Výživa dětí do předškolního věku
PŘÍKRM = citlivé krmení
ZAVÁDĚNÍ PŘÍKRMU NENAHRAZUJE KOJENÍ
l  dítěti pomáhat, když se učí jíst samo
l  citlivě reagovat na známky hladu a sytosti
l  dítě krmit pomalu a trpělivě (neklidné dítě v klidném prostředí)
l  zkoušet různé kombinace, chuti, struktury + způsoby povzbuzování k
jídlu
l  krmení je také doba učení a lásky !!!
BEZPEČNOST PŘÍKRMŮ
l  Zachovávejte správnou hygienu a zacházení s potravinami
l  Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti
l  Skladujte potraviny vhodným způsobem a servírujte jídlo jakmile je
připraveno
l  K přípravě a servírování používejte čisté kuchyňské nádobí a
nástroje
l  Při krmení používejte čisté hrníčky, misky a lžíce
l  Nepoužívejte kojenecké láhve, protože se špatně udržují
Doba
bezpečného
uchování
potravin
v lednici
a
mrazničce
Co je dále nutné...
l  Množství příkrmu
l  Konzistence stravy
l  Četnost a energetická hustota
l  Obsah živin v příkrmu
Rozvoj dovedností
pro příjem potravy
l  7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst
l  9. měsíc: přidržuje hrneček
l  10. měsíc: začíná být schopné používat lžičku
l  24. měsíc: v zásadě se samo nají
DACH - DDD
VĚK 1-3 roky 4-6 let 25-50 let
Bílkoviny (g/kg) 1,0 0,9 0,8
Esenciální mastné
kyseliny (% energie)
3,0 (n-6)
0,5 (n-3)
2,5 (n-6)
0,5 (n-3)
2,5 (n-6)
0,5 (n-3)
Vitamin A (mg RE) 0,6 0,7 1,0 (m); 0,8 (ž)
Vitamin D (µg) 20 20 20
Vitamin E (mg TE) 6 (m); 5 (ž) 8 14 (m); 12 (ž)
Vitamin K (µg) 15 20 70 (m); 60 (ž)
Thiamin (mg) 0,6 0,8 1,2 (m); 1,0 (ž)
Riboflavin (mg) 0,7 0,9 1,4 (m); 1,2 (ž)
Niacin (mg NE) 7 10 16 (m); 13 (ž)
Vitamin B6 (mg) 0,4 0,5 1,5 (m); 1,2 (ž)
Folát (µg FE) 200 300 400
Vitamin B12 (µg) 1,0 1,5 3
Vitamin C (mg) 60 70 100
Vápník (mg) 600 750 (původně 700) 1000
Fosfor (mg) 500 600 700
Hořčík (mg) 80 120 350 (m); 300 (ž)
Železo (mg) 8 8 10 (m); 15 (ž)
Jód (µg) 100 120 200
Zinek (mg) 3,0 5,0 10,0 (m); 7,0 (ž)
Prospívá nebo neprospívá???
l  Velikost obvodu hlavy (změnu sledovat do 3let)
l  Hmotnostně výškový poměr (u dětí do 6-10let)
l  BMI (u starších dětí)
POROVNÁNÍ...
l  Růstové standardy ve formě růstových grafů
(růstová křivka a percentily)
A PRAKTICKY TO ZNAMENÁ...
PŘÍKRM
l  (ne dříve než po 4.měsíci)
l  Pokud dítě prospívá (kojené/nekojené) a nemá hlad (nekojené vypije až
1000ml náhrad) – první příkrm v ukončeném 6.měsíci
l  !!!pokračovat v kojení dle potřeby dítěte
l  Začít jednou potravinou s frekvencí 1-2 lžičky příkrmu (HLADKÉ
KAŠE) 1-2krát denně
l  Další jednu potravinu zkusit přidat přibližně za 3 dny
Kdy začít?
l  Dítě dobře kontroluje pohyby hlavou
l  Sedí s oporou
l  Je schopné polykat ze lžičky i stravu, která není
tekutá
l  Správný vývoj funkce GIT
l  Dosažený stupeň neuropsychického vývoje
Cíl prvních cca 2 týdnů
Naučit dítě jíst lžičkou
kašovitou stravu
Doporučení pro zavádění pevné stravy
www.mamila.sk
l  Sledujte dítě, jeho reakce, zájem, schopnosti, ne hodiny, kalendář a záznamy přikázaných a
zakázaných potravin
l  Umožněte dítěti kojit se, kdy chce, případně kojení i nabízejte
l  Dávejte dítěti potraviny, o které jeví zájem
l  Režim stravování přizpůsobte chodu své rodiny tak, aby byl praktický a vyhovoval Vám i dítěti
l  Přestaňte mít z jídla strach
l  Dodržujte základní pravidla bezpečnosti, lehce vdechnutelné potraviny podávejte až když je dítě
dokáže bezpečně sníst
l  Konzistenci, typ pokrmu, jeho množství přizpůsobte zájmu dítěte a jeho chuti jíst
l  Dítě se teprve učí jíst, dejte mu čas a využijte jeho nadšení pro objevování nových věcí a chutí
v čase, kdy o to má zájem
l  S příkrmy nemusíte čekat přesně do 6. měsíce. Doporučení WHO výlučně kojit do 6. měsíce je
orientační, může to být i o něco dříve či později
l  KOJENÍ PŘI ZAVÁDĚNÍ PEVNÉ STRAVY NEOMEZUJTE – ZAVÁDĚNÍ PŘÍKRMŮ
NEZNAMENÁ NAHRAZOVÁNÍ KOJENÍ – KOJENÍ ZŮSTÁVÁ VE STEJNÉM ROZSAHU
Výživa v 6. až 8.měsíci
l  Postupně, jednodruhově, přidávat nové chutě, pestrá strava
l  Konzistence – hustá kaše – spíše rozmačkávat
l  Zelenina, maso (mladé druhy: kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králík – cca 1pl/
dávka - 20g), ovoce, žloutek (1/týdně)
l  Ovocné pyré později možno smíchat s neslazeným bílým jogurtem
l  Obilné kaše
l  Příkrm zkoušet cca 2-3krát denně
l  Žvýkání do ruky
l  Zkoušet nechat krmit „samo“
l  Povzbuzovat – nenutit (15-30 minut)
l  POZOR
- zbytečně nepřislazovat, nesolit
- neupravené kravské mléko, tvaroh
- nerozpustné malé kousky potravy
Výživa v 9. až 12.měsíci
l  Konzistence
- postupně zavádět měkkou kouskovitou stravu
- spíše krájet než rozmačkávat
l  Příkrm zkoušet cca 3-4krát denně
l  Potraviny do ruky
l  Zkoušet nechat krmit „samo“ lžičkou – povzbuzovat
l  Pokrm z hlubší težší nerozbitné misky
l  Tekutiny (po 10.měsíci) podávat ze šálku, kravské mléko jako součást pokrmu
l  POZOR
- zbytečně nepřislazovat, nesolit
- NE nízkotučné mléčnévýrobky – LÉPE na energii bohaté tučnější mléčné
výrobky pro malý žaludek dítěte
Výživa v 1. až 2.roce
l  Návyk pravidelného rozložení stravy
l  Učit jíst samostatně (lžička...příbor), ale nenechat bez dozoru! –
čas, pozornost, trpělivost
l  „jídlo do ruky“
l  Objem snědeného jídla se ze dne na den mění
l  PODÁVAT
- co nejvíce různých potravin (potravinová pyramida)
- zelenina a ovoce u každého jídla – 5krát denně
- maso 3 pl/den, mléko a mléčné výrobky
l  POZOR
- nízkotučné výrobky, příliš často limonády a sladkosti, malé
pevné kousky potravy
Výživa po 2.roce
l  „samo“ 3 hlavní a 2-3 menší porce pestré stravy denně
l  VYŠŠÍ SPEKTRUM POTRAVIN:
- část výrobků z obilovin celozrnná
- brambory
- ovoce a zelenina 5krát denně
- maso, vajíčka
- mléko a mléčné výrobky - polotučné
- tuky – po 2. roce podíl v potravě snižovat
Batolecí a předškolní věk
l  BATOLECÍ VĚK:
- růst se zpomaluje, snižuje se potřeba energie
- dítě se učí jíst samo, formují se některé chuťové prefernece
- ovlivňování stravovacích návyků okolím
- od 2.roku by spotřeba tuků neměla přesahovat 30 % CEP
l  PŘEDŠKOLNÍ VĚK:
- projevování větších individuálních rozdílů
- zvýšená pohybová aktivita
- změna složení těla – tuková tkáň X svalová tkáň
- vstup do kolektvních zařízení!!!
BATOLE - stolování
l  Jednoroční dítě
- jí pomocí prstů
- potřebuje pomoc při držení hrnečku
l  Dvouleté dítě
- schopné držet hrneček samo (schopné i dříve)
- dobře používá lžící – dáva však přednost rukám
BATOLE - !!!
l  Růst je pomalejší – mění se chuť k jídlu
l  Dobrý jedlík kojenec → špatný jedlík batole
l  Mění se objem snězeného jídla ze dne na den –
typické
l  „Jídelní rozmary“
l  Různý příjem – však energetický příjem stálý
l  Nenutit, ale stále nabízet rozmanitost
Pestrost
Sůl, tuky a cukry
užívejme střídmě! 0-2 porce
Mléko, mléčné výrobky 2-3 porce
Ryby, drůbež, maso, vejce,
luštěniny, ořechy 1-2 porce
Zelenina 3-5 porcí
Ovoce 2-4 porce
Obiloviny, těstoviny,
rýže, pečivo 3-6 porcí
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
l  Malá kapacita žaludku
l  Střídavá chuť k jídlu
→ menší porce několikrát denně (5krát)
- mléko + mléčné výrobky
- vláknina:
kojenec až 2.leté batole – 5 g/den
starší děti - „věk v letech + 5“g/den
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
a fyzikální vlastnosti jídla
l  Odmítání
- příliš teplých jídel
- vůně
- potraviny smíchané dohromady
- citlivost na pachy, které snado zjišťují
- rozvařeného (především zeleniny)
PŘEDŠKOLNÍ VĚK
a emocionální prostředí
l  X Klácení nohou a stůl v úrovni hrudníku
→ lepší jsou velikosti dítěte odpovídající stoly a
židličky, či vyvýšené židle
l  X únava před jídlem
l  Tělesná aktivita a pobyt na vzduchu
l  Kolektiv vrstevníků
l  Vhodně těžké nádobí
l  Kratší příbor – snadnější uchopení
Jídlo
Věk 2-3 roky Věk 4-6 let
Velikost
porce
Počet
porcí
Velikost
porce
Počet
porcí
Poznámky
Mléko a mléčné
výrobky
½ hrnečku
(125 ml)
4-5
½ - ¾ hrnečku
(125-180ml)
3-4
½ hrnečku mléka = 15-20 g sýru = ½ hrnečku
jogurtu
Maso, drůbež, ryby 30-60 g
2
30-60 g
2
30 g masa může být nahrazeno: 1 vajíčkem, 4-5
lžícemi vařených luštěnin
Zelenina vařená
Zelenina syrová
2-3 lžíce
několik málo kousků
4-5
3-4 lžíve
několik málo kousků
4-5
Zahrnuje jednu listovou nebo žlutou zeleninu
pro obsah vitaminu A (mrkev, špenát brokolice)
Ovoce syrové
Konzervované
Ovocné šťávy
1/2-1 malé
2-4 lžíce
100-120 ml
4-5
1/2-1 malé
4-6 lžíce
120 ml
4-5
Zahrnuje jedno na vitamin C bohaté ovoce
nebo případně zeleninu
Chléb a výrobky z
obilí
celozrnný chléb
Vařené obiloviny
½ – 1 krajíc
¼ - ½ hrnečku
3-4 1 kajíc
½ hrnečku
3-4
Jeden krajíc chleba může být nahrazen ½
hrnečkem vařených těstovin nebo rýže
Orientační základ jídelníčku
ZAVÁDĚNÍ LEPKU
www.kojení.cz
l  Nové studie shrnula v roce 2008 Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu
(ESPGHAN): Zahájení podávání malých množství lepku v období, kdy je dítě dosud kojeno a prodloužení
doby kojení významně snižuje riziko rozvoje celiakie. Dosud ale není jasné, jestli kojení pouze oddaluje vznik
příznaků nebo poskytuje trvalou ochranu proti tomuto onemocnění. Podání lepku před ukončeným 4.
měsícem věku, ale také později než po ukončeném 7. měsíci věku a podání velkého počátečního množství
lepku zvyšují riziko časného rozvoje onemocnění.
l  Na základě dostupných dat považuje komise ESPGHAN za rozumné vyvarovat se jak časného (méně než
ukončené 4 měsíce věku) tak pozdního (ukončených 7 měsíců a více) podávání potravin obsahujících
lepek a zavádět malá množství lepku postupně v době dokud je dítě kojené.
l  Na doporučení kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce a pokračovat do dvou let nebo déle se tím nic
nemění. Poté, kdy dítě dovrší 6 měsíců věku, začněte s podáváním příkrmu podle běžných doporučení
(nejdřív zeleninový, pak ovocný příkrm) a než dovrší věk 7 měsíců začněte také podávat nejprve malé
množství potravin, které obsahují lepek (obilné kaše neoznačené jako bezlepkové, lžička jíšky přidaná
k zeleninovému příkrmu).
l  Malé množství bylo ve studii, o kterou se doporučení opírá, definováno jako méně než 7 gramů mouky při
prvním podání lepku a 16 g/den za 14 dní po prvním podání. Jedna zarovnaná lžička krupice váží asi 3
gramy. Na kojeneckých kaších bývá uveden obsah mouky (respektive krupice) v suché kaši a množství, které
je potřebné na přípravu jedné porce. Například jedna z prodávaných mléčných kaší obsahuje 40 % mouky
(40 g na 100 suché směsi). Na jednu porci se používá 45 g suché kaše. Jedna dávka tedy obsahuje 45 x 0,4
= 18 g mouky. Třetina této dávky je ještě „malé množství“ lepku pro první podání.
KOJENEC – nejčastější problémy
l  Zavádění příkrmů, přijímání nových chutí (kojené X
nekojené dítě), zavádění lepku
l  Absence příjemné atmosféry
l  Absence stolování v rodině
BATOLE – nejčastější problémy
l  Stravovací zvyklosti rodičů
l  Časté změny stravovacích zvyklostí batolat
l  „Snížení zájmu o jídlo je však v tomto věku
přirozené. Dítě se více zajímá o okolní svět, růst
v tomto věku je navíc pomalejší, s čímž je spojena
snížená potřeba jídla.“
PŘEDŠKOLÁK – nejčastější problémy
l  Rodinné a kulturní zvyklosti + vliv médií (pohádka
X reklama)
l  Autorita učitele a vliv kolektivu
Batolecí negativismus I.
Zdroj: FRÜHAUF, P.: Fyziologie a patologie dětské
výživy, Karolinum, Praha, 2003
l  Servírovat vždy menší porce než dítě požaduje a potom
přidávat, když o to samo požádá
l  Nerušit dítě při jídle i když trvá dlouho
l  S výtkami týkajícími se stolování počkat až po dokončení
jídla
l  Je vhodné při obavách z nedostatku jídla vést
potravinový deník, který ovykle dokáže nutriční
dostatečnost
Batolecí negativismus II.
l  Načasování jídel musí
odpovídat potřebám dítěte,
pokud dlouho čeká na jídlo,
bývá unavené
l  Pokusit se o pravidelnost jídla
l  Nezlobit se na dítě, že v batolecím věku jí pomocí
rukou
l  Udělat z jídla zábavu (lépe chutná barevná jídla než
bezbarvé kaše)
l  Nestarat se o podivné chutě
Batolecí
negativismus III.
l  Nedělat si starosti s pořadím jídel
l  Pokusit se zapojit dítě do přípravy jídla
l  Neservírovat jídlo, které dítě nemá rádo
l  Dítě nemusí dostávat všechna speciální jídla pro
dospělé
l  Nedávat dítěti uplatky za jídlo!
Batolecí negativismus IV.
l  Sledovat, co dítě pije, mnohdy se
zasytí pitím před jídlem
l  Nevnucovat dítěti tu potravu, kterou
odmítá
l  Snažit se, aby si dítě zvyklo na
potraviny, které jsou běžně k
dostání
l  Nesrovnávat dítě s ostatními dětmi.
Individuální požadavky jsou
odlišné. Průměrná spotřeba je cenná
statisticky, ale není možné z ní
vyvodit požadavky na individuální
potřebu
l  Udělat z jídla hru
Chování rodičů jako vzor pro dítě
l  Děti se učí napodobováním svých rodičů ! (od 1 roku společné jídlo)
l  Neofobie – 18 – 24 měsíců
l  Odmítání nové potraviny 0 - 89 x (medián 11x)
l  Sledování maminky konzumující novou potravinu vedlo k lepší akceptaci této
potraviny u dítěte
l  http://brightfutures.org/nutrition/pdf/ec.pdf
BENTON, D.: Role of parents in the determination of the food preferences of children and the development
of obesity. Int J Obes Relat Metab Disord. 2004 Jul;28(7):858-69
BIRCH, L. L.: Development of food acceptance patterns in the first years of life. Proc Nutr Soc. 1998 Nov;
57(4):617-2
Působení dospělých na utváření
stravovacích návyků
l  Verbální (dle studií je počet pobídek k jídlu vyšší u
obézních dětí než u dětí s normální hmotností)
l  Neverbální (chování matky, gesta, miminka,
nervozita, spěch..)
l  Prostřednictvím vlastního chování
l  Používání potravin z jiných než primárně nutričních
důvodů
Mýty a fakta
l  Pribináček je pro děti příliš tučný
Ne! Malý žaludek, potřeba energeticky
koncentrovaných potravin
l  Vlákniny není nikdy dost
Ne! Potřeba pro děti: do 2 let max 5 g/den,
nad 2 roky potřeba vlákniny/den = věk + 5
l  Percentilové grafy
Často zbytečně skličující
Přibližná doba prořezávání
dočasného mléčného chrupu
l  První řezáky:
l  Druhé řezáky:
l  První stoličky:
l  Špičáky:
l  Druhé stoličky:
Přibližná doba prořezávání
dočasného mléčného chrupu
l  První řezáky: 6. -12. měsíc
l  Druhé řezáky: 8. -14. měsíc
l  První stoličky: 12. -18. měsíc
l  Špičáky: 17. -22. měsíc
l  Druhé stoličky: kolem 2-2,5 let
Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu) u kojenců
zdroj: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-
vyzivyprikrmu-u-kojencu_7542_3.html
l  Výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním
v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte
do 2 let i déle je třeba považovat za optimální výživový standard pro dítě,
který je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO),
Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu
(ESPGHAN) a Britské poradní vědecké komise pro výživu (SACN).
l  Komplementární výživu (příkrm) je třeba začít zavádět u kojených i
nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v
26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů).
l  Příkrm je zaváděn z důvodu, kdy samotné mateřské mléko či náhradní
kojenecká mléčná výživa (formule) již přestává pokrývat výživové
požadavky dítěte. Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve
podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace
nezlepší, zavede se k příkrmu náhradní mléčná výživa.
l  Pro zavádění příkrmu u nedonošených dětí (narozených před 37. týdnem
těhotenství) je postupováno následovně: U dětí narozených po 35.
dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí
donošených. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět
příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3.
měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu
porodu). Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno
individuálně, a to v závislosti na celkovém stavu dítěte (zdravotní stav,
psychomotorická zralost, prospívání apod.).
l  Pro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. schopnost
udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání
potravy, jejím uchopení a vkládání do úst, polykat a tolerovat tuhou stravu.
l  Příkrm u kojených i nekojených dětí je zaváděn podle aktuálních
doporučení. Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku
nejpozději do ukončeného 7. měsíce věku dítěte, optimálně ještě v době,
kdy je dítě zároveň kojeno.
l  U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu
obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se
sledováním možné alergické reakce. Zaváděním komplementární výživy
současně s kojením se zvyšuje imunoprotektivní tolerance kojeneckého
organismu k antigenům ve stravě.
l  Dosud nebylo prokázáno, že by včasná senzibilizace alergeny obsaženými
ve stravě snižovala riziko vzniku alergických onemocnění či celiakie u
dítěte. Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován
kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem
před ukončeným 6. měsícem věku.
Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky
duben 2012
zdroj: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html
K dosažení optimálního růstu a vývoje dítěte a prevence rozvoje
civilizačních onemocnění by měly být dodržovány určité zásady pro
jídelníček dítěte:
l  optimální výživou kojence je v prvních šesti měsících věku mateřské mléko,
které v této době plně zajišťuje příjem všech živin potřebných pro růst a
vývoj dítěte
l  jídelníček dítěte by měl respektovat postupný přechod výživy kojenců,
batolat, dětí předškolního a školního věku až k výživě adolescentů a
dospělých
l  strava dítěte ve věku od 1 do 3 ukončených let by měla být podána v pěti
porcích, měla by obsahovat alespoň 500 ml mléka nebo mléčných výrobků,
4-5 porcí zeleniny a ovoce, 3-4 porce chleba a obilovin, 2 porce masa. Maso
by mělo být méně tučné. Do jídelníčku by přednostně mělo být zařazováno
rybí (bez kostiček), drůbeží a králičí maso. Dítě by nemělo dostávat uzeniny.
Je nutné šetřit pamlsky. Pokrmy pro děti nepřesolujeme. Vynecháme
všechno ostré a pálivé koření (pepř, čili, kari, pálivá paprika). Pro vysoký
obsah soli a glutamové kyseliny nejsou vhodné sójové a worchestrové
omáčky, bujónové kostky, masoxy a další podobné přípravky
l  strava dítěte v předškolním věku by měla obsahovat 3-4 porce mléka a
mléčných výrobků, 4 porce zeleniny a ovoce Z toho alespoň dvě porce v
syrové formě), 3-4 porce chleba či obilovin (do jídelníčku bychom měli
postupně zařazovat tmavé celozrnné pečivo), 2 porce masa (používají se
všechny druhy masa, s preferencí méně tučného). Do jídelníčku bychom
měli zařazovat luštěniny. Obdobně jako v batolecím věku pokrmy
nepřesolujeme, vynecháváme ostré a pálivé koření (vhodné je koření z
bylinek). Nesmíme zapomínat na pitný režim dítěte
l  strava dětí ve školním a adolescenčním věku by měla i dále obsahovat v
každé porci obiloviny – pečivo (s preferencí celozrnných výrobků) nebo rýži,
těstovinu. Denně by měly děti tohoto věku dostávat ve 3-5 porcích zeleninu
a ovoce. Dále by mělo mít dítě ve dvou až třech porcích mléko a mléčné
výrobky, v 1-2 porcích maso (nezapomínat na ryby a drůbež), vejce nebo
rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny).
Volné tuky a cukry by měly být konzumovány omezeně. Džusy a slazené
nápoje by měly být ředěny vodou
l  z alternativní výživy nelze u dětí doporučit veganství, makrobiotiku,
frutariánství a další podobné směry. Vhodně vedená lakto-ovovegetariánská
dieta omezuje možnosti výběru výživy dítěte, ale je pro
zajištění jeho růstu a vývoje možná
l  pro zajištění zdravého vývoje dítěte je nejvhodnější dostatečně pestrá
strava, ve výběru úměrná věku dítěte, jeho energetickým a nutričním
potřebám.
Děkuji za pozornost
Zdroje:
NEVORAL, J. a kol. Výživa v dětském věku, H a H, Jinočany
2005, ISBN 80-86-022-93-5
KUDLOVÁ, E. – MYDLILOVÁ A. Výživové poradenství u dětí
do dvou let, Grada, Praha, 2005. ISBN80-247-1039-0
FRÜHAUF, P.: Fyziologie a patologie dětské výživy, Karolinum,
Praha, 2003