Epidemiologie
o
oÚvod do epidemiologie
oUkazatele orální  epidemiologie
oMěření frekvence nemocí v populaci
oDiagnostické testy
oEpidemiologické studie
oRizika v epidemiologii
o


Epidemiologie
o studuje rozložení a determinanty stavů a událostí, které mají vztah ke zdraví v určených
populačních skupinách a výsledků svého studia využívá ke zvládnutí zdravotních problémů
o
opro SL stěžejní vědecká disciplína
o   ( popis a analýza zdrav. stavu, úvahy o determinantách zdraví a možnostech jejího příznivého
ovlivnění…)

Epidemiologie
opůvod ve starořečtině – epi- demos - logos ( nad –lidstvo-věda) → nauka, zkoumající zákonitosti
ohrožení lidí hromadnými onemocnění .
opůvodně: studium infekčních chorob
odnes: studium všech nemocí bez ohledu na etiologii, především zhoubné novotvary a kardiovaskulární
nemoci
o

Počátky epidemiologie a její samotný název  se připisují Hippokratovi( řecký lékař a filozof), jeho
dílo vide supra je příkladem epidemiologického myšlení a racionálního náhledu na příčiny nemocí  v
úrovni znalostí své doby. V e své knize vysvětluje vznik nemocí na základě působení faktorů
vnějšího prostředí – tento jeho názor/ zdrav a přirozený názo rse udržoval po dlouhá staletí( ač
omezen neznalostí řady přirodních zákonů).

 Počátky epidemiologie
o Hippokrates z Kósu (460-377 př.n.l.) – morální ideál lékaře- „otec medicíny″.
o    „ O vzduchu, vodách a místech″ ( první učebnice epidemiologie)
o   - nemoci vysvětluje
o     působením faktorů   zevního prostředí
o  - zakladatel ekologicky pojaté epidemiologie
Hippocrates_rubens

Hippokrates
oMedicína je nepochybně   nejšlechetnější ze všech umění
oKoho neuzdraví léky, toho uzdraví příroda
oSnaha udržet si zdraví: nejíst do sytosti, nebát se námahy
oJe zbytečné léčit oko bez hlavy, hlavu bez těla a tělo bez duše
oNejsi-li ochoten změnit svůj život, není Ti pomoci

Epidemiologie
o     3 předpoklady:
onemoci se neobjevují náhodou
os nemocemi jsou spojeny faktory, kt.lze identifikovat studiem populace a jejích podskupin v urč.
lokalitě a čase
ozískané poznatky mohou vést k opatřením, které přispějí ke zvládnutí zdravotních problémů
o

Dělení epidemiologie
o
oDeskriptivní epidemiologie -  jaké je zdraví populace?
o
oAnalytická epidemiologie -  proč je  zdraví takové?
o
oExperimentální epidemiologie – jak zdraví zlepšit?

Zaměření epidemiologie (1)
oSledovat zdravotní stav populace:
nměřit frekvenci výskytu onemocnění
nzjišťovat distribuci výskytu onemocnění z pohledu osob, místa, času
o
oAnalyzovat zdravotní stav populace:
nzkoumat etiologii onemocnění
nměřit vztah (asociaci) mezi onemocněním a jeho příčinami
nsledovat trendy ve vývoji, ev.předpovídat frekvenci výskytu onemocnění

Zaměření epidemiologie (2)
oZlepšovat zdravotní stav populace:
nreagovat na epidemie nemocí
nvyhodnocovat diagnostické a léčebné postupy, a efektivitu nových léčiv
nzavádět do praxe nové poznatky medicíny založené na důkazu (Evidence Based Medicine),
tzn.neprovádět lékařskou činnost jen na základě osobních zkušeností, ale využívat výsledků
výzkumných studií
nnavrhovat, event. realizovat  preventivní (a jiná) opatření vedoucí k eliminaci (resp.eradikaci)
onemocnění

Zdraví
oJak hodnotíme zdraví populace?
a)údaje o zemřelých
b)údaje o nemocných
o ® negativní vymezení
oDef.WHO:
oZdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nejen nepřítomnost nemoci.
oNemoc – snáze měřitelná než zdraví!!!

Příčiny nemocí a jejich studium (1)
o→ nejvýznamnější oblast epidemiologie
o
oEtiologie – soubor poznatků o příčinách nemoci (záležitost činitelů zevního prostředí)
oPatogeneze – racionální výklad vnitřního fyziologického mechanismu vedoucího od zdraví k nemoci
(proces biologický)
oEtiopatogeneze – představuje úzkou návaznost obou procesů
o
o

Problematika  vzniku nemocí a výklad je

Příčiny nemocí a jejich studium (2)
oStudium etiologie a patogeneze jednotlivých nemocí je předmětem zkoumání příslušných lékařských
oborů - epidemiologie speciální
o
oObecné zásady všeobecně použitelné při studiu všech nemocí - epidemiologie obecná

Příčiny nemocí a jejich studium (3)
oDvě krajní schémata:
o
a)Jedna příčina → mnoho následků
b)Mnoho příčin →  jeden následek
o
oMultifaktoriální koncepce etiologie nemoci dnes všeobecně přijímána.
o
oZjednodušující modely:
nosoba – místo – čas
nosoba – etiologický činitel – prostředí
nosoba – znak – nemoc
nPozn.: závěry zobecňovány až po věrohodném ověření v praxi

1. Model osoba - místo - čas
oCo? Kdo? Kdy? Kde?
o    → sledováním výskytu nemocí na určitých místech a určitém čase lze  vysvětlit podstatu
zdravotních problémů a přispět k jejich zvládnutí.
oPříklady epidemiologického myšlení:
o     dr. John Snow –– vypátral zdroj cholery (Londýn, 1854 )
o     dr. Ignác Filip Semmelweis – objevitel způsobu šíření puerperální sepse (Vídeň, 1847)

Dr. John Snow (1813 – 1858)
obritský lékař, anesteziolog,zakla-datel moderní epidemiologie
o1854 – vypátral zdroj infekce během epidemie cholery v Londýně
o2003 – největší lékař všech dob
John_Snow

Dr. John Snow
Snow mapa Londýna 180px-John_Snow_memorial_and_pub


Dr. Ignác Filip Semmelweis
 (1818 – 1865) – záchrance matek
oRakouský lékař maďarského původu, porodník
o
o„ Etiologie, pojem a profylaxe horečky omladnic ″ (1861)
o
oPrůkopník zásad antisepse a prevence nosokomiálních chorob
o   (umývací protokol rukou a nástrojů – roztok chlor. vápna)
225px-Ignaz_Semmelweis_1860

Dr. Ignác Filip Semmelweis a způsob šíření puerperální sepse
Yearly_mortality_rates_1841-1846_two_clinics Monthly_mortality_rates_1841-1849


2. Model osoba - etiologický činitel - prostředí ( etiologická triáda)
o
oChudoba a zaostalost – zdroj většiny  nemocí !
FB6ED506

 Tento model užíván především ke studiu infekčních onem.,etiologická triáda tvořena třemi činiteli:
1. původce nemoci, 2. lidský organismus,  3. zevní prostředí
 Ad 1. specifický původce nemoci – několikerá ppovaha – a) fyzikální – teplta, záření, hluk,
vlhkost, tlak…
                                                                                  b) chemické -
jedy, nutriční elementy
                                                                                  c) biologické –
bakterie, viry, plísně, prvoci  atp
                                                                                  d) sociální  -
př. Sociálně podmíněný stres
Přítomnost samotných původců nemoci obvykle nestačí ke vzniku nemoci, většinou jde o komplex příčin
a podmínek, jejichž souhra vede k nemoci
Druhá složka triády je sám člověk se svými vlastnostmi aa chováním –tyto značně odlišné
Třetí elementem je zevní prostředí – toto má zásadní význam pro vznik nejen infekčních , ale všech
nemocí . Celá řada nemocí , o kterých jsme se dříve domnívaoli, že je nelze ovlivnit je ve
skutečnosti prevantabilních – jsou totiž zcela nebo částečně deteminovány protředím a lze jim
předcházet.
V  rámci zevního prostředí. – přírodní prostředí – tj. půda, voda, vzduch a podnebí , potrava a
mikroprpostředí, kde člověk pracuje a žije
Sociální prostředí – tj, fakory ekonomické, politické,kulturní
Je historicky doloženo a vědecky ověřeno  řadou studií, že chudoba a zaostalost jsou zdrojem
naprosté většiyn nemocí.

3. Model osoba – znak- nemoc
o
oověřování hypotéz o závislosti a příčinnosti → epidemiologické studie
o   / existuje vztah (asociace) mezi nemocí a působením určité látky a je příčinný?/
o
o nezbytnost  využití statistické metodologie

Model vztahu znaku A a nemoci B
 osoby
s nemocí B
bez nemoci B
∑
se znakem A
a
b
a+b
bez znaku A
c
d
c+d
∑
a+c
b+d
a+b+c+d