Hodnocení žáků Školní hodnocení - definice ●Všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo o ní vypovídají (J. Slavík; 1999; s. 23- 24) ●Proces stálého poznávání a posuzování žáka, jeho vědomostní úrovně, pracovní a učební činnosti, jeho výsledků (J. Velikanič; 1973; s. 156-157) ●Zaujímání a vyjadřování kladného nebo záporného stanoviska k různým činnostem a výkonům žáků při vyučování, které může mít v praxi nejrůznější formy: od souhlasného nebo nesouhlasného pokyvnutí hlavou, přísného pohledu, tónu hlasu, kladné či negativní poznámky, zájmu o osobnost žáka, pochvala či napomenutí, odměny či trest až po známku, případně podrobnější analýzu výkonu včetně závěrečného hodnotícího soudu (J. Skalková; 1971; s. 95) Typy hodnocení ● Hodnocení sociálně normované – porovnávány výkony hodnoceného žáka s výkony ostatních členů skupiny ● Normativní hodnocení - jedná se o hodnocení výkonu jednoho žáka ve vztahu k výkonům ostatních žáků. ● Hodnocení normované – výkony žáka porovnávány s jeho předcházejícími výkony ● Formativní hodnocení – založeno na poskytování zpětné vazby – podání informací o tom, co se podařilo, na co je třeba se zaměřit v budoucnu a jak konkrétně je třeba postupovat. Odhalování nedostatků, chyb a obtíží žáku v určité problematice – na jejich základě může dojít ke zlěpšení výkonů žáků. ● Průběžné hodnocení – jedná se o dílčí zhodnocení úrovně prospěchu žáka, které učitel získal v průběhu delšího časového období ● Finální hodnocení – stanovuje úroveň dosažených znalostí v určitém časovém okamžiku ● Závěrečné hodnocení – jedná se o konečné zhodnocení stupně prospěchu žáka, které bylo provedeno pouze na konci vyuky předmětu nebo uceleného pracovního programu Typy hodnocení ●Kriteriální hodnocení – jedná se o hodnocení jednotlivých výkonů, odpovídajících tomu, zda byl konkrétní popis výkonu (kritérium) splněn - Např. Testy ve sportu ●Diagnostické hodnocení – zaměřuje se na odhalení učebních potíží a problémů žáků ●Neformální hodnocení – hodnocení založené na pozorování výkonů, které žáci provádějí jako součást běžných činností ve třídě ●Formální hodnocení – následuje po předchozím upozornění žáků, že bude prováděno. Žák tak má možnost učivo si zopakovat a na hodnocení se připravit ●Vnitřní hodnocení – hodnocení prováděné učiteli, kteří ve třídě běžně vyučují ●Vnější hodnocení – hodnotí osoby mimo školu Funkce školního hodnocení ●Motivační funkce hodnocení – být úspěšný, pochválený, splnit očekávání, vyhnout se nepříjemnostem... (nejfrekventovanější a nejvyužívanější) ●Regulativní funkce hodnocení – regulace spěje ke zdokonalování výkonů žáka (směřování žáka během výkonu) ●Výchovná funkce hodnocení – snaha o odpovědnost, vytrvalost, svědomitost žáků Funkce školního hodnocení ●Prognostická funkce hodnocení – zjištění studijní perspektivy žáků (dopomáhající při rozhodování o volbě dalšího stupně školy) ●Diferenciační funkce hodnocení – rozčleňování žáku do určitých výkonnostních skupin ●Informativní funkce hodnocení – učitel zjišťuje pomocí zpětné vazby informovanost žáka v dané problematice ●Významné pro rodiče – informace o úspěchu dítěte Fáze hodnocení žáků ● Učitel: zadání úlohy žákovi → průběžná analýza žákova výkonu (učitelovy reakce na žákův výkon) → rychlé zpětné promítnutí žákova výkonu → závěrečná analýza výkonu → rozhodnutí → vynesení hodnotícího posudku o výkonu ● Žák: pochopení úlohy, přijetí úlohy → expozice výkonu → ukončení výkonu → žákovo očekávání → přijetí či nepřijetí posudku → sebehodnocení žáka → důsledky v chování a jednání žáka a dopady na jeho další učení Formy hodnocení ●Jednoduché mimoverbální hodnocení: Usměv učitele, přikývnutí, zavrtění hlavou, zamračení se, pohlazení, podání ruky, poklepání na rameno... ●Jednoduchá verbální hodnocení: jednoduchá slovní zhodnocení – ano, ne, dobře, špatně, chyba; kratší slovní vyjádření – dnes jsi mě potěšil, zase jsi mě zklamal... ●Označování žáků podle výkonnosti či chování: posazení si zlobivějšího žáka blíže k učiteli, tabule cti ve škole, jméno a foto na nástěnce ve třídě... Formy hodnocení ●Oceňování výkonů - výstavky prací žáků, pověření vedení týmu při řešení problému, ●Kvantitativní hodnocení - vyjádření známky podle klasifikařní stupnice, známka se zdůvodněním, výpočet chyb či dobře splněných úkolů, vyjádření počtem bodu či procenty ●Písemná a grafická vyjádření - charakteristika žáků, diagramy, posuzovací škály ●Slovní hodnocení - slovní obsahová analýza výkonu Zásady při hodnocení ●Převaha pozitivního hodnocení – ne však uplné vyloučení hodnocení negativního ●Učitel i žák by měli pracovat s chybou, která je součástí učícího procesu ●Učitel by nikdy neměl zesměšňovat nekvalitní projev či výkon žáka ●Učitelovo hodnocení obsahuje vždy prvky subjektivity. Je třeba aby tento subjektivní přístup žáky nepoškozoval Zásady při hodnocení ●Učitel by měl být při hodnocení vyrovnaný, programově se vyhýbat či oslabovat některé osobnostní kvality, které by mohly být překážkou v kvalitním a účinném hodnocení ●Je vhodné zapojovat do hodnocení též žáky – vytvořit prostor pro zveřejnění jejich hodnotících soudů ●Každé hodnocení musí být tak intenzivní a především informativní, aby je žák přijal jako poučení pro hodnocení sebe sama Děkuji za pozornost! Zdroj: Hodnocení žáků, Zdeněk Kolář, Renata Šikulová http://www.youtube.com/watch?v=DDGIRhPNjwU http://www.youtube.com/watch?v=ITaQGPE2vMQ http://www.youtube.com/watch?v=DMGdIJ6dtF8