KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL folie1b KOSTERNÍ SVAL SRDEČNÍ SVAL 20 mm 30 mm 3 mm 1 interkalární disky sarkolema HLADKÝ SVAL (cévní systém, dýchací cesty, gastrointestinální a urogeni-itální systém) folie2a 1,6-2 nm „GAP JUNCTIONS“ CONEXON 1 CONEXON 2 pH [Ca2+]i membránové napětí 2 „gap“ (mezera) (extracelulární prostor) ZÁKLADNÍ STRUKTURÁLNÍ ELEMENTY FUNKČNÍHO SYNCYTIA MYOKARD HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL folie3a -85 mV 200 ms 200 ms -35 mV 20 ms pravidelný pacemaker (SA, AV uzel, ..) nepravidelná pacemakerová aktivita pomalé rychlé 3 pomalé vlny HLADKÝ SVAL ICa SRDCE KOSTERNÍ SVAL INa DEPOLARIZACE REPOLARIZACE ICa inakt. skupina K proudů IK(Ca) ICa inakt. KONTRAKCE INainakt. IK -60 mV -90 mV fáze 2 fáze 3 5a HLADKÝ SVAL MECHANICKÉ ODPOVĚDI mohou být spuštěny/modulovány různými typy elektrické aktivity ELEKTRO-MECHANICKÁ VAZBA vytvořením komplexu LIGAND-RECEPTOR FARMAKO-MECHANICKÁ VAZBA HORMONY (např. progesteron, oxytocin, angiotesin II, adiuretin, … ) LOKÁLNÍ TKÁŇOVÉ FAKTORY (NO, adenosine, …) NEUROTRANSMITERY (acetylcholin, noradrenalin, …) 0 -50 mV 0 -50 folie5a 5b mV mV mV čas látka x látka y -50 0 0 -50 čas čas čas 1 pomalé polarizační vlny s AP frekvence AP 2 pomalé změny v polarizaci membrány 3 POMALÉ VLNY V KONTRAKCI (GIT) TETANICKÝ STAH (většina viscerálních orgánů) POMALÉ ZMĚNY V TONU SVALU (např. m.. ciliaris, svalovina krevních cév) konstantní membránové napětí 4 POMALÉ ZMĚNY V TONU (svalovina krevních cév) FARMAKO-MECHANICKÁ VAZBA vazba LIGAND-RECEPTOR Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL folie6aa MOLEKULA MYOZINU II 134 nm MOLEKULY G-AKTINU N N C C 2 těžké řetězce 40 nm 6 2 hlavy 4 lehké řetězce základní složky kontraktilního aparátu vazebné místo pro AKTIN vazebné místo pro ATP ATP → ADP + Pi TROPOMYOZIN TROPONIN C, T, I REGULAČNÍ PROTEINY TROPOMYOZIN- TROPONINOVÝ KOMPLEX AKTINOVÉ FILAMENTUM MYOZINOVÉ FILAMENTUM PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL folie7a MOLEKULÁRNÍ MECHANIZMUS KONTRAKCE ADP Pi ADP. Pi 7 lehké řetězce myozinu vazebné místo pro ATP vazebná místa pro aktin komplex Ca2+- troponin C Ca2+ Pi ADP uvolnění ADP and Pi ATP ATP disociace komplexu aktin–myozin konformace s vysokou energií klidový stav ε rigor mortis konformace s nízkou energií stav kontrakce PŘÍČNÝ MŮSTEK ε Ø přítomnost ATP Ø ¯ [Ca2+ ]i RELAXACE PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL Ø přítomnost ATP Ø [Ca2+ ]i KONTRAKCE 8a Vazba Ca2+ na TROPONIN C Þ posun troponin-tropomyozinového komplexu ® vazebná místa na aktinu pro myozin jsou odkryta Utváření PŘÍČNÝCH MŮSTKŮ mezi aktinem a myozinem: A . M . ADP . Pi Konformační změna molekuly myozinu ® uvolnění ADP a Pi Þ sklon hlavy myozinu ® posun aktinových podél myozinových filament Þ ZKRÁCENÍ SARKOMERY A . M PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL MOLEKULÁRNÍ MECHANIZMUS KONTRAKCE 8b Vazba ATP na myozin Þ nízká afinita myozinu k aktinu Þ disociace komplexu AKTIN–MYOZIN A M . ATP RELAXACE svalové buňky vzniká v přítomnosti ATP a při ¯ [Ca2+]i (Ca ionty jsou nasávány zpět do SR a vytěsňovány ven z buňky) TRVAJÍCÍ KONTRAKCE je výsledkem opakujících se cyklů při [Ca2+]i a v přítomnosti ATP ATP-ázová aktivita myozinové hlavy Þ částečná hydrolýza ATP, získaná energie je užita pro napřímení hlavy myozinu (analogie natažené pružiny). Afinita myozinu k aktinu je vysoká, ale vazba je znemožněná. A Me . ADP . Pi actin players1 Animace modelu interakce hlavy myozinu a aktinového filamenta („ pádlování“ ) 8c Ca2+ myozin Mg2+ ATP komplex troponin–tropomyozin PŘÍČNĚ PRUHOVANÝ SVAL kalmodulin (TNC) Þ MLCK folie8a before SR DT u membrány intermediární filamentum tenká filamenta - AKTIN silná filamenta - MYOZIN DT ORGANIZACE CYTOSKELETU A MYOFILAMENT HLADKÝ SVAL 4 lehké řetězce vchlípeniny membrány 9 DT - denzní tělíska (analogie Z linií) MYOZIN II REGULAČNÍ PROTEINY tropomyozin kaldesmon kalponin 2 těžké řetězce P BUŇKA 1 BUŇKA 2 mechanická spojení mezi buňkami elektrické spoje Pomalá aktivita Ø myozinové ATPázy Ø transportních systémů Ca2+ Ca2+ folie11- 7d AKTIN MYOZIN 10 KLIDOVÝ STAV INTERAKCE MYOZINU S AKTINEM KALMODULIN ÚLOHA KOMPLEXU Ca-KALMODULIN lehké řetězce myozinu kaldesmon kalponin komplex Ca2+-KALMODULIN-MLCK Ca-kalmodulin-MLCK ↑[Ca2+]i komplex Ca-kalmodulin P FOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU P HLADKÝ SVAL KINÁZA LEHKÉHO ŘETĚZCE MYOZINU MLCK KONTRAKCE BUŇKY HLADKÉHO SVALU 11a FÁZOVÁ SLOŽKA KONTRAKCE - režim opakovaných cyklů 1 čas TONICKÁ SLOŽKA KONTRAKCE - zablokovaný můstek 2 čas folie9 HLADKÝ SVAL ATP Pi ADP MLCP FOSFATÁZA MYOZINU ADP. Pi ADP. Pi ADP Pi 11b CaCM-MLCK KINÁZA MYOZINU AKTIVNÍ P P P CaCM-kaldesmon FOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU JE PŘEDPOKLADEM opakovaných cyklů FÁZOVÁ SLOŽKA KONTRAKCE - režim opakovaných cyklů 1 čas KLIDOVÝ STAV Ca-kalmodulin PŘÍČNÉMŮSTKY konformace s nízkou energií stav kontrakce ATP ATP disociace komplexu aktin–myozin P P P ε KLIDOVÝ STAV P konformace s vysokou energií P P ε folie10a jpg ATP ATP ATP 12 TONICKÁ KONTRAKCE zablokovaný můstek “latch bridge” P ↑FOSFATÁZA MYOZINU ve stavu kontrakce MLCP DEFOSFORYLACE LEHKÝCH ŘETĚZCŮ MYOZINU KLIDOVÝ STAV KLIDOVÝ STAV CaKM - MLCK MLCP stav kontrakce P P P ε TONICKÁ SLOŽKA KONTRAKCE - zablokovaný můstek 2 čas ε P P P P P MLCK / MLCP HLADKÝ SVAL OPAKOVANÉ CYKLY lehké řetězce myozinu zůstávají fosforylovány TONICKÁ KONTRAKCE mechanizmem zablokovaných můstků „latch bridge“, lehké řetězce myozinu jsou defosforylovány ve stavu kontrakce 13 Vazba Ca2+ na KALMODULIN Þ komplex Ca-KM FOSFORYLACE lehkých řetězců myozinu; při současné změně regulačních proteinů pomocí Ca-KM Þ utváření příčných můstků Konformační změny myozinu Þ SKLON HLAVY myozinu Þ KLUZNÝ POHYB aktinu po myozinu Þ zkrácení „sarkomery“ Spotřebovává se ATP Šetří se ATP Aktivace KINÁZY LEHKÉHO ŘETĚZCE MYOZINU Ca-KALMODULIN-MLCK HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování a modulace kontrakce KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu folie12 obr IZOMETRICKÁ A IZOTONICKÁ KONTRAKCE KOSTERNÍ SVAL KLIDOVÝ STAV PE, SE -paralelní a sériové elastické komponenty (fibrózní tkáň, elastické vlákno TITIN spojující M a Z disky v sarkomeře) PE SE 15 TONICKÁ složka kontrakce FÁZOVÁ složka kontrakce HLADKÝ SVAL IMK IZOMETRICKÁ kontrakce IMK KONSTANTNÍ DÉLKA měří se změny v TENZI ITK ITK IZOTONICKÁ kontrakce KONSTANTNÍ TENZE měří se změny DÉLKY KE KE - kontraktilní elementy SRDEČNÍ SVAL IZOVOLUMICKÁ FÁZE (IZOMETRICKÁ) EJEKČNÍ FÁZE (IZOTONICKÁ) AUXOTONICKÁ AUXOTONICKÁ kontrakce folie13 obr 9 16 KOSTERNÍ SVAL prodloužení svalu (cm) PASIVNÍ TENZE měření při postupném natahování nestimulovaného svalu (ELASTICKÁ KOMPONENTA) PASIVNÍ TENZE CELKOVÁ TENZE CELKOVÁ TENZE měření IZOMETRICKÉ kontrakce stimulovaného svalu při postupně se prodlužující počáteční délce AKTIVNÍ TENZE AKTIVNÍ TENZE rozdíl mezi CELKOVOU a PASIVNÍ tenzí - tenze tvořená interakcí KONTRAKTILNÍCH elementů ZÁVISLOST TENZE NA PROTAŽENÍ SVALU klidová délka in vivo folie15 Obr 11 AKTIVNÍ TENZE příčně pruhovaného svalu v závislosti na POČÁTEČNÍ DÉLCE (PROTAŽENÍ) SARKOMERY počáteční délka sarkomery [mm] STARLINGŮV ZÁKON autoregulace kontrakce u srdce 1,65 1,9 2,05 2,2 3,65 18 KOSTERNÍ SVAL SRDCE SRDEČNÍ SVAL senzitivita aktinových filament k Ca2+ závislá na protažení fyziologická pracovní oblast HLADKÝ SVAL 19a VÝRAZNÁ ROZTAŽNOST Protažení myocytů močového měchýře až na 200% a myocytů uteru (na konci těhotenství) až na 1000% ve srovnání s původní délkou svalové buňky. HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ RYSY PLASTICITA Síla kontrakce/tonu není přímo závislá na protažení svalu; velikost kontrakce/tonu klesá i když protažení svalu zůstává konstantní. objem CYSTOMETROGRAM aktivace Ca2+-KANÁLŮ závislých na natažení „stretch-activated channels“ PLASTICITA HLADKÉHO SVALU TONUS LAPLACEŮV ZÁKON P = 2T/r 19b 1 2 spuštění reflexu mikce 3 depolarizace repolarizace čas [Ca2+]i ICa DEPOLARIZACE ICa aktivace K-KANÁLŮ řízených [Ca2+]i čas čas IZOLOVANÁ BUŇKA (jejunum člověka) T tenzometr PLASTICITA ¯ [Ca2+]i ¯ TONUS IKCa REPOLARIZACE IKCa ? Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování kontrakce Charakteristické rysy kosterního, hladkého a srdečního svalu KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL 20 KOSTERNÍ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE Zvýšení FREKVENCE EXCITACÍ v motorickém neuronu Þ FREKVENČNÍ SUMACE KONTRAKCE ve svalových buňkách (TETANICKÁ KONTRAKCE) ZVÝŠENÍ POČTU AKTIVOVANÝCH MOTORICKÝCH JEDNOTEK (POSTUPNÝ NÁBOR motorických jednotek ) PROSTOROVÁ SUMACE frekvence stimulace (Hz) vlnitý (neúplný) tetanus ZÁVISLOST KONTRAKCE NA FREKVENCI STIMULACE 21 OBLAST SUMACE hladký tetanus KOSTERNÍ SVAL Krátká refrakterní doba AN buňky kosterního svalu dovoluje kopírovat aktivitu motorického neuronu při frekvenci [ Ca2+]i IZOLOVANÁ SVALOVÁ BUŇKA ? svalová trhnutí s úplnou relaxací Příliš krátký časový interval pro návrat Ca2+ do SR Sumace frakčních množství uvolněného Ca2+ ze SR 1 Hz = 1 impuls/sec TETANICKÝ STAH 22 DIASTOLICKÁ NÁPLŇ KOMOR („preload“) Þ kontrakce komor úměrná natažení kardiomyocytů na konci diastoly FRANK-STARLINGŮV ZÁKON Vazba LIGAND-RECEPTOR s následující intracelulární sekvencí dějů Þ ↑[Ca 2+]i (noradenalin, adrenalin, …) FREKVENCE ELEKTRICKÉ AKTIVITY srdečních buněk (modulace pacemakerové aktivity SA uzlu při tonu sympatiku ) Þ pozitivní FREKVENČNÍ EFEKT SRDEČNÍ SVAL HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE ↑ [ Ca2+]i 23 HLAVNÍ FAKTORY STUPŇOVÁNÍ KONTRAKCE DEPOLARIZACE MEMBRÁNY (někdy i bez spuštění akčních napětí) Þ aktivace Ca kanálů Þ ↑ [Ca 2+]i BEZ PRIMÁRNÍCH ZMĚN V POLARIZACI MEMBRÁNY Vazba ligand-receptor s následující aktivační kaskádou Þ ↑ [Ca 2+]i (např. aktivace PLC Þ ↑ IP3) Protažení svalových buněk Þ otevření Ca2+ kanálů citlivých na protažení membrány - „stretch channels“ Þ ↑ [Ca 2+]i … ↑ MLCK / MLCP (poměr aktivované kinázy a fosfatázy lehkého řetězce myozinu) HLADKÝ SVAL Strukturální rozdíly Elektrická a mechanická aktivita Molekulární mechanizmy kontrakce Biofyzikální vlastnosti svalů Stupňování kontrakce KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL Přehled charakteristických vlastností kosterního, srdečního a hladkého svalu Svalová vlákna nejsou navzájem propojena (žádné „gap junctions“) 25 Mnohojaderné dlouhé cylindrické buňky (max. 15 cm) Bohatě vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pravidelné uspořádání myozinových a aktinových filament (příčné pruhování) Aktivita silně závislá na nervovém zásobení (přenos vzruchu motorickou ploténkou) Sumace kontrakcí (tetanus) Aktivita pod volní kontrolou Motorické neurony se větví pro inervaci většího počtu buněk motorické jednotky (5-1000 buněk) motorická jednotka 5-1000 HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI KOSTERNÍ SVAL 26 TYPY MYOCYTŮ KOSTERNÍCH SVALŮ Převážně AEROBNÍ METABOLIZMUS a ODOLNOST PROTI ÚNAVĚ ANAEROBNÍ METABOLIZMUS (glykolýza) a NÁCHYLNOST K ÚNAVĚ Pomalé kontrakce (zajišťující většinou postoj těla) Pomalé motorické jednotky s motorickými neurony s nižší rychlostí vedení impulzů (menší průměr) např. zádové svaly TYP I ČERVENÝ - POMALÝ TYP II BÍLÝ - RYCHLÝ Krátkodobé stahy pro jemné cílené pohyby Rychlé motorické jednotky s motorickými neurony s velkou rychlostí vedení vzruchů (větší průměr) např. svaly rukou 27 Tetanická kontrakce nemůže vzniknout pro dlouhou refrakte-ritu akčního napětí Aktivita nezávislá na vůli Excitace a kontrakce jsou nezávisle na nervovém zásobení (pravidelný „pacemaker“ v SA uzlu, AV uzlu) Jednojaderné, větvené a vzájemně propojené buňky (max. délky 100 μm) Středně vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Pravidelné uspořádání myozinových a aktinových filament (příčné pruhování) Funkční syncytium (elektrická spojení – „gap junctions“) Receptory pro neurotransmitery (uvolňované z nervových zakončení) a hormony (přiváděné cirkulací) HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI SRDEČNÍ SVAL 28 Málo vyvinuté sarkoplazmatické retikulum Jednojaderné vřetenovité buňky variabilní délky (50-200 mm) Nepravidelné uspořádání myozinu a aktinu Četné receptory pro neurotransmitery (uvolňované z nervových zakončení) a hormony (přiváděné cirkulací). Modulace také lokálními chemickými mediátory (uvolňovanými ze sousedních buněk) Nezávislost kontrakce (tonu) na nervovém zásobení (nepravidelná pomalá „pacemakerová“ aktivita) Aktivita může být spuštěna natažením svalu (membránové kanály citlivé na protažení -„stretch-activated channels“) Aktivita nezávislá na vůli Pomalý fázový (tetanický), tonický stah HLAVNÍ CHARAKTERISTICKÉ VLASTNOSTI HLADKÝ SVAL 29 TYPY HLADKÝCH SVALŮ Funkční syncytium (elektrické spoje „gap junctions“) Nezávislost kontrakce na nervové stimulaci (pomalá nepravidelná nestabilní „pacemakerová“ aktivita) Vznik kontrakce v odezvě na natažení svalu (vápníkové kanály aktivované natažením – „stretch channels“) např. žaludek, střeva, uterus, ureter JEDNOTKOVÝ (VISCERÁLNÍ) VÍCEJEDNOTKOVÝ např. arterioly, m. ciliaris, m. iris oka, … Svalové buňky nejsou propojeny „gap junctions“; AN nevznikají Kontrakce jsou jemně stupňované a lokalizované Autonomní „motorické jednotky“ (motorické neurony uvolňující acetylcholin, norepinefrin, …) synapse „en passant“ bkchannel.jpg K+ kanál aktivovaný Ca2+ a membránovým napětím část citlivá na Ca2+ Ca2+ TETRAMERNÍ STRUKTURA NEUROHUMORÁLNÍ MODULACE KONTRAKCE (TONU) HORMONY (estrogen, progesteron, oxytocin, epinefrin, angiotenzin, vasopresin, serotonin, …) HLADKÝ SVAL NEUROMEDIÁTORY autonomních nervů (acetylcholin, norepinefrin, neuropeptidy, …) Zcela rozdílný účinek u vaskulárního, intestinálního a bronchiálního hladkého svalu !! MÍSTNÍ (HLAVNĚ METABOLICKÉ) FAKTORY (PO2, PCO2, adenozin, pH, kyselina mléčná, NO, endotelin, …) … Zcela rozdílný účinek u plícních a periferních arteriol !! Většina Ca2+ je vypuzována z buňky, část nasávána do redukovaného SR RELAXACE HLADKÉHO SVALU Relaxace v důsledku ¯[Ca 2+]i Relaxace nezávislá na [Ca 2+]i Ø uvolnění Ca2+ z komplexu Ca-kalmodulin Þ MLCK je opět inaktivní Fosforylace MLCK Þ ↓ senzitivity MLCK ke komplexu Ca2+-kalmodulin Relaxace závislá na cAMP Relaxace závislá na cGMP (↑ NO) Defosforylace lehkých řetězců myozinu v důsledku ↓ MLCK / MLCP mimo stav kontrakce HYPERPOLARIZACE jako důsledek aktivace specifických K kanálů působí uzavírání napětím řízených Ca kanálů § K kanály aktivované [Ca2+ ]i (“Ca2+– activated potassium channels”) § K kanály aktivované cestou ligand-receptor-G protein (β-receptory, …) NOREPINEFRIN ROZDÍLNÁ ODPOVĚĎ SVALOVÝCH BUNĚK CÉV A GIT α - adrenergní receptory Þ↑ IP3 Þ ↑ [Ca 2+]i Þ ↑ DAG Þ ↓ IK Þ depolarization Þ ↑ ICa Þ ↑ [Ca 2+]i HLADKÁ SVALOVINA CÉV HLADKÝ SVAL INTESTINA β- adrenergní receptory Þ↑ cAMP Þ ↑ IK Þ hyperpolarizace Þ ↓ ICa Þ ↓ [Ca 2+]i Þ fosforylace MLCK Þ ↓ senzitivity ke Ca2+ PLC α Þ AC β Þ VAZOKONSTRIKCE Þ RELAXACE STŘEVNÍ SVALOVINY Þ ZAKONČENÍ AUTONOMNÍCH NEURONŮ HLADKÝ A SRDEČNÍ SVAL axon vezikuly svalová buňka terminální varikozity Synapse v průběhu nervových zakončení („en passant“) NORADRENERGNÍ (vezikuly s norepinefrinem) CHOLINERGNÍ (vezikuly s acetylcholinem) DIFUZNÍ SYNAPSE difuzní vzdálenost 20-40 nm