Edukační metody PHDR. NATÁLIA BEHARKOVÁ, PH.D. Výsledek obrázku pro dítě učí medvídka studentmag.topzine.cz Edukační metoda q Cílevědomé a promyšlené působení edukátora, který aktivizuje edukanta v jeho učení tak, aby byly efektivně naplněny cíle učení (Juřeníková, 2010) Při volbě metody VŽDY přihlédnout: ü k osobnosti edukanta ü zdravotnímu a psychickému stavu edukanta, věk ü dosavadním dovednostem, zkušenostem ü vytýčenému cíli, obsahu sdělení/učiva, formě edukace ü prostředí kde bude Ed. probíhat ü praktický aspekt, efektivnost, pozitivní přínos pro účastníky üzkušenosti edukátora, schopnost zvládnout určité metody a prostředky – pg. vlohy http://www.samdowning.com/wp-content/uploads/2012/04/ms-albright.jpg www.samdowning.com Methodos (řecké slovo) – cesta k něčemu, postup k určitému cíli Ed. metody v ošetřovatelství (Nemcová, Hlinková, 2010, s. 165-166): v aktivita edukátora a edukanta – tradiční (rozhovor, přednáška, vysvětlování, diskuse, demonstrace a nácvik) alternativní (hra, simulace, programové učení) v v cíle Ed. – metody na dosažení cílů – kognitivních, afektivních, psychomotorických v v ošetřovatelských diagnóz – řešení problému deficitu vědomostí a deficitu zručností v v věku edukanta – dětský, dospělý, geriatrický P/K v v etapa (fáze) Ed. procesu – metody motivační, expoziční, fixační a evaluační v Klasifikace výukových metod (Průcha, 2009, s. 196) Klasické výukové metody Metody slovní – minulost zejména přednášky a rozhovor, současnost – na významu nabývají dialogické metody (posilňují sociální vazby, stupňují individualizaci člověka), nutno posílit práci s textem •práce s textem, knihou – výzkumy v školním prostředí poukazují na problém žáků vystihnout hlavní myšlenku textu (problém – špatné pochopení textu a reprodukce obsahu); Průcha, J. Pedagogická encyklopedie, 2009, s 196. monologické (přednáška, popis, vysvětlování, výklad, instruktáž) dialogické (rozhovor, beseda) Metody názorně-demonstrační – rychlé a přímé zprostředkování sdělovaných poznatků prostřednictvím smyslů, důležitý aspekt NÁZORNOST Více k jednotlivým typům klasických výukových metod je uvedeno na webové stránce http://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/15015/VYUKOVE-METODY-TRADICNIHO-VYUCOVANI.html/ a aktivizujícím výukovým metodám http://clanky.rvp.cz/clanek/c/o/14483/AKTIVIZUJICI-VYUKOVE-METODY.html/ Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů Přednáška q souvislí ucelený projev; q objasnění rozsáhlejších, důležitých témat a teoretických informací q výhoda – lze edukovat více osob najednou q nevýhoda – pasivita účastníků, edukační cíl – pouze kognitivní oblast, minimální zpětná vazba – vhodnější je využít varianty interaktivní přednášky q přednáškový cyklus - několik přednášek za sebou Typy přednášek: q týmová – střídání 2-3 přednášejících na stejné téma; výhoda mnohostranný úhel pohledu, předvedení různého způsobu myšlení, střídání hlasu, tempa atd. q princip „tiskové konference“ – sesbírání dotazů před přednáškou, lektor zapracuje odpovědi do přednášky q přednáška spojená s diskusí q ex katedra – doslovné čtení textu, vhodná při nutnosti obeznámit posluchače s doslovným zněním textu q interaktivní přednáška – monolog lektora s dotazy, úkoly, cvičení využití pomůcek a didaktické techniky – PC a dataprojektor, flip-chart, interaktivní tabule apod. Důsledná příprava přednášejícího Úvod, cíl přednášky, smysl prezentace Jádro – vlastní výklad, EB, příklady z praxe závěr Vysvětlování Využití v případě, nemůžeme-li se opřít o edukantovi předchozí zkušenosti Cíl - pochopení příčin, souvislostí, podstaty zkoumaného jevu - kognitivní Uplatnit – systematičnost, logiku, souvislost a návaznost, srozumitelnost, fakta Vhodné doplnit – názornými pomůckami (modely, schémata atd.) Rozhovor Účel – sběr informací, sdělení nových poznatků, upevnění a opakování již probraného Zásady kladení otázek: v důsledná příprava v spisovný a kultivovaný projev v jasná, srozumitelná, jednoduchá K. (vyhnout se souvětím, odborným výrazům, slangu atd.) v nesmí být sugestivní v logická posloupnost v 1 otázka = 1 problém v čas na promyšlení, trpělivost v vyhnout se jednoslovným odpovědím Ano/Ne v odpovědi edukanta – správná, částečně správná, nesprávná Odpovědi edukanta – správné – pochvala, částečně správná – vyzdvihnout její správnou část odpovědi; nesprávná – vést edukanta k tomu, aby přišel na správnou odpověď sám (lepší upevnění vědomosti) Přípravná a plánovací fáze rozhovoru Diskuse q Argumentace q Prezentace vlastních myšlenek, znalostí, nápadů q Úspěšný průběh – vhodně zvolené téma; prostředí; diskutující, moderátor (edukátor, kt. diskusi řídí) Moderátor/edukátor: důsledná příprava a zkušenosti, sleduje průběh diskuse, usměrňuje ji a řídí (čas, odbíhání od témat atd.) na závěr nutné shrnutí, mylné závěry uvést na pravou míru Výhoda – aktivita zapojených členů Nevýhoda – 1-2 dominantní členové ve skupině; diskuse se ubírá jiným směrem Optimální počet 6-8 členů (při větším počtu účastníků diskuse se doporučuje vytvořit menší skupinky Panelová diskuse – vědecké sympózia – edukátor/moderátor – nejdřív diskutuje s přizvanými odborníky a potom s účastníky z pléna Heuristická metoda – dle Zelina, M. Definuj problém Informuj Tvor řešení Ohodnoť řešení Realizuj řešení Instruktáž v teoretický úvod před praktickou činností – info - výstižné, stručné, zásadní v navazujeme na již osvojené teoretické znalosti edukanta v nejčastěji – slovem (možné doplnění o písemný materiál) 1. ukázka v osvojení si psychomotorické dovednosti v prvé předvedení – pomalejší, názorné, se slovním komentářem, důrazem na správnost provedení v zopakovaní postupu – v tempu, kt. má edukant dosáhnout v upozornění na event. chyby, kt. by se mohl edukant dopustit a vyvarovat Praktické cvičení = vlastní nácvik v individuální V skupinový (2 a více osob ≤ 10) v etapovitý nácvik v krocích; v demonstrace osvojené činnosti jedním z edukantů (slovní komentář edukátora, upozornění na event. chyby, kt. by se edukanti mohli dopustit v praktický nácvik všech edukantů ve skupině v v Instruktáž a praktické cvičení První nácvik - náročný, nekoordinovaný Edukant – „příznivý“ /stabilizovaný stav (ne akutní fáze nemoci) Edukátor – příprava na nácvik, čas, trpělivost, koncentrace, vstřícnost, detekce chyb hned na začátku (špatně osvojený přístup se těžko napravuje!), motivace > než 10 lidí – nedostatečná kontrola praktických činností edukantů Metoda tištěného slova (Práce s textem) I. leták, brožura, plakát, článek v časopisu/knize v nesmí být jediným zdrojem edukace výhoda – oslovení vetší cílové skupiny; pro P/K s poruchou sluchu Zásady: Ø materiál v písemné formě – ZP musí znát jeho obsah a orientovat se v něm Ø poskytnout materiál pouze edukantům – cílové skupiny (věk, gramotnost, smyslové vnímání, zdravotní problém atd.) Ø doplnit další metodou – vysvětlení, konzultace Metoda tištěného slova (Práce s textem) II. Zásady sestavení písemného materiálu: Øjasný cíl Øcílová skupina Øvyužití – pro celou skupinu, nebo nutná korekce určité informace pro určitý typ edukantů Øjazyk a styl přizpůsobit „čtenářům“ a účelu, kterému má posloužit Øgrafický dizajn – čitelnost, obrázky pro lepší pochopení, musí „oslovit a zaujat“ Ørespektovat specifika zdravotnického zařízení, vycházet ze standardů a norem Demonstrace činnosti vhodná metoda pro individuální Ed. nebo nácvik v malé skupině Zásady: Øpo demonstraci činnosti má následovat motorický tréning (nácvik konkrétní zručnosti) Ødůsledná příprava Øprostor pro vidění a slyšení Konzultace vsetkání s odborníkem, poradcem vprojednání problému edukanta vvyjasnit nejasnosti vzkonzultovat doporučení, opatření kombinace s instruktáží, vysvětlováním Např. stomasestra a stomik Brainstorming q v časovém limitu získat, co nejvíce nápadů na dané téma (cca do 45´, 12 osob) q skupinový výkon - předpoklad, že lidé ve skupině, na základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě Zásady: Øžádné hodnocení – nekomentovat, nehodnotit Øpodpora uvolněné atmosféry – vhodné je neformální prostředí, dobrá nálada Øvšechno zapisovat – pouze 1 zapisovatel Ø Nevýhody - obava z hodnocení - blokování výkonu (mluví vždy pouze 1 osoba ze skupiny) q Brainwriting Ø Účastníci sedí kolem stolu rozdělení do skupin po 6; každý má před sebou list papíru s nadepsaným tématem brainwritingu. Ø Na povel moderátora má každý účastník přesně 5´, aby na svůj papír napsal (popsat/vysvětlit) 3 nápady. Ø Po 5´ posunou svůj papír o jedno místo dále (např. všichni doleva) Ø Všichni si přečtou 3 předešlé nápady a přidají 3 nové, další (mohou se inspirovat již popsanými podněty, nebo zapisují zcela nové myšlenky; neopakují nápady, které napsali již na předchozí papír). Ø Po uplynutí dalších 5´ se kola opakují až do okamžiku, kdy se každému účastníku vrátí jeho původní papír. ØJakmile se skončí, nápady se přečtou, prodiskutují a zhodnotí tak, jako každé jiné brainstormingové sezení. Ø ØVýhoda – odpadá ostych účastníků, lepší koncentrace na problém Ø Buzz group - bzučící skupiny Aktivizace edukantů po delším časovém úseku bez aktivity – prodiskutují problém ve dvojici – odpovědi na jejich dotazy E-learning v sebevzdělávací metoda v vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie - k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia; v ne/výhody v dělení podle obsahu: otevřené - k dispozici všem zájemcům o studium uzavřené - pro specifický okruh studentů (CVŽ NLZP, předměty na LF MU) v Výhody – čas, tempo, typ a forma kurzu dle potřeb edukanta, podpora samostudia, prostředí (odpadá potřeba pronájmu místností… Nevýhody – PC gramotnost, přístup k internetu Hra na začátku obeznámit s cílem, úkoly a pravidly – hra by se neměla přerušovat vhodné prostory zohlednění času , který hra vyžaduje (pexeso, puzzle, křížovky… PC hry s edukačním zaměřením pro mládež - DM Simulace Učení na základě modelové situaci – příprava P/K na reálnou situaci Ed. rodičů o febrilních křečích, nácvik PP, diabetik/celiak výběr vhodného jídla z jídelního lístku K dalším metodám patří: Alternativní metody – kruh rozhodnutí, karta očekávání, pravda nebo lež, kognitivní mapování, pořadí na nástěnce, drž se svého plánu Modifikované metody – životní přímka, kruh, snow-balling Hlinková, E, 2002 In Magurová D. a Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve s.56 Alternativní metody využívané v ošetřovatelství Magurová D. a Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve s.56 Modifikované metody využívané v ošetřovatelství Literatura Bajer, l. Brainwriting: efektivnější než brainstorming? online dostupné http://www.mitvsehotovo.cz/2013/09/brainwriting-efektivnejsi-nez-brainstorming/ staženo 12.3.2015 Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s. 155, ISBN 978-80-8063-326-4 Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259, ISBN 978-80-8063-321-9 Palán, Z. Andromedia.cz: Přednáška online dostupné z http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/prednaska staženo 12.3.2015 Literatura Wikipedie: Brainstorming online dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Brainstorming staženo 12.3.2015 Průcha Jan Pedagogická encyklopedie, Praha: Portál, 2009, s. 936. ISBN 978-80-7367-546-2. Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010, s. 80. ISBN 978-80-247-2171-2 Průcha, J. Moderní pedagogika, 5. aktualiz. a doplněné vydání, Praha: Portál, 2013, ISBN 978-80-262-0456-5.