SPIROMETRIE Provedení v systému PowerLab: Spusťte program SPIROMETRIE dvojklikem na stejnojmennou ikonu na ploše. Spirometrický snímač nechte položený na stole, v 1. kanálu Flow (průtok) v rozbalovacím seznamu zvolte Spirometry Pod a stiskněte tlačítko Zero (nulování), potvrďte stiskem Ok. Vyšetřovaná osoba sedí na židli tak, aby nemohla sledovat záznam na monitoru a vloží si spirometrický snímač s nasazeným filtrem a sterilním náustkem do úst (snímač drží v horizontální rovině, bílé hadičky by měly směřovat vzhůru). Na nos nasaďte svorku. Klikněte na tlačítko Start. 1. kanál zobrazuje rychlost proudění vzduchu snímačem, tedy průtok v ml/s, 2. kanál integrál průtoku, tedy objem v litrech. Pokud se výdech zobrazuje směrem nahoru a nádech dolů, v 1. kanálu Flow (průtok) v rozbalovacím seznamu zvolte Spirometry Pod a zatrhněte položku Invert (převrátit), potvrďte Ok. Zaznamenejte následující situace:Klidové dýchání v délce cca 1 min a 20 s; 4 klidové dechové cykly, 1 maximální nádech, 4 klidové dechové cykly a poté maximální výdech; 4 klidové dechové cykly, poté maximální nádech následovaný maximálním výdechem (vydechnout vše a s maximální rychlostí!) a 4 klidovými dechovými cykly; hyperventilace po dobu cca 30 s; apnoická pauza v inspiriu; apnoická pauza v expiriu. Uložte záznam do složky Dokumenty pod názvem „spirometrieXY“, kde XY odpovídá iniciálám vyšetřované osoby, typ souboru Data Chart File (*.adicht). Ve 2. kanálu Volume (objem) změřte a vypočítejte parametry v níže uvedené tabulce. Měřené hodnoty se zobrazují v miniokně Volume (objem), časový rozdíl v miniokně Rate/Time. ELEKTRICKÝ MODEL AORTÁLNÍHO PRUŽNÍKU Provedení: Na obrazovku monitoru lze simulovat postupně 4 odlišné situace. Doporučujeme následující pořadí: výchozí klidové hodnoty, změna ve smyslu mínus, opět výchozí klidové hodnoty, změna ve smyslu plus. Zkontrolujeme (případně zadáme) vstupní veličiny, které modelově odpovídají klidovým fyziologickým hodnotám: SV - systolický výdej = tepový objem = 70 ml HR - tepová frekvence = 75/min R - periferní odpor = 1,2 mmHg.s/ml C - pružnost (compliance) = 1,2 ml/mmHg. Klikem na Graph se objeví tlaková křivka fyziologických hodnot. Snížíme hodnoty SV, počkáme na provedení simulace. Všímáme si změn. Kliknutím na Reset parameters se vrátíme k fyziologickým hodnotám. Zvýšíme hodnoty SV a klikem na Graph počkáme na simulaci. Pozorované změny systolického a diastolického krevního tlaku, středního tlaku a tlakové amplitudy zaznamenáme do protokolu a popíšeme. Vyčistíme obrazovku kliknutím na clear graph a obdobným způsobem modelujeme další veličiny: změny periferního odporu, změny pružnosti cév – compliance, srdeční zástava. PROUDĚNÍ KRVE V ŽILÁCH Cíl cvičení: Získat přehled o možnostech vyšetřování žilního systému. Potřeby:Tonometr, fonendoskop. Postup práce: 1. K pozorování vyberte posluchače, jemuž se zřetelně rýsuji žilní pleteně pod kůží předloktí a hřbetu ruky. Nejprve zůstane chvíli stát se svěšenými horními končetinami. Vidíte, jak se povrchně uložené žíly postupně plní městnající se krví. 2. Uchopte jedno jeho předloktí a pomalu je ohýbejte k lokti. Všimněte si postupného vyprazdňování žil při pohybu ruky směrem k srdeční bázi (přibližně v rovině 2. a 3. žeberní chrupavky). 3. U této vyšetřované osoby změřte tlak krve, manžetu tonometru ponechejte na paži a nafoukněte ji na tlak asi o 20 mmHg nižší než byl tlak systolický, takže krev sice do předloktí může přitékat, avšak nemůže stlačenými žilami odtékat. Pozorujte, jak se opět žíly plní městnající se krví a zřetelně vyvstávají pod kůží. 4. Vyberte si větší žílu, kterou můžete na předloktí v co nejdelším úseku sledovat a stlačte ji jedním prstem blízko jejího výstupu pod kůží u zápěstí. Prst druhé ruky položte na žílu těsně k prvnímu prstu a vytlačte jím krev směrem k srdci. Prst, jímž jste krev vytlačili, nechejte na žíle přiložený a pozorujte, že původně naplněná žíla se jeví jako mělká rýha. Pak povolte prst u zápěstí a sledujte, jak se žíla postupně od periferie plní krví. 5. Proveďte znovu tentýž pokus s vytlačením krve z žíly, ponechejte přitlačený prst u zápěstí a uvolněte stlačení blíže k srdci. Městnající krev se rovněž hrne do vyprázdněné žíly, avšak pouze k nejbližší chlopni. Chlopeň se projeví jako uzlíček na žíle, proximální část žíly je přeplněna krví, kdežto distální úsek zůstane prázdný. Funkční zkoušky při onemocnění žil pro klinickou praxi: (v praktiku neprovádíme, pouze přečteme následující text pro informaci) Trendelenburgova zkouška slouží k diagnóze insuficience chlopní vena saphena: na zvednuté dolní končetině vytlačíme krev z varixů, v. saphena pod tříslem komprimujeme. Nemocný se postaví na nohy – pokud dojde k rychlému naplnění varixů (méně než 20 s): insuficience vv. perforantes = test je pozitivní. Když po třiceti sekundách povolíme kompresi v. saphena – dojde k plnění žil distálním směrem: insuficience chlopní povrchových žil = test je dvojnásobně pozitivní. Perthesova zkouška slouží k určení průchodnosti spojek mezi povrchovým a hlubokým žilním systémem: Přiložíme gumovou hadici nebo obinadlo pod tříslo a pod koleno, 2 minuty chodíme. U zdravého jedince se safény vyprázdní a bolest se neobjeví, při uzávěru hlubokého žilního systému se objeví bolest a zvýrazní se varixy. Testy na hlubokou žilní trombózu: Plantární znamení: tlaková bolestivost plosky nohy Homansovo znamení: bolest v lýtku při flexi nohy (střídavě prováděná dorzální a plantární flexe v hlezenním kloubu při flexi v kloubu kolenním) Rozdíl v objemu dolní končetiny větší než 2 cm v těchto místech např.: kolem kotníku, ve výši kolena, 10–15 cm nad a pod patelou