Prenatální screeningová vyšetření Tereza Hanketová Zuzana Hašková Veronika Hermanová Kateřina Hobzová Možnosti prenatálních screeningových vyšetření v ČR •Screening slouží k vyhledávání osob s významným rizikem určité choroby ještě před jejich klinickou manifestací. Pozitivní výsledek screeningového vyšetření jednoduchou, dostupnou a levnou screeningovou metodou zahajuje sérii specifických a náročnějších diagnostických vyšetření nebo preventivních opatření. •Organizace provedení všeobecného těhotenského screeningu VVV plodu –je v kompetenci registrujícího gynekologa, který část vyšetření buď sám provádí, nebo na něj pacientku odesílá do spolupracujících pracovišť prenatálního screeningu –Následná genetická vyšetření v těhotenství jsou indikována a prováděna lékařem se specializovanou způsobilostí v oboru lékařská genetika •Genetická konzultace v graviditě je prováděna převážně v těchto indikacích: –na doporučení registrujícího gynekologa při zjištění suspektní anamnézy (očekáváno až u 10 % gravidních žen) –při zvýšeném riziku na základě výsledku standardního screeningového testu (jasná pozitivita je cca u 5 %, atypické výsledky u 3 %) –v návaznosti na léčbu neplodnosti –při patologickém nebo suspektním ultrazvukovém nálezu v průběhu těhotenství při rutinním UZ vyšetření –při žádosti rodiny vzhledem k její anamnéze (starší matky, gravidita po IVF, exogenní noxa, rodinná anamnéza) Typy screeningu •Neinvazivní –UZ vyšetření –biochemické markery v séru těhotné •Invazivní –amniocentéza (AMC) - klasická, časná –odběr choriových klků (CVS) - časný, pozdní –Kordocentéza (punkce pupečníku) –Fetoskopie – už se nedělá pro vysoké riziko, nahrazuje UZ event. MRI •Speciální –detekce fetálních buněk v krvi matky –preimplantační nikoli dg, ale preimplantační genetický screening –diagnostika Doporučené týdny gravidity pro prenatální screening •1. trimestr: Kombinovaný test •Screeningový program VVV lze začít v 10. týdnu těhotenství. Provádí se odběr krve matky na vyšetření biochemických markerů kombinovaného testu (těhotenská plazmatická bílkovina: PAPP-A, volná β-podjednotka lidského choriového gonadotropinu: free β-hCG a placentární růstový faktor: PIGF). Optimální gestační stáří pro ultrazvukové vyšetření v rámci kombinovaného testu je 11.–14. týden (pro změření temeno-kostrční délky CRL a délku nuchální translucence NT). Kombinovaný test má potenciál zachytit 90% plodů s Downovým sy. a jen ve 2% je výsledek falešně pozitivní. V případě pozitivních výsledků kombinovaného testu následuje kontingenční test, který doplňuje několik dalších UZ markerů (přítomnost a rozměry nosní kosti, doppler ductus venosus, diag. trikuspidální regurgitace), nebo ještě podrobnější sekvenční integrovaný test, stanovující plazmatické hladiny markerů aneuploidií a dalších VVV. •2. trimestr: Triple test (Kvadruple test) •Optimální gestační stáří pro biochemický screening ve 2. trimestru je 15.–17. týden. Z krevního séra matky stanovujeme plazmatické hladiny alfafetoproteinu (AFP), celkový choriový gonadotropin (T-hCG) a nekonjugovaný estriol (E3) (Kvadruple test: + inhibin A). Senzitivita tohoto testu pro záchyt Downova sy. je 70%, specifita 7%. •Výpočet rizika vrozené vývojové vady v rámci standardních screeningových programů je nutné provádět z výsledků všech vyšetření s použitím validovaných algoritmů (s přihlédnutím k RF jako jsou věk matky, kouření, vícečetné těhotenství, obezita...) •Hodnocení výsledků jednotlivých vyšetření odděleně je považováno za postup non lege artis. •ve 2. trimestru vyšetřujeme ještě Rh protilátky, krevní obraz a provádíme oGTT •UZ v graviditě: v 6., 13., 20. a 32. týdnu Onemocnění a VV, na které jsou screeningová vyšetření v graviditě zaměřena •Vrozené vývojové vady jsou odchylky od normálního prenatálního vývoje, které můžou narušovat jak normální strukturu tkání a orgánů, tak i jejich funkci. Vznikají na základě abnormálního ontogenetického vývoje. Ten může být zapříčiněn genetickými faktory, působením vnějšího prostředí nebo oběma dohromady. Závažnost vrozených vad je různá, od méně závažných (kosmetické) po vady letální. •Riziko postižení vývojovými vadami je asi 3-5%. •Pro zjištění VVV používáme především ultrazvuk. Jeho pozitivní nález, je důvodem ke stanovení karyotypu plodu event. dalším specializovaným vyšetřením •Typy VVV: – 1) Chromosomové aberace •Downův syndrom (trisomie 21, mentální retardace, vrozené vady srdce, typický vzhled, deformity končetin, svalová hypotonie) •Edwardsův syndrom (trisomie 18, rozštěpy, srdeční vady, mikrocefalie, většina umírá do 1roku života) •Patauův syndrom (trisomie 13, polydaktylie, rozštěpy, retardace, mnohočetné vady orgánů, úmrtí v malém věku) –2) Vrozené vady orgánových soustav: Srdce (Fallotova tetralogie, aortální stenózy, defekty septa, transpozice velkých cév...), NS(meningokéla, kraniostenóza..), DS, VS, vady pohlavních orgánů. Možnosti dalšího postupu při patologickém nálezu v prenat. screeningu •V případě pozitivního nálezu při screeningovém vyšetření (potvrzeného současně výsledky z odběru plodové vody) má žena možnost rozhodnout se dle vlastního uvážení pro jednu z variant: •zachování těhotenství (v případě zjištěné VVV slučitelné se životem dítěte) •umělé přerušení těhotenství •Zákon ČNR č. 66/1986 o umělém přerušení těhotenství •Vyhláška MZd 75/86 •Vycházíme z paragrafu 2: •Po uplynutí délky 12. týdnů lze uměle přerušit těhotenství, jen je-li ohrožen život ženy nebo je prokázáno těžké poškození plodu nebo že plod je neschopen života. • Svědčí-li pro umělé přerušení těhotenství genetické důvody, lze uměle přerušit těhotenství nejpozději do dosažení 24 týdnů těhotenství. • V případě extrémně nepříznivé diagnózy (se životem neslučitelné onemocnění – např. anencefalie) umožňuje stejný zákon uměle ukončit těhotenství kdykoliv (i po 24. týdnu gravidity). • Etické a právní aspekty vyplývající z prenatálního scr. vyšetření • Snaha o dodržování obecných etických zásad –Problematika umělého přerušení těhotenství !!! (z hlediska závažnosti vývojové vady PRO x PROTI) –př. letální vady typu anencefalie x estetická i funkční vada jako např. rozštěp patra (plastická chirurgie dnes zvládá korekci i komplikovanějších rozštěpů výborně, někteří jedinci budou muset podstoupit sérii plastických operací a výsledek možná nikdy nebude na úrovni nepostiženého jedince - je toto důvodem k umělému přerušení těhotenství? Pozn.: je potřeba se zamyslet i nad možností různých syndromů, u kterých může být obličejový rozštěp jedinou prenatálně diagnostikovanou odchylkou... –Prenatální diagnostika neodhalí veškerá onemocnění, vyloučení závažného postižení se zvýšeným rizikem pomocí cílené prenatální diagnostiky nevyloučí narození dítěte s jinou závažnou nemocí •Právní aspekty související s prenatální diagnostikou: –Prenatální diagnostika není v ČR ošetřena zákonem. –Každá těhotná má v rámci komplexního prenatálního vyšetření právo na podrobnou informaci o všech současných možnostech provádění screeningu vrozených vývojových vad bez ohledu na způsob jejich úhrady a současně na informaci, který z nabízených testů je na kterém pracovišti hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, případně u které ZP, a který jí může být proveden na vlastní přání za přímou úhradu. –Zákon ČNR č. 66/1986 o umělém přerušení těhotenství Vyhláška MZd 75/86 • Zdroje •Společnost lékařské genetiky: Provádění všeobecného prenatálního screeningu vrozených vývojových vad. Dostupné z: https://ucnmuni.my.sharepoint.com/personal/395143_mail_muni_cz/_layouts/15/WopiFrame.aspx?guestacce sstoken=UbDNnxiYRRPcdjxV51IdW%2bwn2kMOtRY6idgfQiT6aPQ%3d&docid=12accaa80a8c74f828df48290adbc058b&ac tion=view •Zákon České národní rady o umělém přerušení těhotenství. Program zákon: profesionální právní informační systém [online]. [cit. 2015-06-02]. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/1986/066986/Sb_066986_------_.php Děkujeme za pozornost pozn RG