Vytvořeno z textů Š. Portešové, R. Kohoutka a K. Červeného ¨Vlohy jsou vrozené anatomicko-fyziologické (morfologické) a funkcionální zvláštnosti jedince. Vlohy jsou mnohoznačné, záleží na sociálních vlivech, prostředí, výchově, jak se budou rozvíjet. Vztah mezi vlohami a schopnostmi je složitý. Jedna a táž schopnost se může opírat o různé vlohy a naopak táž vloha může sloužit rozvoji různých schopností. ¨Nadání je komplexnějším souborem, jedná se o mimořádně vyvinuté vlohy nebo souhrn specifických vloh. Příkladem může být hudební nadání – například schopnost komponovat, dirigovat nebo hrát na hudební nástroj. Zde se k hudebnímu sluchu pojí jemná motorika pro hru na hudební nástroj, prostorová představivost a hudební představivost – to znamená schopnost ve své představivosti slyšet hru různých nástrojů již existujících skladeb nebo při komponování ve své fantazii slyšet souhru nástrojů zatím neexistující skladby. ¨Schopnosti jsou předpoklady pro vykonávání studijních, profesních, teoretických (intelektuálních) a praktických aktivit člověka. Jsou to takové kapacitní vlastnosti osobnosti, které podmiňují úspěšné vykonávání činností člověka, a to po stránce kvalitativní, kvantitativní i časové a výkonové. ¨Schopnosti nelze redukovat pouze na oblast intelektu, vnímání nebo motoriky. Pro umělce (např. spisovatele) je i hloubka citového prožívání nebo míra vcítění předpokladem tvorby. V tomto smyslu je nutno pojem rozšířit i na oblast citovou a volní (schopnost sebevlády, lásky, rozhodnosti aj.). Schopnosti jsou ze 60 - 80 % zděděné. Rozvíjejí se však v činnosti, během výchovy, vyučování a sebevýchovy. Bez každodenního mnohahodinového tréninku zůstane vloha nevyužita. ¨Schopnosti se vytvářejí na základě vloh (předpokladů, sklonů). ¨ ¨Talent je mimořádně rozvinutá úroveň schopností. Můžeme rozlišovat matematický talent, hudební talent, manuální talent - mimořádnou zručnost – např. pro neurochirurgii či pro hodinářství, výtvarný talent např. pro sochařství či malířství, talent organizační, talent pro práci s lidmi – tedy učitelský či vůdcovský talent, dále talent pohybový pro balet či mimořádné sportovní výkony např. ve fotbalu či atletice. ¨Původ termínu talent? (NZ, Mt) ¨Genialita je tak mimořádná míra určitého talentu, že vysoce převyšuje všechny ostatní a vede k vytvoření mimořádných děl či výkonů, které se výrazně zapíší do historie. Je třeba také zdůraznit, že hřbitovy jsou plné nevyužitých géniů, protože kromě tvořivosti neměli to nejpodstatnější – vytrvalost. ¨ ¨ (citováno z K. Červený: http://www.t-i.cz/svet_personalistu) ¨Géniem nazýváme člověka s mimořádným talentem, který dokáže vytvořit pro danou společnost a dobu vrcholná až epochální díla. Termín génius pochází z latiny. Původně to byl strážný duch, který provázel člověka od narození. ¨Genialita je mimořádná schopnost ke skutečné tvůrčí činnosti, a má navíc výrazný rys univerzalismu. "Genialita patří mezi nejkrásnější, ale často i nejnebezpečnější plody na stromě lidstva. Visí na nejtenčích větvích, které se snadno ulamují. Mnohdy je vývoj geniality v nepoměru, disharmonii se zralostí zbývající osobnosti a leckdy má člověk dojem, jakoby tvůrčí osobnost rostla na úkor osobnosti humánní. Někdy existuje dokonce taková diskrepance mezi géniem a jeho mravností, že se musíme ptát, zda by trochu méně nadání bývalo nebylo lepší. Co je koneckonců genialita při mravní méněcennosti" uvádí C. G. Jung ¨ ¨Havighurst a De Haan popsali 6 základních oblastí, ve kterých se vyšší schopnost může projevit. Jsou to: ¨intelektová schopnost (intellectual ability), ¨schopnost tvořivého myšlení (creative thinking), ¨vědecká schopnost (scientic ability), ¨schopnost sociálního vůdcovství (social leadership), ¨mechanické schopnosti (mechanical skills), ¨talenty ve výtvarném umění (talents in fine arts). ¨ (citováno z: http://www.nadanedeti.cz) ¨ ¨1. Hirsch (cit. Hollingworth, 1942, str. 4) říká: „Géniové jsou odlišným druhem... Génius je nový psychobiologický druh, který se od člověka liší svými mentálními a temperamentovými procesy tak, jako se člověk liší od opice. “ ¨2. Carrel (cit. Hollinworth, 1942, str. 4) tvrdí: „ Velcí umělci, vědci, filosofové jsou jen zřídka neobyčejnými lidmi (great man). Jsou běžnými lidmi, nadměrně jednostranně vyvinutými.“ ¨ (cit. Dle Portešová: http://www.nadanedeti.cz) 1.Kraniometrie (srovnávání frontální části s ostatními) 2.Sir Francis Galton (1822-1911) 3.Lewis M. Terman (1877-1956) 4. ¨Vzdáleným bratrancem Darwina. ¨Byl prvním, kdo užíval statistické metody pro výzkum v humanitních vědách. ¨Vyvinul statistický koncept korelace. ¨Vymyslel meteorologickou mapu. ¨Rozvinul systematiku otisků prstů. ¨... Sám byl génius ¨ ¨Galton se domníval, že nadané jedince odlišují od ostatní populace tři obecné schopnosti. Jde o intelekt (hovoří o přirozené schopnosti, natural ability), nadšení a energii k práci. Intelektově nadaní jedinci se dle Galtona od ostatních odlišují právě energií, kterou jsou schopni při řešení úkolů uplatnit. ¨Další obecnou vlastností, která odlišuje nadané od ostatní populace, je dle Galtona senzitivita. Galton pozoroval, že čím více jsou senzory člověka citlivější k nejrůznějším podnětům, tím větší množství informací může jedinec získat a následně s ním i operovat. Rovněž se domníval, že intelektové nadání je spíše vrozené, než získané vlivy prostředí. Galton byl zastáncem dědičnosti a měření. V roce 1884 otevřel laboratoř, kde se každý mohl projít jeho testovací a měřící laboratoří a obdržet hodnocení. ¨ ¨V tomto letmém výčtu všech velkých postav, které se zabývaly hledáním nástrojů, jak měřit inteligenci, nesmíme opomenout Alfreda Bineta (1857- 1911). Tento psycholog, vedoucí psychologické laboratoře na pařížské Sorboně, navázal zpočátku na kraniometrické výzkumy, jejichž správnost považoval za jistou. V roce 1904 byl Binet pověřen ministerstvem školství vyvinout techniku, která by odhalovala méně schopné děti, jež potřebují speciální vzdělávací přístup a zvláštní podmínky. Binet k tomuto účelu vypracoval celou řadu úkolů, jež předpokládaly vynalézavost a pochopení určitých vztahů. Předpokládal, že vytvořením dostatečného množství testů zaměřených na nejrůznější činnosti bude možno odhadnout jednu hodnotu, tedy jakýsi duševní potenciál daného dítěte. ¨Zásadní vědecký výzkum provedl v USA psycholog Lewis Madison Terman (1877-1956). Jednalo se o první longitudinální výzkum nadaných dětí, který svými závěry nejvíce ovlivnil další zkoumání různých aspektů nadání. Šlo o výzkum, který byl zahájen v roce 1921 a trvá v podstatě dodnes, i po Termanově smrti. Celý projekt se zaměřil na systematické zkoumání 1500 nadaných dětí (dnes již géniů v důchodovém věku). Terman publikoval své výzkumné postupy a výsledky zkoumání v pětisvazkovém díle nazvaném „Genetic Studies of Genius“ (1925). Tato práce, popisující detailně celý průběh výzkumu, je jedinečná jak z hlediska délky trvání výzkumu, tak i z hlediska velikosti výzkumného vzorku a metodologických postupů. Výzkum byl zaměřen jak retrospektivně, tak prospektivně. Sledoval jednak 300 význačných osob v historii, jednak děti školního věku v průběhu jejich životní dráhy. Vlastní výzkum byl pojat velmi obsáhle. Zahrnoval dlouhodobé sledování nejen intelektových charakteristik jednotlivých dětí, ale i osobnostní charakteristiky, ¨ školní prostředí, rodinné zázemí, včetně ¨ sourozeneckých a příbuzenských vztahů. ¨ Základním kritériem pro výběr dětí do výzkumného ¨ vzorku bylo IQ vyšší než 140, měřeno ¨ Stanford - Binetovým testem inteligence, ¨ který sám v roce 1916 revidoval. ¨Odborníci se stále přou o to, zda a od kterého věku je možné určit intelektové nadaní. Proto se raději dává přednost pojmu nadané chování , než skutečné nadání . V současnosti se většina specialistů shoduje v tom, že klíčovým obdobím pro identifikování takového nadaného chování je věk 18 měsíců a později. ¨ ¨Centrum pro rozvoj nadání v USA ( Gifted Development Center ) uvádí následující charakteristiky chování dětí v novorozeneckém a batolecím období. ¨Neobvyklá živost, ¨Menší potřeba spánku, ¨Dlouhodobý rozsah pozornosti a schopnost soustředit se na několik věci současně, ¨Vysoká úroveň aktivity – energie, jakoby se nikdy neunavily, ¨Časné rozpoznání známých osob, ¨Vytvořena trvalost objektu, dříve, než u ostatních – poznání skutečnosti, že věci existují, když je nevidíme, ¨Zvýšená reakce na vnější podněty (hluk, bolest..), ¨Velká potřeba přísunu nových podnětů, ¨Neobvyklá paměť- paměť na příběhy, písničky, básničky.. ¨Velká rychlost učení, ¨Rychlý rozvoj řeči, časný nástup řeči, nejprve krátká slova, dobrá intonace, rychlý nárůst další slovní zásoby, schopnost tvořit věty a užívat gramatická pravidla, ¨Zájem o knihy – (viz časní čtenáři ), a specifické hračky, kalendáře, atlasy, šachy, počítač ¨Zvídavost – kladení mnoha otázek, dříve než u ostatních dětí a jakoby nikdy nekončí. ¨ ¨Všechny nadané děti nevykazují současně celou škálu výše zmíněných projevů chování. Podle longitudinálních výzkumů je třeba naplnit 3 výše zmíněných projevů chování, abychom mohli předikovat určité intelektové nadání v pozdějším věku. ¨Je však také řada nadaných dětí (např. děti s vizuálně prostorovým kognitivním stylem), u nichž je možné rozpoznat nadané chování až mnohem později. ¨ ¨Řada nadaných dětí projevuje již od velmi útlého věku velký zájem o písmena a čísla. Mnozí z nich ještě nemluví a už ovládají celou abecedu. V zahraniční literatuře se tyto dětí označují jako „ děti tužky a papíru “, protože písmena nejen brzy čtou, ale také napodobují jejich tvar a posléze píší celá slova. Řada odborníků se shoduje na tom, že právě schopnost číst před 4. rokem je znakem výjimečného intelektového nadaní. ¨Je zajímavé, že vývoj čtenářských schopností se u těchto dětí odehrává v určitém velice podobném vývojovém sledu. Tyto děti brzy pochopí, že hláska je vlastně jménem písmena, a tak jak se učí jména barev, zvířátek a věcí, začínají se učit i „jména písmen a číslic.“ ¨Prof. Matějček (1995, str.105) uspořádal výzkum časných čtenářů a zjistil, že je možné odlišit tři hlavní způsoby, jak se děti naučí znát písmena: ¨„Některé děti, jak rodiče udávají, začínají tak, že je zaujme něco napsaného a ptají se: "Co to je?" V .jednom případě to byl nápis ROYAL na šicím stroji (chlapec v 21 měsících), podruhé slovo CALEX na ledničce, jindy HARDTMUTH na tužce nebo "Nenahýbejte se z oken" ve vlaku, apod. Rodiče řekli, co je tam napsáno. Dítě se ptalo na jednotlivá písmena. Rodiče je dítěti vyjmenovali a ono si je překvapivě dobře zapamatovalo. ¨Jiná skupina dětí objevila písmena podle abecedních knížek (Ferdův slabikář, Abeceda Aleny Ladové apod.). K velkému písmenu abecedy je tu vždy obrázek věcí začínajících příslušnou hláskou. Rodiče dítěti vysvětlují, oč jde - a dítě si to opět velice rychle zapamatuje. ¨Konečně jiné děti objeví písmena přímo, bez vztahu ke slovu nebo k obrázku, tj. na psacím stroji, na kalkulačce, na tapetách či na malbě. Naučí se je jmenovat a poznávat.” ¨ ¨Poté, co se dítě naučí bezpečně znát všechna písmena, existuje určité období, kdy se jakoby nic neděje a dítě nespojuje písmena v hlásky a slova. Délka tohoto období je velice individuální. K tomu, že dítě začíná skutečně číst, dojde teprve kolem 3.- 4. roku. Podle Matějčka (1995) je potřeba, aby se do celého, nejprve pravohemisférového procesu – rozpoznání písmen - důraz na názorovou a plošnou orientaci, zapojila i hemisféra levá – spojování písmen do hlásek a slov. ¨Tato tendence se potvrdila i v jiných výzkumech. Ukazuje se s jistotou, že tyto děti mají neobyčejnou schopnost sluchové paměti, schopnost manipulovat se zvuky v jednotlivých slovech, schopnost sluchově rozpoznat chybějící písmeno ve slově, schopnost slovo rozložit a zpětně složit. ¨Časní čtenáři tvoří specifickou skupinu v rámci nadané dětské populace.Tím, jak stále více s přibývajícími měsíci a roky čtou, získávají tyto děti více informací o okolním světě a velice rychle se odlišují od ostatních dětí stejného věku. Jsou to právě ony, které mívají s ohledem na své zájmy a znalosti, velké problémy se začleněním se kolektivu vrstevníků a posléze i do samotného vzdělávání. Domníváme se, že jde dosud o málo prozkoumaný fenomén. ¨ ¨Existují děti, které mají na jedné straně výjimečné schopnosti – nadání, ale trpí současně určitým handicapem, bývají v anglické terminologii nejčastěji označovány jako „twice exceptional“. Společným rysem celé této skupiny dětí je, že bývá obtížné ji identifikovat. Handicap a nadání se často vzájemně kompenzují, maskují, a proto bývají tyto děti učiteli označovány většinou jako průměrné. ¨Mezi nejčastější kombinace rozumového nadání a diagnózy patří : ¨Nadané děti se specifickými vývojovými poruchami učení, zejména s dyslexií, dysortografií, dysgrafií. ¨Nadané děti s poruchami chování ADHD, ADD. ¨Nadané děti s Aspergerovým syndromem. ¨ ¨Základní problémy, které brání úspěšné identifikaci nadání těchto dětí bývají následující: ¨Stereotypní očekávání, že děti s určitou poruchou, nejčastěji s poruchou učení, jsou mentálně podprůměrné. ¨Vývojové opoždění u dětí s poruchami učení, zejména ve verbální oblasti, projevující se často při čtení a psaní, způsobuje, že nebývají identifikovány jako nadané. ¨Neúplné informace o dítěti, vedou k přehlížení jeho silných stránek. ¨Nemožnost ukázat své nadprůměrné schopnosti, vzhledem k důrazu na verbální schopnosti ve vyučování. ¨ ¨Základní nápadné charakteristiky při diagnostice rozumových schopností u nadaných dětí s SPU: ¨Diskrepance mezi testovanými schopnostmi x školním výkonem. ¨IQ vyšší než 130, ale typické diskrepance mezi jednotlivými subtesty. ¨Nezvládání jednoduchých položek x úspěch v těžších položkách. ¨Typický profil v IQ testu. ¨ ¨Typické rozvinuté (často nadprůměrné) kognitivní charakteristiky u nadaných dětí s SPU, na které může upozornit rodič a učitel: ¨Dobrá schopnost řešit logické problémy ¨Dobrá slovní produkce, slovník ¨Tvořivost – divergentní myšlení ¨Dobrá dlouhodobá paměť ¨Abstraktní uvažování ¨Lepší výsledek v náročnějších úkolech ¨Vysoce tvořiví, imaginativní, zajímavé nápady ¨Dobře zdůvodňuje, argumentuje ¨Dobrý pozorovatel ¨Zvídaví, klade mnoho otázek ¨ ¨