ve Francii, ale
také v Belgii, Holandsku a Dánsku.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
36
OTEVŘENÁ ŠKOLA, OTEVŘENÉ VYUČOVÁNÍ
Otevřená škola je obecné
 označení takové školy,
která se otevírá navenek vůči okolní komunitě
a dovnitř vůči svému osazenstvu
 - žákům, učitelům a rodičům.
Otevřené vyučování je způsob školní práce, pocházející ze 60. a 70. let 20. století z USA a Anglie,
kde se rozvíjelo pod názvem "open education".

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
37
Komunitní školou se může stát každá škola, která kromě tradičního vzdělávání a výchovy ve třídách
poskytuje vzdělávání, ale také relaxaci a může nabídnout aktivní trávení volného času (sportovní,
kulturní aktivity) při zapojení místní komunity do tohoto procesu.
Má k dispozici školní prostory a maximálně využívá materiálních i lidských zdrojů, je otevřená
odpoledne, večer i o víkendech.
Chod školy mohou ovlivňovat nejen učitelé, ale i děti (prostřednictvím školního parlamentu) a
jejich rodiče.
KOMUNITNÍ ŠKOLA (centrum)
A KOMUNITNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
38
PROJEKT ŠKOLA PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ (ZDRAVÁ ŠKOLA)
Program Škola podporující zdraví
směřuje k výchově ke zdravému způsobu života v nejširším slova smyslu.
Dvěma integrujícími principy činnosti škol podporujících zdraví jsou
- respekt k přirozeným potřebám jednotlivce a - rozvíjení komunikace a spolupráce.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
39
VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZAČÍT SPOLU
 (Step by Step)
Vzdělávací program Začít spolu je alternativní vzdělávací program s důrazem
 na individuální přístup k dítěti a partnerství školy s rodinou a okolní komunitou.
V České republice se uplatňuje od roku 1994 v mateřských a od roku 1996 i v základních školách. (Ve
24 zemích světa je program znám pod mezinárodním označení Step by Step.), Je realizován za podpory
Sorosovy nadace

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
40
ITV - INTEGROVANÁ TÉMATlCKÁ VÝUKA
Američanka Susan Kovaliková, autorka systému,
vytvořila svůj vzdělávací model
na základě zkušeností z práce s nadanými dětmi (které se ve škole nudily).
Jejím cílem byla změna školy v takové prostředí, kde by talentované děti dostaly adekvátní
příležitost, další podněty přímé zkušenosti. Při té příležitosti si uvědomila,
 že i ostatní děti,
které nebyly vybrány jako nadané,
 touží po zajímavé škole, která by nabízela zajímavé učení a kam by chodily rády.
Chtěla vytvořit školu, kde by dostaly svoji šanci všechny děti. ITV je založena na výzkumech mozku
a jejich aplikace do školní praxe.

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
41
Pedagogický projekt je určen jednotlivým pedagogům i celým školám.
 Nabídku programu tvoří systém kurzů, zaměřených
- na zavedení osobnostní a sociální výchovy do škol,
- na podporu vztahu rodiny a školy,
- na vedení školy
- a na spolupráci pedagogického sboru a okolní komunity.
Projekt hledá nové cesty a nové nápady pro změnu školy a může pomoci k vytvoření vzdělávacího
programu
CELOSTÁTNÍ VZDĚLÁVACÍ PROJEKT
"DOKÁŽU TO?"

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
42
Domácí vzdělávání bylo v České republice dosud možné bez pevného právního ukotvení. Jeho oficiální
status byl "pokusné ověřování odlišné organizační formy základního vzdělávání - tzv. domácí
vzdělávání".
Tento experiment vznikl na žádost rodičů, kteří nedůvěřovali současné škole a usilovali o uplatnění
práva postarat se o své děti sami.
 Od počátku existence programu se potýkali s nemalými problémy.
Domácí vzdělávání nebylo právem rodičů, ale výjimečnou vzdělávací příležitostí danou rodičům, pro
výjimečné případy řešení
specifických vzdělávacích potřeb některých žáků 1.-5. ročníku základní školy
INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ
(dříve DOMÁCÍ VZDĚLÁVÁNÍ)

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
43
E -LEARNING

25.4.2012
‹#›
25.4.2012
44
n
n
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST
DĚKUJI ZA POZORNOST