Vegetarianism.jpg ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY STRAVOVÁNÍ Mgr. Jana Petrová ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY STRAVOVÁNÍ •Obecný pojem • •Způsoby stravování odlišující se od nutričních zvyklostí většiny společnosti i od doporučení odborníků na výživu • •Obvykle založeny na restrikci určitých potravinových skupin, nejčastěji potravin živočišného původu • 2 JEDNOTLIVÉ TYPY A CHARAKTERISTIKA •Vegetariánství •Makrobiotika •Okrajové směry •Dělená strava •Výživa podle krevních skupin •Paleodieta •Výživa dle pH • •Biopotraviny 3 VEGETARIÁNSTVÍ •nejrozšířenější alternativní způsob stravování v ČR (asi 2 % populace – 200 000 osob) •vegetarián – obecně člověk nekonzumující maso •konkrétně několik typů dle omezení konzumace živočišných potravin •semivegetariáni •laktoovovegetariáni •vegani •fruitariáni •vitariáni – RAW fod •flexitariáni • 4 Picture1-3.png VEGETARIÁNSTVÍ •původ ve východních náboženstvích buddhismu a hinduismu •termín pochází z 19. století •vegetariánské společnosti • •The Vegetarian Society (1847 Anglie) •IVU – Mezinárodní vegetariánská unie (1908 Drážďany) •EVU – Evropská vegetariánská unie • •Česká společnost pro výživu a vegetariánství •Česká vegetariánská společnost • •životní styl – střídmost, nekuřáctví, vyhýbání se alkoholu, pravidelná fyzická aktivita •vegetariánská pyramida, duha • 5 LOGA NĚKTERÝCH VEGE SPOLEČNOSTÍ Bez názvu2 6 Bez názvu Bez názvu3 Česká společnost pro výživu a vegetariánství Mezinárodní vegetariánská unie Evropská vegetariánská společnost 7 vegetarian_pyramid 8 9 Vegan%20Food%20Guide%2070%20dpg%2075pc VYJÁDŘENÍ ODBORNÍKŮ K VEGETARIÁNSTVÍ •Stanovisko Americké dietetické asociace z r. 2009 • •Vhodně naplánovaná vegetariánská strava je • •zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě některých onemocnění • •vhodná pro jedince během všech období života •dětství včetně kojeneckého věku •adolescence •těhotenství a laktace •stáří Ø •The Journal of the American Dietetic Association, July 2009, Volume 109, No. 7, pg. 1266-1279. http://www.vrg.org/nutrition/2009_ADA_position_paper.pdf • 10 PŘÍNOSY VEGETARIÁNSTVÍ •obvykle častější konzumace ovoce, zeleniny, obilovin, klíčků, luštěnin, ořechů, semen, rostlinných olejů •obvykle nižší příjmy nasycených tuků, cholesterolu, živočišných proteinů •nižší příjem energie •životní styl •strava založená na převážné konzumaci potravin rostlinného původu může snižovat riziko vzniku některých onemocnění •je třeba zdůraznit, že riziko vzniku onemocnění ovlivněných konzumací stravy je obecně nízké za předpokladu vyvážené stravy, bez ohledu na to, zda maso konzumováno je nebo není • 11 images (3).jpg RIZIKA VEGETARIÁNSTVÍ •nesprávná skladba stravy (špatná informovanost) •v rostlinných potravinách chybí některé výživové složky, některé složky jsou zastoupeny v malém množství •v rostlinných potravinách jsou přítomny látky snižující absorpci některých vitaminů a minerálních látek •ostatní • –_ nedostatečný příjem některých výživových složek a z toho vyplývající rizika • 12 images (3).jpg SESTAVENÍ VHODNÉHO JÍDELNÍČKU •dodržovat pestrost a vyváženost •potravinové skupiny, které by neměly v jídelníčku chybět: •obiloviny a pseudoobiloviny •zelenina, ovoce •luštěniny a výrobky z nich •mléko, mléčné výrobky •vejce •ořechy, semena •rostlinné oleje •případně přídavek mořských řas • 13 SESTAVENÍ VHODNÉHO JÍDELNÍČKU •v jednotlivých pokrmech i v pokrmech během dne kombinovat různé zdroje bílkovin • •obiloviny s luštěninami (fazolový guláš s pečivem, luštěninové polévky s vložkou z obilovin, šoulet atd.) • •luštěniny s bramborami • •rostlinné zdroje bílkovin s živočišnými (obiloviny s mléčnými výrobky – mléčné obilné kaše atd.) • •nenahrazovat masové pokrmy sladkými a smaženými pokrmy • 14 PŘÍKLAD VHODNÉHO JÍDELNÍČKU • • •SN: ovesná kaše s ořechy a hroznovým vínem •PŘ: chléb s ředkvičkovou pomazánkou •OB: polévka cizrnový krém, lasagne se špenátem a mozarellou •SV: banánový koktejl •VČ: květákový mozeček, brambory, rajčatový salát • 15 vidlicky.jpg PŘÍKLAD VHODNÉHO JÍDELNÍČKU • • •SN: chléb s vaječnou pomazánkou, obložený paprikou •PŘ: jablko •OB: polévka zeleninová s drožďovými knedlíčky, mexické fazole v tortille s jogurtovým dresinkem •SV: pudink s ovocem •VČ: pohankové rizoto se zeleninou, sypané sýrem • 16 vidlicky.jpg RAW FOOD •v současné době velice populární •vitariánství, konzumace syrové (živé) stravy •forma stravování bez tepelné úpravy, v co nejpřirozenější formě •úprava stravy teplotou max. 42-45 ºC •dle zastánců nedochází k snižování nutriční hodnoty stravy, k ničení enzymů, vitaminů apod. • syrové ovoce a zelenina, syrové ořechy a semínka, různé obiloviny, klíčky •nakličování, mixování, vysoušení, odšťavňování 17 http://img.mf.cz/516/318/3-50.jpg • • 18 http://2.bp.blogspot.com/-5lvYPTYs4q4/UCmc9LAWDyI/AAAAAAAABRk/lx5_fvJxZM0/s1600/ddd.png MAKROBIOTIKA •celosvětově rozšířený životní styl, úzce spjatý s výživou •„umění dlouhého života“ •původ v zen-budhizmu, prvky z taoismu •snaha o návrat k přirozenému způsobu života •zakladatel George Ohsawa (1893-1966, Japonsko, koncepce makrobiotického učení) •makrobiotické učení dále rozvinuli Ohsawovi žáci 19 George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba MAKROBIOTIKA - výživa •podle makrobiotiky se potraviny odlišují rozdílným obsahem dvou protichůdných a vzájemně se doplňujících sil JIN, JANG • • • • •poměr jin a jang tvoří „hodnotu“ každé potraviny •harmonická strava – jin a jang v rovnováze •energeticky nejvíce vyvážené – obiloviny •Ohsawa rozdělil výživu do deseti stupňů (-3 až +7) 20 Bez názvu7 Přednáška2.JPG George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba 21 Tab. 1: Stupně makrobiotické výživy vyjádřené v procentech STUPEŇ 7 6 5 4 3 2 1 -1 -2 -3 CELOZRNNÉ PRODUKTY 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 ZELENINA 10 20 20 30 30 30 30 30 30 POLÉVKY 10 10 10 10 10 10 10 ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY 10 20 25 25 30 SALÁTY A OVOCE 10 10 10 15 SLADKÉ POKRMY 5 5 5 NÁPOJE X X X X X X X X X X MAKROBIOTIKA - výživa •Jako základní pravidlo makrobiotické výživy je konzumovat stravu pomalu, velmi dobře ji rozžvýkat. • Teorie tzv. biologické transmutace •Důraz dále kladen na: •přirozenou stravu z lokálních zdrojů nebo alespoň ze stejného klimatického pásma, která odpovídá ročnímu období, •vyhýbání se konzumaci masa, mléka, mléčných výrobků, tropického ovoce, rafinovaného cukru, vajec, brambor, bílé mouky, •odmítání konzumace konzervovaných, chemicky ošetřených, uměle přibarvených, zmražených nebo ozářených potravin, •odmítání užívání léků, konzumace alkoholu a drog, •skromnost, střídmost, pozitivní postoj k životu. 22 logo George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba Makrobiotická výživa podle Kushiho pro mírné klima •základ tvoří obiloviny, zelenina, luštěniny, fermentované potraviny •menší část zastupují mořské řasy, semena, ořechy, ovoce mírného pásma a ryby •makrobiotický talíř – –Důležité zásady: •Jez jen při pocitu hladu •Důkladně kousej (50 x a více jedno sousto) •Jez v sedě, v klidu, uvolněně •Jez pravidelně 2-3 x denně množství podle potřeby, od stolu odcházej uspokojený, ne plný •Tekutiny pij střídmě, pouze při pocitu žízně •Jez naposledy alespoň 3 hodiny před spánkem 23 https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcSmwZ3Jjn0OksRSovmDieYjNuITfBH5jG5YzhqZzQ5Jd4_ Hbws5rQ George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba Makrobiotická výživa podle Kushiho •50 – 60 % celozrnné obiloviny a produkty z celozrnné mouky •Denně - hnědá rýže, ječmen, jáhly, pšenice, oves, žito, kukuřice, pohanka •Občas celozrnné těstoviny, celozrnný kváskový chléb, celozrnný žitný chléb, bulgur, kuskus, polenta •25-30 % zelenina – v každém jídle •2/3 vařená, opečená na malém množství rostlinného oleje, 1/3 syrové saláty, pickles (kvašená) •Denně - zelí, čínské zelí, kapusta, pórek, brokolice, květák, mrkev, cibule, dýně, ředkvičky, kedluben, řeřicha, petržel, pampeliška… •2-3 x týdně – okurky, celer, houby, bylinky •Nevhodné – brambory, špenát, červená řepa, papriky, rajčata •5-10 % luštěniny (ne více jak jednou denně), mořské řasy •5-10 % (1-2 šálky denně) polévky • 24 George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba Makrobiotická výživa podle Kushiho •Občas: 2-3 x týdně rybí maso; 2-3 x týdně čerstvé nebo sušené sezónní ovoce mírného pásma; 1-2 šálky týdně semínka (sezamová, dýňová, slunečnicová) a ořechy ( mandle, vlašské ořechy, pekanové ořechy, kaštany, arašídy, kokos); na slazení – rýžový sirup, ječný slad; olej nejlépe nerafinovaný kukuřičný nebo sezamový •Nápoje: čistá voda, vhodné druhy čaje •Vyhýbat se: maso, mléko, živočišný tuk, vejce, mléko a ml. výrobky, rafinovaný cukr, med, melasa, čokoláda, jednoduché cukry a jimi slazené potraviny, tropické ovoce, umělé nápoje, aromatické a stimulující čaje, přibarvený čaj, opracovaná obilná zrna, bílá mouka a výrobky z ní, pálivé koření, aromatické stimulující potraviny, umělý ocet, tvrdý alkohol. Všechny uměle přibarvené, konzervované, chemicky ošetřené, zmražené, ozářené potraviny. • 25 George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba MAKROBIOTICKÝ TALÍŘ 26 27 MAKROBIOTICKÝ TALÍŘ 28 Přednáška1.JPG Přednáška1.JPG OKRAJOVÉ SMĚRY – DĚLENÁ STRAVA •William Howard Hay – lékař z New Yorku •Hlavní zásada – oddělená konzumace potravin bohatých na bílkoviny a potravin bohatých na sacharidy •Neutrální potraviny – tuky, zakysané mléčné výrobky, čerstvé sýry, tvaroh, některé druhy zeleniny, bylinky, ořechy a semena –Později připojené zásady •Nekombinovat potraviny bílkovinné s ovocem •Ovoce nekombinovat se zeleninou •Dodržovat pitný režim (2-3 l tekutin denně) •Jíst v klidu •Konzumovat tři jídla denně s přestávkou 3- 4 hodin 29 diety_delena George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba VÝŽIVA DLE KREVNÍCH SKUPIN •Kniha Výživa a krevní skupiny autora Petera J.D. Adama •Stravování jedince podle typu jeho krevní skupiny •Seznam potravin pro každou krevní skupinu •3 kategorie potravin •Velmi prospěšné •Neutrální •Zakázané •Důvodem tohoto způsobu stravování je podle autora výskyt lektinů v potravinách a reakce imunitního systému člověka na tyto látky, která je ovlivněna krevní skupinou. • 30 http://www.slever.cz/uploaded/denisa22/KVETEN/06.05./e/3.jpg George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba VÝŽIVA PODLE PH •Princip – udržení rovnováhy mezi kyselinami a zásadami v lidském těle •Překyselení – základ pro vznik poruch a onemocnění •Alkalizující versus okyselující potraviny • •Potraviny zvyšující pH - a tedy zásaditost (od nejúčinnějších k těm méně): •jedlá soda, •rozinky, sušené fíky, okurky, špenát, zázvor, celer, brokolice, kapusta, petržel, •mrkev, pampelišky, zeleninová nať, kedluben, černý rybíz, citrón, •čistý lecitin, houby, květák, meloun, mango, •řepa, ředkev, ředkvička, česnek, •hlávkový salát, černá melasa, olivy, jablečný ocet, rajčata, •sojové boby, pomeranče, cibule, zelené fazole (lusky), •banány, hrušky, jablka, maliny, meruňky, třešně, další ovoce, lískové ořechy, •brambory, zelený a bylinný čaj, kefír. 31 George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba VÝŽIVA PODLE PH •Potraviny snižující pH a způsobující kyselost (v pořadí od těch nejvíc okyselujících k těm méně): •vepřové, telecí, rýže tmavá, králík, mořští raci, hovězí, ústřice, uzeniny, soft drinks •ryby, jiné maso, vajíčka, likéry, čokoláda, tvrdý a uleželý sýr, krocan, kuře, •oves, čaj černý, perlivé nápoje, •chléb, margarín, vlašské, burské a kešu ořechy, další obilniny, těstoviny, bílá rýže •pitná voda při spodní hranici normy (norma 6,5 -9,5 pH) nebo pod ní •tvaroh a čerstvý měkký sýr, kokosový ořech, mandle, máslo a smetana, •syrovátka, kravské a kozí mléko, fazole, čočka, víno, káva, pivo 32 George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba VÝŽIVA PODLE ÁJURVÉDY •Ájurvéda je tradiční indická medicína stará přes 5000 let •Cílem je dosažení rovnováhy mezi tělem člověka, jeho duší, smysly a okolním prostředím •Hlavním principem je poměr 3 základních typů energie Váta, Pitta a Kapha – odlišný u každého člověka •Konstituční typ •Činnost organizmu člověka •Výběr vhodných potravin pro každý typ • –Další doporučení •Upřednostňování rostlinné stravy v co nejčerstvějším stavu •Vyhýbání se potravinám obsahujícím konzervanty a jiné aditivní látky •Přizpůsobení stravy ročnímu období, klimatu, danému regionu •Nepřejídat se, přestávky mezi jídly 3-5 hodin k dokonalému strávení 33 http://www.yogasurya.cz/images/Page%20Images/AjurvedaHerbsII.gif George Ohsawa – profesor orientální medicíny Základem makrobiotiky je zen-budhizmus – meditativní forma budhistického náboženství (zen – meditace) Prvky z taoismu – protikladné síly jin a jang Podmínky zdraví je rovnováha těchto sil v organizmu, pokud se rovnováha poruší vzniká choroba BIOPOTRAVINY – –K alternativním způsobům stravování je někdy řazeno –i konzumovaní tzv. organické výživy, neboli biopotravin –pocházejících z ekologických farem, které v posledních letech –přerůstá v životní styl, který se snaží nejen o zdravější způsob –života, ale i o šetrnější přístup k přírodě a zvířatům. • 34 http://media.novinky.cz/418/94183-top_foto2-pxuyg.jpg?1266139801 PALEOLITICKÁ STRAVA •Snaha přiblížit se stravě, kterou člověk konzumoval v období paleolitu, výběr zdrojů ze současných potravin –Základ stravy •Libové maso, ryby •Vejce •Ovoce, lesní plody •Zelenina, zejména kořenová •Ořechy –Omezit •Obiloviny •Luštěniny •Brambory •Rafinované oleje •Cukr, sůl •Mléko a mléčné produkty 35 http://www.danielarau.sk/wp-content/uploads/2013/12/paleo-dieta.jpg strava doby kamenné, strava jeskynního muže, strava lovce-sběrače, pravěká strava Podle některých vědců se genetický základ našeho metabolizmu vyvíjel desítky milionu let až do konce paleolitu, od počátku zemědělství a zpracování potravinových zdrojů uplynula relativně krátká doba a adaptace na vyvolané změny v potravinových zdrojích nebyla dostatečně rychlá, proto dnes odpovídá lidský metabolizmus kvalitě potravy člověka v paleolitické době PROČ ALTERNATIVNÍ STRAVOVÁNÍ • •Zdravotní důvody • •Morální a etické důvody • •Ekologické hledisko • •Ekonomické důvody • •Náboženství • •Sociální faktory • •Chuťová preference • 36 http://www.fbcfencers.info/fotky/clanek/otaznik.jpg strava doby kamenné, strava jeskynního muže, strava lovce-sběrače, pravěká strava Podle některých vědců se genetický základ našeho metabolizmu vyvíjel desítky milionu let až do konce paleolitu, od počátku zemědělství a zpracování potravinových zdrojů uplynula relativně krátká doba a adaptace na vyvolané změny v potravinových zdrojích nebyla dostatečně rychlá, proto dnes odpovídá lidský metabolizmus kvalitě potravy člověka v paleolitické době NUTRIČNÍ A ZDRAVOTNÍ ASPEKTY • •Závisí na stupni omezení potravin živočišného původu a na skladbě konzumovaných potravin. •Co přináší možná rizika alternativních způsobů stravování •Špatná informovanost •Nesprávná skladba stravy •V rostlinných potravinách chybí některé nutriční složky, některé složky jsou zastoupeny v malém množství •Přítomnost inhibitorů absorpce některých nutrientů •Ostatní • •Přínosy alternativních způsobů stravování •Vyšší konzumace ovoce, zeleniny, obilovin, klíčků, luštěnin, ořechů, semen, rostlinných olejů •Nižší příjmy nasycených tuků, cholesterolu, živočišných proteinů •Nižší energetická denzita •Životní styl 37 strava doby kamenné, strava jeskynního muže, strava lovce-sběrače, pravěká strava Podle některých vědců se genetický základ našeho metabolizmu vyvíjel desítky milionu let až do konce paleolitu, od počátku zemědělství a zpracování potravinových zdrojů uplynula relativně krátká doba a adaptace na vyvolané změny v potravinových zdrojích nebyla dostatečně rychlá, proto dnes odpovídá lidský metabolizmus kvalitě potravy člověka v paleolitické době OBECNÉ ZHODNOCENÍ • •Převážná většina epidemiologických studií se zabývá vegetariánstvím a jeho podskupinami • –Vegetariáni částečně konzumující potraviny živ. původu •Při správné kombinaci potravin obvykle problémy s nedostatkem životně důležitých nutrientů nemají •Potenciální rizika nejčastěji vycházejí ze špatné skladby stravy • –Veganství •Dodržování mnoha pravidel •Svoji stravu musí obohacovat o chybějící složky formou doplňků stravy nebo fortifikovaných potravin – vitamin B12, B2, D, Ca, I • –Vitariáství •Určité kladné stránky •Negativa - › obsah přírodních toxických a antinutričních látek, hygienická jakost, stravitelnost •Nelze zajistit dostatek všech esenciálních nutrientů v potřebné míře • –Fruktariánství •Zcela nevhodný způsob stravování 38 strava doby kamenné, strava jeskynního muže, strava lovce-sběrače, pravěká strava Podle některých vědců se genetický základ našeho metabolizmu vyvíjel desítky milionu let až do konce paleolitu, od počátku zemědělství a zpracování potravinových zdrojů uplynula relativně krátká doba a adaptace na vyvolané změny v potravinových zdrojích nebyla dostatečně rychlá, proto dnes odpovídá lidský metabolizmus kvalitě potravy člověka v paleolitické době OBECNÉ ZHODNOCENÍ • •Makrobiotika •Nižší stupně mohou uspokojit nutriční potřeby dospělého člověka •Vyšší restriktivní stupně – nedostatečné jak z hlediska nutričního, tak energetického •Nedostatek – hodnotných bílkovin, Ca, Fe, PUFA, vitaminů A, C, D a B12 • •Dělená strava •Při dodržování pestrosti a pravidelnosti může zajistit dostatečné množství všech potřebných nutrientů •Principy oddělené konzumace sacharidových a bílkovinných potravin jsou neopodstatnělé a vědecky nepodložené • •Výživa podle krevních skupin •Teoretické předpoklady této výživy nejsou seriózní •Při striktním dodržování doporučovaných pravidel by mohlo u nositelů některých krevních skupin dojít k deficitu životně důležitých nutrientů • •Ájurvéda •Doporučování vegetariánské stravy •Omezování výběru potravin ] omezení pestrosti 39 strava doby kamenné, strava jeskynního muže, strava lovce-sběrače, pravěká strava Podle některých vědců se genetický základ našeho metabolizmu vyvíjel desítky milionu let až do konce paleolitu, od počátku zemědělství a zpracování potravinových zdrojů uplynula relativně krátká doba a adaptace na vyvolané změny v potravinových zdrojích nebyla dostatečně rychlá, proto dnes odpovídá lidský metabolizmus kvalitě potravy člověka v paleolitické době VYBRANÉ RIZIKOVÉ NUTRIČNÍ SLOŽKY • •Bílkoviny •Nenasycené mastné kyseliny •Železo •Vápník •Zinek •Jód •Vitamin B12 •Vitamin D •Karnitin •Toxické kovy - kadmium •Konečné produkty pokročilé glykace bílkovin (AGEs) •Ostatní – mykotoxiny, dusičnany 40 strava doby kamenné, strava jeskynního muže, strava lovce-sběrače, pravěká strava Podle některých vědců se genetický základ našeho metabolizmu vyvíjel desítky milionu let až do konce paleolitu, od počátku zemědělství a zpracování potravinových zdrojů uplynula relativně krátká doba a adaptace na vyvolané změny v potravinových zdrojích nebyla dostatečně rychlá, proto dnes odpovídá lidský metabolizmus kvalitě potravy člověka v paleolitické době BÍLKOVINY • •Nižší biologická hodnota rostlinných bílkovin •Nedostatek esenciálních AMK (methionin a lysin) •Nižší celkový % podíl esenciálních AMK •Horší stravitelnost • •K příjmu všech esenciálních AMK je nutné konzumovat rozmanité zdroje rostlinných bílkovin během dne •Kvalita rostlinných bílkovin se zvyšuje, pokud se vzájemně kombinují, nebo se kombinují s mlékem, mléčnými produkty či s vejci •Optimální je kombinovat luštěniny s obilovinami a bramborami 41 maso_200 strava doby kamenné, strava jeskynního muže, strava lovce-sběrače, pravěká strava Podle některých vědců se genetický základ našeho metabolizmu vyvíjel desítky milionu let až do konce paleolitu, od počátku zemědělství a zpracování potravinových zdrojů uplynula relativně krátká doba a adaptace na vyvolané změny v potravinových zdrojích nebyla dostatečně rychlá, proto dnes odpovídá lidský metabolizmus kvalitě potravy člověka v paleolitické době PUFA • •Vegetariánská, obzvláště veganská výživa se vyznačuje • Nízkým příjmem nenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem – EPA, DHA, AA •Vysokým příjmem kyseliny linolové • •Vegetariáni a vegani jsou odkázáni na tvorbu EPA a DHA z kyseliny α-linolenové •Tato konverze však není příliš účinná: < 5-10 % EPA a 2-5 % DHA •Konverzi navíc inhibuje #obsah PUFA ω-6 ve stravě (až o 40 %), nedostatek energie, proteinů, deficit pyridoxinu, biotinu, vápníku, mědi, hořčíku a zinku a podílet se může nadměrný příjem trans-nenasycených mastných kyselin •Negativní vliv má i deficit železa • •[ Zvýšit příjem kyseliny α-linolenové, zahrnutím zdrojů s nízkým poměrem ω-6: ω-3 jako jsou rozdrcená lněná semínka, lněný olej, řepkový olej, sojový olej a vlašské ořechy 42 FAQ_IMAGE îNenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem •Funkce buněčných membrán •Vývoj mozku a nervového systému •Tvorba prostaglandinů •EPA a DHA kardioprotektivní efekt Rostlinné oleje mastné kyseliny omega-3 s řetězcem delším jak 18 uhlíků neobsahují, jediným rostlinným zdrojem jsou mikrořasy a chaluhy. Jako takové nejsou příliš bohatým zdrojem EPA a DHA, neboť obsahují velice málo tuku, vhodným zdrojem však mohou být ve formě suplementa. ŽELEZO • •V rostlinách v nehemové formě, vstřebatelnost asi 3-5 %, velmi závisí na celkovém složení stravy • •Absorpci negativně ovlivňují •inhibitory vstřebávání - kyselina fytová, polyfenoly, kyselina šťavelová (?), vláknina •současný vysoký příjem vápníku, zinku, hořčíku a draslíku •rostlinné bílkoviny v sóje a ořechách • •Absorpci zlepšuje •vitamin C a organické kyseliny v ovoci a zelenině •přítomnost AMK •máčení a klíčení semen, fermentační procesy • •Předpoklad adaptace nízkým příjmům železa cestou zvýšené absorpce •Dospělí vegetariáni mají nižší zásoby železa oproti konzumentům masa, sérové hodnoty feritinu jsou obvykle v normě • •Deficit železa ovlivňuje metabolizmus PUFA ω-3 s dlouhým řetězcem prostřednictvím ovlivnění aktivity δ-6-desaturázy. 43 http://skycliniclondon.uk/wp-content/uploads/2014/09/Low-hemoglobin-count.jpg absorpce železa z rostlinných zdrojů je 3-5 %, z živočišných zdrojů 25-30 % Kyselina fytová – vysoký obsah v luštěninách a obilovinách Současný příjem více jak 75 mg vitaminu C s rostlinnými zdroji železa zlepšuje jeho intestinální absorpci 2 až 4-krát Biologická dostupnost železa ze semen se zlepšuje jejich máčením a nakličováním. Zvýšit dostupnost železa mohou také fermentační procesy používané například při výrobě sojových potravin jako je tempeh a miso (75). Během těchto procesů dochází k aktivaci fytáz, enzymů hydrolyzujících fytáty, v průběhu klíčení se navíc v semenech může zvyšovat obsah vitaminu C. Snížení v obsahu polyfenolů bývá pozorováno během mléčné fermentace a kynutí těsta z pšeničné mouky V mnoha studiích bývá uváděno, že příjem železa vegetariánů je ve srovnání s nevegetariány vyšší, přesto se doporučuje zvýšit příjem až 1,8-krát oproti konzumentům smíšené stravy, neboť jsou často popisovány snížené hladiny železa v krvi, způsobené omezeným vstřebáváním VÁPNÍK • •V potravinách rostlinného původu dostupnost snížena •Přítomností fytátů, kyseliny šťavelové, většího množství vlákniny •Správně naplánovaná vegetariánská strava dokáže zajistit dostatečné množství vápníku ve stravě, i když v případě veganství je někdy snazší používat fortifikované potraviny nebo suplementa. • –ZINEK •Absorpci negativně ovlivňují inhibitory vstřebávání, stejné jako v případě železa - # kyselina fytová •Sója, sójové produkty, ostatní luštěniny, zrna, ořechy, sýry •Při srovnání obilovin a luštěnin jsou luštěniny lepším zdrojem zinku •Absorpci zvyšuje namáčení a nakličování semen, fermentační procesy (porušení vazby mezi zinkem a kys. fytovou), přítomnost organických kyselin 44 http://img.modernghana.com/images/content/osteoporosisdiet.jpg Dobrými zdroji vápníku ve stravě jsou mléko a mléčné výrobky (vstřebatelnost kolem 32 %), z rostlinných potravin jsou to druhy zeleniny s nízkým obsahem oxalátů - brokolice, tuřín, čínské a pekingské zelí, kapusta, kedluben (vstřebatelnost kolem 50 %), středně vstřebatelný vápník obsahují luštěniny, mandle, sezamová semínka, fíky a obohacené sojové nápoje a vápník dostupný intestinální absorpci poskytuje i tvrdá pitná voda a vody minerální. Naopak velmi málo vstřebatelný vápník obsahuje špenát, rebarbora a mangold. Při změně způsobu stravování od smíšené na laktoovovegetariánskou dochází po třech měsících k poklesu hladin zinku, nicméně do třech let nastává jejich vyrovnání na výchozí hodnoty Studie zkoumající biodostupnost zinku z obilovin a luštěnin zjistila, že lepším zdrojem zinku dostupnějšího pro tělo jsou luštěniny (biodostupnost zinku z luštěnin se pohybovala v rozmezí 27-56,5 %, z cereálií 5,5-21,4 %) a biodostupnost zinku není nutně závislá na jeho koncentraci v potravině. Tato vyšší dostupnost zinku z luštěnin může být vysvětlena rozdílem mezi kvalitou a kvantitou bílkovin v luštěninách a obilovinách, neboť obecně strava bohatší na bílkoviny zvyšuje biodostupnost stopových prvků tvorbou rozpustných komplexů zlepšujících absorpci JÓD •Obsah jódu v potravinách rostlinného původu u nás je nízký v závislosti na jeho nízké koncentraci v půdě •Vegetariáni (↑ vegani) jsou ve zvýšeném riziku deficitu jódu •Vyšší riziko mentálních, psychomotorických a růstových abnormalit •Nejcitlivější na nedostatek jódu jsou novorozenci, kojenci, dospívající dívky, těhotné a kojící ženy •Riziko deficitu zvyšují strumigenní látky tzv. goitrogeny obsažené převážně v košťálové zelenině dále v sojových bobech a sladkých bramborách •[ Konzumace mořských řas, minerálních vod s obsahem jódu, používání jodizované kuchyňské soli 45 http://www.avicenna.cz/media/obrazky/20050427-zlaza.jpg VITAMIN B12 •Rostlinné zdroje potravin vitamin B12 neobsahují, pokud nejsou kontaminovány MIO, které tento vitamin produkují •Hlavními potravními zdroji - maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, kvasnice, vitamin také obsahují fortifikované potraviny (některé druhy sójových náhražek mlék, snídaňové cereálie) •Sójové výrobky jako miso, tempeh, tamari, shoyu a některé produkty z řas obsahují pouze korinoidy, analoga vitaminu B12, která zpravidla nemají fyziologické účinky srovnatelné s účinkem vitaminu B12 •Deficit vitaminu B12 u dospělých hrozí většinou až po dlouhodobém omezení konzumace potravin živočišného původu, g bohaté endogenní zásoby činící až 3 mg, narozdíl od novorozenců g zásoba jen asi 25 µg •Deficit - megaloblastická anémie, metabolické a neurologické poruchy •Negativní ovlivnění vývoje mozku u dětí •Riziko hromadění homocysteinu • 46 http://www.avicenna.cz/media/obrazky/20050427-zlaza.jpg Bakterie tvořící vitamin B12 kolonizují i tlusté střevo člověka, ale sliznice této části trávicího traktu není přizpůsobena ke vstřebávání vitaminu B12 (62), tudíž musí být přijímán ve stravě. VITAMIN D •Vitamin D3 – cholekalciferol → výskyt v živočišných potravinách •Vitamin D2 - ergokalciferol - v rostlinných zdrojích, vstřebávání dle některých studií méně účinné (?) •Absorpci negativně ovlivňuje vysoký obsah fytátů ve stravě •Fortifikace potravin, suplementa •Nejvíce ohroženi jsou jedinci konzumující výhradně potraviny rostlinného původu, odmítající příjem suplement a fortifikovaných potravin, obzvlášť v zimních měsících •Více ohroženi děti a senioři u nichž je syntéza vitaminu D méně účinná •U makrobioticky krmených dětí – vyšší prevalence křivice 47 kost KARNITIN •Nezbytný pro metabolizmus MK s dlouhým řetězcem •Hodnota karnitinu v krvi je částečně závislá na příjmu potravou, asi 1/3 denní potřeby vzniká endogenní syntézou •Vysoký obsah karnitinu se nachází v mase, nižší obsah je v mléčných produktech, potraviny rostlinného původu obsahují karnitinu velmi málo nebo žádný •Jedinci omezující konzumaci masa nebo všech potravin živočišného původu mohou být v riziku nedostatku karnitinu •z hlediska jeho nedostatečného množství v potravě •možným snížením endogenní tvorby karnitinu z důvodu nízkých příjmů esenciálních AMK methioninu a lysinu a možného výskytu deficitu železa 48 Bakterie tvořící vitamin B12 kolonizují i tlusté střevo člověka, ale sliznice této části trávicího traktu není přizpůsobena ke vstřebávání vitaminu B12 (62), tudíž musí být přijímán ve stravě. KADMIUM •Toxický kov (h ledviny, játra) s dlouhým biologickým poločasem •Kumulace v rostlinách •Vyšší obsah v obilovinách (obaly zrn, klíčky), semenech, luštěninách a listové zelenině • •Zvýšené hladiny kadmia u vegetariánů, obzvláště veganů, korelace s délkou praktikování •↓ toxického vlivu – přítomnost selenu, vysoká saturace organizmu železem, vápníkem, zinkem •Úlohu při detoxikaci – glutathion 49 Bakterie tvořící vitamin B12 kolonizují i tlusté střevo člověka, ale sliznice této části trávicího traktu není přizpůsobena ke vstřebávání vitaminu B12 (62), tudíž musí být přijímán ve stravě. KONEČNÉ PRODUKTY POKROČILÉ GLYKACE BÍLKOVIN (AGEs) •Vznik neenzymatickou reakcí redukujících cukrů s volnou aminoskupinou •Vznikají při tepelné úpravě potravin •Negativně ovlivňují funkční vlastnosti bílkovin, tuků, DNA •Hrají důležitou roli v procesu aterosklerózy, v komplikacích diabetu, při stárnutí a chronické renální insuficienci •U vegetariánů naměřeny vyšší hodnoty – příčinou je vyšší příjem potravin s převahou fruktózy, která je oproti glukóze reaktivnější díky vyššímu podílu acyklické formy •AGEs mohou představovat určité riziko, avšak ochranný efekt dostatečné konzumace ovoce a zeleniny je z nutričně-zdravotního hlediska dominantní • 50 Bakterie tvořící vitamin B12 kolonizují i tlusté střevo člověka, ale sliznice této části trávicího traktu není přizpůsobena ke vstřebávání vitaminu B12 (62), tudíž musí být přijímán ve stravě. ZDRAVOTNÍ ASPEKTY •Způsob výživy spolu se zdravotním stylem sehrávají významnou úlohu v ochraně zdraví a prevenci chronických degenerativních onemocnění a metabolických poruch. •Mortalita - u vegetariánů nižší míra úmrtnosti z ICHS •Kardiovaskulární onemocnění •↓ hodnoty krevního tlaku o 5-10 mmHg, ↓výskyt hypertenze •↓ hmotnost, BMI o 1-2kg/m2 nižší •nižší hodnoty celkového cholesterolu, LDL a TAG, TNMK, vyšší hodnoty HDL •Diabetes mellitus 2. typu •Nádorová onemocnění - kolorekta, prostaty a prsu (?) •Další onemocnění – prevence zácpy, divertikulózy, vzniku žlučových kamenů 51 Bakterie tvořící vitamin B12 kolonizují i tlusté střevo člověka, ale sliznice této části trávicího traktu není přizpůsobena ke vstřebávání vitaminu B12 (62), tudíž musí být přijímán ve stravě. VYBRANÉ RIZIKOVÉ POPULAČNÍ SKUPINY •DĚTI • •DOSPÍVAJÍCÍ • •TĚHOTNÉ A KOJÍCÍ ŽENY • •SPORTOVCI • •SENIOŘI 52 ALTERNATIVNÍ ZPŮSOBY STRAVOVÁNÍ VYSOKOŠKOLSKÝCH STUDENTŮ V BRNĚ • • ÚVOD • ØPráce se zabývala: §rozšířením jednotlivých forem alternativního stravování mezi studenty vysokých škol v Brně §postoji a znalostmi studentů o této problematice §srovnáním stravovacích zvyklostí studentů stravujících se alternativním způsobem a konvenčně CÍLE PRÁCE Ø1. Zjistit výskyt alternativních způsobů stravování u studentů VŠ v Brně, zjistit nejčastěji zastoupený alternativní způsob stravování. Ø Ø2. Posoudit stravovací zvyklosti alternativně se stravujících studentů a porovnat je se studenty stravujícími se konvenčním způsobem. Ø Ø3. Zjistit důvody, které studenty k alternativnímu způsobu stravování vedou. Ø Ø4. Zjistit postoje studentů k alternativním způsobům stravování. HYPOTÉZY ØI. Nulová hypotéza H0: • Frekvence výskytu alternativních způsobů stravování se mezi ženami a muži neliší. • Alternativní hypotéza HA: • Frekvence výskytu alternativních způsobů stravování se mezi ženami a muži liší. • ØII. Nulová hypotéza H0: • Frekvence výskytu alternativních způsobů v závislosti na zaměření studia se neliší. • Alternativní hypotéza HA: • Frekvence výskytu alternativních způsobů v závislosti na zaměření studia se liší. • ØIII. Alternativně se stravující studenti do svého jídelníčku častěji zařazují ovoce a zeleninu než konzumenti konvenční smíšené stravy. • ØIV. Studenti alternativně se stravující se více vyhýbají slaným pochutinám než konzumenti smíšené stravy. • ØV. Alternativně se stravující studenti méně často konzumují pokrmy rychlého občerstvení než konzumenti smíšené stravy. METODIKA •1) Vyšetřované osoby • Ø527 studentů ve věku 19-31 let Ø MU, VFU, VUT, MZLU Øz důvodu neadekvátního početního zastoupení studentů z jednotlivých fakult byli studenti rozděleni do tří skupin podle celkového studijního zaměření: § Humanitní zaměření (H): PdF, FSS, FF, PrF § Přírodovědné zaměření (P): LF, VFU, PřF, AF, FSpS § Technické zaměření (T): FI, fakulty VUT, ESF, PEF Ø • METODIKA •2) Metody a prostředky šetření ³ Ødotazníkové šetření (17 otázek, frekvenční dotazník) Øz celkem oslovených 527 studentů nikdo dotazník neodmítl odevzdat Ø11 dotazníků muselo být z šetření vyřazeno z důvodu nedostatečného či neadekvátního vyplnění požadovaných údajů Ø •3) Metody zpracování ØEpi Info verze 3.4.3 ØMicrosoft Excel VÝSLEDKY VĚK 19 20 21 22 23 24 ≥ 25 CELKEM POČET STUDENTŮ 48 101 83 71 94 67 52 516 Věkové rozložení souboru POHLAVÍ MU MZLU VFU VUT CELKEM ŽENY 204 67 37 18 326 MUŽI 116 15 16 43 190 CELKEM 320 82 53 61 516 Charakteristika souboru podle typu vysoké školy a pohlaví ZAMĚŘENÍ MUŽI ŽENY CELKEM H 46 116 162 P 72 149 221 T 72 61 133 CELKEM 190 326 516 Charakteristika souboru podle pohlaví a studijního zaměření ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ POČET % PODÍL ALTERNATIVNÍ 83 16,1 KONVENČNÍ SMÍŠENÉ 433 83,9 CELKEM 516 100,0 Výskyt alternativních způsobů stravování ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ POČET % PODÍL % PODÍL CELKU (516) SEMIVEGE 57 70 11,0 LAKTOOVO 16 19 3,1 LAKTOVEGE 2 2 0,4 DĚLENÁ S. 5 6 1,0 MAKROBIO 1 1 0,2 JINÉ 2 2 0,4 CELKEM 83 100 16,1 Zastoupení jednotlivých alternativních způsobů stravování • ØVýskyt alternativních způsobů stravování byl v této práci zaznamenán u 16,1 % respondentů. Po vyjmutí skupiny semivege-tariánů z kategorie alternativních způsobů stravování by se pak celkové procento alternativně se stravujících respondentů v této práci snížilo na 5,1 %. Ø ØPři rozlišení jednotlivých forem převládá semivegetariánství (11 %) následované méně striktními formami vegetariánství (3,1 % laktoovovegetariánství a 0,4 % laktovegetariánství). Ø Ø Z celkového počtu 57 semivegetariánů (ve frekvenčním dotazníku konzumace vepřového a hovězího masa zřídka nebo vůbec) se 35 respondentů v otázce číslo 6 zařadilo do skupiny semivegetarián, ale zbývajících 22 do skupiny konzumentů smíšené stravy. H1: Výskyt alternativních způsobů stravování v závislosti na pohlaví ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ ŽENY MUŽI ALTERNATIVNÍ 73 10 Statisticky významné p < 0.01 Frekvence výskytu alternativních způsobů stravování je významně vyšší u žen H2: Výskyt alternativních způsobů v závislosti na zaměření studia ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ ZAMĚŘENÍ STUDIA HUMANITNÍ PŘÍRODOVĚDNÉ TECHNICKÉ CELKEM ALTERNATIVNÍ 45 23 15 83 KONVENČNÍ 117 198 118 433 Frekvence výskytu alternativních způsobů se v závislosti na zaměření studia liší. Statisticky významná je vyšší frekvence pozorovaná u humanitního zaměření a nižší frekvence výskytu alternativních způsobů stravování u studentů přírodovědného a technického zaměření. Statisticky významné p < 0,01 zaměření studia počet studentů 1.Zdravotní hledisko 2.Konvenční smíšená strava mi nechutná 3.Soucit se zvířaty 4.Strach z onemocnění zvířat (zoonózy) 5.Ekologické hledisko 6.Filozofické přesvědčení 7.Chuť vyzkoušet něco nového 8.Náboženské důvody 9.Je způsobem redukce hmotnosti 10.Ekonomicky méně náročné 11.Nesmysl 12.Jiné ………………………. Důvody vedoucí ke změně způsobu výživy Názory respondentů na alternativní způsoby stravování 1.Je prospěšné zdraví 2.Ohrožuje zdraví 3.Méně zatěžuje životní prostředí 4.Je součástí filozofického přesvědčení 5.Je módní záležitostí 6.Vyjadřuje touhu vyzkoušet něco nového 7.Souvisí s náboženským přesvědčením 8.Je formou protestu 9.Je způsobem redukce hmotnosti 10.Ekonomicky méně náročné 11.Nesmysl 12.Jiné ………………………. H3: Konzumace ovoce a zeleniny POTRAVINA FREKVENCE ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ CELKEM ALTERNATIVNÍ KONVENČNÍ ČERSTVÁ ZELENINA ≥ denně 52 (62,7 %) 141 (32,6 %) 193 2-6x týdně 29 (34,9 %) 202 (46,6 %) 231 ≤1 týdně 2 (2,4 %) 90 (20,8 %) 92 TEPELNĚ UPRAVENÁ ZELENINA ≥ denně 30 (36,1 %) 26 (6,0 %) 56 2-6x týdně 31 (37,4 %) 177 (40,9 %) 208 ≤ 1 týdně 22 (26,5 %) 230 (53,1 %) 252 OVOCE ≥ denně 44 (53,0 %) 176 (40,6 %) 220 2-6x týdně 32 (38,6 %) 204 (47,1 %) 236 ≤ 1 týdně 7 (8,4 %) 53 (12,3 %) 60 Čerstvá zelenina: statisticky významné p < 0,01 Tepelně upravená zelenina: statisticky významné p < 0,01 Ovoce: statisticky nevýznamné p > 0,05 Podle výsledků, alternativně se stravující studenti do svého jídelníčku významně častěji zařazují zeleninu, tepelně upravenou zeleninu. Rozdíl v konzumaci ovoce je mezi skupinami statisticky nevýznamný. H4: Konzumace slaných pochutin POTRAVINA FREKVENCE ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ CELKEM ALTERNATIVNÍ KONVENČNÍ SLANÉ POCHUTINY ≥ denně 1 (1,2 %) 11 (2,5 %) 12 2-6x týdně 7 (8,4 %) 94 (21,7 %) 101 ≤1 týdně 75 (90,4 %) 328 (75,8 %) 403 Slané pochutiny: statisticky významné p < 0,05 H5: Konzumace pokrmů rychlého občerstvení POTRAVINA FREKVENCE ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ CELKEM ALTERNATIVNÍ KONVENČNÍ POKRMY RYCHLÉHO OBČERSVENÍ ≥ denně 0 (0,0 %) 4 (0,9 %) 4 2-6x týdně 4 (4,8 %) 59 (13,6 %) 63 ≤1 týdně 79 (95,2 %) 370 (85,5) 449 Pokrmy rychlého občerstvení: statisticky nevýznamné p > 0,05 Podle výsledků, alternativně se stravující studenti do svého jídelníčku významně méně často zařazují slané pochutiny. Rozdíly v konzumaci pokrmů rychlého občerstvení nejsou statisticky významné. Konzumace alkoholických nápojů NÁPOJ FREKVENCE ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ CELKEM ALTERNATIVNÍ KONVENČNÍ PIVO ≥ denně 1 (1,2 %) 13 (3,0 %) 14 2-6x týdně 20 (24,1 %) 111 (25,6 %) 131 ≤1 týdně 28 (33,7 %) 182 (42,0 %) 210 zřídka nebo vůbec 34 (41,0 %) 127 (29,3 %) 161 VÍNO ≥ denně 3 (3,6 %) 6 (1,4 %) 9 2-6x týdně 9 (10,8 %) 51 (11,8 %) 60 ≤ 1 týdně 55 (66,3 %) 265 (61,2 %) 320 zřídka nebo vůbec 16 (19,3 %) 111 (25,6 %) 127 TVRDÝ ALKOHOL ≥ denně 1 (1,2 %) 2 (0,5 %) 3 2-6x týdně 6 (7,2 %) 21 (4,8 %) 27 ≤ 1 týdně 39 (47,0 %) 267 (61,7 %) 306 zřídka nebo vůbec 37 (44,6 %) 143 (33,0 %) 180 Pivo: statisticky nevýznamné p > 0,05 Víno: statisticky nevýznamné p > 0,05 Tvrdý alkohol: statisticky nevýznamné p > 0,05 NÁPOJ FREKVENCE ZPŮSOB STRAVOVÁNÍ CELKEM SEMIVEGE ALTERNATIVNÍ PIVO ≥ denně 1 (1,8 %) 0 (0,0 %) 1 2-6x týdně 10 (17,5 %) 10 (38,5 %) 20 ≤1 týdně 46 (80,7 %) 16 (61,5 %) 62 VÍNO ≥ denně 2 (3,5 %) 1 (3,8 %) 3 2-6x týdně 6 (10,5 %) 3 (11,5 %) 9 ≤ 1 týdně 49 (86,0 %) 22 ( 84,6 %) 71 TVRDÝ ALKOHOL ≥ denně 1 (1,8 %) 0 (0,0 %) 1 2-6x týdně 4 (7,0 %) 2 (7,7 %) 6 ≤ 1 týdně 52 (91,2 %) 24 (92,3 %) 76 Konzumace alkoholických nápojů (semivegetariáni + ostatní alternativní) Pivo: statisticky nevýznamné p > 0,05 Víno: statisticky nevýznamné p > 0,05 Tvrdý alkohol: statisticky nevýznamné p > 0,05 ZÁVĚR ØAlternativním způsobům stravování v České republice i přes udávaný zvyšující se zájem v populaci není po odborné stránce věnováno dostatečné množství pozornosti, a to jak z hlediska epidemiologického, tak nutričního. Ø ØPodklady pro odbornou veřejnost u nás chybí, pocházejí pouze ze zahraničních zdrojů, k dispozici nejsou ani aktuální údaje o celkovém počtu osob stravujících se alternativním způsobem. Ø Ø Budoucí výzkum v této oblasti je značně potřebný z důvodu Øv současnosti se zvyšujícímu zájmu populace o výživu Ønezanedbatelnému počtu jedinců zastávajících různé alternativní výživové směry Østále nejednoznačným závěrům, které se týkají nutričních a zdravotních hledisek Øsnahám zavést vegetariánství do stravovacích zařízení základních škol 2-64mojezdravi.jpg DĚKUJI ZA POZORNOST