Epidemiologická metoda práce.
MUDr. František BEŇA
Úvod
* Epidemiologie je odvětví lékařské vědy
zabývající se studiem výskytu a determinant
se zdravím spjatých stavů v populaci a
aplikací těchto poznatků při řešení
zdravotních problémů.
* Historicky vývojový posun v definici od
výlučného zaměření na infekční choroby po
dnešní stav oboru
Dělení epidemiologie
* obecná epidemiologie, zabývající se metodologií
práce a obecnými epidemiologickými
zákonitostmi rozložení (distribuci) a příčinami
(determinanty) frekvence nemocí v populaci
* speciální epidemiologii konkrétních nemocí.
* klinická epidemiologie, která se zabývá konkrétní
klinickou aplikací poznatků obou předchozích a
posuzováním výstupů klinických testů.
Infekční epidemiologie
* Studuje povahu nákaz, příčin a podmínek
jejich vzniku a šíření v lidské populaci,
nebo přenosných na člověka v procesu
šíření nákazy.
* Základní článek epidemického procesu:
­ Zdroj (nemocný člověk, nebo zvíře)
­ Mechanizmus přenosu
­ Vnímavý jedinec
* + podmínky společenské a přírodní
Neinfekční epidemiologie
* Předmětem zájmu není jedinec, nýbrž
zkoumání populace, která je vymezena
určitou skupinou lidí (nemocných a
zdravých).
* Pohlíží na nemoci jako na soubor aspektu.
Jedná se o skupinový přístup.
* Studuje příčiny a podmínky pro vznik
hromadných jevu a navrhuje opatření
Epidemiologická metoda práce
* obecná metodologie
­ (postupem je statistický rozbor..., zahrnuje
metody objasňování příčinnosti, správná
manipulace s kvalitativními i kvantitativními
veličinami)
* pomocné metody
­ vycházející z jiných oborů klinické obory,
bakteriologie, virologie, parazitologie, biochemie
Epidemiologická metoda práce
umožňuje:
* Studovat historii zdraví společnosti, dynamiku
výskytu nemocí a změn jejich charakteru a na
základě těchto znalostí vyslovovat prognózu a
připravovat projekty dalšího směru vývoje.
* Měřit zdraví a nemoc v příslušných
podmínkách a definovaných pojmech. .
Epidemiologická metoda práce
umožňuje:
* Poznat jednotlivé nemoci a jejich průběh,
identifikovat příslušné symptomy.
* Hodnotit činnost a účinnost zdravotnických
služeb a opatření.
* Pátrat po příčinách nemocí a podmínkách
zdraví.
Fáze pracovní metody
* Deskriptivní ­ popisuje situaci
* Analytická ­ prověřuje situaci
* Experimentální ­ ověřuje příčinnou souvislost
* Závěr ­ aktivní výstup
Řeší aktuální situaci
Má preventivní charakter
Deskriptivní epidemiologie
* studuje rozšílení nemocí (jakýchkoliv jevů) a
srovnává jejich výskyt v různých kategoriích
obyvatelstva.
* Na základě různých údajů formuluje pracovní
hypotézy.
* Stanovení frekvence jevů v populaci a hledání
dynamiky jejich změn (ovlivněno dostupností
potřebných informací).
* Využívá demografických údaju (ročenky, výkazy
lékařské služby, informace Světové zdravotnické
organizace, statistiky zdravotních pojištění,
invalidizace, statistik rizikových povolání
Analytická epidemiologie
* třídí jevy podle pohlaví, veku, lokality,
času......metodou retrospektivní či
prospektivní
* prověřuje hypotézy postavené v deskriptivní
fázi. Současně je analytická epidemiologie
zdrojem nových hypotéz, které se opět
prověřují a následuje též návrat do 1. etapy
pro získání dalších údaju
Experimentální epidemiologie
* sleduje ve velkých skupinách obyvatel
oprávněnost hypotéz a ověřuje závěry z
analytické epidemiologie určitým zásahem
do dané situace
* příčina vždy předchází následek ­ potvrzení
příčinné souvislosti
Typy epidemiologických studií
1. Deskriptivní
a) Jednotlivec
 Kasuistiky
 Série kasuistik
b) Populace
 Korelační studie
Typy epidemiologických studií
2. Analytické
a) Kohortové
b) Studie případů a kontrol
c) Retrospektivní
d) Průřezové
e) Ekologické
Typy epidemiologických studií
3. Experimentální
a) Klinicky kontrolované studie
b) Preventivní intervenční
Deskriptivní studie
* Zaměřená na popis obecných charakteristik
rozložení onemocnění v populaci ze
zaměřením na:
­ zvláštnosti osob a jevů
­ charakteristiky kopírující místo, kde se jev
vyskytuje a čas (doba výskytu)
­ jiné okolnosti
Charakteristika osob, jevů
a) věk .... vliv věku na poruchy zdraví a úmrtnost
(je daleko výraznější než ostatní faktory),
b) pohlaví.... nemocnost mužů a žen je různá i v
různých věkových skupinách. 1.místo úmrtí u
mužů zaujímá rakovina plic, tlustého střeva a
konečníku, u žen jsou to onemocnění pohlavních
orgánu. AIDS má větší vztah k mužskému
pohlaví (homosexuálové)
c) etnické skupiny... skupiny žijící společně dlouhou
dobu získávají stejné návyky (stejná strava,
náboženství, přijímají některé sociální a biologické
charakteristiky:
- např. Japonci, kteří jsou známí nejdelší střední
délkou života na světe, v jejich komunitách na území
USA se během dvou generací nemocnost přiblížila
běžnému standartu v USA (příčinou změna stravy )
- u cikánských dětí je běžná vyšší úmrtnost...důvodem
je nezaměstnanost, žití na podpore), rozdíly v
životních návycích (kouření, alkoholizmus,
antikoncepce, v tělesné stavbě - genetické vybavení).
d) zaměstnání
* sociálně-ekonomický stav
* riziko některých druhu zaměstnání (např.
zvěrolékaři)
* vzdělání má vliv na chování lidí, životní styl a
stravu
e) rodinný stav...svobodné, ženatí, vdané, ovdovělé,
dočasně vytržení (vojáci),
např.: nemocnost ovdovělých se rapidně zhorší,
nemocní se často nežení, úmrtnost ženatých je nižší mají
spořádanější stravu (žena se o ně stará, ti co málo
chodí do hospod).
Charakteristika místa
* u parazitárních chorob (v mírném klimatu je
rozdíl než v tropech)
* geologické vrstvy - obsah radonu v prostředí obyvatelé
konzumují vetší množství
radionuklidů.
* odkanalizování
* geografická charakteristika - (vetší koncentrace
znečištění = chronická onemocnění),
Charakteristika času
* krátká inkubace, jednorázový styk s příčinou =
odhalování je snadné. Některé nemoci se objeví
až za delší dobu, zde musí pomoci statistika
(nutný zpětný pohled na populaci).
* mění se věkové složení obyvatelstva, dochází k
výrazné migraci osob během času.
* projednávají se biologické rytmy (střídání dne a
noci)
Kasuistika (série kasuistik)
* Popisuje charakteristiky jednoho pacienta
(skupiny pacientů) s podobnou diagnosou
* Zaznamenává nezvyklé projevy či části
anamnézy pacienta ­ často vede k formulaci
hypotézy.
* Důležité propojení klinické medicíny a
epidemiologie
Korelační studie
* Data získávána a vyhodnocována z vlastní
populace.
* Korelace = porovnání:
­ Mezi rozdílnými skupinami (muži ­ ženy) ve
stejném časovém období
­ Data z jedné skupiny (muži) ale porovnána
ve dvou rozdílných časových intervalech
Analytické studie
* Studie kohortová - prospektivní, porovnává
incidenci nemoci, známe příčinu hledáme
následek
* Studie případů a kontrol - retrospektivní, známe
následek hledáme příčinu
* Průřezové studie - náhodný výběr ze základní
populace zaměřený na přítomnost nebo
nepřítomnost expozice rizikovému faktoru a
nemoci ve stejnou dobu
Studie případů a kontrol
Zdraví
Nemocní
Neexponovaní
Neexponovaní
- Čas Exponovaní
Exponovaní
Studie kohortová prospektivní
Neexponovaní
Exponovaní
Zdraví
Zdraví
Čas Nemocní
Nemocní
Experimentální studie
Výzkumníci mají kontrolu nad tím, kdo je (nebo
není) exponován faktoru v průběhu vyšetřování
Klinicky kontrolovaná studie:
Zjišťuje efekt specifické léčby na pacienta ve smyslu
potlačení symptomů, snížení rizika smrti, invalidity
či jiných komplikací
Preventivní (intervenční) studie:
Zjišťuje efekt preventivního opatření na jedince bez
daného onemocnění. Sleduje redukci rizika.
Epidemiologická surveillance
* Program epidemiologické bdělosti,
komplexní pojetí epidemiologické práce.
* Jedná se o studium nemoci jako
dynamického procesu, včetně ekologie
původce nákazy, studium zevních podmínek
prostředí a všech mechanismů, které se
uplatňují v procesu šíření nákazy v daném
rozsahu.
Základní rysy surveillance
* Komplexnost.
Zachycení existence nákazy ve všech formách
výskytu (klinické onemocnění, atypický, inaparentní
průběh)
Určení všech faktorů které mohou její výskyt
ovlivňovat
* Soustavnost
Dlouhodobé sledování k objektivizaci závěrů
s maximálním omezením (odstraněním) náhodných
a systémových chyb v procesu poznávání.
Prvky surveillance
a) Sledování demografických údajů a podmínek zevního
prostředí
b) Hlášení nemocnosti a úmrtnosti.
c) Epidemiologické šetření
d) Shromažďování klinických poznatků.
e) Výsledky laboratorních vyšetření.
f) Epidemiologické studie (imunologické přehledy)
g) Ekologické studie.
h) Spolupráce s veterinární službou
i) Informovanost a výměna zkušeností mezi pracovními
týmy
Imunologické přehledy
Nejužívanější forma epidemiologických studií, založená na
sledování a hodnocení biologické odpovědi organizmu.
Kožní testy (tuberkulínový test)
Serologické přehledy
Umožňují získat objektivnější obraz o imunologické situaci
populace a tím doplnit obraz o nemocnosti a její dynamice.
Mohou upozornit na potenciální nebezpečí inaparentních
infekcí, připravit podklady pro imunizační akce a hodnotit
jejich účinnost.
Serologické přehledy
* Orientační ­ jednorázová šetření, zda určitá
protilátka je či není v neznámem terénu
příslušné populace lidí a zvířat
* Opakované přehledy ­ informují o změnách
v průběhu času.
* Longitudinální přehledy ­ opakované studie
prospektivního charakteru, přispívají ke
znalosti epidemiologie přenosných nemocí.
Význam sérologických přehledů
* Plánovat očkování a vyhodnotit jeho účinnost
* Řešení zdravotnických problému většího rozsahu
­ Odhaluje nedostatky v profylaxi jednotlivých
infekcí
­ Zjištěním dynamiky imunologického profilu
odhaduje trendy rizika infekce
­ Umožňuje říci konečné slovo o úspěchu
eradikace určitého onemocnění
Význam sérologických přehledů
* Prohlubuje znalosti epidemiologie nemoci
(objasňování procesů šíření nákazy, cykličnost
nemoci i klinicky přenosných onemocnění,
sledování protilátkové odpovědi a jejích změn
v průběhu nemoci)
* Součást epidemiologických studií ­ např.
kontrolovaný pokus s vakcínou.
* Mohou pomoci při objevení nové nemoci.
* Řešit v budoucnu otázky, na které dnes neznáme
ještě odpověď