Výživa dětí do předškolního věku Výlučné kojení X udržovací kojení lVÝLUČNÉ KOJENÍ - „ Na populační úrovni nemá výlučné kojení po 6 měsíců negativní účinky na růst kojenců. Výživová potřeba donošených dětí s normální porodní hmotností může být obvykle pokryta samotným mateřským mlékem po dobu prvních šesti měsíců, pokud je matka v dobrém výživovém stavu.“ ..dle rady WHO lUDRŽOVACÍ KOJENÍ - do dvou let i déle - ve věku 12-23 měsíců poskytuje MM až 35% CEP - po ukončení 6.měsíce je obtížné krýt výživovou potřebu jen MM - většina kojenců je vývoj.připravena na příjem jiných potravin PŘÍKRM = citlivé krmení ldítěti pomáhat, když se učí jíst samo lcitlivě reagovat na známky hladu a sytosti ldítě krmit pomalu a trpělivě (neklidné dítě v klidném prostředí) lzkoušet různé kombinace, chuti, struktury + způsoby povzbuzování k jídlu lkrmení je také doba učení a lásky !!! BEZPEČNOST PŘÍKRMŮ lZachovávejte správnou hygienu a zacházení s potravinami lPřed přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti lSkladujte potraviny vhodným způsobem a servírujte jídlo jakmile je připraveno lK přípravě a servírování používejte čisté kuchyňské nádobí a nástroje lPři krmení používejte čisté hrníčky, misky a lžíce lNepoužívejte kojenecké láhve, protože se špatně udržují Doba bezpečného uchování potravin v lednici a mrazničce Co je dále nutné... lMnožství příkrmu lKonzistence stravy lČetnost a energetická hustota lObsah živin v příkrmu Rozvoj dovedností pro příjem potravy l6. měsíc: kojenec přidržuje lahvičku l7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst l9. měsíc: přidržuje hrneček l10. měsíc: začíná být schopné používat lžičku l24. měsíc: v zásadě se samo nají Prospívá nebo neprospívá??? lVelikost obvodu hlavy (změnu sledovat do 3let) lHmotnostně výškový poměr (u dětí do 6-10let) lBMI (u starších dětí) POROVNÁNÍ... lRůstové standardy ve formě růstových grafů (růstová křivka a percentily) A PRAKTICKY TO ZNAMENÁ... PŘÍKRM l(ne dříve než po 4.měsíci) lPokud dítě prospívá (kojené/nekojené) a nemá hlad (nekojené vypije až 1000ml náhrad) – první příkrm v ukončeném 6.měsíci l!!!pokračovat v kojení dle potřeby dítěte lZačít jednou potravinou s frekvencí 1-2 lžičky příkrmu (HLADKÉ KAŠE) 1-2krát denně lDalší jednu potravinu zkusit přidat přibližně za 3 dny Kdy začít? lDítě dobře kontroluje pohyby hlavou lSedí s oporou lJe schopné polykat ze lžičky i stravu, která není tekutá lSprávný vývoj funkce GIT lDosažený stupeň neuropsychického vývoje PŘÍKRM – co podávat lČÍM ZAČÍT: - zeleninou (např. vařená mrkev, brambor..cuketa, dýně, baklažán, fenykl, kořen petržele, kedluben, špenát, mangold, červená řepa, pórek, květák, kapusta, zelí) Cíl prvních cca 2 týdnů Naučit dítě jíst lžičkou kašovitou stravu PŘÍKRM – co podávat lČÍM POKRAČOVAT: - maso: kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králík – cca 1pl/dávka - 20g - ovoce: banán, jablko... NEPŘISLAZOVAT, NESOLIT (až do konce 1.roku) Výživa v 6. až 8.měsíci lPříkrm 21 %, MM 79 % lU nekojených – cca 500 ml pokračovacího mléka/den lK - 0,54MJ/den příkrmu (tzn. Cca 118-160 g/den) lNK - celkem 2,5 MJ/den lBěhem prvních 2-3 týdnů by měla být jedna mléčná porce (150-200 g) zcela nahrazena masozeleninovým příkrmem lOvocné pyré později možno smíchat s jogurtem lObilné kaše lPříkrm 2-3krát denně lŽvýkání do ruky lZkoušet nechat krmit „samo“ lPovzbuzovat – nenutit (15-30 minut) Co podávat a nepodávat? lKonzistence – hustá kaše – spíše rozmačkávat lPODÁVAT - postupně nové chutě - maso (1-2 pl/dávka, Fe!), žloutek (1/týden), neslazený bílý jogurt, kaše lNEPODÁVAT - nepřislazovat, nesolit - neupravené kravské mléko, tvaroh, přídavky tekutin (do 10.m), nerozpustné malé kousky potravy Výživa v 9. až 12.měsíci lPříkrm 45 %, MM 55 % lU nekojených – cca 200-400 ml pokračovacího mléka/den lK – 1,3 MJ/den příkrmu (tzn. Cca 282-387 g/den) lNK - celkem 2,9 MJ/den lPříkrm 3-4krát denně lPotraviny do ruky lZkoušet nechat krmit „samo“ lžičkou – povzbuzovat lPokrm z hlubší težší nerozbitné misky lTekutiny (po 10.měsíci) podávat ze šálku Co podávat a nepodávat? lKonzistence – postupně zavádět měkkou kouskovitou stravu - spíše krájet než rozmačkávat lPODÁVAT - od 10.m další tekutiny (200 ml koj.vody) - od 10.m kravské mléko (ne jako nápoj – pouze do pokrmu) - ovocné džusy max 120-150 ml (15 g sacharidů/100 ml) lNEPODÁVAT - nepřislazovat (pokud možno), nesolit - uzeniny, tučné maso, paštiky, majonézu, vaječný bílek, tvaroh, nízkotučné mléčné výrobky Výživa v 1. až 2.roce lPříkrm 65 %, MM 35 % lK – 2,4 MJ/den příkrmu (tzn. Cca 420-475 g/den) lNK - celkem 3,8 MJ/den lPříkrm 3-4krát denně, od 12. měsíce přidat i 1-2 svačinky lNávyk pravidelného rozložení stravy lUčit jíst samostatně (lžička...příbor), ale nenechat bez dozoru! – čas, pozornost, trpělivost l„jídlo do ruky“ Co podávat a nepodávat? lObjem snědeného jídla se ze dne na den mění lPODÁVAT - co nejvíce různých potravin (potravinová pyramida) - zelenina a ovoce u každého jídla – 5krát denně - maso 3 pl/den, mléko a mléčné výrobky lNEPODÁVAT - nízkotučné výrobky - příliš často limonády a sladkosti - malé pevné kousky potravy Výživa po 2.roce l„samo“ 3 hlavní a 2-3 menší porce pestré stravy denně lVYŠŠÍ SPEKTRUM POTRAVIN: - část obilninových výrobku celozrnná - brambory - ovoce a zelenina 5krát denně - maso, vajíčka - mléko a mléčné výrobky - polotučné - tuky – po 2. roce podíl v potravě snižovat ODSTAVOVÁNÍ a ODSTAVENÍ lPřirozené lČástečné - trvalé - dočasné lPostupné Batolecí a předškolní věk lBATOLECÍ VĚK: - růst se zpomaluje, snižuje se potřeba energie - dítě se učí jíst samo, formují se některé chuťové prefernece - ovlivňování stravovacích návyků okolím - od 2.roku by spotřeba tuků neměla přesahovat 30 % CEP lPŘEDŠKOLNÍ VĚK: - projevování větších individuálních rozdílů - zvýšená pohybová aktivita - změna složení těla – tuková tkáň X svalová tkáň - vstup do kolektvních zařízení!!! BATOLE - stolování lJednoroční dítě - jí pomocí prstů - potřebuje pomoc při držení hrnečku lDvouleté dítě - schopné držet hrneček samo (schopné i dříve) - dobře používá lžící – dáva však přednost rukám BATOLE - !!! lRůst je pomalejší – mění se chuť k jídlu lDobrý jedlík kojenec → špatný jedlík batole lMění se objem snězeného jídla ze dne na den – typické l„Jídelní rozmary“ lRůzný příjem – však energetický příjem stálý lNenutit, ale stále nabízet rozmanitost Pestrost Sůl, tuky a cukry užívejme střídmě! 0-2 porce Mléko, mléčné výrobky 2-3 porce Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny, ořechy 1-2 porce Zelenina 3-5 porcí Ovoce 2-4 porce Obiloviny, těstoviny, rýže, pečivo 3-6 porcí Jednotková porce pro batolata…0,6 x jednotková porce pro dospělé PŘEDŠKOLNÍ VĚK lMalá kapacita žaludku lStřídavá chuť k jídlu → menší porce několikrát denně (5krát) - mléko + mléčné výrobky - vláknina: kojenec až 2.leté batole – 5 g/den starší děti - „věk v letech + 5“g/den PŘEDŠKOLNÍ VĚK a fyzikální vlastnosti jídla lOdmítání - příliš teplých jídel - vůně - potraviny smíchané dohromady - citlivost na pachy, které snado zjišťují - rozvařeného (především zeleniny) PŘEDŠKOLNÍ VĚK a emocionální prostředí lX Klácení nohou a stůl v úrovni hrudníku → lepší jsou velikosti dítěte odpovídající stoly a židličky, či vyvýšené židle lX únava před jídlem lTělesná aktivita a pobyt na vzduchu lKolektiv vrstevníků lVhodně těžké nádobí lKratší příbor – snadnější uchopení > Orientační základ jídelníčku KOJENEC – nejčastější problémy lZavádění příkrmů, přijímání nových chutí (kojené X nekojené dítě), zavádění lepku lAbsence příjemné atmosféry lAbsence stolování v rodině lSenzitivní vývojová perioda - pro chuť: 4. – 6. měsíc - pro konzistenci: 6. – 7. měsíc l BATOLE – nejčastější problémy lStravovací zvyklosti rodičů lČasté změny stravovacích zvyklostí batolat l„Snížení zájmu o jídlo je však v tomto věku přirozené. Dítě se více zajímá o okolní svět, růst v tomto věku je navíc pomalejší, s čímž je spojena snížená potřeba jídla.“ l PŘEDŠKOLÁK – nejčastější problémy lRodinné a kulturní zvyklosti + vliv médií (pohádka X reklama) lAutorita učitele a vliv kolektivu l Batolecí negativismus I. Zdroj: FRÜHAUF, P.: Fyziologie a patologie dětské výživy, Karolinum, Praha, 2003 lServírovat vždy menší porce než dítě požaduje a potom přidávat, když o to samo požádá lNerušit dítě při jídle i když trvá dlouho lS výtkami týkajícími se stolování počkat až po dokončení jídla lJe vhodné při obavách z nedostatku jídla vést potravinový deník, který ovykle dokáže nutriční dostatečnost Batolecí negativismus II. lNačasování jídel musí odpovídat potřebám dítěte, pokud dlouho čeká na jídlo, bývá unavené lPokusit se o pravidelnost jídla lNezlobit se na dítě, že v batolecím věku jí pomocí rukou lUdělat z jídla zábavu (lépe chutná barevná jídla než bezbarvé kaše) lNestarat se o podivné chutě Batolecí negativismus III. lNedělat si starosti s pořadím jídel lPokusit se zapojit dítě do přípravy jídla lNeservírovat jídlo, které dítě nemá rádo lDítě nemusí dostávat všechna speciální jídla pro dospělé lNedávat dítěti uplatky za jídlo! Batolecí negativismus IV. lSledovat, co dítě pije, mnohdy se zasytí pitím před jídlem lNevnucovat dítěti tu potravu, kterou odmítá lSnažit se, aby si dítě zvyklo na potraviny, které jsou běžně k dostání lNesrovnávat dítě s ostatními dětmi. Individuální požadavky jsou odlišné. Průměrná spotřeba je cenná statisticky, ale není možné z ní vyvodit požadavky na individuální potřebu lUdělat z jídla hru lhttp://brightfutures.org/nutrition/pdf/ec.pdf Chování rodičů jako vzor pro dítě l Děti se učí napodobováním svých rodičů ! (od 1 roku společné jídlo) l Neofobie – 18 – 24 měsíců l Odmítání nové potraviny 0 - 89 x (medián 11x) l Sledování maminky konzumující novou potravinu vedlo k lepší akceptaci této potraviny u dítěte BENTON, D.: Role of parents in the determination of the food preferences of children and the development of obesity. Int J Obes Relat Metab Disord. 2004 Jul;28(7):858-69 BIRCH, L. L.: Development of food acceptance patterns in the first years of life. Proc Nutr Soc. 1998 Nov; 57(4):617-2 Působení dospělých na utváření stravovacích návyků lVerbální (dle studií je počet pobídek k jídlu vyšší u obézních dětí než u dětí s normální hmotností) lNeverbální (chování matky, gesta, miminka, nervozita, spěch..) lProstřednictvím vlastního chování lPoužívání potravin z jiných než primárně nutričních důvodů Mýty a fakta l Pribináček je pro děti příliš tučný Ne! Malý žaludek, potřeba energeticky koncentrovaných potravin l Vlákniny není nikdy dost Ne! Potřeba pro děti: do 2 let max 5 g/den, nad 2 roky potřeba vlákniny/den = věk + 5 l Percentilové grafy Často zbytečně skličující Děkuji za pozornost Zdroje: NEVORAL, J. a kol. Výživa v dětském věku, H a H, Jinočany 2005, ISBN 80-86-022-93-5 KUDLOVÁ, E. – MYDLILOVÁ A. Výživové poradenství u dětí do dvou let, Grada, Praha, 2005. ISBN80-247-1039-0 FRÜHAUF, P.: Fyziologie a patologie dětské výživy, Karolinum, Praha, 2003 Přibližná doba prořezávání dočasného mléčného chrupu lPrvní řezáky: lDruhé řezáky: lPrvní stoličky: lŠpičáky: lDruhé stoličky: Přibližná doba prořezávání dočasného mléčného chrupu lPrvní řezáky: 6. -12. měsíc lDruhé řezáky: 8. -14. měsíc lPrvní stoličky: 12. -18. měsíc lŠpičáky: 17. -22. měsíc lDruhé stoličky: kolem 2-2,5 let Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu) u kojenců zdroj: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_ 7542_3.html lVýlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte do 2 let i déle je třeba považovat za optimální výživový standard pro dítě, který je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Britské poradní vědecké komise pro výživu (SACN). lKomplementární výživu (příkrm) je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v 26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů). lPříkrm je zaváděn z důvodu, kdy samotné mateřské mléko či náhradní kojenecká mléčná výživa (formule) již přestává pokrývat výživové požadavky dítěte. Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší, zavede se k příkrmu náhradní mléčná výživa. lPro zavádění příkrmu u nedonošených dětí (narozených před 37. týdnem těhotenství) je postupováno následovně: U dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu). Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně, a to v závislosti na celkovém stavu dítěte (zdravotní stav, psychomotorická zralost, prospívání apod.). l lPro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. schopnost udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání potravy, jejím uchopení a vkládání do úst, polykat a tolerovat tuhou stravu. lPříkrm u kojených i nekojených dětí je zaváděn podle aktuálních doporučení. Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7. měsíce věku dítěte, optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. lU dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se sledováním možné alergické reakce. Zaváděním komplementární výživy současně s kojením se zvyšuje imunoprotektivní tolerance kojeneckého organismu k antigenům ve stravě. lDosud nebylo prokázáno, že by včasná senzibilizace alergeny obsaženými ve stravě snižovala riziko vzniku alergických onemocnění či celiakie u dítěte. Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku. l Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky duben 2012 zdroj: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html lK dosažení optimálního růstu a vývoje dítěte a prevence rozvoje civilizačních onemocnění by měly být dodržovány určité zásady pro jídelníček dítěte: loptimální výživou kojence je v prvních šesti měsících věku mateřské mléko, které v této době plně zajišťuje příjem všech živin potřebných pro růst a vývoj dítěte ljídelníček dítěte by měl respektovat postupný přechod výživy kojenců, batolat, dětí předškolního a školního věku až k výživě adolescentů a dospělých lstrava dítěte ve věku od 1 do 3 ukončených let by měla být podána v pěti porcích, měla by obsahovat alespoň 500 ml mléka nebo mléčných výrobků, 4-5 porcí zeleniny a ovoce, 3-4 porce chleba a obilovin, 2 porce masa. Maso by mělo být méně tučné. Do jídelníčku by přednostně mělo být zařazováno rybí (bez kostiček), drůbeží a králičí maso. Dítě by nemělo dostávat uzeniny. Je nutné šetřit pamlsky. Pokrmy pro děti nepřesolujeme. Vynecháme všechno ostré a pálivé koření (pepř, čili, kari, pálivá paprika). Pro vysoký obsah soli a glutamové kyseliny nejsou vhodné sójové a worchestrové omáčky, bujónové kostky, masoxy a další podobné přípravky l lstrava dítěte v předškolním věku by měla obsahovat 3-4 porce mléka a mléčných výrobků, 4 porce zeleniny a ovoce Z toho alespoň dvě porce v syrové formě), 3-4 porce chleba či obilovin (do jídelníčku bychom měli postupně zařazovat tmavé celozrnné pečivo), 2 porce masa (používají se všechny druhy masa, s preferencí méně tučného). Do jídelníčku bychom měli zařazovat luštěniny. Obdobně jako v batolecím věku pokrmy nepřesolujeme, vynecháváme ostré a pálivé koření (vhodné je koření z bylinek). Nesmíme zapomínat na pitný režim dítěte lstrava dětí ve školním a adolescenčním věku by měla i dále obsahovat v každé porci obiloviny – pečivo (s preferencí celozrnných výrobků) nebo rýži, těstovinu. Denně by měly děti tohoto věku dostávat ve 3-5 porcích zeleninu a ovoce. Dále by mělo mít dítě ve dvou až třech porcích mléko a mléčné výrobky, v 1-2 porcích maso (nezapomínat na ryby a drůbež), vejce nebo rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny). Volné tuky a cukry by měly být konzumovány omezeně. Džusy a slazené nápoje by měly být ředěny vodou lz alternativní výživy nelze u dětí doporučit veganství, makrobiotiku, frutariánství a další podobné směry. Vhodně vedená lakto-ovo-vegetariánská dieta omezuje možnosti výběru výživy dítěte, ale je pro zajištění jeho růstu a vývoje možná lpro zajištění zdravého vývoje dítěte je nejvhodnější dostatečně pestrá strava, ve výběru úměrná věku dítěte, jeho energetickým a nutričním potřebám. l