Psychoterapeutická problematika v jednotlivých oborech > Kterými obory se budeme zabývat? ¡Interna a kožní ¡Chirurgické obory ¡Pediatrie ¡Gynekologie ¡Neonatologie ¡Geriatrie ¡Onkologie ¡JIP a ARO ¡Domácí péče a pomáhající profese. ¡ > Interní obory. ¡U onemocnění všech orgánových systémů je nejlépe pozorovatelná platnost bio-psycho-sociální podmíněnosti. ¡Největší frekvence: kardiovaskulární choroby (infarkt myokardu, ischemická choroba, angina pectoris), gastrointestinální choroby(gastrické a duodenální vředy), diabetes I. a II. typu, metabolické poruchy, onemocnění na bázi alergických poruch a další. ¡V pozadí těchto nemocnění se při bližším zkoumání setkáme s přetrváváním negativních emocí (strach, úzkost, deprese, snížené sebehodnocení, pokřivený sebeobraz) a závažných konfliktů. > Interní obory. ¡Důležitý význam má také, zda se jedná o onemocnění akutní či chronické. ¡U chronicky nemocných nalézáme nejen s pocity souvisejícími s charakterem nemoci (nelze vyléčit), ale i se změnami v osobnosti, které sebou některé nemoci nesou. ¡Zvláštní skupinou jsou nemocní s revmatickými onemocněními. ¡Svou roli sehrává i prognóza a možnost invalidizace pacienta vlivem nemoci. > Interní obory – psychologický přístup. ¡Nutnost poznání premorbidní osobnosti. ¡Komplexní posouzení zdravotního stavu s ohledem na psychiku pacienta. ¡Trpělivost při vysvětlování úkonů v rámci diagnosticko-terapeutického procesu. ¡Včasné a důkladné seznámení a vysvětlení variant léčby a jejich důsledků. ¡Opakovaný kontakt a diskutování průběhu léčby. ¡Vytvoření vztahu důvěry pacient-zdravotník ke snížení obav a úzkostí pacienta a k lepší motivaci pacientů k dodržování léčby. ¡Vhodná psychoterapie pro jednotlivé typy onemocnění. ¡ ¡ > Chirurgické obory. ¡Chirurgická péče je tradičně i svým charakterem ohrožena neosobním vztahem k pacientům a podceňováním osobního kontaktu s nimi. ¡Ještě donedávna to nebyl pacient se jménem, ale to koleno na pětce. ¡Jakýkoliv chirurgický výkon má vždy odraz v psychice pacienta a často i v jeho osobnosti. ¡Častý je anticipační strach z operace vyjadřující obavu z nezdaru a následků. ¡Strach z narkózy, který souvisí se strachem se smrti. ¡Jsme svědky postraumatických stavů, problémů s adaptací na změny tělesného schématu, bolest. > Chirurgické obory. ¡Zvláštní problémy má neurochirurgie, která se zabývá CNS a následky operací velmi často znamenají organický psychosyndrom s dopadem do kognitivních, emočních projevů, osobnosti a chování pacienta. ¡Plastická chirurgie je zdrojem nutnosti adaptace na změnu vzhledu. Zde rozlišujeme žádanou změnu (estetická chirurgie) – změna může pacienta rozčarovat) a nutnou změnu napři při popáleninách či poúrazových stavech v obličeji ( změna může šokovat). > Chirurgické obory ¡Úrazy – jejich množství roste, následky někdy velmi těžké. Důsledkem i sui. pokusy, ztráta přátel, rozpad rodiny. ¡Malformace – estetický problém, nejhůře se snáší v obličeji a na rukou. ¡Neurochirurgie – umístění tumoru, jeho typ. Časné a pozdní následky. ¡Plastická chirurgie. > ¡Nutnost poznání premorbidní osobnosti. ¡Komplexní posouzení zdravotního stavu s ohledem na psychiku pacienta. ¡Trpělivost při vysvětlování úkonů v rámci předoperační přípravy s cílem snížit anticipační úzkost a obavy pacienta. ¡Včasné a důkladné seznámení a vysvětlení variant zákroků a jejich důsledků. ¡Opakovaný kontakt a diskutování průběhu pooperačního stavu. ¡Vytvoření vztahu důvěry pacient-zdravotník ke snížení obav a úzkostí pacienta a k lepší motivaci pacientů k dodržování léčby. ¡Vhodná psychoterapie pro jednotlivé typy problémů a následků a vhodný typ vyrovnání se s nimi. ¡ ¡ Chirurgické obory – psychologický přístup > Pediatrie ¡Velmi široké spektrum genetických onemocnění ¡Interní dětská onemocnění, zejména alergologie, gastointestinální nemoci, endokrinologické poruchy, kožní nemoci, a další. ¡Chirurgické zákroky včetně vyšetření – často vyžadována celková anestezie pro úzkost dítěte. ¡Psychosomatická problematika velmi rozšířená. ¡Děti týrané a zneužívané ¡Alkoholismus a toxikománie > Pediatrie. ¡Se zdravotnickým prostředím se setkává od narození a vlastně i před ním. ¡Strach vyvolává už fakt nepříjemných zákroků (bolest, nausea při vyšetření krku apod). ¡Spolupodílí se křik ostatních dětí a doba čekání v čekárně, nervozita matky. ¡Vliv má typ temperamentu dítěte a způsob výchovy v rodině. ¡Také labilita nebo stabilita CNS sehrává podstatnou roli. > Pediatrie. ¡Hospitalizace s matkou pomáhá překonat úzkost dítěte a proto nevidíme tak často projevy separační úzkosti. ¡Separační úzkost je typická pro rozmezí 7 měsíců až 3 roky. ¡Má 3 fáze: fáze protestu, zoufalství a odpoutání se od matky. ¡Při dlouhodobé pobytu je nezbytné všímat si projevů deprivace. > Pediatrie – psychologický přístup. ¡Respektovat Chartu práv dítěte UNESCO. ¡Informovat o stavu dítěte rodiče i dítě. Využívat znalostí vývojové psychologie k volbě přiměřené komunikace s dítětem. ¡Používat názorné pomůcky. ¡Přijímat dítě pokud možno s matkou. ¡Chování dítěte nevyčítat, ale prodiskutovat s matkou. ¡Využít služby psychologů a vyžádat vhodnou psychoterapii. ¡To může odhalit psychosomatické pozadí nemoci a komplikací. ¡ > Gynekologie a porodnictví. ¡Neplodnost – vyvolává pocit nedostatečnosti v naplnění mateřství, „jsem horší, než moje matka“. Vyvolává úzkost, deprese, což může posilovat neschopnost otěhotnět a komplikuje léčbu. ¡Sklony k potratům – hormonální problém nebo následek vrozených vloh či opakovaných potratů. ¡Žena v době těhotenství, na porodním sále a po porodní adaptace v šestinedělí. ¡Gynekologie je pak konzervativní a operační. ¡Lymfedémy – problém zdravotní i estetický. > Gynekologie a porodnictví. ¡Psychické problémy souvisí s celkovým procesem dospívání dívky v ženu a vyrovnání se s rolí ženy. ¡S tím souvisí psychická a sociální zralost vedoucí k hrdosti na roli matky. ¡S tím souvisí příprava dívek na první menstruaci. ¡Patří sem problematika spontánních a medicínských abortů a postabortivní syndrom. ¡V současnosti pak odkládání prvního těhotenství a s tím narůstající rizikovost gravidity a nebezpečí neplodnosti. > Gynekologie a porodnictví – psychologická péče. ¡V rámci vztahu důvěry mezi zdravotníkem a pacientkou napomáhat překonání strachu a úzkostí z těhotenství, porodu, hrozícího abortu a další. ¡Taktně, ale úplně informovat pacientku a její rodinu o její stavu. ¡Pracovat s pojetím ženské role a sebepojetím pacientky (implicitní teorie nemoci). ¡Psychologická pomoc je žádoucí při jakékoliv komplikaci, nárůstu úzkosti, strach, nezvládání role ženy. ¡Po porodu pak s projevy postpartálních psychických projevů typu psychotických stavů a nebezpečí odmítnutí či poškození dítěte. > Neonatologie ¡Děti s nízkou a extrémně nízkou porodní hmotností se rodí stále častěji aktuálně asi 2000 ročně, z toho asi 400 dětí s extrémně nízkou PH. ¡Nutná komplikovaná poporodní péče. Často četné vrozené vady, malformace. Nutnost např. operací atrézií, překrytí rozštěpů mozku a páteře a dalších problémů. Nebezpečí úmrtí a problematika s tím spojená. ¡Porod mrtvého dítěte – je tragedií, když rodiče očekávají narození zdravého dítěte. Matka se vyrovnává s tímto traumatem řadu let, někdy se nevyrovná vůbec a přesto, že má další zdravé děti, první mrtvé si může idealizovat a s tímto ideálem srovnávat ostatní děti. ¡Potrat – postabortivní syndrom. > Geriatrie ¡Ageismus – nepřátelský a diskriminační postoj společnosti k seniorům. ¡Demence – v současnost přibývá lidí s Alzheimerovou demencí. Vyžadují náročnou péči, problematiky rodiny. ¡Vysoká nemocnost – často vyžaduje náročnou ošetřovatelskou péči a speciální pomůcky. Senior ne nemusí s nimi dobře vyrovnávat – sluchadla, pleny. ¡Postupná ztráta kompetencí – velký problém u dříve aktivních a soběstačných lidí. Říci si o pomoc ¡ > Geriatrie – psychologická problematika. ¡Utváření vztahu ke stáří je celoživotní proces, který ovlivňuje rodinné prostředí a přístup společnosti. ¡Nutno stanovit, zda je senior skutečně dementní nebo je vyděšený, opuštěný. ¡Komunikovat s úctou, nikdy neužívat familiární oslovení dědo, babči. ¡Před zákrokem vysvětlovat opakovaně, trpělivě a tím uklidnit, zbavit úzkostí a strachů. ¡Vhodným zaměstnáním zamezit projevům deprivace. ¡Naslouchat, naslouchat. ¡ ¡ > Onkologie. ¡Narůstající problém, druhé nejčastější úmrtí u dospělých. ¡U dětí se většina vyléčí. ¡V obecném povědomí prakticky představuje smrt. ¡Má akutní i pozdní následky. U dětí se často mohou objevit jako následek kardiotoxicity chemoterapie, ale i jako oraganický psychosyndrom či jednotlivé poruchy v oblasti kognitivní, emoční a v chování. ¡Sociální problém - zpětné zařazení mezi vrstevníky. Pacient mění hodnoty a postoje a děti jsou psychicky „dospělejší“ a s vrstevníky si nerozumí. ¡ > Onkologie – psychologická péče. ¡Psycholog musí být týmovým hráčem, spolupracovat s ošetřujícím personálem – lékaři, sestrami. ¡U pacientů podporovat vhodné copingové strategie směřující k aktivnímu zápasu s nemocí – větší naděje na uzdravení nebo delší přežití. ¡V úzkostech postupovat individuálně podle znalostí premorbidní osobnosti pacienta. ¡Doprovázet umírající a jejich rodiny. ¡ > JIP a ARO ¡Pečují o život ohrožující stavy. ¡Záchrana života je prioritou. ¡Důležitost kontaktu s rodinou, eventuálně návštěvy rodiny u pacientů v prodlouženém kómatu. ¡Přístupem se podobají chirurgickým oborům, ale v extrémnější poloze. ¡Psychologickou péči potřebují jak pacienti, tak personál. ¡U personálu je extrémní nebezpečí syndromu vyhoření. > Domácí péče a pomáhající profese ¡Rodina: unavená, depresívní, pesimistická ¡Nutno pomáhat s péčí o nemocného. ¡„K dětem se posadím na zem“ ¡Problémy pomáhajících profesí >