Trvalé výplňové materiály Amalgám Kompozitní výplňové mateiály Skloionomerní cementy Amalgámy Slitiny kovů se rtutí -jednoduché -binární -ternární -kvaternární -složené Složení amalgámu  Rtuť  Kovová slitina Piliny Sféry Směs Sféroidy Rtuť  Čistá, několikrát předestilovaná  Těžký kov při pokojové teplotě kapalný  Toxické - páry - aerosol - organické sloučeniny Význam složek slitiny  Stříbro: slučuje se se rtutí zvolna, zrychluje tuhnutí, zvyšuje pevnost, zlepšuje korozní odolnost.  Cín: slučuje se se rtutí snadno a rychle, zvolňuje tuhnutí, snižuje pevnost, snižuje korozní odolnost  Měď: slučuje se se rtutí obtížně, zvyšuje tvrdost amalgámu.  Zinek: desoxidační prostředek při tavení kovů, může způsobit vnitřni elektrochemickoiu korozi.  Ušlechtilé kovy: zlato, platina zvyšují korozní odolnost a cenu Výroba  Odlévání do ingotů Chladnutí, homogenizace, frézování, třídění a mletí v kulových mlýnech, stárnutí pilin. 60 – 120 mm délka 10 – 70 mm šířka 10 – 35 mm tloušťka Piliny Výroba  Rozstřikování do vody Sféroidy  Rozstřikování do komory s inertním plynem Sféry 2– 43 mm Slitina – konvenční amalgám  Stříbro 70%  Cín 24-26%  Měď do 6%  (Zinek) do 2%  (Ušlechtilé kovy) stopy Tuhnutí konvenčního amalgámu amalgámu Intermetalické sloučeniny – fáze amalgámu Fáze Gamma Ag-Sn Epsilon Cu-Sn Tuhnutí konvenčního amalgámu  Rtuť rozpouští částice slitiny a vznikají nové intermetalické sloučeniny – fáze  Ag-Hg – gamma 1  Sn-Hg – gamma 2 Fáze gamma se nerozpustí zcela Gamma 1 a gamma 2 krystalizují Struktura ztuhlého amalgámu je gamma 1, gamma 2 a gamma. Tuhnutí konvenčního amalgámu  Podstatou tuhnutí amalgámu je krystalizace amalgámových fází (intermetalických sloučenin)  Složení ztuhlého konvenčního amalgámu  Ag-Hg: gamma 1  Sn-Hg: gamma 2  Ag-Sn gamma Procesy amalgamace Hg Sn Sn Sn Sn Sn Ag Ag Ag Ag Ag Cu Cu Cu Cu Cu Ag3Sn – g Cu3Sn – e Procesy amalgamace Sn Sn Sn Sn Sn Ag Ag Ag Ag Ag Cu Cu Cu Cu Cu Ag3Sn – g Cu3Sn – e Sn7Hg – g2 Ag2Hg3 – g1 Konvenční amalgám Zevní elektrochemická koroze  Fáze gamma 2 je nestabilní, Sn se snadno uvolní a mizí (oxidace). Uvolní se rtuť a napadá dosud nezreagovanou gamma fázi a vzniká opět gamma 1 a gamma 2 fáze. Tím se snižuje postupně snižuje pevnost amalgámu. Vnitřní elektrochemická koroze  Způsobuje ji zinek – v kontaktu s vodou působí jako katalyzátor, rozkládá vodu na vodík a kyslík a ty jsou příčinou pozdní expanze amalgámové výplně Tok a tečení amalgámu  Tok (flow) je deformace ne zcela ztuhlého amalgámu, kdy dochází k posunům gamma částic v ne zcela ztuhlé hmotě. Může se projevit hlavně u kavit druhé třídy.  Tečení (creep) je deformace amalgámu zcela ztuhlého v důsledku opakovaných žvýkacích atak. Projevuje se roztepáváním přes okraje kavity a odlamovaním tenkých výběžků – olámané okraje. Non gamma dvě amalgámy  Podíl mědi zvýšen na 12 – 13% na úkor cínu  Nebo až na 25% na úkor cínu a stříbra Lepší mechanická odolnost, menší sklon ke Korozi, nižší tok a tečení. Tuhnutí non gamma 2 amalgámu  Rtuť rozpouští částice slitiny.  Vzniká gamma 1 (stříbrortuťová fáze) a gamma 2 (cínortuťová ) fáze  Je zde vyšší podíl mědi a ta má vysokou reakční afinitu k cínu. Proto reaguje s cínem z gamma 2 fáze a vzniká fáze eta (cínoměděná). Gamma 2 fáze se postupně vyčerpá. Tuhnutí non gamma 2 amalgámu  Postupné vyčerpání gamma 2 fáze platí pro amalgámy, kde je část slitiny konvenční a část tvoří eutwktická slitina stříbra s mědí.  Jde o blend amalgámy, slitinu tvoří lipiny i sféry Tuhnutí non gamma 2 amalgámu  U amalgámů, kde je obsah mědi vysoký (kolem 25 – 30 % ) gamma 2 fáze nevzniká vůbec a hned vzniká fáze eta (cínoměděná)  Slitinu tvoří jeden druh částic. Výhody amalgámu  Mechanická odolnost  Snadná práce  Nízká cena  Oligodynamický efekt  Selfsealing Nevýhody amalgámu Křehkost Vodivost tepla a elektřiny Špatná estetika Tok, tečení Toxicita Vlastnosti amalgámu ovlivňuje  Složení slitiny  Příprava a manipulace Příprava amalgámu  Ruční  Strojová  Míchací režim  Dávkování – ruční, stojové, kapsle Zásady manipulace  Striktně dodržujeme míchací režim (pozor na nedomíchaný a přemíchaný amalgám)  Nedotýkáme se rukou amalgámu  Zbytky amalgámu uchováváme pod vodou  Rozlitá rtuť představuje dlouhodobé nebezpečí – posypat práškovým zinkem !!! Toxicita  Toxická je rtuť – v kovové podobě se nevstřebává ze zažívacího traktu  Toxické jsou organické sloučeniny (v mořských plodech, rybách)  Nebezpečný je aerosol a páry rtuti Toxicita  Zdrojem ekologicky závažným jsou krematoria a zubní ordinace, těžba zlata amalgamací.  Instalace odlučovačů a lapačů rtuti.  Při lege artis práci nehrozí nebezpečí (odsávání při preparaci, opatrnost u dětí do 5 let a těhotných). Indikace  Kavity I., II. a V. třídy (tyto mimo estetickou zónu) Kontraindikace  Výplně v esteticky exponovaném úseku chrupu  Výplně u pacientů s nesnášenlivostí kovů nebo alergií na amalgám  Výplně u těhotných a kojících žen  Výplně u dětí do 5 let věku. Instrumentarium ke zhotovení výplní  Preparační (vrtáčky, dia brousky, dlátka exkavátory)  Výplňové (cpátka, hladítka, ořezávače a burnishery)  K leštění (polírky, finýrky, gumové nástroje pro předleštění, pro vysoký lesk). Cpátko tyčinkové Ořezávač -Frahm Ořezávač - Sapin Ořezávač Discoid-cleoid Nosič amalgámu Kompoztiní výplňové materiály Kompozitní materiály Chemicky vázaná kombinace vhodného síťovaného polymeru s anorganickým plnivem. Složení kompozitních materiálů  Organická fáze - pojivo Bowenův monomer – adukt bisfenolu A s glycidylmetakrylátem – Bis GMA a dimetakryláty UDMA TEGMA Složení kompozitních materiálů  Anorganická fáze -plnivo  Mletý křemen  Hlinitokřemičité sklo  Pyrogenní dioxid křemíku  Předpolymer Složení kompozitních materiálů  Vazebná fáze Silan Váže plnivo a pojivo Složení kompozitních materiálů  Iniciační systém: iniciátor a aktivátor iniciátoru  Stabilizátory  Barviva  Absorbéry UV záření  Antioxidant Kompozitní materiály – mechanismus tuhnutí  Radikálová polymerace: Aktivátor Iniciátor Štěpení dvojných vazreb Vznik polymerní sítě Monomer Polymer Světlo Polymerace Pre –gel G Post -gel Rozdělení kompozit podle způsobu polymerace Chemicky tuhnoucí hmoty - dvousložkové (prášek –tekutina, pasta – pasta), tuhnou po smíchání Světlem tuhnoucí hmoty – fotokompozita - jednosložkové ( kompulích a stříkačkách), tuhnou po osvícení Teplem tuhnoucí hmoty (jen pro laboratorní použití) Rozdělení kompozit podle velikosti částic plniva  Makrofilní – konvenční  Mikrofilní - homogenní - Nehomogenní (inhomogenní)  Hybridní - klasické - mikrohybridní - nanohybridní Kompozitní materiály použití  Výplně v esteticky exponovaném úseku chrupu: Kavity III., IV., V. třídy, I. a II. třídy jen za určitých okolností  Dostavby  Fazety Kompozitní materiály -vlastnosti  Tuhnou na principu radikálové polymerace – polymerační smrštění (kontrakce), pnutí při tuhnutí.  K zubním tkáním se váží na principu mikromechanické retence - zatékají do nerovností vzniklých naleptáním kyselinou ve sklovině a do kolagenní sítě dentinu vzniklé též naleptáním. Vazba je zprostředkovaná adhezivy – bondy.  Odlišný koeficient termální expanze (tepelné roztažnosti) ve srovnání s tvrdými tkáněmi Kompozitní materiály Pečlivá práce!!!!! Dodržení mísicího poměru, nepřístup světla, pečlivé zacházení se zubními tkáněmi!!! Mechanické Vazebný systém Převážně mechanické Mikronetěsnost Nanonetěsnost . v Kondicionér Demineralizuje Zvyšuje povrchovou energii Primer Otvírá kolagenní síť dentinu a brání jejímu kolapsu. Bond  Prosytí kolagenní síť dentinu a zatéká do nerovností ve sklovině, kopolymeruje s kompozitem Leptání (Conditioning) Oplachování Priming Bonding Leptání Oplachování Priming a bonding Samoleptací primer (Selfetching priming) Bonding Samoleptací primer a bond (Selfetching bonding) Adheziva Úskalí Kvalita tvrdých zubních tkání Kolaps dentinové kolagenní sítě Kontaminace povrchu Trvanlivost adheziv Sklovina s aprizmatickou vrstvou na povrchu Sklovina po odstranění aprizmatické vrstvy a po leptání kyselinou ortofosforečnou Dentin pokrytý smear layer a drtí Dentin zbavený smear layer a drti po leptání kyselinou ortofosforečnou Obnažená kolagenní síť dentinu Skloionomerní cementy (sklopolyalkenoáty, skloionomery) Složení: Prášek: hlinitokřemičité sklo (SiO2, Al2O5, CaO, N2O,P2O5, F) Tekutina: polykyselina (kyselina polyakrylova, polymaleinová) kyselina vinná, voda Skloionomerní cementy (sklopolyalkenoáty, skloionomery)  Mechanismus tuhnutí: Síťovatění – vzniká polyakrylát hinito vápenatý. Skloionomerní cementy vlastnosti  Specifická adheze k tvrdým zubním tkáním  Příznivý koeficient tepelné roztažnosti  Kumulativní uvolňování fluoridových iontů  Citlivost k obsahu vody v prostředí  Delší doba tuhnutí zranitelnost Skloionomerní cementy rozdělení  Tuhnoucí chemicky Výplňové estetické Výplňové zesílené – kovy, pryskyřicí Vysokoviskózní cementy  Tuhnoucí světlem – obsah plastu s vazbou na polykyselinu Skloionomerní cementy použití  Výplně V. třída, III. Třída, výjimečně I.a II. Třída  Podložky – sendvičové výplně  Dostavby  Tmelící materiál  Výplň kořenového kanálku (kořenová výplň) 72 Skloionomerní cementy  Ručně míchatelné Mísící poměr – kapka bez bubliny!!!!  Kapslované – aktiovace kapsle. Kapsle mísící, kapsle aplikační.