STRES
PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D.
a.mikotova@post.jamu.cz
CO JE TO STRES
¢  stres - z latinského stringo, stringere,
strinxi = utahovat, stahovat, zadrhovat
¢  Cítit se napjatě; mít pocit, že mi
napětím „prasknou nervy“
¢  Život = neustálá nutnost adaptace na měnící se
podmínky. Neustálé znovuobnovování rovnováhy mezi
jedincem a prostředím.
¢  Stres je stav organismu, který není s to vyrovnat
se se zátěží v rámci své rovnováhy.
¢  Autor pojmu: lékař maďarského původu Hans Selye
(čti „šajé“), 30. – 40. léta 20. stol.
MODERNÍ POJETÍ STRESU
¢  Stres je vnitřní stav člověka, který je buď něčím
přímo ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a
přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým
vlivům není dostatečně silná.
¢  Dnes je pojem stres chápán šíře než v původní definici.
Prolíná se pojmem psychická zátěž (např. stres při
řízení auta, péči o dítě…)
¢  Zátěž - relativně nižší než hraniční úroveň stresu
EUSTRES A DISTRES
Podle toho, jak stres působí na člověka, rozlišujeme:
¢  Eustres - kladně působící stres. Např. rozechvění při
očekávání příjemné události; překonávání překážek;
sport; sledování napínavého filmu…Tj. tehdy, když
máme situaci pod kontrolou.
¢  Distres - negativně působící stres. Používá se pro
nejméně příznivé stresové situace; dlouhodobou,
škodlivou zátěž a obecně pro situace, které přestáváme
zvládat: cítíme se přetíženi, ztrácíme jistotu a nadhled.
¢  Určitý stupeň zátěže je nezbytný, protože otužuje náš
organismus a pomáhá jeho rozvoji. „Osobnost se může
formovat jen ve výhni stresu“ (Selye)
KDE SE STRES VZAL?
REAKCE NA STRES
Srdce bije rychleji;
zrychluje se dech
Krev opouští
trávící ústrojí a
kůži a kumuluje
se ve svalech
Do krve se uvolňuje
cholesterol jako
zdroj energie
Krev houstne,
aby v případě
zranění došlo
k menším
ztrátám
Zostřují se smysly:
rozšiřují se zornice,
zostřuje sluch,
zlepšuje hmat...
BIOLOGICKÁ REAKCE NA STRES - GAS
Souhrn změn v celém organismu se označil H. Selye jako
obecný adaptační syndrom (General Adaptation
Syndrome; GAS).
GAS má tři fáze:
1.  Alarmová (poplachová) reakce
První odpověď těla na stresor. Zahrnuje fázi šoku, kdy je
snížená odolnost organismu a fázi pošokovou, kdy začínají
působit obranné mechanismy.
Aktivuje se autonomní nervový systém. Probíhá řada
metabolických změn (větší přívod krve do mozku, srdce a
kosternímu svalstvu) a obecné příznaky (bolest hlavy,
horečka, únava, nechutenství...)
BIOLOGICKÁ REAKCE NA STRES - GAS
2.  Stadium rezistence (odpor nebo přizpůsobení se)
Organismus se vyrovnává s důsledky zátěže. Je to fáze
vrcholného adaptačního úsilí organismu. Mizí příznaky
z 1. fáze.
3.  Stadium vyčerpání
Přizpůsobení již není možné, adaptační schopnosti
organismu selhávají. Objevují se mnohé fyziologické
dysfunkce z 1. fáze. Stadium může končit až smrtí.
GAS - ZHODNOCENÍ
¢  Selye jako první přesněji popsal, co se děje v těle
člověka, který je ve stresu.
¢  Kritika GAS: jde o medicínský přístup ke stresu, navíc
vycházející z výzkumu na zvířatech. Opomíjí lidskou
psychiku.
¢  Tento nedostatek překonal Lazarus (viz dále).
REAKCE NA STRES
¢  Reakce na stres, probíhající uvnitř organismu, mají při
různých stresech u všech lidí do jisté míry stejný
základní charakter (GAS), ale vnější projevy mohou
být velmi odlišné.
¢  Jak na sobě poznáte stres vy?
REAKCE NA STRES – PŘÍZNAKY PODLE
WHO
Fyziologické:
¢  bušení srdce
¢  bolest a sevření za hrudní kostí
¢  nechutenství
¢  křečovité bolesti v dolní části břicha, průjem
¢  časté nucení k močení
¢  sexuální impotence či nedostatek sexuální touhy
¢  změny v menstruačním cyklu
¢  svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, bolesti
v těchto částech těla
¢  úporné bolesti hlavy či migréna
REAKCE NA STRES – PŘÍZNAKY PODLE
WHO
Emocionální:
¢  rychlé změny nálady
¢  nadměrné trápení se s věcmi, které nejsou tak důležité
¢  neschopnost projevit sympatizování s druhými lidmi
¢  nadměrné starosti o zdravotní stav a fyzický vzhled
¢  nadměrné snění a omezení kontaktu s druhými
¢  zvýšená podrážděnost, popudlivost a úzkostnost
REAKCE NA STRES – PŘÍZNAKY PODLE
WHO
Projevy v chování:
¢  nerozhodnost a nerozumné nářky
¢  zvýšená osobní nehodovost
¢  zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, výmluvy
až podvádění
¢  zvýšená konzumace cigaret, alkoholu; větší závislost na
drogách, zvýšená spotřeba léků na spaní či uklidnění
¢  ztráta chuti k jídlu či přejídání
¢  problémy s usínáním a pozdní vstávání s pocitem velké
únavy
¢  snížené množství vykonané práce, snížená kvalita práce
STRESORY
= činitele způsobující stres.
¢  Existuje mnoho způsobů, jak je dělit do skupin:
¢  Např. fyzikální (změny tlaku vzduchu, viry, bakterie,
nehody, drogy...) a emocionální (úzkostnost, zármutek,
obavy, strach...).
¢  Příklady stresorů:
hlad, žízeň, agrese či manipulace druhých lidí, nedostatek
času, pocit osamění…
STRESORY
¢  Velké interindividuální rozdíly v působení stresorů:
Některé stresory působí na všechny lidi, jiné jen na určité
osoby.
¢  Různí lidé navíc reagují na tentýž podnět odlišně.
¢  Proč…?
LAZARUSOVA TEORIE STRESU
¢  Americký psycholog Richard S. Lazarus:
Psychologický přístup ke stresu, výzkum s lidmi, ne
zvířaty.
¢  Stres nemůže být vymezen objektivně: rozhodující je
způsob, jak situaci ohodnotíme. Stres prožíváme až v
okamžiku, kdy situaci ohodnotíme jako přesahující
naše osobní adaptační zdroje.
¢  Člověk podle Lazaruse reaguje na ohrožení jako na
ohrožení tehdy, když ho za ohrožení považuje.
¢  Lazarus tak mezi emoce a chování vřadil navíc
kognitivní procesy (kognitivní ohodnocení)
LAZARUSOVA TEORIE STRESU
¢  Fáze ohodnocení situace:
1.  Primární ohodnocení: Jsem v nesnázích? Ohrožuje mě
daný podnět?
Zvažování významu určité události vzhledem k tomu, jak
moc mě ohrožuje.
2.  Sekundární ohodnocení: Zvládnu to? Jak?
Týká se možností, které ohrožený má k dispozici k tomu, aby
situaci zvládl. Zhodnocení nejen toho, co mám, ale i jak je to
účinné. Např. schopnosti a dovednosti daného člověka, zdroje
sociální opory, pomoc odborníků…
LAZARUSOVA TEORIE STRESU
¢  Ohodnocení není jednorázový proces.
¢  Situace se vyvíjí, je potřeba ji opakovaně
přehodnocovat
VZNIK STRESU
¢  Stres vzniká, když jsme vystaveni podnětům či
nárokům, o kterých se domníváme, že jsou větší, než
naše aktuální odolnost, adaptabilita.
¢  Klíčová je subjektivní interpretace - působení
stresorů závisí v první řadě na tom, jak JÁ tento
stresor vnímám a jaká je moje odolnost vůči stresu.
ODOLNOST – STRESOVÁ TOLERANCE
¢  Je rozmezí, ve kterém daný člověk bez obtíží zvládá
všechny požadavky.
¢  Je dána zejména:
vrozenými vlastnostmi
věkem
konkrétními zkušenostmi se stresem
výchovou rodičů
aktuálním stavem organismu…
¢  Hranice naší odolnosti jsou proměnlivé.
JAK UPEVŇOVAT ODOLNOST VŮČI STRESU
Nejvhodnější je sebedůvěra pramenící z fyzicky i duševně
vyváženého života. Je potřeba pečovat o své fyzické i
psychické zdraví, proto se doporučuje:
¡  Kontrolovat pravidelně svůj zdravotní stav
¡  Pohyb
¡  Koníčky – dělat něco čistě pro radost
¡  Kvalitní jídelníček
¡  Spánek
¡  Klást na sebe reálné nároky
¡  Sociální opora, přátelé
¡  Relaxace
¡  Základy asertivity (např. naučit se říkat NE; otevřeně
vyjadřovat své pocity…)
BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ DOPADY STRESU
Pokud se člověk dlouhodobě dostává do stresu a neumí si
s ním správně poradit - negativní vliv na jeho celkový stav
(bio-psycho-sociální).
Naše fyziologická stránka je úzce propojená s psychikou.
 V důsledku stresu trpí v těle nejčastěji:
¢  srdce a cévy (hlavně tepny)
¢  střeva (narušení pohybů střev)
¢  žaludek (přibývá sekrece kyselin naprázdno, čímž vzniká
vřed)
NEMOCI ZE STRESU
Konkrétní nemoci, na jejichž vzniku se stres uplatňuje:
¢  ischemická choroba srdce (infarkty myokardu)
¢  vysoký krevní tlak
¢  vředové nemoci
¢  rakovina
 
Další potíže: poruchy spánku, oslabená imunita, problémy
s pletí (ekzém), snížený zájem o sex, stavy napětí...
BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ DOPADY STRESU
¢  Uvedenými nemocemi není ohrožen
každý, kdo se do stresové situace
dostane, ale ten, kdo stres
nezvládne.
¢  Zároveň: naprosté osvobození od stresu
se rovná smrti.
¢  Proto nejde o to se stresu vyhýbat, ale
naučit se jej efektivně zvládat.
LITERATURA
¢  Baštecká, B. (2015). Klinická psychologie. Praha:
Portál.
¢  Bedrnová, E. (1999) Duševní hygiena a sebeřízení :
pro vysokoškoláky a mladé manažery. Praha:
Fortuna.
¢  Míček, L. (1984). Duševní hygiena. Praha: Státní
pedagogické nakladatelství.
¢  Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha:
Grada-Avicenum.
¢  Křivohlavý, J.(2001). Psychologie zdraví. Praha:
Portál.