Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Základy klinické cytogenetiky I Základy klinické cytogenetiky I Mgr.Hanáková Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno DEFINICE A HISTORIEDEFINICE A HISTORIE • klinická cytogenetika se zabývá analýzou chromosomů (jejich počtem a morfologií), jejich segregací v meióze a mitóze a vztahem mezi nálezy chromosomových aberací a fenotypovými projevy. • vznik moderní lidské cytogenetiky se datuje od roku 1956, kdy Tjio a Levan vyvinuli efektivní metodiky analýzy chromosomů a stanovili, že normální počet lidských chromosomů je 46. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno SCHEMA LIDSKÉ SOMATICKÉ BUŇKYSCHEMA LIDSKÉ SOMATICKÉ BUŇKY buněčné jádro cytoplasma s organelami Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno GENETICKÝ MATERIÁL JÁDRA BĚHEM BUNĚČNÉHO CYKLU GENETICKÝ MATERIÁL JÁDRA BĚHEM BUNĚČNÉHO CYKLU buněčný cyklus somatických buněk (interfáze, mitóza, cytokineze) - G1, S, G2 fáze = INTERFÁZE nejdelší fáze buněčného cyklu, chromatin je málo kondenzovaný nebo dekondenzovaný (pouze konstitutivní heterochromatin zůstává trvale kondenzován) - M fáze = MITÓZA + cytokineze dělení jádra a následně buňky kondenzace chromatinu vznik chromosomů, rozchod chromosomů do dceřiných buněk Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno DEFINICE KLINICKÉ CYTOGENETIKY DEFINICE KLINICKÉ CYTOGENETIKY chromosomy = spiralizované molekuly DNA počet chromosomů člověka = 46 (metafáze mitózy) DNA rozptýlená v buněčném jádře (interfáze) chromosomy vznikají při buněčném dělení Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMATIN A CHROMOSOMY BĚHEM BUNĚČNÉHO CYKLU kondenzace chromatinu, vznik chromosomů CHROMATIN A CHROMOSOMY BĚHEM BUNĚČNÉHO CYKLU kondenzace chromatinu, vznik chromosomů během buněčného cyklu se chromatin nachází v různých fázích spiralizace (v interfázi nízký stupeň spiralizace, během mitózy postupná kondenzace, maximální v metafázi mitózy) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY V PRAXICHROMOSOMY V PRAXI dvouchromatidový metafázní chromosom schema chromosomu Chromosom s G- pruhy Chromosom obarvený po celé délcetelomerická oblast telomerická oblast Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMCHROMOSOM • centromera = heterochromatinová oblast (konstitutivní heterochromatin), místo rozdělení krátkých a dlouhých ramének, místo spojení sesterských chromatid, místo tvorby kinetochorů v meióze a mitóze, (primární konstrikce, zaškrcení) • telomera = specifická DNA sekvence na koncích každého chromosomu (každé chromatidy, dvoušroubovice DNA), která zajišťuje integritu chromosomu během buněčného dělení (repetitivní hexamer (TTAGGG)n) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY V PRAXI karyotyp CHROMOSOMY V PRAXI karyotyp • utříděný a zhodnocený soubor chromosomů somatických buněk jedince, označujeme počet chromosomů, typ pohlavních chromosomů a případné aberace (zápis karyotypu např. 46,XY) • normální lidský karyotyp se skládá ze 46 chromosomů, z toho 22 párů autosomů (nepohlavních chromosomů) a 2 gonosomů (pohlavních chromosomů) • chromosomový pár je tvořen homologními chromosomy, z nichž jeden je zděděn od otce a druhý od matky, nepárové chromosomy jsou nehomologní (somatické diploidní buňky) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÁPIS KARYOTYPUZÁPIS KARYOTYPU 46,XX - normální ženský karyotyp 46,XY - normální mužský karyotyp počet chromosomů v jádrech buněk jedince typ pohlavních chromosomů Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY V PRAXI normální mužský karyotyp 46,XY CHROMOSOMY V PRAXI normální mužský karyotyp 46,XY Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY V PRAXI normální ženský karyotyp 46,XX CHROMOSOMY V PRAXI normální ženský karyotyp 46,XX Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY V PRAXI třídění chromosomů podle umístění centromery CHROMOSOMY V PRAXI třídění chromosomů podle umístění centromery • metacentrické chromosomy centromera téměř nebo úplně uprostřed, tedy krátká a dlouhá raménka jsou (téměř) stejně dlouhá • submetacentrické chromosomy centromera mimo střed chromosomu, p a q raménka jsou jasně délkově odlišena Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY V PRAXI třídění chromosomů podle umístění centromery CHROMOSOMY V PRAXI třídění chromosomů podle umístění centromery • akrocentrické chromosomy centromera je umístěna velmi blízko jednomu konci; od krátkých ramének jsou odškrceny satelity (malé výrazné části chromatinu); místo odškrcení = sekundární konstrikce (tenké stopky); (sekundární konstrikce obsahuje kopie genů kódujících rRNA = organizátor jadérka) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY V PRAXI třídění chromosomů do skupin podle velikosti a pozice centromery normální mužský karyotyp 46, XY CHROMOSOMY V PRAXI třídění chromosomů do skupin podle velikosti a pozice centromery normální mužský karyotyp 46, XY Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKYMETODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY • odběr materiálu • kultivace – získání dostatečného množství dělících se buněk • zpracování suspenze buněk • vykapání suspenze na podložní sklíčka • pruhování / barvení chromosomů - metody 1. volby v indikovaných případech - relativně levné metody (ve srovnání s metodami molekulární cytogenetiky) podrobnosti – viz seminář Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY pruhování chromosomů METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY pruhování chromosomů G – pruhování chromosomu č. 1 – vzor a reálné chromosomy zkracování (spiralizace) chromosomu Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY pruhování chromosomů METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY pruhování chromosomů pruhy na každém raménku jsou očíslovány vzestupně od centromery k telomeře číslování pruhů na chromosomech číslo pruhu umožňuje jednoznačnou identifikaci každého pruhu 1.rozpruhování 2.rozpruhování 3.rozpruhování s postupnou kondenzací chromosomu se zmenšuje počet pruhů Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY význam pruhování chromosomů METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY význam pruhování chromosomů 46,XX,t(1;15)(q12;q22) • rozeznáme chromosomy podobné morfologie (specifické pruhy každý chromosom) • lze zkontrolovat genetický materiál chromosomu po celé délce • zápis strukturních přestaveb – v zápisu strukturní přestavby jsou uvedena čísla pruhů na ramenech chromosomů, které vstoupily do přestavby, ve kterých došlo ke zlomu. definován rozsah a lokalizace abnormality Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno GONOSOMY – CHROMOSOMY X, YGONOSOMY – CHROMOSOMY X, Y autosomy v chromosomovém páru – homologní po celé délce chromosomů Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno MEIÓZAMEIÓZA crossingover Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno GONOSOMY – CHROMOSOMY X, YGONOSOMY – CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI MEZI X A Y CHROMOSOMEM: - odlišná morfologie (Y menší než X, u chromosomu Y centromera blíže ke konci krátkých ramének než u X) - chromosomy X a Y obsahují jen malé množství homologního genetického materiálu (PSEUDOAUTOSOMÁLNÍ OBLASTI + některé geny mimo pseudoautosomální oblasti) ODLIŠNOST MEZI CHROMOSOMY X A Y A AUTOSOMY: - u autosomů dochází v profázi meiózy I k párování homologních chromosomů po celé jejich délce a k výměně genetického materiálu mezi chromatidami homologních chromosomů (rekombinace genetického materiálu (crossing over)) význam – zvýšení genetické variability - u chromosomů X a Y dochází k párování pouze v pseudoautosomálních (homologních) oblastech (na koncích krátkých a dlouhých ramének) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno AUTOSOMY – crossing over (párování po celé délce chromosom v profázi meiózy I - proces vzniku spermií) AUTOSOMY – crossing over (párování po celé délce chromosom v profázi meiózy I - proces vzniku spermií) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno AUTOSOMY – crossing over (párování po celé délce chromosomů v profázi meiózy I - párování homologních úseků) AUTOSOMY – crossing over (párování po celé délce chromosomů v profázi meiózy I - párování homologních úseků) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOMY X, Y – crossing over (párování pouze v pseudoautosomálních oblastech v profázi meiózy I u mužů – párování homologních úseků) CHROMOSOMY X, Y – crossing over (párování pouze v pseudoautosomálních oblastech v profázi meiózy I u mužů – párování homologních úseků) k párování v meióze I dochází pouze v pseudoautosomálních oblastech na koncích krátkých a dlouhých ramen chromosomů X a Y dědičnost genů v pseudoautosomálních oblastech připomíná dědičnost autosomálních genů – pseudoautosomální dědičnost Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOM YCHROMOSOM Y projekt lidského genomu odhalil 307 genů na chromosomu Y, více než 1000 genů na chromosomu X gen SRY – „sex determining region Y“ – produktem je testes determinující faktor (TDF) delece se vyskytují pouze de novo, chybí u fertilních otců heterochromatin Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOM YCHROMOSOM Y pohlaví u člověka je určeno přítomností či absencí genu SRY, který řídí vývoj primordiálních gonád směrem ke vzniku testes Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Nesoulad mezi typem pohlavních chromosomů v karyotypu a pohlavím pacienta Nesoulad mezi typem pohlavních chromosomů v karyotypu a pohlavím pacienta 46,XYfemale 46,XXmale Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Nesoulad mezi typem pohlavních chromosomů v karyotypu a pohlavím pacienta Nesoulad mezi typem pohlavních chromosomů v karyotypu a pohlavím pacienta 46,XXmale 46,XYfemale Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno 46,XYfemale; 46,XXmale vznik fenotypů může mít spojitost 46,XYfemale; 46,XXmale vznik fenotypů může mít spojitost vznik v důsledku abnormální rekombinace mezi Xp a Yp v meióze v zárodečných buňkách otce, dochází k přenosu genu SRY na chromosom X / ztráta genu SRY na chromosomu Y (gen SRY je lokalizován v blízkosti pseudoautosomální oblasti na Yp, obvykle do rekombinace zahrnován nebývá, normální rekombinace se týká pouze pseudoautosomálních oblastí) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno 46,XYfemale – další možnosti vzniku46,XYfemale – další možnosti vzniku • mutace genů na jiných chromosomech nebo chromosomové změny - delece či mutace v genu Tfm na chromosomu X – syndrom testikulární feminizace (viz obrázek) - duplikace části Xp v oblasti Xp21 s lokalizací genu DAX1 – transkripční faktor, hraje roli při určení pohlaví, působení je závislé na genové dávce (nadbytek SRY produktu – tvorba varlat, nadbytek produktu DAX1 – tvorba vaječníků) - mutace na autosomech - chromosom 17q gen SOX9, gen nezbytný pro tvorbu varlat - chromosom 9 pruh p24, gen DMRT1 delece – oblast nezbytná pro normální vývoj mužského pohlaví - chromosom 11 pruh p13 gen WT1 – dominantní mutace vede k výrazné poruše vývoje testikulární tkáně (ženský nebo obojetný genitál) - a další (pseudohermafroditismus…) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno 46,XYfemale – další možnosti vzniku46,XYfemale – další možnosti vzniku delece či mutace genu Tfm na chromosomu X – kóduje receptory pro testosteron – rezistence cílových orgánů k androgenům (SRY gen přítomen a je funkční) – syndrom testikulární feminizace (androgen insensitivity syndrome) – ženský fenotyp, přítomny testes v malé pánvi, predispozice k malignímu zvrhnutí Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOM XCHROMOSOM X • normální ženský karyotyp – 2 chromosomy X • normální mužský karyotyp – 1 chromosom X kompenzace rozdílu v počtu kopií X vázaných genů (dávky genových produktů) u žen – náhodná inaktivace jednoho X chromosomu (lyonizace) (Mary Lyonová 1961) - jeden chromosom X se stává transkripčně inaktivním, v interfázních jádrech je viditelný v podobě Barrova tělíska (heterochromatin, sex chromatin) (Murray Barr) autosomy – každý gen přítomen ve 2 kopiích, odchylky mohou vést k abnormálnímu fenotypu, v některých případech ke smrti jedince Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOM XCHROMOSOM X Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOM XCHROMOSOM X - k inaktivaci jednoho X chromosomu dochází v časném stádiu vývoje embrya - inaktivace chromosomu maternálního či paternálního původu je náhodná (tkáně – mozaika populací klonů, které exprimují alely genů buď z paternálního nebo maternálního chromosomu X) - jakmile k inaktivaci dojde, jedná se o jev trvalý (v somatických buňkách) a všechny buňky, které vzniknou dělením buňky mateřské, mají inaktivovaný stejný chromosom X - v zárodečné linii je inaktivovaný X chromosom reaktivován (pravděpodobně důležité pro úspěšné dokončení oogeneze) - u karyotypů s početními aberacemi – nadbytečnými chromosomy X – jsou vždy všechny X chromosomy, kromě jednoho, inaktivovány, každý X chromosom může tvořit samostatné Baarovo tělísko nebo mohou vytvářet jen 1 Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOM XCHROMOSOM X na inaktivovaném X chromosomu je inaktivována většina genů, ale některé zůstávají aktivní (10 – 15% genů), k jejich přepisu dochází na inaktivovaném i neinaktivovaném chromosomu, více je jich lokalizováno na Xp význam – kompenzace genové dávky (geny, které mají kopii na chromosomu Y (v pseudoautosomálních oblastech i mimo ně), které jsou u žen exprimovány ve vyšší míře než u mužů) - klinický význam – vysvětlení fenotypu Turnerova syndromu (a dalších abnormalit vedoucích k podobnému fenotypu – delece Xp) – nesprávná dávka genů X inaktivační centrum (XIC) – oblast, která zahrnuje gen XIST (lokalizace Xq13) – klíčový regulační lokus X inaktivace Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno CHROMOSOM XCHROMOSOM X náhodná inaktivace chromosomu X nenáhodná inaktivace chromosomu X – speciální případy - nebalancovaná strukturní aberace chromosomu X (delece, duplikace, izochromosomy) – preferenční inaktivace strukturně abnormálního chromosomu - balancovaná translokace chromosomu X s autosomem – normální X chromosom je preferenčně inaktivován (při inaktivaci X s translokací by došlo k inaktivaci autosomálního úseku a k projevu abnormálního fenotypu jako u nebalancovaného karyotypu) - nebalancovaný karyotyp (část chromosomu X zahrnující oblast XIC, na němž je translokována část autosomu) – potomci přenašeče balancované translokace X chromosomu s autosomem – postižený chromosom vždy inaktivován klinický význam – minimalizace následků chromosomové poruchy Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno TYPY CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍTYPY CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ - VYŠETŘENÍ VROZENÝCH CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ – prenatální a postnatální vyšetření - VYŠETŘENÍ ZÍSKANÝCH CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ (vznikajících v důsledku působení mutagenních faktorů prostředí na člověka) – postnatální vyšetření IHOK FN BRNOIHOK FN BRNO - VYŠETŘENÍ ZÍSKANÝCH CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ (u onkologických onemocnění) vyšetření z kostní dřeně a tkáně solidních tumorů OLG FN BRNOOLG FN BRNO Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno VROZENÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE VROZENÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE • početní abnormality • polyploidie – znásobení počtu chromosomových sad (samovolné aborty) • abnormality počtu chromosomů v páru - aneuploidie (trisomie chromosomů 21, 18, 13, gonosomů, monosomie chromosomu X)- viz základní přednáška • strukturní abnormality • translokace, inverze, delece, duplikace, inzerce, zvláštní typy chromosomů – viz základní přednáška Vznik VCA - de novo - poruchy v procesu meiózy (tvorby gamet z primárních oocytů a spermatocytů); během procesu mitózy (mozaika) - zděděné – potomci rodičů – nositelů balancovaných přestaveb Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE u onkologických pacientů ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE u onkologických pacientů • početní abnormality • abnormality počtu chromosomových sad - polyploidie (hypo-, hyper- (di-, tri- atd.) ploidie) • abnormality počtu chromosomů v páru - aneuploidie (trisomie, monosomie)- často se týká jiných chromosomů než u vrozených chromosomových aberací • strukturní abnormality • translokace, inverze, delece, duplikace, inzerce, zvláštní typy chromosomů – konkrétní aberace odlišné od VCA • amplifikace (mnohonásobné zmnožení onkogenu, detekovatelné cytogeneticky) – pouze u onkologických pacientů – souvisí se vznikem a progresí onkologického onemocnění (poruchy dělení somatických buněk), vyšetřujeme buňky postižené nádorovým bujením Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno VYŠETŘENÍ ZÍSKANÝCH CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ v důsledku působení mutagenních faktorů prostředí - z periferní krve VYŠETŘENÍ ZÍSKANÝCH CHROMOSOMOVÝCH ABERACÍ v důsledku působení mutagenních faktorů prostředí - z periferní krve Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (vliv mutagenních faktorů prostředí) ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (vliv mutagenních faktorů prostředí) • vlivem mutagenních faktorů prostředí dochází na chromosomech ke změnám (zlomy, vznik di-, tricentrických chromosomů, ring chromosomů ad.) – nacházíme různé změny v různých buňkách (v každé buňce jinou – nejedná se o mozaiku, ale o náhodné změny) (stanovení % aberantních buněk, hraniční patologie opakovaně 5% ab. b.) dicchrb vyšetření z periferní krve metodou klasické cytogenetiky – konvenční barvení chromosomů Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (vliv mutagenních faktorů prostředí) vyšetření z periferní krve ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (vliv mutagenních faktorů prostředí) vyšetření z periferní krve • rychlejší stárnutí organismu • vznik degenerativních onemocnění • možné maligní zvrhnutí Přítomnost aberací v somatických buňkách Přítomnost aberací v gametách • zvýšené riziko narození postiženého dítěte Konvenční barvení chromosomů Stanovení % aberantních buněk – buněk s poškozeným chromosomem Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA) příčiny vzniku ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA) příčiny vzniku působení - fyzikálních faktorů (ionizující záření) - chemických látek (cytostatika, imunosupresiva, oxidační, alkylační činidla ad. látky používané v průmyslu) - biologických faktorů (virové infekce – pravé neštovice, spalničky, zarděnky ad.) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA) typy aberací ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA) typy aberací • chromatidové aberace – gap na 1 chromatidě - zlom na 1 chromatidě - chromatidové výměny • chromosomové aberace – gapy na 2 chromatidách - zlomy na 2 chromatidách - kruhové chromosomy - di- a vícecentrické chromosomy Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno • vyšetření provádíme na chromosomech obarvených konvenčně • délka kultivace buněk kratší (48 hodin), nutné zachytit 1. buněčné dělení, později dochází k reparaci vyšetřovaných aberací • hraniční patologie – opakovaný nález 5% aberantních buněk (v různých buňkách nacházíme různé aberace, není podstatné jakou chromosomovou abnormalitu v mitóze nalezneme – aberace přítomna (alespoň 1) / aberace nepřítomna) ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA) ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace označení cht ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace označení cht • jednochromatidové gapy (mezery) (G´nebo chtg – chromatid gap)- příčně slabě se barvící část chromatidy achromatické léze), také úplné přerušení chromatidy nepřesahující její šířku Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace označení cht ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace označení cht • jednochromatidové zlomy (Z´nebo chtb – chromatid brake), oddělení samostatného fragmentu (F) – úplné přerušení chromatidy, pravděpodobně koncová delece (fragmenty mívají různé rozměry, mohou být v ose s původním chromosomem nebo nemusí) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace označení cht ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace označení cht • výměny (V nebo chte – chromatid exchange)- výměny části chromatid v rámci jednoho nebo více chromosomů Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace - výměny ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromatidové aberace - výměny Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr • chromosomové zlomy (Z´´nebo chrb – chromosome break), oddělení párových fragmentů (DF)- úplné přerušení obou chromatid, pravděpodobně koncová delece (fragment obvykle leží paralelně, mívají různé rozměry, mohou být v ose s původním chromosomem nebo nemusí) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr • chromosomové gapy (mezery) (G´´nebo chrg – chromosome gap)- příčně slabě se barvící část chromosomu (achromatické léze), také úplné přerušení chromosomu nepřesahující šířku chromatidy Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr • acentrické ringy, kruhové chromosomyuzavřené struktury, vznik dvou zlomů na jednom chromosomu, dojde ke spojení – acentrické ringy jsou bez centromery, kruhové chromosomy zahrnují centromeru Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr ZÍSKANÉ CHROMOSOMOVÉ ABERACE (ZCA)typ poškození – chromosomové aberace označení chr • chromosomy zahrnující více než 1 centromerudicentrické, tricentrické chromosomy… Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Klinické indikace k vyšetření ZCA Klinické indikace k vyšetření ZCA • práce v riziku (kontakt se škodlivými látkami, zářením), vstupní prohlídky na pracovištích se zvýšeným rizikem • před chemoterapií, po chemoterapii, po jiné dlouhodobé léčbě • kontrolní vyšetření u podchycených případů aberace vymizí po léčbě (vitamíny) Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Doporučená literaturaDoporučená literatura • Klinická genetika, Thompson 2001 • Základy klinickej genetiky, Sršeň, Sršňová 1995 • Základy lékařské genetiky, Pritchard, Korf 2003 Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno Děkuji za pozornostDěkuji za pozornost