Psychoterapeutická problematika
 v jednotlivých oborech

>

Kterými obory se budeme zabývat?
´Interna a kožní
´Chirurgické obory
´Pediatrie
´Gynekologie
´Neonatologie
´Geriatrie
´Onkologie
´JIP a ARO
´Domácí péče a pomáhající profese.
´

>

Interní obory.
´U onemocnění všech orgánových systémů je nejlépe pozorovatelná platnost bio-psycho-sociální
podmíněnosti.
´Největší frekvence: kardiovaskulární choroby (infarkt myokardu, ischemická choroba, angina
pectoris), gastrointestinální choroby(gastrické a duodenální vředy), diabetes I. a II. typu,
metabolické poruchy, onemocnění na bázi alergických poruch a další.
´V pozadí těchto nemocnění se při bližším zkoumání setkáme s přetrváváním negativních emocí
(strach, úzkost, deprese, snížené sebehodnocení, pokřivený sebeobraz) a závažných konfliktů.

>

Interní obory.
´Důležitý význam má také, zda se jedná o onemocnění akutní či chronické.
´U chronicky nemocných nalézáme nejen s pocity souvisejícími s charakterem nemoci (nelze vyléčit),
ale i se změnami v osobnosti, které sebou některé nemoci nesou.
´Zvláštní skupinou jsou nemocní s revmatickými onemocněními.
´Svou roli sehrává i prognóza a možnost invalidizace pacienta vlivem nemoci.

>

Interní obory – psychologický přístup.
´Nutnost poznání premorbidní osobnosti.
´Komplexní posouzení zdravotního stavu s ohledem na psychiku pacienta.
´Trpělivost při vysvětlování úkonů v rámci diagnosticko-terapeutického procesu.
´Včasné a důkladné seznámení a vysvětlení variant léčby a jejich důsledků.
´Opakovaný kontakt a diskutování průběhu léčby.
´Vytvoření vztahu důvěry pacient-zdravotník ke snížení obav a úzkostí pacienta a k lepší motivaci
pacientů k dodržování léčby.
´Vhodná psychoterapie pro jednotlivé typy onemocnění.
´
´

>

Chirurgické obory.
´Chirurgická péče je tradičně i svým charakterem ohrožena neosobním vztahem k pacientům a
podceňováním osobního kontaktu s nimi.
´Ještě donedávna to nebyl pacient se jménem, ale to koleno na pětce.
´Jakýkoliv chirurgický výkon má vždy odraz v psychice pacienta a často i v jeho osobnosti.
´Častý je  anticipační strach z operace vyjadřující obavu z nezdaru a následků.
´Strach z narkózy, který souvisí se strachem se smrti.
´Jsme svědky postraumatických stavů, problémů s adaptací na změny tělesného schématu, bolest.

>

Chirurgické obory.
´Zvláštní problémy má neurochirurgie, která se zabývá CNS a následky operací velmi často znamenají
organický psychosyndrom s dopadem do kognitivních, emočních projevů, osobnosti a chování pacienta.
´Plastická chirurgie je zdrojem nutnosti adaptace na změnu vzhledu. Zde rozlišujeme žádanou změnu
(estetická chirurgie) – změna může pacienta rozčarovat) a nutnou změnu napři při popáleninách či
poúrazových stavech v obličeji ( změna může šokovat).

>

Chirurgické obory
´Úrazy – jejich množství roste, následky někdy velmi těžké. Důsledkem i sui. pokusy, ztráta přátel,
rozpad rodiny.
´Malformace – estetický problém, nejhůře se snáší v obličeji a na rukou.
´Neurochirurgie – umístění tumoru, jeho typ. Časné a pozdní následky.
´Plastická chirurgie.

>

Chirurgické obory – psychologický přístup
´Nutnost poznání premorbidní osobnosti.
´Komplexní posouzení zdravotního stavu s ohledem na psychiku pacienta.
´Trpělivost při vysvětlování úkonů v rámci předoperační přípravy s cílem snížit anticipační úzkost
a obavy pacienta.
´Včasné a důkladné seznámení a vysvětlení variant zákroků a jejich důsledků.
´Opakovaný kontakt a diskutování průběhu pooperačního stavu.
´Vytvoření vztahu důvěry pacient-zdravotník ke snížení obav a úzkostí pacienta a k lepší motivaci
pacientů k dodržování léčby.
´Vhodná psychoterapie pro jednotlivé typy problémů a následků a vhodný typ vyrovnání se s nimi.
´
´

>

Pediatrie
´Velmi široké spektrum genetických onemocnění
´Interní dětská onemocnění, zejména alergologie, gastointestinální nemoci, endokrinologické
poruchy, kožní nemoci, a další.
´Chirurgické zákroky včetně vyšetření – často vyžadována celková anestezie pro úzkost dítěte.
´Psychosomatická problematika velmi rozšířená.
´Děti týrané a zneužívané
´Alkoholismus a toxikománie

>

Pediatrie.
´Se zdravotnickým prostředím se setkává od narození a vlastně i před ním.
´Strach vyvolává už fakt nepříjemných zákroků (bolest, nausea při vyšetření krku apod).
´Spolupodílí se křik ostatních dětí a doba čekání v čekárně, nervozita matky.
´Vliv má  typ temperamentu dítěte a způsob výchovy v rodině.
´Také labilita nebo stabilita CNS sehrává podstatnou roli.

>

Pediatrie.
´Hospitalizace s matkou pomáhá překonat úzkost dítěte a proto nevidíme tak často projevy separační
úzkosti.
´Separační úzkost je typická pro rozmezí 7 měsíců až 3 roky.
´Má 3 fáze: fáze protestu, zoufalství a odpoutání se od matky.
´Při dlouhodobé pobytu je nezbytné všímat si projevů deprivace.

>

Pediatrie – psychologický přístup.
´Respektovat Chartu práv dítěte UNESCO.
´Informovat o stavu dítěte rodiče i dítě. Využívat znalostí vývojové psychologie k volbě přiměřené
komunikace s dítětem.
´Používat názorné pomůcky.
´Přijímat dítě pokud možno s matkou.
´Chování dítěte nevyčítat, ale prodiskutovat s matkou.
´Využít služby psychologů a vyžádat vhodnou psychoterapii.
´To může odhalit psychosomatické pozadí nemoci a komplikací.
´

>

Gynekologie a porodnictví.
´Neplodnost – vyvolává pocit nedostatečnosti v naplnění mateřství, „jsem horší, než moje matka“.
Vyvolává úzkost, deprese, což může posilovat neschopnost otěhotnět a komplikuje léčbu.
´Sklony k potratům – hormonální problém nebo následek  vrozených vloh či opakovaných potratů.
´Žena v době těhotenství, na porodním sále a po porodní adaptace v šestinedělí.
´Gynekologie je pak konzervativní a operační.
´Lymfedémy – problém zdravotní i estetický.

>

Gynekologie a porodnictví.
´Psychické problémy souvisí s celkovým procesem dospívání dívky v ženu a vyrovnání se s rolí ženy.
´S tím souvisí psychická a sociální zralost vedoucí k hrdosti na roli matky.
´S tím souvisí příprava dívek na první menstruaci.
´Patří sem problematika spontánních a medicínských abortů a postabortivní syndrom.
´V současnosti pak odkládání prvního těhotenství a s tím narůstající rizikovost gravidity a
nebezpečí neplodnosti.

>

Gynekologie a porodnictví – psychologická péče.
´V rámci vztahu důvěry mezi zdravotníkem a pacientkou napomáhat překonání strachu a úzkostí z
těhotenství, porodu, hrozícího abortu a další.
´Taktně, ale úplně informovat pacientku a její rodinu o její stavu.
´Pracovat s pojetím ženské role a sebepojetím pacientky (implicitní teorie nemoci).
´Psychologická pomoc je žádoucí při jakékoliv komplikaci, nárůstu úzkosti, strach, nezvládání role
ženy.
´Po porodu pak s projevy postpartálních psychických projevů typu psychotických stavů a nebezpečí
odmítnutí či poškození dítěte.

>

Neonatologie
´Děti s nízkou a extrémně nízkou porodní hmotností se rodí stále častěji aktuálně asi 2000 ročně, z
toho asi 400 dětí s extrémně nízkou PH.
´Nutná komplikovaná poporodní péče. Často četné vrozené vady, malformace. Nutnost např. operací
atrézií, překrytí rozštěpů mozku a páteře a dalších problémů. Nebezpečí úmrtí a problematika s tím
spojená.
´Porod mrtvého dítěte – je tragedií, když rodiče očekávají narození zdravého dítěte. Matka se
vyrovnává s tímto traumatem řadu let, někdy se nevyrovná vůbec a přesto, že má další zdravé děti,
první mrtvé si může idealizovat a s tímto ideálem srovnávat ostatní děti.
´Potrat – postabortivní syndrom.

>

Geriatrie
´Ageismus – nepřátelský a diskriminační postoj společnosti k seniorům.
´Demence – v současnost přibývá lidí s Alzheimerovou demencí. Vyžadují náročnou péči, problematiky
rodiny.
´Vysoká nemocnost – často vyžaduje náročnou ošetřovatelskou péči a speciální pomůcky. Senior ne
nemusí s nimi dobře vyrovnávat – sluchadla, pleny.
´Postupná ztráta kompetencí – velký problém u dříve aktivních a soběstačných lidí. Říci si o pomoc
´

>

Geriatrie – psychologická problematika.
´Utváření vztahu ke stáří je celoživotní proces, který ovlivňuje rodinné prostředí a přístup
společnosti.
´Nutno stanovit, zda je senior skutečně dementní nebo je vyděšený, opuštěný.
´Komunikovat s úctou, nikdy neužívat familiární oslovení dědo, babči.
´Před zákrokem vysvětlovat opakovaně, trpělivě a tím uklidnit, zbavit úzkostí a strachů.
´Vhodným zaměstnáním zamezit projevům deprivace.
´Naslouchat, naslouchat.
´
´

>

Onkologie.
´Narůstající problém, druhé nejčastější úmrtí u dospělých.
´U dětí se většina vyléčí.
´V obecném povědomí prakticky představuje smrt.
´Má akutní i pozdní následky. U dětí se často mohou objevit jako následek kardiotoxicity
chemoterapie, ale i jako oraganický psychosyndrom či jednotlivé poruchy v oblasti kognitivní,
emoční a v chování.
´Sociální problém - zpětné zařazení mezi vrstevníky. Pacient mění hodnoty a postoje a děti jsou
psychicky „dospělejší“ a s vrstevníky si nerozumí.
´

>

Onkologie – psychologická péče.
´Psycholog musí být týmovým hráčem, spolupracovat s ošetřujícím personálem – lékaři, sestrami.
´U pacientů podporovat vhodné copingové strategie směřující k aktivnímu zápasu s nemocí – větší
naděje na uzdravení nebo delší přežití.
´V úzkostech postupovat individuálně podle znalostí premorbidní osobnosti pacienta.
´Doprovázet umírající a jejich rodiny.
´

>

JIP a ARO
´Pečují o život ohrožující stavy.
´Záchrana života je prioritou.
´Důležitost kontaktu s rodinou, eventuálně návštěvy rodiny u pacientů v prodlouženém kómatu.
´Přístupem se podobají chirurgickým oborům, ale v extrémnější poloze.
´Psychologickou péči potřebují jak pacienti, tak personál.
´U personálu je extrémní nebezpečí syndromu vyhoření.

>

Domácí péče a pomáhající profese
´Rodina: unavená, depresívní, pesimistická
´Nutno pomáhat s péčí o nemocného.
´„K dětem se posadím na zem“
´Problémy pomáhajících profesí

>