Vrozené trombofilní stavy P. Smejkal Trombofílie lje vrozený nebo získaný defekt hemostázy, který je příčinou zvýšeného sklonu k trombóze ltj. jedná se o sklon k vzniku trombózy lje multifaktoriální geneze Trombóza je hemostáza na nesprávném místě McFarlane 1977 Příčiny trombózy: • porucha: • toku krve • stěny cévní • složení krve – zánět • Virchow 1856 Hyperkoagulační markery lD-dimery (DD) lfibrinové monomery (FM) lfibrinopeptid (FPA) ltrombin-antitrombinové komplexy (TAT) lfragment protrombinu F1+2 lmarkery poškození endotelu (trombomodulin, TFPI, vWF, adhezivní proteiny,solubilní TF) lmarkery aktivace trombocytů (P-selectin, DF4, bTG) Degradační produkty fibrinu lspecifické - D-dimery lnízká specifita, vysoká senzitivita –po operaci, úraze, v těhotenství –po větší námaze, menstruace lsemikvantitativně - význam pouze negat. lkvantitativně - nutné sledovat dynamiku Trombofílie – klinické projevy ltrombóza v mladším věku –žilní před 45. rokem věku (včetně novorozence) –arteriální před 35. rokem lopakované trombózy latypická lokalizace trombóz lpozitivní rodinná anamnéza lopakované ztráty plodu Vrozené trombofilní defekty ljsou většinou autozomálně dominantní ljsou častější než krvácivé defekty ldělíme na –prokazatelně rizikové –možné Trombofílie - etiologie l dysproteinémie: –faktor V Leiden –protrombin 20210A –Dysfibrinogenémie – l defekt inhibotorů: –AT III –PC –PS – lzvýšená hladina: –faktor VIII –faktor IX –faktor XI –Fibrinogenu – ljiná etiologie: –hyperhomocysteinémie –Lpa l Rizikové faktory DVT - potvrzené lvrozené: –faktor V Leiden –protrombin 20210A –¯ antitrombin III –¯ protein C –¯ protein S –dysfibrinogenémie lsmíšené: –faktor VIII >150% – fibrinogen – homocystein – Lpa lzískané: –antifosfolipidový syndrom Nejčastější vrozené příčiny žilní trombózy l Prevalence (%) Rel. riziko TEN lprotrombotický faktor TEN Norm. populace lFV Leiden heterozygot 20 5 6,0 lFII20210A 6 2-3 3,0 lPS def. 2,2 0,2 2-10 lPC def. 2,1 0,3 5-10 lATIII def. 1,1 0,2 25-50 ldysfibrinogenémie 0,8 ? ? lelevace FVIII* 20 11 3,0 lHyperfibrinogenemie* 15 8 3,0 lHyperhomocysteinemie+ 10 4,8 2,0 l* současně reaktant akutní fáze + dietní vlivy lupraveno dle Coopera a Krawczacka Získané příčiny žilní trombózy -klinické l loperace a trauma limobilizace lvěk lnádory, myeloproliferace lgravidita, šestinedělí, HAK, HRT, hyperstimul. Sy linfekce Další uvažované vrozené příčiny žilní trombózy lelevace FIX, XI lpolymorfismy –FV (Cambridge, Hongkong, HR2 haplotyp) –FXIII Val34Leu –PAI-1 4G/5G - PT A1991G –ACE (I/D inserce/delece) - trombomodulinu –destičkových GP - trombospondinu –fibrinogenu - tPA –EPCR - TFPI –FVII ldefekt: –heparin kofaktoru II –FXII Hemostatické rizikové faktory a arteriální trombóza lNezvyšují statisticky významně riziko odvozené na základě klasických rizikových faktorů ICHS: lkouření lhypertenze lhypercholesterolemie lobezita ldiabetes mellitus l(pozitivní rodinná anamnéza) Hemostatické rizikové faktory a arteriální trombóza * Feinbloom D., Arterioscler Thromb Vasc Biol, 2005 lProkázaný vliv všeobecně (převažují získané příčiny): lhyperfibrinogenemie lelevace CRP lantifosfolipidový syndrom (LAC, ACLA IgG) lhyperhomocysteinemie • • lV kombinaci s RF ICHS, < 55 let, ženy (vrozené příčiny): lfaktor V Leiden lPT 20210A l Systém proteinu C l XIIa lFVIIa-TF XIa FVIIIi l l FIXa l FVIIIa FVIII lFX FXa FX FVi l FVa FV l FII FIIa l lfibrinogen FIBRIN Ca2+ TM PC APC PS l Faktor Va – lkofaktor protrombinázy při vzniku FIIa l lkofaktor aPC při degradaci FVIIIa l lštěpen aPC v místě: –Arg 506 –Arg 306 –Arg 679 Faktor V – mutace (chromozóm č. 1) lLeiden Arg506Gln l lCambridge Arg 306 Thr l lHong Kong – 1 Arg 485 Lys – 2 Arg 306 Gly l lHR2 haplotyp His 199 Arg Faktor V Leiden (G1691A » Arg506Gln) lČetnost v kavkazské populaci: lkavkazská populace 5% lTEN bez selekce 20% lTEN selekce 40% l (klinická trombofilie) l l Seligsohn U., N Engl J Med, 2001 Inaktivace F V l lH2N A1 A2 COOH.... Ca2+...H2N A3 C1 C2 COOH l 1 303 317 656 709 1546 1877 2036 2196 l +PCPS l +APC Arg 506 l l H2N A1 COOH..... l l Arg 306 Arg 679 l l H2N A1 COOH..... Faktor V Leiden lje sdružen s vyšším rizikem primární VT l lriziko se zvyšuje s věkem (hl. u mužů >60) l lnení nezávislý rizikový faktor pro: –IM, ischemickou mozkovou příhodu – lzdá se, že EP nemá stejná rizika jako DVT - mechanizmus je nejasný l Faktor V Leiden (heterozygoti) lZvýšení rizika TEN: 5-6x lhomozygoti 50-100x l lv graviditě 4,5-16x l 41x (homozygoti) l l+ HAK III.generace 20-30x (samotná HAK 3-4x) l l+ HRT 15x (samotná HRT 2-4x) l l Faktor V Leiden (heterozygoti) lZvýšení rizika: labort po 28. týdnu nebo dva a více časných ztrát plodu: l 2-7x l (1,3x před 28. týdnem) l lretardace růstu plodu 1-7x l labrupce placenty 5-12x l lpreeklampsie nejistý význam l l Mutace protrombinu 20210A (20210 G ®A) – lrizikový faktor trombózy • lbodová mutace v netranslatované části genu • lčasto vyšší hladina protrombinu v plazmě • lzřejmě nejstarší z geneticky podmíněných trombofilních stavů Mutace protrombinu 20210A lvýskyt –2-3% v kontrolní skupině –6,2% ve skupině s TEN –7-18 % ve skupině s pozit. RA • lriziko VT zvyšuje v průměru 3x l lnení samostatným rizikovým faktorem pro předčasné onemocnění koronárních tepen Protrombin - G20210A (heterozygoti) lZvýšení rizika TEN: 2-4x 3x lhomozygoti: l 1/3 bez TEN 1/3 spont. TEN 1/3 sek. TEN l lheterozygoti s FVL 50-100x l l v graviditě 3x 10x l heterozygoti s FVL 100x l l+ HAK III.generace 3-16x (samotná HAK 3-4x) l žilní trombóza CNS 150x l l Protrombin - G20210A (heterozygoti) lZvýšení rizika: l labort po 28. týdnu 1-3x l lretard. růstu plodu 1-7x l labrupce placenty 9x l lpreeklampsie nejistý význam l l l Defekt ATIII lVrozený defekt –poprvé popsaný v roce 1965 –prevalence v populaci je udávána mezi 0.05 - 0.2 na 1,000 obyvatel –dědičnost je autozomálně dominantní –primárně je sdružen s žilními trombózami –pacienti jsou heterozygoti –s aktivitou ATIII 40% až 50% –riziko TEN vyšší 25-50x Defekt ATIII lKlasifikace vrozených defektů –Typ I snížení aktivity i antigenu ATIII –Typ II funkční defekt: lporucha v reakčním místě lporucha v místě vazby heparinu lKlinická manifestace závisí na typu defektu Nedostatek ATIII lhladina AT se snižuje v průběhu a po jakékoliv větší akutní příhodě (sdružené s alterací hemostázy), proto není vhodné ihned mluvit o vrozeném defektu AT l lproto je nutné potvrzení podezření na vrozený defekt AT potvrdit v určitém časovém intervalu po příhodě (až do 6ti měsíců) l lje dostupná substituce koncentráty AT III –1 j/ kg = vzestup o 1,5% –poločas 1,5-2 dny, ale při konsumpci cca 6 hod ATIII - získané nedostatky lSnížená tvorba –jaterní onemocnění –nedonošený novorozenec lzvýšená spotřeba –DIC a příbuzné syndromy –pooperační období –rozsáhlé DVT/EP lzvýšené ztráty –nefrotický syndrom, enteropatie –popáleniny, polytrauma Kdy vyšetřovat ATIII? lu trombofílie • lvrozené defekty před/ v průběhu těhotenství, chirurgických zákroků, poranění • lu kriticky nemocných (sepse, trauma, DIC) • lnedostatečná odpověď na heparin • lstavy se známým získaným nedostatkem –jaterní postižení, nefrotický syndrom –DIC Defekt proteinu C lautosomálně dominantní defekt • lzávislý na K vitamínu • lklasifikace vrozených defektů –Typ I snížení aktivity i antigenu PC –Typ II funkční defekt PC • lriziko TEN vyšší cca 10x l l l Defekt proteinu C lpurpura fulminans u novorozenců • lkumarinové nekrozy (podkoží s obsahem tuku) –kumariny: - snížení PC za FVII za 24 h – - snížení PS, FII, FIX, FX za 48 h • ldostupný koncentrát aPC: –purpura fulminans –sepse – meningokoková l lzískaný defekt: –hepatopatie –kumariny Defekt proteinu S lautosomálně dominantní defekt lzávislý na K vitamínu lriziko ten vyšší cca 2-10x lpurpura fulminans u novorozenců lvýrazný získaný defekt: –gravidita –antikoncepce –hepatopatie –kumariny l Defekt proteinu S lklasifikace vrozených defektů –Typ I kvantitativní defekt - snížení: l aktivity lantigenu – volného PS –celkového PS –Typ II funkční defekt PS lsnížení aktivity lnormální volný i celkový PS:Ag –Typ III snížený pouze volný PS lspíše varianta typu I – aPCR versus ProC Global laPCR (aktivovaný PC rezistence): lodpověď na aPC lovlivněno: –FVL –PS –LA –FVIII –kumariny i heparin –HAK, gravidita lProC Global: lprotac aktivuje endogenní PC lovlivněno: –FVL –PS –LA –FVIII –kumariny i heparin –HAK, gravidita – + i PC l – Sticky platelet syndrome (SPS) Syndrom lepivých destiček (Mammen, Bick, Kubisz) ldědičnost autosomálně dominantní lneidentifikován defekt lhyperreaktivní trombocyty laž u 14% TEN lzvyšuje riziko i tepenné trombózy – až u 12-33% lprůkaz: –agregace po epinefrinu 11 - 1,1 - 0,55 mmol/ml –agregace ADP 2,34 - 1,17 - 0,58 mmol/ml lvyšetřovat u trombofilie s negat. labor. nálezem lléčba: ASA Smíšené rizikové faktory lPředpokládá se kombinace vrozené dispozice a vlivu prostředí: l l FVIII l l homocysteinu l l fibrinogenu • l Lpa l Faktor VIII - hladina > 150% lnezávislý rizikový faktor trombózy i retrombózy: –RR VT 3 x vyšší (FVIII > 150% x <150%) – 6 x vyšší (FVIII > 150% x <100%) –riziko stoupá o 10% s vzestupem FVIII o 10% • lhladina někdy není závislá na reakci akutní fáze: –prokázáno minimální kolísání hladiny FVIII a rodinná závislost • lgenetický defekt nenalezen Metabolismus homocysteinu METHIONIN HOMOCYSTEIN Cystathion cystein THF Methionin syntáza Cystathionin b-syntetáza MTHF Vit.B12 Folát Vit.B6 Metylen tetrahydrofolát reduktáza serin betain dimetylglycin Betain-homocystein metyltransferáza homocystin Homocystein a trombóza lzvyšuje riziko aterosklerózy – tepenné trombozy lzvýšená hladina je susp. nezávislý rizikový faktor ischemie: –koronární (u 21,7% pacientů) –cerebrovaskulární choroby (u 21,7%) –periferní (32,8%) *Palereti et al 1996 • lsusp. rizikový faktor žilní trombozy • lsusp. rizikový faktor potratů v časné fázi gravidity • lpoměrně snadná a levná terapie: – Foláty: 0,5 mg – B12: 0,4 mg – B6: 5 mg Lehká hyperhomocysteinémie l15-30 mmol/l l - minimálně 5% populace l -10-20% TEN zvýšení rizika TEN asi 2 x l - deficit folátů 5-15% populace lpolymorfismus C677T v genu pro MTHFR l - TT: 10-15% - T/C: 40-45% - C/C: 50-55% l - TT: 1/4-1/3 má lehkou hyperhomocysteinémii l - nemá význam při screeningu u TEN, pouze hladina l lhladina musí být vyšetřována nalačno –event. po zátěži methioninem 0,1 g/kg l l l Těžká hyperhomocysteinémie Homocystinurie •homozygotní defekt cystathionin b-syntetázy •v 90-95% – •klinické projevy •homocystinurie •mentální retardace •abnormity kostry •předčasná ateroskleroza Faktory podporující hyperhomocysteinemii Celkový homocystein Genetické faktory -CBS (chrom.21) - MTHFR - MTS Strava - nedostatek B12 - nedostatek folátů - nedostatek B6 - nedostatek B2 - zinek? Věk, pohlaví - věk - hormony Systémové choroby - hypothyreóza - ledvinná insuficience - diabetes mellitus - psoriasis - hepatopatie - malignity Léky - theophyllin - INH - nitráty - carbamazepin - Metotrexat - Thiazidy - Nikotinová kyselina - Azaribin - estrogeny Fibrinogen lFibrinogen > 3,5 - 5 g/l l » pro TEN téměř 2-4x vyšší riziko l lZvýšení hladiny fibrinogenu £ 10%: lBcl-1 alela lG455A lG488A l Kottke-Marchant K., Arch of Path and Lab Med,2001 l Endler G., Clin Chim Acta,2003 lZvýšení stability fibrinogenu: lThr312Ala l Thr/Thr + Alela FXIII 34Leu protektivní pro EP l Carter A.M.,Blood, 2000 Lipoprotein a (Lpa) llipoprotein o nízké molekulové hmotnosti lna endotelu soutěží o vazebné místo s plazminogenem lsusp. rizikový faktor tepenné i žilní trombozy –především při zvýšení LDL cholesterolu –2x vyšší riziko – l Získané příčiny žilní trombózy laboratorní nálezy lACLA + LA (lupus antikoagulans) • lzískaná aPCR: –LA –FVIII –kumariny i heparin –HAK, gravidita –FVL –PS – l aPCR versus ProC Global laPCR (aktivovaný PC rezistence): lodpověď na aPC lovlivněno: –FVL –PS –LA –FVIII –kumariny i heparin –HAK, gravidita lProC Global: lprotac aktivuje endogenní PC lovlivněno: –FVL –PS –LA –FVIII –kumariny i heparin –HAK, gravidita – + i PC l – Screening hereditární trombofilie lČasté: lFVL (aPCR, Pro C global) lPT G20210A lVzácnější: lAT III (> 100 mutací) lprotein C (> 100 mutací), protein S (> 100 mutací) ldysfibrinogenémie (desítky mutací) lMožné hereditární stavy: lelevace FBG, FVIII, Lp(a) (kauzální mutace neznámé) lhladina homocyst. (MTHFR C677T, mutace cyst.βsynt.) l(Sticky platelet syndrome) lZískané: lACLA, lupus antikoagulans