18.6.2013 1 KONCEPČNÍ MODELY Paradigma = teorie oboru • OŠETŘOVATELSTVÍ jako vědní obor vyžaduje neustálý rozvoj poznatků a současně poznávání nových ose koncepcí a teorií, • historicky se vědomosti využívané sestrami odvozovaly od přírodních a humanitních věd, • rozvoj teorie dosáhl svého vrcholu v 60. letech na základě výzkumných prací sester, ty byly dále rozpracovávány, vyhodnoceny a používány v praxi, • to, co se osvědčilo , je využíváno. • • teorie a modely v ošetřovatelství, které vznikaly postupně, odpovídaly hodnotám a systémům zdravotnické péče v dobách svého vzniku; • modely oš. péče se snaží odrážet podstatu ošetřovatelství, • cílem oš. modelu je pomoci sestrám zkvalitnit jejich práci, • rozvoj teorie ose – koncepčních modelů a teorií je dnes jedním z nejdůležitějších úkolů, před kterým stojí obor ošetřovatelství i porodní asistence • Základní cíle ošetřovatelských modelů a teorií • Ošetřovatelské modely a teorie slouží těmto základním cílům – Shromažďují poznatky, které pomáhají zlepšovat ošetřovatelskou praxi. – Třídí informace do logicky uspořádaných systémů. – Poskytují logický návod na sběr údajů o zdravotním stavu klientů. – Poskytují kritéria na vyhodnocení účinnosti ošetřovatelské péče. – Organizují a rozvijí způsoby studia ošetřovatelství. – Řídí ošetřovatelský výzkum a rozšiřují ošetřovatelské vědomosti. – Aplikace odhalují mezery ve vědomostech ve specifických úsecích studia. Koncepce • abstraktní představa, teoretický obraz jevu nebo reality, • v ose se objevuje koncepce lidskosti, zdraví, vzájemné pomoci i komunikace. • Nejvýznamnější koncepce ovlivňují a determinují ose a v praxi zahrnují: – osobu přijímající oš.péči, – prostředí, ve kterém žije, – zdraví, – ošetřovatelskou činnost • tyto koncepce souhrnně tvoří metaparadigma ose – předmět zkoumání oboru. • Koncepční modely poskytují různé pohledy na metaparadigma. • Model • vzor něčeho, abstraktní náčrt, přiblížení či zjednodušení reality ( letadlo – model letadla – není skutečným letadlem, ale jeho jednotlivé části se blíží znakům skutečného) • je abstraktním vyjádřením reality, sestavený tak, aby ověřil určitou teorii, • vytvářejí jej teoretici, vědci a profesionálové z praxe, aby vysvětlili nebo analyzovali daný jev, např. chování lidí v určitém prostředí, sociální a zdravotní zabezpečení lidí, ošetřovatelské postupy, systémy péče o zdraví apod.) • Koncepční modely ošetřovatelství • Vyjadřují vztah mezi několika základními atributy ošetřovatelství. Na základě obecných 1 2 3 4 5 6 7 18.6.2013 2 teorií vysvětlují úlohu sestry ve vztahu ke zdraví, nemoci, prostředí, jedinci a komunitě, v níž žije. • Na základě těchto vztahů pak: – definují ošetřovatelství – vymezují pojetí sesterské role v oš.péči ve vztahu k nemocnému či zdravému člověku. – hledají teoretické cesty, jak dosáhnout cílů ošetřovatelství – pomáhají sestrám plánovat oš.péči, zjišťovat problémy, vztahující se ke klinické praxi, studovat výsledky ošetřovatelských činností a zásahů – charakterizují vztahy mezi základními komponentami OSE – kolébkou jsou USA, vznikají zejména při vědecko – výzkumné práci sester na univerzitách. • Kategorie ošetřovatelských modelů Vývojové modely • zdůrazňují proces růstu vývoje a zrání; • předpokládají, že lidé mají vnitřní potřebu změny, která je způsobována vnitřními stavy nebo vnějšími podmínkami prostředí: – D.E.Oremová: Model sebepéče – N. Roperová: Model životních aktivit klienta – E. Wiedenbachová: Teorie individuality Systémové modely • hlavním znakem je systém (osoba, jejíž částí jsou orgány těla; společenství a jeho prostředí ( rodina; země) – D.E. Johnsonová: Model systému chování – C. Royová: Adaptační model – I.M. Kingová: Teorie dosažení cíle – B. Neumanová: Model systémů zdravotní péče • Interakční modely • zdůrazňují vztahy mezi lidmi, zjišťují sociální problémy v mezilidských vztazích a určují postup vedoucí ke zlepšení vzájemných vztahů – H.E. Peplauová: Psychodynamické ošetřovatelství – I.J. Orlandová: Teorie ošetřovatelského procesu – E. Wiedenbachová: Umění pomoci v klinické praxi Modely potřeb • zaměřují se na kategorizaci potřeb klientů/pacientů, na posouzení z hlediska priorit – V. Hendersonová: Komplementární model 14 základních potřeb – F.G. Abdellahová: Model 21 problémů ošetřovatelství Modely výsledků • zaměřují se na kategorie výsledků, které kladou důraz na výsledky ošetřovatelské péče. – I.M. Kingová: Teorie dosažení cíle – B. Neumanová: Model k dosažení klientovy stability a integrity „ model dobrého bytí a blaha“ • Humanistické modely • zdůrazňují humanismus, respektování lidských práv a základních principů lidství – F. Nightingaleová: Moderní ošetřovatelství – V. Hendersonová: Definice ošetřovatelství 8 9 10 11 12 13 14 18.6.2013 3 – F.G. Abdellahová: Model 21 problémů ošetřovatelství – D.E.Oremová: Teorie deficitu sebepéče – M. Leiningerová: Teorie transkulturní péče – J. Watsonová: Filozofie a věda ošetřovatelství – P. Bennerová: Od novicky k expertovi, Dokonalost a síla klinické praxe, Moc péče – Modely energetického pole • zdůrazňují koncepci energie v rámci osoby a prostředí: – M.E. Levineová: Čtyři konzervační principy – M.E. Rogersová: Teorie životního principu • Modely ošetřovatelských zásahů • činnosti v péči o pacienta nebo realizace změn v jeho okolí, aby se dosáhlo změny – I.M. Kingová: Identifikace systému klienta/pacienta – F.G. Abdellahová: Postupy k řešení problémů a organizace péče – M. Gordonová: Systematické zhodnocení funkčního a dysfunkčního stavu zdraví Modely substituce • náhrada ztracených nebo zhoršených schopností klienta/pacienta – D.E.Oremová: Model sebepéče – H.E. Peplauová: Psychodynamické ošetřovatelství • Modely zachování • úsilí o zachování všech zbylých příznivých okolností a schopností pacienta – M.E. Levineová: Principy zachování – N. Roperová: Aktivity pro zachování života • Modely udržování (opory) • pomoc pacientovi snést poškození zdraví a adaptovat se na situaci – • • Modely zlepšení • považuje OSE za cestu ke zlepšení kvality péče o klienta/pacienta a tím i jeho kvality života: – N. Roperová: Aktivity zvyšující kvalitu života – D.E. Johnsonová: Model systému chování • 15 16 17 18 19 20