Role praktického lékaře v měnící se společnosti Naděje na dožití při narození a kojenecká úmrtnost Absolutní počty narozených a zemřelých 1785-2011 Vývoj populace •1950 •2000 Vývoj věkové struktury obyvatelstva 2015-2050 1995 1995 1980 1980 1965 1965 Rok 2100 počet obyvatel 7,6 mil Vývoj společnosti vnaplňování prognóz üdemografický vývoj - v roce 2000 bylo 14 % populace starší 65 let v ČR, v roce 2015 18% ütedy nárůst o 400 000 obyvatel üv průměrné praxi praktického lékaře s 1500 registrovanými to znamená o 80 seniorů více a o 80 mladších nemocných méně ünárůst nákladů na zdravotní a sociální péči ünarůstající počet seniorů s kognitivním deficitem ünarůstající počet nesoběstačných seniorů Změny v systému lůžkové péče Øredukce lůžek akutní péče Øredukce akutních geriatrických lůžek v nemocnicích Øneuspokojivá situace v dostupnosti lůžek JIP pro seniory Ørozvoj „postakutní péče“ Øtvorba modelu dlouhodobé péče – kombinace zdravotních a sociálních služeb Nemocný staršího věku není pacientem primárně dlouhodobým !! Čím později zasáhneme do rozvoje akutního zhoršení stavu, tím hlouběji se nemocný propadne do fatální kaskády komplikací a ztráty soběstačnosti Současné podmínky v primární péči üpraktický lékař věnuje 80% ordinační doby nemocným nad 65 let věku üspecializovaných geriatrů vzhledem k plánované reformě vzdělávání lékařů pravděpodobně nebude přibývat ünerovnoměrně dostupná a nedostatečně financovaná síť terénních služeb •= hrozba prodlevy při diagnostice závažných • patologických jevů • praktický lékař se stává geriatrem 1. linie Současná situace seniorů üživot v nukleárních rodinách – generace žijí odděleně ü80% seniorů žije ve svém vlastním prostředí buď samostatně nebo za pomoci příbuzných a sousedů, 20% v ústavní péči üzatím nepříznivá situace pro pečující rodinné příslušníky – pečovatelské volno? üproblém s kvalitou poskytované péče v pobytových zařízeních – registrace? • Současné podmínky v primární péči Øpodpora dostupnosti terénních služeb – domácí péče s cílem zachovat soběstačnost seniorů a jejich schopnost setrvat ve vlastním prostředí Øobnovení institutu geriatrické sestry jako člena týmu praktického lékaře ?? Øreálné vytvoření a zavedení systému akreditací poskytovatelů služeb, zavedení systému kontroly kvality všech seniorských zařízení • Neuspokojivě řešené problémy vdlouhodobá pravidelná supervize seniorů ve vlastním prostředí vpoddiagnostikování chorob podstatně ovlivňujících celkový stav, soběstačnost a kvalitu života •demence •deprese •osteoporóza a sarkopenie vminimální povědomí populace o nutnosti celoživotní prevence geriatrických syndromů Důsledky Ø29-50% hospitalizací seniorů je způsobeno chybami v medikaci, lékovými interakcemi nebo NÚL Ø15% seniorů ve vlastním prostředí a 30% v zařízeních jsou depresivní, skutečně léčená je jen desetina z nich Ødemence je u většiny nemocných diagnostikována až ve stadiu závažných poruch chování, skutečně léčených je 10-15% Ø66% žen po arteficiální menopauze, 50% po přirozené menopauze, 33% mužů má osteoporózu, skutečně léčených je desetina Opatření? vpodpora funkce praktického lékaře jako „gate keepera“ vpodpora dostupnosti a systematičnosti terénních služeb vzařazení screeningových testů demence (deprese) do schématu pravidelných preventivních prohlídek nad 65 let věku vmasivní informační kampaň o celoživotní prevenci geriatrických syndromů cílená na adolescenty a dospělé Primární prevence syndromů stáří aneb Tvůj životní styl Tě dostihne ve stáří senium 65+ 4.-5. dekáda 3.-4. dekáda 2.-3. dekáda 1.-2. dekáda > Společné rysy práce praktického lékaře a geriatra qholistický přístup qpodíl na řešení komplexu sociálních problémů qtvorba a vedení lékovým schématem qmonitorace změn zdravotního a sociálního systému, zmírňování dopadu na seniorskou populaci Nové aspekty vnové technologie – analyzátory CRP, glykémie, INR … vvyužití IT technologií v provozu ordinace vzvyšující se zdatnost populace ve využívání IT vnové možnosti v komunikaci PL s kolegy, specialisty, lůžkovým zařízením, komplementem Děkuji za pozornost F:\KIGPL péče o nemocné.JPG