Otázky z histopatologických vyšetřovacích metod 2015 (bakaláři).
1. Histopatologické vyšetření tkáně, k čemu slouží .
A požadavky na odběr (časový faktor) a zpracování různých druhů bioptického materiálu
B co jsou běžné diagnostické biopsie, peroperační biopsie, trepanobiopsie, mikroexcize a punkční
biopsie.
C vyjmenovat základní chemické fixační prostředky proč fixovat, podstata fixace
formolem a alkoholy. Nevýhody fixace
2. Zpracování fixovaného materiálu:
A postup při odvodnění, projasnění, prosycení tkáňových bloků parafinem, zalití do
parafínu, požadavky na teplotu parafinu při zalití
B krájení na sáňkovém a rotačním mikrotomu
C hluboké zmrazení biopsie, prostředky a hloubka zmrazení (srovnání N2, CO2), uchovávání a
zpracování zmrazeného bloku, kryostat, krájení v kryostatu.
3. Barvení histologických řezů:
A důvody barvení a příprava parafinových řezů k barvení,
B přehledné barvení hematoxylinem – eozínem (HE), princip, použitá barviva, výsledky
C přehledné barvení podle Van Giesona, princip, výsledky barvení.
4. Barvení řezů
A Barvení Malloryho trichromy (zelený a modrý trichrom), azan.
B Barvení ruční a pomocí barvícího automatu,
C Impregnační metody: princip, postup, použité soli (Ag), použití při průkazu neuronů,
neuroglie, retikula, pigmentů, kalcia atd.
5. Elektronová mikroskopie (EM): důvody vyšetření ultrastruktury,
A odběr a přikrojení materiálu pro elektronovou mikroskopii,
B fixační prostředky,
C zalévání pro EM, zalévací media - pryskyřice, Durcupan, Araldit.
D polosilné a ultratenké řezy, ultramikrotom, kontrastování řezů (proč), prohlížení.
6. Zpracování bioptického materiálu
A Transport nativního, fixovaného a zmrazeného materiálu
B Struktura a práce ústavu patologie: členění laboratorního úseku, příjem a registrace
materiálu, bioptická průvodka.
C Postup zpracování biopsií: přikrajování (úprava a rozčlenění excidovaných tkání,
blokování), autotechnikony
D Vynášení vzorků lékařům, časové relace pro expedici bioptických nálezů.
7. Autopsie (nekropsie), výuka
A Klinické údaje o zemřelém, pitva, uložení a zacházení se zemřelými, informace členům
rodiny o zesnulém
B Autoptický úsek laboratoře - zpracování autoptického materiálu, porovnání se zpracováním
biopsie.
C Didaktický provoz na ústavu patologie: semináře, demonstrace odběru, fixace a přikrojení
bioptického materiálu, provoz v bioptické, histochemické, cytologické a dalších laboratořích
8. Cytologie
A Cytodiagnostika :význam, výhody, nevýhody. Druhy cytologických odběrů.
9. Cytologická metodika
A zhotovování cytologických preparátů, nátěry, cytobloky, cytospin,
B punkce tenkou jehlou.
10. Cytologická diagnostika.
A Děložní čípek, klasifikce Bethesda,
B Hormonální cytologie
11.Cytologická diagnostika v pneumologii.
A Cytologický skríning:
B Normální nález, prekancerózy, základní typy karcinomů.
12. Histochemie
A Rozdíl mezi histochemickým průkazem prvků, sloučenin a molekul (in situ) a
biochemickým průkazem těchto látek v séru či homogenátech.
B Požadavky na odběr materiálu a na rychlost zpracování
C Volba fixace k průkazu enzymů, lipidů, a glycidů, alternativa-hluboké zmrazení a použití
kryostatových řezů.
D Průkaz železa, amyloidu a Ca.
13. Histochemické znázornění enzymů v histologickém řezu
A (1) Jak prokazujeme endogenní enzymy na základě jejich reakce se substráty.
(2) Využití enzymů při detekci antigenní determinanty proteinu ve tkáni.
B Popište reakci k průkazu hydroláz (fosfatáz nebo esteráz) - azokopulačními metodami a
metodami s použitím solí těžkých kovů
C Aplikace: průkaz disacharidáz u malabsorpčního syndromu
14. Histochemické znázornění enzymů
A Princip tetrazoliové metody k průkazu dehydrogenáz.
B Aplikace: SDH a NADH-TR) v myopatologii
15. Lipidy
A Definice a klasifikace lipidů,
B Extrakční postupy k rozlišení polárních a nepolárních lipidů
C Základní metody barvení jednotlivých skupin lipidů.
D Aplikace – co je steatóza, které znáte střádací choroby
16. Glycidy
A Klasifikace glycidů, metody k průkazu jednotlivých skupin glycidů,
B Princip PAS reakce (= které sacharidy lze znázornit).
C Digesce slinnou amylázou k rozlišení PAS-pozitivních glycidů.
D Barvení alciánovou modří: princip kompetice o molekulu barviva.
E Aplikace na biopsie z gastrointestinálního traktu, glykogenózy.
17. Princip a základy imunohistochemických (IHC) reakcí
A co prokazujeme IHC metodami v tkáňových řezech a co prokazujeme v séru (příklady)
B odpoví IHC na otázku (a): jaký epitop či antigen je přítomen v řezu (v buňce),
anebo na otázku (b): zda je v řezu přítomen určitý antigen typický třeba pro
epitely nebo pro B lymfocyty ?
18. Protilátky, IHCmetody
A Co jsou polyklonální protilátky, příprava a vlastnosti
B Monoklonální protilátky
C Schémata přímých a nepřímých IHC metod, značení-peroxidáza, fluorochrom (nákresy).
D Možnosti zesílení (amplifikace) reakcí, demaskování fixací pozměněných epitopů
19. Cytoskeletální proteiny.
A Co je cytoskelet, aktin, mikrotubuly a střední filamenta (cytokeratiny, vimentin, desmin,
GFAP, neurofilamenta).
B Průkaz středních filament k určení základních typů tkání a jejich nádorových derivátů
v bioptické diagnostice.
C Jaké jsou rozdíly (v provedení a v informacích, které poskytují) mezi imunohistochemickou
analýzou a imunoblotingem
20. Imunohistochemický průkaz lymfatické tkáně
A Co jsou B a T lymfocyty, pomocné a cytotoxické (CD4 a CD8) lymfocyty
B CD antigeny a protilátky, skupinový průkaz B lymfocytů a maligních lymfomů a leukemií
z nich vycházejících,
C Skupinový průkaz T lymfocytů, maligních lymfomů a leukemií z nich vycházejících.
21. Co prokazujeme metodou fluorescenční in situ hybridizace? K jakým účelům lze tuto
metodu využít, příklady ?
22. Jaký je princip PCR? K čemu slouží ? Výhody a nevýhody této metody. Výhody a
nevýhody analýzy cDNA a gDNA
23. Princip in vitro stanovení rezistence nádorových buněk k cytostatikům?