Funkce míchy
a
Reflexy
• fylogeneticky nejstarší
• funkce
• „koridor“ pro přenos informací mezi mozkem a orgány
• Nervové centrum pro zpracování části reflexů
• Reflexy zprostředkované páteřní míchou jsou regulované modifikované nadřazenými
(fylogeneticky mladšími) nervovými centry, aby lépe sloužil funkci organismu jako
celku (páteřní mícha je podřízena mozku)
Páteřní mícha
Tělo
obratle
Funkce páteřní míchy
http://www.teachpe.com/anatomy/the_spine.php
http://anatomy4fitness.blogspot.cz/2013/04/stay-centered-your-guide-to-healthy.html
C7
C6
C5
C4
C3
C2
C1
C8
T1
T2
T3
T4
T5
T6
T7
T8
T9
T1
0T1
1T12
L1
L2
L3
L4
L5
S1
S2
S3
S4
S5
C2
C3
C4
C5C6
C7
C8 T1
T2
T3T4
T5
T6
T7
T8 T9
T10
T11
T12
L1
S3 L2
L3
L4
L5
S2
S1
Z každého segmentu páteře
vycházejí míšní nervy,
které inervují příslušnou oblast těla
C – krční (cervikální) segmenty
Th – hrudní (thorakální) segmenty
L – bederní (lumbální) segmenty
S – kostrční (sakrální) segmenty
Páteřní mícha zasahuje jen do L1, níže
pokračují pouze míšní nervy
Přerušení míchy – ztráta přenosu
informace z mozku do příslušné části
těla
• Paraplegie - přerušení hrudní části
míchy
• Kvadruplegie – přerušení krční části
míchy
Segmenty páteří míchy
http://boneandspine.com/spinal-cord-injury-levels/
Zadní rohy
těla interneuronů
Přední rohy
Buněčná těla eferentních drah
(hlavně motoneuronů)
Šedá hmota
Bílá
hmota
Dostředivá (aferentní) dráha
orgán/receptorCNS
Odstředivá (eferentní) dráha
CNS  orgán/efektor
Spinální ganglion
buněčná těla
aferentních vláken
Stavba segmentu páteřní míchy
• Základní funkční jednotka činnosti CNS
• Mimovolní, rychlá, stereotypní odpověď organismu na periferní podnět
• Reflexní oblouk – soubor struktur zapojených do realizace reflexu
• Receptor
• Aferentní (dostředivá) nervová dráha
• Reflexní centrum
• Eferentní (odstředivá) nervová dráha
• Efektor (výkonný orgán)
• Reflexní centrum – integrační centrum – interneurony a eferentní neuron přijímá
informace nejen z receptoru, ale i z nadřazených center CNS
• Čím více interneuronů, tím má CNS větší možnosti modifikovat reflexní odpověď
• Reflexní oblouk je přesně anatomicky určený  diagnostika neurologických poranění
Účel reflexů
• Ochrana - snížení intenzity podnětu, který představuje hrozící poškození tkáně
(Např. reflexní odtažení ruky od rozpálených kamen vede ke snížení intenzity
tepelného podnětu)
• Korekce na změnu (nechtěné protažení svalu vede k jeho zkrácení na žádanou délku)
Zpětná vazba reflexního oblouku
Reflex
• Podle receptorů
• Proprioreceptorový – receptor je součástí efektorového orgánu
(proprioreceptor – šlachové tělísko, svalové vřeténko, receptory v kloubech)
• Exteroreceptorový – efektorový orgán je jinde než receptor, může být více
efektorových orgánů
• Interoreceptorový (viscerální)
• Podle efektorů
• Somatické
• Autonomní (vegetativní)
• Podle získání reflexu
• Vrozené – nepodmíněné
• Získané – podmíněné
• Podle toho, kde je centrum reflexu
• Centrální – centrum v CNS (mozek, mícha)
• Extracentrální – centrum mino CNS (gangliový, axonový reflex)
• Podle počtu neuronů (počtu synapsí mezi aferentním a eferentním neuronem)
• Monosynaptické
• Polysynaptické – do reflexního oblouku je zařazen jeden a více interneuronů
Klasifikace reflexů
Proprioreceptory - Svalové vřeténko a Golgiho tělísko
vlákno γ-motoneuronu
- inervuje kontraktilní
část vřeténka
vlákno Ia
Svalové vřeténko
regulace délky svalu
Šlachové (Golgiho) tělísko
regulace svalového napětí
intrafuzální vlákna
vlákno Ib, II
Extrafuzální vlákna
(svalová vlákna)
vlákno
α-motoneuronu
Napínací reflex
Vyšetřovací kladívko
Natahovač
(extenzor)
Ohýbač (flexor)
Svalové
vřeténko
synapse
vlákno
α-motoneuronu
vlákno Ia
tělo neuronu Ia
Regulace nechtěných změn délky svalu
Vyvolání reflexu:
Poklepem kladívka na šlachu
dojde k pasivnímu (nechtěnému)
natažení svalu. Podráždí se
zakončení nervového vlákna Ia.
Reakcí je reflexní zkrácení
vlastního svalu.
Hlavní funkce: korekce svalového tonu,
udržení vzpřímeného postoje, odolávání
gravitaci (např. udržení polohy brady)
(monosynaptický, proprioreceptivní)
Vyšetřovací kladívko
vlákno Ia
tělo neuronu Ia
Natahovač
(extenzor)
Ohýbač (flexor)
Svalové
vřeténko
Aktivace inhibičního interneuronu vede
k snížení aktivity α-motoneuronu
inervujícího antagonistický sval 
Relaxace antagonistického svalu
vlákna
α-motoneuronu
Inhibiční interneuron
Napínací reflex
Regulace nechtěných změn délky svalu
Vyvolání reflexu:
Poklepem kladívka na šlachu
dojde k pasivnímu (nechtěnému)
natažení svalu. Podráždí se
zakončení nervového vlákna Ia.
Reakcí je reflexní zkrácení
vlastního svalu.
vlákno
α-motoneuronu
Natahovač
(extenzor)
Ohýbač (flexor)
Svalové
vřeténko
vlákno
γ-motoneuronu
γ-motoneurony
mění délku svalových vřetének
– korekce citlivosti vřeténka na
protažení (zkrácení
kontraktilního konce vřeténka
zvyšuje jeho citlivost)
Úmyslná kontrakce
Informace o kontrakci svalu z vyšších
nervových center se dostává shodně k αmotoneuronům
i γ-motoneuronům (α-γkoaktivace)
 kontrakce svalu i vřeténka,
 citlivost svalového vřeténka zůstává
konstantní
Extrapyramidové
dráhy
Axony ze supraspinálních center
Pyramidové
dráhy
Napínací reflex – gama symčka
Inverzně napínací reflex - Golgiho (šlachové) tělísko
Funkce: regulace svalového napětí
(ochrana před odtržením šlachy)
Výrazně zvýšené svalové napětí vede k
inhibici α-motoneuronu příslušných
svalových vláken (zde extenzoru) a
excitaci α-motoneuronu
antagonistického svalu (zde flexoru)
(bisynaptický, somatický)
Natahovač
(extenzor)
Ohýbač (flexor)
Šlachové
tělísko
vlákno Ib, II
-
Inhibiční
interneuron
Excitační
interneuron
+
vlákna
α-motoneuronu
Funkce: ochrana před vnějším poškozením
flexor
ascendentní dráha
interneuronu excitační
interneurony
vlákno α-motoneuronu
descendentní dráha
interneuronu
Flexorový (únikový) reflex
(exteroreceptorový, polysynaptický)
A a C-vlákna
od nociceptoru
extero-
receptor
(nociceptor)
Informace z exteroreceptoru je v
míše přepojena přes několik
interneuronů k α-motoneuronu
příslušného flexoru
omezení dalšího poškození tkáně
Informace je ascendentními a
descendentními drahami vedena
k sousedním segmentům míchy
Díky většímu počtu interneuronů
lze reflex více modulovat vyššími
nervovými centry
Pravá nohaLevá noha
Pravá
strana
Levá
strana
flexory
extenzory
Zkřížený extenzorový reflex
Silný podnět vede nejen k
flexorovému reflexu, ale způsobí také
extenzi druhé končetiny, která tak
může být oporou proti pádu
Zkřížený, protože dochází k flexi
postižené končetiny a extenzi druhé
končetiny
A a C-vlákna
Exteroreceptor
(nociceptor)
Pravá strana Levá strana
Inhibice
extenzoru
Inhibice
extenzoru
Inhibice
flexoru
Aktivace
extenzoru
Inhibice
flexoru
Exteroreceptor
(nociceptor)
ascendentní dráhy
interneuronu
descendentní dráhy interneuronu
A a C-vlákna
excitační
interneurony
inhibiční
interneurony
Zkřížený extenzorový
reflex:
komplexnější, zahrnuje
více sousedních míšních
segmentů
Více interneuronů
umožňuje větší regulaci
síly odpovědi
Aktivace
flexoru
Aktivace
extenzoru
Aktivace
flexoru
Shrnutí zmíněných míšních reflexů
• Napínací reflex – korekce nechtěných změn délky svalu (slabší rychlé natažení svalu)
• Proprioreflex – proprioreceptor (svalové vřeténko) je součástí efektoru
(kontrakce vlastního svalu)
• Monosynaptický
• Unilaterální (jednostranný), dostředivá dráha Ia
• Inverzní napínací reflex – ochrana před natržením šlachy (silné natažení svalu)
• Proprioreflex – proprioreceptor (šlachové Golgiho tělísko) je součástí efektoru
(relaxace vlastního svalu)
• Bisynaptický, unilaterální
• Dostředivá dráha Ib a II
• Flexorový reflex – ochranný reflex proti poškození povrchových tkání (únikový reflex)
• Exteroreflex – exteroreceptor (nociceptor)
• Polysynaptický, unilaterální
• Flexe poškozené končetiny
• Aktivace sousedních míšních segmentů
• Zkřížený extenzorový reflex – únikový reflex vznikající při silnějším podnětu
• Exteroreflex – exteroreceptor (nociceptor)
• Polysynaptický, bilaterální
• Flexe poškozené končetiny, extenze druhé končetiny
• Aktivace sousedních míšních segmentů
Příklady reflexů
• Proprioceptivní reflexy (míšní reflexy)
• Patelární, Achilovy šlachy, bicipitární, tricipitární,….
• Exteroceptivní reflexy
• korneální (podráždění rohovky vyvolá mrknutí)
• Epi-, meso- a hypogastrický (stah břišního svalstva po podráždění hrotem
vyšetřovacího kladívka)
• Plantární – podráždění plosky nohy vyvolá plantární flexi a abdukci prstů
(pozůstatek po chápavé noze)
Bybinského fenomén – vyvolávání plantárního reflexu vede k opačné odpovědi –
dorzální flexe a roztažení prstů nohy – při poškození pyramidových drah
http://www.123rf.com/photo_9045586_the-neurologist-testing-knee-reflex-on-a-female-patient-using-a-hammer.html
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Babinsk%C3%A9ho_reflex
Příklady reflexů
Některé smyslové reflexy
• Zornicové reakce
• Reakce na světlo – zúžení (mióza) osvícené zornice i zornice neosvícené
(symetricky)
• Konvergence - přiblížení prstu k oku vede k zúžení zornice
• Reakce na bolest – silná bolest vede k rozšíření zornice (mydriáza)
• Vestibulookulární reflex – při pohybu s hlavou dochází k rotaci očních bulbů v
opačném směru
http://geekymedics.com/eye-examination-osce-guide/
Vyšetřování reflexů
Důvod:
• Topologie poškození - reflexní dráha je přesně anatomicky daná. Porucha ve
vybavitelnosti reflexu je známkou poškození nervových drah nebo integračních
center.
• Snížená vybavitelnost může nastat i při hypofunkci štítné žlázy (pomalejší vedení
vzruchu)
• Diagnostika mozkové smrti – např. zornice jsou dilatované a nereagují na osvit, chybí
vestibulookuálrní reflex, …
Hodnotíme:
• Vybavitelnost reflexu – je-li reflex vybavitelný (může chybět v určitém procentu i u
zdravých jedinců)
• Kvantitativní změny – jaká je síla odezvy (hypo-, hyper-reflexie)
• Kvalitativní změny – dostáváme-li očekávanou odpověď, případně dostáváme-li
opakovaně jinou odpověď
• Symetrie reflexu – u oboustranných reflexů hodnotíme, jestli je odpověď na obou
stranách těla stejná
Chybějící reflex je menší zlo, než kvalitativní změny reflexu
Zesilovací manévry – umožňují zlepšit vybavitelnost reflexu – zvýšení antagonistického
svalu nebo odvedení pozornosti vyšetřovaného
Mono nebo bisynaptické reflexy
• Jsou rychlé a jejich odpověď je stále stejná
• Obvykle fungují na principu vše nebo nic
Polysynaptické reflexy
• Čím více nervových center se zapojuje do reflexu, tím větší jsou rozdíly v intenzitě
a charakteru odpovědi
• Čím silnější je podnět, tím silnější je odpověď (slabé dráždění dýchacích cest
vyvolá slabé pokašlávání, silné dráždění pak záchvat kašle)
• Čím silnější je podnět, tím rychlejší je odpověď (silný podnět vyvolá okamžité
zakašlání)
• Síla a rychlost odpovědi reflexu vzniká díky časové i prostorové sumaci AP
aferentních drah
• Iradiace do více efektorů v závislosti na síle podnětu (silné podráždění dýchacích
cest vede k zapojení více efektorů – kromě mezižeberních svalů ještě svaly bránice
a břicha)
Vegetativní reflexy
• Zprostředkované autonomním nervovým systémem – sympatikus, parasympatikus
• Eferentní nervová dráha se má jedno další přepojení v gangliu
• Často jsou kombinována se somatickými reflexy
příklady
• Kašel (kombinace se somatickým reflexem)
• Dávivý reflex
• Baroreflex
• Okulokardiální reflex – zpomalení srdeční frekvence při stlačení očních bulbů
• Zornicové reflexy, atd…
Nepodmíněné reflexy
Jsou vrozené a stereotypní, neměnné v průběhu života
Podmíněné reflexy
• Naučené, složitější
• Pro zachování reflexu je třeba opakování
https://scanlov14.wikispaces.com/Pavlov