2. STANDARD UČITELSKÉ KVALIFIKACE SE ZAMĚŘENÍM NA OSOBNOST UČITELE Učitelství má v naší kultuře tisíciletou rozporuplnou tradici. Postavení a funkce učitele se proměňovaly v čase v závislosti na historických sociokulturních podmínkách. V některých obdobích se věnovala pozornost i problémům učitelovy osobnosti, požadavkům, které měli učitelé jako.to osobnosti splňovat. Za mnohé doklady z historie uveďme alespoň dva: Platón vystihl dialogický charakter veškeré výchovy jako.to mravní odpovědnosti za chovancovo lidství. Nad pouhou rutinu vyučování (techné) vysoko pozvedá ethos učitelovy osobnosti. Obdobné ocenění psychologické a mravní podstaty působení i vlivu učitelovy osobnosti najdeme u Quintiliana: Učitel má mít k žákům vztah otcovský (zastupuje rodiče), nemá být ani příliš přísný ani nadmíru laskavý, aby nebudil ani nenávist ani pohrdání. Má být prost chyb a chyby netrpět. Ovládá svůj hněv, ale nepřehlíží jeho příčinu. Je nejvýš pracovitý a vytrvalý, prostý a srozumitelný. žáky chválí, ne skoupě ani mnohomluvně, aby nezpůsobil omrzelost (kdy. žákům chybí povzbuzení) ani bezstarostnost a lehkověrnost (když jsou chváleni nadměrně). V úsilí napravovat žáky není drsný, neponižuje a neuráží. Především si uvědomuje, že je živým příkladem, předmětem možné nápodoby a vzoru pro rozvoj žákovy osobnosti. Nejmocněji působí živým slovem, je-li respektován a milován. Nová doba prohlubuje poznání podstaty výchovy a vzdělávání jakožto procesů socializace a enkulturace a odtud odvozuje pojetí školy i osobnostních rysů učitele. I do současných diskusí doléhá staré. a nové pojetí role učitele, jedno z důležitých témat sporu klasické pedagogiky 19. stol. (herbartovsko-novohumanistické) a reformní pedagogiky, která významně poznamenala vývoj ve 20. stol. A žije svými ideály dodnes. Jednostranné zdůrazňování absolutizované svobody dítěte vedlo až k destrukčním výpadům tzv. černé pedagogiky a antipedagogiky, které se zařadily do proudu postmoderních demontáží dosavadní kultury. (I výchova byla prohlášena za násilí, páchané na dítěti.) Právem byla odmítnuta autoritářská osobnost (dogmatismus, rigidita, moralizování, strohost, panovačnost), ale naprosto bezdůvodně nebyla odlišena od rozumné autority žádoucí (velkorysost, nadhled, vstřícnost, smysl pro humor), která tím byla ke škodě věci zpochybněna. V prudce se měnící společnosti lze očekávat i nové (často jen přechodné a módní) trendy v pojetí školy a rolí učitele. Jeho osobnost však bude i nadále zárukou rozvoje mladých generací a předávání kulturního dědictví. Rozmanitou mnohost vlastností lidské osobnosti se lidé od dob Hippokratových pokoušeli redukovat a třídit alespoň do základních typů, kategorií, sdružujících celé množiny lidí do skupin podle určitých znaků chování, reagování na podněty a trvalejšího vyzařování určitého vnitřního naladění. Známé čtveřici temperamentů . sangvinik, cholerik, flegmatika a melancholik se v nové době dostalo vědečtějšího zdůvodnění, než znala antika. Nikoli tělesné šťávy, ale síla, vyrovnanost a pohyblivost nervových procesů jsou základem typových odlišností mezi lidmi. Zavedlo by nás daleko, kdybychom chtěli charakterizovat různé novodobé přístupy k odhalování struktury osobnosti (k osobnostním typologiím). Omezíme se na typologii, která navazuje na předchozí uznávané směry (Kretschmer, Gross a Heymans, Eysenck, Freud, Adler, Jung aj.) a která se v současné době prověřuje i u nás. Typologie, původně vytvořená W.T.Normanem jako.to 5-faktorový model, má zejména v USA velkou podporu a je dále rozpracována pod názvem Big-five (Velká pětice). Model se opírá o lexikální výzkum přídavných jmen, která v různých jazycích označují vlastnosti osobnosti. Těch vlastností jsou tisíce (18.000-20.000), každý jazyk má své psychologicko historické zvláštnosti národní, regionální, lokální. Přesto se daří všechnu výrazovou mnohost utřídit a podřadit pod pětici kategorií, které představují trsy příbuzných vlastností i jejich protikladů. V této souvislosti nás nemusí zajímat, jak Velká pětka koreluje s jinými psychodiagnostickými modely, ani jak úspěšně se aplikuje v tom kterém jazyce. Použijeme jí pro potřeby inventarizace žádoucích vlastností učitele jako základu, který si podle svých potřeb upravíme. Jednotlivé vlastnosti původního 5-faktorového modelu jsou syceny jak z vrozených neuropsychických dispozic (temperamentů) tak z rozmanitých kulturně výchovných zdrojů a vlivů. Jejich trsy označíme všelidskými kategoriemi: 1. SÍLA (surgence): smělý . plachý; 2. LÁSKA (shoda a kooperativnost): vřelý . chladný , autoregulovaný . nespoutaný; 3. PRÁCE (svědomitost): pečlivý . nedbalý; 4. CIT (emocionální stabilita): klidný . napjatý; 5. ROZUM (inteligence a kreativita): bystrý . těžkopádný; AD 1) SÍLA (SURGENCE, SPOJOVANÁ S EXTROVERZÍ) žádoucí jsou kladné vlastnosti faktorového trsu, záporné jsou méně vhodné, ale lze je napravovat a do určité míry kompenzovat výchovou, sebevýchovou, posilováním pozitivního účinku působení kladných vlastností jiného faktorového trsu. (Různí lidé mají různé typové výhody a nevýhody.) Kladné vlastnosti Záporné vlastnosti Otevřený uzavřený společenský samotářský výmluvný, řečný málomluvný živý, aktivní pasivní energický neprůbojný Latinské sloveso surgo, surgere znamená zdvihnout se, vztyčit se, vzpřímit se, zvednout se, povstati. Vlastnosti osobnosti tohoto faktorového trsu naznačují, jaký je způsob prezentace daného člověka ve společnosti. Zda stojí vzpřímeně a nebojácně tváří v tvář svému okolí, nebo zda se před ním uzavírá, skrývá, izoluje. V kladném smyslu jde o schopnost vysílat energii, šířit zájem, získávat, působit důvěryhodně. Sebejisté vystupování, zvládnutá verbální i neverbální komunikace, hlasitost, jasnost, orientovanost v látce i situaci, které je pánem. AD 2) LÁSKA (AMIKABILITA, PŘÁTELSKOST, LASKAVOST, NÁKLONNOST, SHODA) Kladné vlastnosti Záporné vlastnosti srdečný, přívětivý autoritářský vstřícný odměřený, strohý tolerantní nesnášenlivý empatický necitlivý, odmítavý zdvořilý netaktní, hrubý Pro učitele je nejvýš důležitá schopnost pochopit druhé, vcítit se do jejich aktuálního stavu a situace, pochopit pohnutky jejich chování, umět soucítit, sdílet, s porozuměním naslouchat. Verbálně i neverbálně dává najevo plný a soustředěný zájem o druhé, neskáče do řeči, nebagatelizuje, neironizuje, nepotlačuje. V učitelské profesi jde o amikabilitu ve vztahu k druhým, ale v zájmu kooperativnosti s druhými i o práci na sobě samém, o uvědomělé sebeřízení. Uvědomělé sebeřízení: Kladné vlastnosti Záporné vlastnosti asertivita sebe-podceňování sebedůvěra přeceňování sebe-kázeň sebe-uskutečnění poníženost, poddajnost ovládání omezení panovačnost, agresivita kontrola útočnost hrdost a skromnost nezřízenost AD 3) PRÁCE (ČINNOST, AKTIVITA) . vztah k přijatým úkolům Kladné vlastnosti Záporné vlastnosti cílevědomost vrtkavost, chaotičnost pracovitost, nezi.tnost neochota konat, leda .za co?. odpovědnost, svědomitost nespolehlivost důkladnost povrchnost píle, usilovnost, vytrvalost pohodlnost, netrpělivost pečlivost nedbalost 10 Schopnost vytvořit si a dodr.et časový rozvrh, stanovit priority, postupovat podle plánu, ten pru.ně upravovat podle měnících se podmínek, dotahovat úkoly a. do konce. Mít radost z práce, průběhu i výsledku. Učitel má mít pořádek a systém v prostoru a času, je dochvilný, s časem svým i druhých uvá.livě hospodaří. Předvídá důsledky svých opatření, vnitřně mu zále.í na kvalitním splnění úkolu. AD 4) CIT (EMOCIONÁLNÍ STABILITA) Kladné vlastnosti Záporné vlastnosti klidný náladový vyrovnaný labilní odolný k zátě.i úzkostlivý (sebe)jistý nejistý rozhodný panikářský Je .ádoucí, aby učitel uměl překonat trému, nejednal zkratkovitě, nevzdal se při prvním neúspěchu, nedal se vyprovokovat, uměl improvizovat, nedal se vyvést z míry konfliktem, sna.il se ho účinně ře.it, neztrácel motivaci k dosa.ení cíle a podával výkon i v del.ím časovém úseku. Odolnost k stresu je primárně podlo.ena psychosomaticky a psychomotoricky, ale je mo.no ji posilovat otu.ováním. Je důle.itou slo.kou výkonové kapacity, pracovní zdatnosti. AD 5) ROZUM (INTELIGENCE A KREATIVITA) Kladné vlastnosti Záporné vlastnosti intelekt zvídavý nedostatek invence pohotový pohotovosti bystrý bystrosti logický úsudku kritický samostatnosti systematický tě.kopádnost, rigidita, konformita, závislost Učitel musí umět argumentovat, logicky usuzovat a postupovat, rozli.ovat podstatné a nepodstatné, zaujímat zdůvodněné kritické nezávislé stanovisko, strukturovat své projevy, jasně a zřetelně formulovat, analyzovat, konkretizovat, pohotově reagovat na nejasnosti, chyby či omyly. Od učitele se zvý.enou měrou vy.aduje intelektuální kreativita, tak.e podobně jako jsme k základní Pětce připojili trs, týkající se sebeřízení, připojíme i tady trs vlastností, týkajících se intelektuální profesní kreativity učitele. Kreativita orientačně pátrací stimulační imaginativní motivační strategická intuitivní aktivizační operační iniciační Disponovat uvedenými vlastnostmi (které se praktickou činností rozvíjejí a cvičí) patří k .ádoucím vlastnostem učitele, jejich nedostatek je na překá.ku jeho úspě.né činnosti. 11 A. potud pokus vyu.ít 5-faktorového modelu osobnosti pro potřeby učitelské profese, výběru osobností pro učitelství, pregraduální přípravy i celo.ivotního vzdělávání a sebevzdělávání. Tato podkladová studie k osobnostnímu standardu učitele abstrahuje od jiných nezbytných slo.ek jeho profesní kvalifikace, jako je obecné, odborně-vědní a odborněučitelsk é vzdělání, přesto.e se získávání této části kvalifikace (odborné kapacity) i získávání a rozvíjení příslu.ných vlastností bezprostředně dotýká, stýká a prolíná. Podobně abstrahuje i od základních kulturních návyků na.eho civilizačního okruhu, jako je hygiena, zdravotní stav a péče o zdraví, kultura chování, řeči a vystupování. Nezabývá se ani hodnotovou orientací, která je pro učitele rovně. závazná, a k ní. patří: láska a úcta k člověku, .ivé i ne.ivé přírodě, ke kultuře, práci, vědě, umění a mravnosti, k hodnotám pravdy, dobra a krásy. Na v.ech těchto slo.kách učitelské způsobilosti (kvalifikace) zále.í úspě.ný výkon učitelské profese a .ivotní uspokojení učitele.