Regulace příjmu potravy Je komplexní a mnohovrstevný proces s četnými periferními a centrálními vstupy, jehož cílem je za fyziologických okolností zajistit rovnováhu mezi energetickým příjmem a výdejem za účelem udržení stálé hmotnosti a optimálního příjmu živin. Dělení regulace příjmu potravy •Homeostatická regulace Řízena fyziologickými mechanismy, faktory orexigenními ( zvyšují chuť k jídu a příjem potravy ) a anorexigenními (snižuje chuť k jídlu a snižují příjem potravy) •Hedonická regulace Je do určité míry nadřazena homeostatické reg., hlavními mediátory jsou opionidy, endokanabinoidy a dopamin. Historie •Termostatická hypotéza ( 40.léta 20 stol.) základem je přímý tepelný efekt potravy k udržení stále tělesné teploty •Lipostatická teorie (50 léta 20.stol.) množství tukových zásob pomocí hypotetického působku regulovaly v mozku příjem potravy •Glukostatická teorie ( 60 léta 20.stol.) příjem potravy je stimulován poklesem glu v mozku a v játrech, Homeostatická regulace příjmu potravy Periferní krátkodobá regulace příjmu potravin Reguluje velikost jednotlivé porce pomocí pocitu nasycení. •Nutrienty ( glukóza, MK, AMK, laktát ) inhibují příjem potravy přímo v hypotalamu nebo prostřednictvím sekrece gastrointestinálních hormonů •Mechanoreceptory v GIT cestou n. vagus •Chemoreceptoty v GIT •Monoaminy a agonisté adrenergních receptorů (anorexigonní působení ) •Gastrointestinální hormony periferně ovlivňují GIT (motilita střev) a centrálně v hypotalamu zvyšují sekreci anorexigenních a snižují sekreci orexigenních neuromodiátorů. Většina hormonů GIT působí anorexigenně, orexigenně působí jen ghrelin a částečně inzulin. Periferní dlouhodobá regulace příjmu potravin Spočívá v navození pocitu sytosti a snížení pocitu hladu, ovlivňuje tak frekvenci jednotlivých jídel. Inzulin •Akutně periferně působí přes hypoglykemii orexigenně •Dlouhodobě periferně jako ukazatel tukových zásob působí anorexigenně Leptin •Hormon tukové tkáně •Stimuluje sekreci anorexigenně působícího proopiomelanokodrtinu (POMC) a inhibuje oregigenně působící neuropeptit Y •Většina obézních má hladiny zvýšené, dochází k leptinové rezistenci Adiponektin •Ovlivňuje inzulinvou senzitivitu a snižuje příjem potravy Centrální regulace příjmu potravy Centrem regulace je hypotalamus. Klíčovou roli hraje nucleus arcuatus. Zde se nacházejí 2 subpopulace neuronů regulujících příjem potravy: •Orexigenní – neuropetit Y, agouti-related peptide (AgRP) •Anorexigenní- POMC, CRH, TRH, BDNF, MCH- Neuropeptid Y •Hyperfagii, inhibuje termogenezi sympatickou nervovou aktivitu, inhibuje tyreoideální osu, stimuluje sekreci inzulinu a snižuje energ.výdej Melanokortin • z POMC •Anorexigenní působení, zvýšení energ.výdeje aktivací sympatiku, tyreoidální osy, pokles sekrece inzulinu Kortikoliberin •Stimulovám stresem, zvyšuje kortizol, anoregixenně Tyreoliberin •Stimulován melnokortiny, inhibován hladověním BDNF (brain-derived neurotrphic factor ) •Anorexigenní půs. •Modulátor hedonické regulace Orexiny A a B •Orexigenní půs., zvyšují se při hladovění Hédonická regulace příjmu potravy Příjem potravy není stimulován pouze nedostatkem energie za účelem udržení energetické rovnováhy. Některé „chutné“ potraviny, jejichž konzumace je spojená s libými pocity a představuje pro konzumenta odměnu, jsou ochotně přijímány i ve stavu sytosti. Z toho vyplývá přítomnost centra odměny v mozku, které stimuluje příjem těchto „chutných“ potravin, a překonává tak fyzilogické homeostatické mechanizmy příjmu potravy. Mediátory hédonické regulace Endokanabinoidy •zvyšují chuť k jídlu, lipogenezi, hmotnost •Snižují inzulinovou senzitivitu •Motivace k hledání a zvýšené konzumaci dobrého jídla Endogenní opioidy •Stimulují u sytých zvířat příjem chutných potravin ( záchvatovité přejídání ) Orexiny •Příjem potravy s vysokým obsahem tuku CART (cocain-amphetamine regulated transcript) •Ovlivňuje emoční odezvu na expozici odměnu přinášejícím látkám Dopamin •Klíčová role v motivaci k jídlu pro přežití •X motivace k jídlu přinášející libé pocity Endokrinní onemocnění provázená obezitou 1.Cushingův syndrom 2.Hypotyreóza 3.Hypotalamické poruchy 4.Hypopituitarismus 5.Hyperprolaktinemie 6. Inzulinom 7. Hypogonadismus 8. Hyperestrismus 9. Sy polycystických ovárií 10.Pseudohypopara-tyreóza Je onemocnění způsobené nadbytkem glukokortikoidů. •Primární –periferní •Sekundární-centrální ( hypersekrece ACTH adenomem hypofýzy ) •Paraneoplastický-ektopický •Exogenní - iatrogenní Cushingův syndrom Primární hyperkortizolismus Klinický obraz: •Obezita centrálního typu, fialové strie na břiše •Atrofie svalů, tenké končetiny •Měsíčkovitý obličej, akné •Ztenčená kůže s tvorbou hematomů •Amenorhea, snížení potence •Hypertenze •Osteoporóza •Psychické poruchy •Metabolické příznaky – hypokalémie, hyperglykémie Etiologie: •Adenom nadledviny •Karcinom nadledviny •Nodulární bilaterální hyperplazie nadledvin Diagnostika: •Zvýšený kortizol v S, porucha diurnálního rytmu, zvýšený odpad kortizolu močí •Nízká hladina ACTH •Nedochází k supresi kortizolu při Dexamethasonovém testu ( 8 mg ) •Hyperkalemie, PGT-DM, polyglobulie, leukocytóza, metabolická alkalóza •Zobrazovací metody: CT, sono Terapie: •Adrenalektomie postižené nadledviny – adenom, karcinom. Zpravidla nevyžaduje substituční léčbu HCT •Oboustranní adrenalektomie při nodulární hyperplazii s doživotní substitucí HCT Sekundární hyperkortikalismus Klinický obraz je podobný +: •Vývoj příznaků je pozvolný •Hirzutismus u žen •Hyperpigmentace kůže ( nadbytek ACTH ) •Centrální hypogonadismus Etiologie a patogeneze •Adenom hypofýzy s nadprodukcí ACTH •Hyperplastické nadledviny s nadprodukcí kortizolu Diagnostika •Zvýšená hladina kortizolu, porucha diurnálního rytmu,zvýšený odpad kortizolu U •Zvýšená hladina ACTH •Suprese v 8 mg Dexamethasonovém testu •+ dále jako u prim. Hyperkortizolismu •Zobrazovací metody: MR Terapie: •Transsfenoidální operace adenomu hypofýzy •Ozáření Leksellovým gama nožem •Medikamentózně: ketokonazol •Bilaterální aderenalektimei se nepoužívá pro možnost růstu adenomu hypofýzy ( Nelsonův syndrom ) Paraneoplastický CS ACTH je produkováno paraneoplasticky •Karcinom nebo karcinoid plic, thymu •Tumory pankreatu •Feochromocytom •Mudulární karcinom štítné žlázy Exogenní-iatrogenní CS Vyvolaný užíváním kortikoidů Hypotyreóza Onemocnění způsobeno nedostatkem hormonů štítné žlázy. Hypotalamus – TRH Hypofýza - TSH Glandula thyreoidea – T4, T3 Etiologie: •Ztráta funkčního parenchymu št. žl. -chronická autoimunní thyreoiditida -iatrogenní strumiprivní hyopoithyreóza •Poruchy hormonogeneze -enzymatické defekty -jodový deficit •Centrální – sekundární hypothyreóza Klinický obraz •Snížená metabolická aktivita •Únavnost, spavost, zpomalené reflexy •Hrubý hlas, plechové zápěstí •Suchá kůže,otoky perimaleolárně,v obličeji •Deprese •Zimomřivost •Perikardiální, pleurální výpotek, ascites •Změny na ekg- nízká voltáž •Sklony k nadváze ( snížený klidový energetický výdej + retence tekutin ) •Myxedémové koma Diagnostika •Stanovení hladin TSH, fT4 - primární hypotyreózya:vysoké TSH, nízký fT4 - Sekundární hypotyreóza: nízké TSH, nízký fT4 •Stanovení TPO a TG protilátek •Sono štítné žlázy Terapie •Substituce levothyroxinem ( trijodthyronin zřídka ), Letrox, Euthyrox, Eltroxin •Rychlá substituce v graviditě •Pomalá u pacientů s ICHS •Celoživotní substituce •Myxedémové koma: levothyroxin v infuzi nebo parenterální sondou nebo mikroklyzmatem + kortikoidy Hypotalamické poruchy Objev hypotalamických hormonů začátkem 70 let dokázal, že endokrinní systém je řízen produkty CNS, jež jsou humorální povahy. Roger Giullemin, Abdrew Schally dostali Nobelovu cenu 1977 za objev TRH, GnRH MUDr. Vratislav Screiber jako jeden z prvních upozornil na existaneci hypotalamových hormonů Poruchy v oblasti hypotalamu Organické procesy v oblasti hypotalamu vedou: •Poruchy spánku ( somnolence,insomnie ) •Poruchy termoregulace (pyrexie, hypotermie) •Poruchy pocitu hladu ( bulimie, anorexie ) •Poruchy pocitu žízně ( polydipsie, adipsie ) •Poruchy psychiky ( deprese, záchvaty zuřivosti) Hypopituitarismus Označujeme nedostatečnou sekreci jednoho (selektivní ) , několika nebo všech hormonů adenohypofýzy ( panhypopituitarismus ). U dětí: 1.Prénatálně –genovýdefekt 2.Perinatálně-porodní trauma 3.Postnatálně- tumor či radioterapie U dospělých: 1.Adenomy hypofýzy 2.Kraniofarnygeom, meningeom, gliomy 3.Hypofyzární nebo hypotalamická cysta 4.Syndrom prázdné selly 5.Poporodní nekróza hypofýzy Sheehanův sy 6.Infiltrační a infekční procesy ( sarkoidóza, hemochromatóza,virová encefalitida ) Klinický obraz 1.Deficit FSH, LH ( amenorhea, impotence) 2.Deficit TSH 3.ACTH ( slabost, hypotenze ) 4.Prolaktin (chybí laktace ) 5.GH ( centripetální obezita , snížená výkonnost )) Hyperprolaktinemie Vede k ovariální nedostatečnosti snížením reaktivity ovárií na FSH, LH a také nedostetčným výdejem LH, FSH z hypofýzy. Etiologie: •Prolaktinomy – adenomy hypofýzy Klinický obraz: •Dysfunkční krvácení nebo amenorhea •Galaktorhea Terapie: •Dopaminergní agonisté •Operace hypofýzy •Ozáření Leksellovým gama nožem Inzulinom Je inzulin produkující nádor vyrůstající z endokrinního systému Langerhansových ostrůvků způsobující symptomy hypoglykemie) •40% pacientů má nadváhu •Symptomatologie hypoglykemie •Terapie operace nádoru Hypogonadismus •Periferní – poruchy varlat u M, ovárií u Ž •Centrální – poruchy hypotalamo-hypofyzárního systému •Porucha citlivosti tkání na pohlavní hormony •Následky jiných onemocnění, která jsou primárně lokalizována mimo reprodukční systém Obezita a gonadální steroidy •Snížená hladina gonadální steroidů ( TST a E) se podílí na vzestupu viscerálního tuku s věkem •Hromadění viscerálního tuku u Ž vede k vyšší koncentraci volných androgenů •U obou pohlaví vede viscerální obezita ke snížení hladin SHBG •V tukové tkáni dochází ke zvýšené tvorbě estrogenů z androgenů Hyperestrismus •Vede u žen k poruchám menstruačního cyklu a sterilitě •Vede k vyššímu výskytu hormonálně závislých nádorů ( ca prsu, ca děložního hrdla ) •Vede k trombembilickým komplikacím Syndrom polycystických ovarií Stein a Leventhal v r. 1935 popsali syndrom, který se skládá: •Polycystických ovarií •Amenorey •Hirzutismu •Obezity Koncem 20.stol. Se nazává „ Funkční ovariální hyperandrogenismus „ Dnešní definice : 1.Porucha ovulace 2.Klinický projev hyperandrogenismu nebo hyperandrogenemií 3.Vyloučení jiných příči hyperandrogenemie nebo anovulace Klinický obraz •Oligo-amenorea •Hirzutismus •Obezita 16-49% žen •+- UZ změny na ovariích Laboratorně: •Zvýšené hodnoty LH, poměr LH:FSH větší než 2, zvýšené hladiny TST nebo androstendionu Terapie: •Úprava fertility: klomifen, gonadoliberiny •Není cílem fertilita: blokátory ovulace nebo antiandrogeny Pseudohypoparatyreóza Nebo-li rezistence na PTH Pseudohypoparatyreóza I: •Albrightova hereditární osteodystrofie •Malý vzrůst, brachydaktýlie, okrouhlá tvář, obezita, krátké metakarpy, metatarzy a subkutánní kalcifikace Pseudohypoparatyreóza II: •Nemají známky Albrightovi osteodystrofie