STRES PhDr. Andrea Mikotová, Ph.D. a.mikotova@post.jamu.cz CO JE TO STRES ¢  stres - z latinského stringo, stringere, strinxi = utahovat, stahovat, zadrhovat ¢  Cítit se napjatě; mít pocit, že mi napětím „prasknou nervy“ ¢  Život = neustálá nutnost adaptace na měnící se podmínky. Neustálé znovuobnovování rovnováhy mezi jedincem a prostředím. ¢  Stres je stav organismu, který není s to vyrovnat se se zátěží v rámci své rovnováhy. ¢  Autor pojmu: lékař maďarského původu Hans Selye (čti „šajé“), 30. – 40. léta 20. stol. MODERNÍ POJETÍ STRESU ¢  Stres je vnitřní stav člověka, který je buď něčím přímo ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná. ¢  Dnes je pojem stres chápán šíře než v původní definici. Prolíná se pojmem psychická zátěž (např. stres při řízení auta, péči o dítě…) ¢  Zátěž - relativně nižší než hraniční úroveň stresu EUSTRES A DISTRES Podle toho, jak stres působí na člověka, rozlišujeme: ¢  Eustres - kladně působící stres. Např. rozechvění při očekávání příjemné události; překonávání překážek; sport; sledování napínavého filmu…Tj. tehdy, když máme situaci pod kontrolou. ¢  Distres - negativně působící stres. Používá se pro nejméně příznivé stresové situace; dlouhodobou, škodlivou zátěž a obecně pro situace, které přestáváme zvládat: cítíme se přetíženi, ztrácíme jistotu a nadhled. ¢  Určitý stupeň zátěže je nezbytný, protože otužuje náš organismus a pomáhá jeho rozvoji. „Osobnost se může formovat jen ve výhni stresu“ (Selye) KDE SE STRES VZAL? REAKCE NA STRES Srdce bije rychleji; zrychluje se dech Krev opouští trávící ústrojí a kůži a kumuluje se ve svalech Do krve se uvolňuje cholesterol jako zdroj energie Krev houstne, aby v případě zranění došlo k menším ztrátám Zostřují se smysly: rozšiřují se zornice, zostřuje sluch, zlepšuje hmat... BIOLOGICKÁ REAKCE NA STRES - GAS Souhrn změn v celém organismu se označil H. Selye jako obecný adaptační syndrom (General Adaptation Syndrome; GAS). GAS má tři fáze: 1.  Alarmová (poplachová) reakce První odpověď těla na stresor. Zahrnuje fázi šoku, kdy je snížená odolnost organismu a fázi pošokovou, kdy začínají působit obranné mechanismy. Aktivuje se autonomní nervový systém. Probíhá řada metabolických změn (větší přívod krve do mozku, srdce a kosternímu svalstvu) a obecné příznaky (bolest hlavy, horečka, únava, nechutenství...) BIOLOGICKÁ REAKCE NA STRES - GAS 2.  Stadium rezistence (odpor nebo přizpůsobení se) Organismus se vyrovnává s důsledky zátěže. Je to fáze vrcholného adaptačního úsilí organismu. Mizí příznaky z 1. fáze. 3.  Stadium vyčerpání Přizpůsobení již není možné, adaptační schopnosti organismu selhávají. Objevují se mnohé fyziologické dysfunkce z 1. fáze. Stadium může končit až smrtí. GAS - ZHODNOCENÍ ¢  Selye jako první přesněji popsal, co se děje v těle člověka, který je ve stresu. ¢  Kritika GAS: jde o medicínský přístup ke stresu, navíc vycházející z výzkumu na zvířatech. Opomíjí lidskou psychiku. ¢  Tento nedostatek překonal Lazarus (viz dále). REAKCE NA STRES ¢  Reakce na stres, probíhající uvnitř organismu, mají při různých stresech u všech lidí do jisté míry stejný základní charakter (GAS), ale vnější projevy mohou být velmi odlišné. ¢  Jak na sobě poznáte stres vy? REAKCE NA STRES – PŘÍZNAKY PODLE WHO Fyziologické: ¢  bušení srdce ¢  bolest a sevření za hrudní kostí ¢  nechutenství ¢  křečovité bolesti v dolní části břicha, průjem ¢  časté nucení k močení ¢  sexuální impotence či nedostatek sexuální touhy ¢  změny v menstruačním cyklu ¢  svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, bolesti v těchto částech těla ¢  úporné bolesti hlavy či migréna REAKCE NA STRES – PŘÍZNAKY PODLE WHO Emocionální: ¢  rychlé změny nálady ¢  nadměrné trápení se s věcmi, které nejsou tak důležité ¢  neschopnost projevit sympatizování s druhými lidmi ¢  nadměrné starosti o zdravotní stav a fyzický vzhled ¢  nadměrné snění a omezení kontaktu s druhými ¢  zvýšená podrážděnost, popudlivost a úzkostnost REAKCE NA STRES – PŘÍZNAKY PODLE WHO Projevy v chování: ¢  nerozhodnost a nerozumné nářky ¢  zvýšená osobní nehodovost ¢  zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, výmluvy až podvádění ¢  zvýšená konzumace cigaret, alkoholu; větší závislost na drogách, zvýšená spotřeba léků na spaní či uklidnění ¢  ztráta chuti k jídlu či přejídání ¢  problémy s usínáním a pozdní vstávání s pocitem velké únavy ¢  snížené množství vykonané práce, snížená kvalita práce STRESORY = činitele způsobující stres. ¢  Existuje mnoho způsobů, jak je dělit do skupin: ¢  Např. fyzikální (změny tlaku vzduchu, viry, bakterie, nehody, drogy...) a emocionální (úzkostnost, zármutek, obavy, strach...). ¢  Příklady stresorů: hlad, žízeň, agrese či manipulace druhých lidí, nedostatek času, pocit osamění… STRESORY ¢  Velké interindividuální rozdíly v působení stresorů: Některé stresory působí na všechny lidi, jiné jen na určité osoby. ¢  Různí lidé navíc reagují na tentýž podnět odlišně. ¢  Proč…? LAZARUSOVA TEORIE STRESU ¢  Americký psycholog Richard S. Lazarus: Psychologický přístup ke stresu, výzkum s lidmi, ne zvířaty. ¢  Stres nemůže být vymezen objektivně: rozhodující je způsob, jak situaci ohodnotíme. Stres prožíváme až v okamžiku, kdy situaci ohodnotíme jako přesahující naše osobní adaptační zdroje. ¢  Člověk podle Lazaruse reaguje na ohrožení jako na ohrožení tehdy, když ho za ohrožení považuje. ¢  Lazarus tak mezi emoce a chování vřadil navíc kognitivní procesy (kognitivní ohodnocení) LAZARUSOVA TEORIE STRESU ¢  Fáze ohodnocení situace: 1.  Primární ohodnocení: Jsem v nesnázích? Ohrožuje mě daný podnět? Zvažování významu určité události vzhledem k tomu, jak moc mě ohrožuje. 2.  Sekundární ohodnocení: Zvládnu to? Jak? Týká se možností, které ohrožený má k dispozici k tomu, aby situaci zvládl. Zhodnocení nejen toho, co mám, ale i jak je to účinné. Např. schopnosti a dovednosti daného člověka, zdroje sociální opory, pomoc odborníků… LAZARUSOVA TEORIE STRESU ¢  Ohodnocení není jednorázový proces. ¢  Situace se vyvíjí, je potřeba ji opakovaně přehodnocovat VZNIK STRESU ¢  Stres vzniká, když jsme vystaveni podnětům či nárokům, o kterých se domníváme, že jsou větší, než naše aktuální odolnost, adaptabilita. ¢  Klíčová je subjektivní interpretace - působení stresorů závisí v první řadě na tom, jak JÁ tento stresor vnímám a jaká je moje odolnost vůči stresu. ODOLNOST – STRESOVÁ TOLERANCE ¢  Je rozmezí, ve kterém daný člověk bez obtíží zvládá všechny požadavky. ¢  Je dána zejména: vrozenými vlastnostmi věkem konkrétními zkušenostmi se stresem výchovou rodičů aktuálním stavem organismu… ¢  Hranice naší odolnosti jsou proměnlivé. JAK UPEVŇOVAT ODOLNOST VŮČI STRESU Nejvhodnější je sebedůvěra pramenící z fyzicky i duševně vyváženého života. Je potřeba pečovat o své fyzické i psychické zdraví, proto se doporučuje: ¡  Kontrolovat pravidelně svůj zdravotní stav ¡  Pohyb ¡  Koníčky – dělat něco čistě pro radost ¡  Kvalitní jídelníček ¡  Spánek ¡  Klást na sebe reálné nároky ¡  Sociální opora, přátelé ¡  Relaxace ¡  Základy asertivity (např. naučit se říkat NE; otevřeně vyjadřovat své pocity…) BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ DOPADY STRESU Pokud se člověk dlouhodobě dostává do stresu a neumí si s ním správně poradit - negativní vliv na jeho celkový stav (bio-psycho-sociální). Naše fyziologická stránka je úzce propojená s psychikou.  V důsledku stresu trpí v těle nejčastěji: ¢  srdce a cévy (hlavně tepny) ¢  střeva (narušení pohybů střev) ¢  žaludek (přibývá sekrece kyselin naprázdno, čímž vzniká vřed) NEMOCI ZE STRESU Konkrétní nemoci, na jejichž vzniku se stres uplatňuje: ¢  ischemická choroba srdce (infarkty myokardu) ¢  vysoký krevní tlak ¢  vředové nemoci ¢  rakovina   Další potíže: poruchy spánku, oslabená imunita, problémy s pletí (ekzém), snížený zájem o sex, stavy napětí... BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ DOPADY STRESU ¢  Uvedenými nemocemi není ohrožen každý, kdo se do stresové situace dostane, ale ten, kdo stres nezvládne. ¢  Zároveň: naprosté osvobození od stresu se rovná smrti. ¢  Proto nejde o to se stresu vyhýbat, ale naučit se jej efektivně zvládat. LITERATURA ¢  Baštecká, B. (2015). Klinická psychologie. Praha: Portál. ¢  Bedrnová, E. (1999) Duševní hygiena a sebeřízení : pro vysokoškoláky a mladé manažery. Praha: Fortuna. ¢  Míček, L. (1984). Duševní hygiena. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. ¢  Křivohlavý, J. (1994). Jak zvládat stres. Praha: Grada-Avicenum. ¢  Křivohlavý, J.(2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.