SPECIFICKÉ SKUPINY EDUKANTŮ Beharková Natália SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR VĚK Kojenec, batole orodič/učitel, bezpečí opravidelný režim – pocit jistoty odůležité zapojení všech smyslů osebeprosazení (Ne) ov ZZ – spolupráce rodičů se ZP, informace Předškolní věk ozvídavost, ochota učit se oA proč? – odpovědi stručné, přiměřené oúrazy a náhodné intoxikace o http://images.wisegeek.com/child-with-stethescope-and-teddy-bear.jpg www.wisegeek.org Zásady: ü üvhodný přístup ü ükomunikace ü üdůvěra ü ütrpělivost üvhodné pomůcky přizpůsobené věku dítěte üinformovanost a spolupráce rodičů/zákonných zástupců ü ü http://www.amsvans.com/blog/wp-content/uploads/2013/05/american-girl-doll-wheelchair.jpg www.amsvans.com ZZ = zdravotnické zařízení http://cdn.thejunior.com.au/wp-content/uploads/2015/02/dh-g1-600x400.jpg www.thejunior.com.au http://www.creativeapplications.net/wp-content/uploads/2012/08/Novel-Hispital-Toys-04.jpg www.creativeapplications.net http://i01.i.aliimg.com/wsphoto/v0/2031310407_1/F13-Hot-Small-14-Pieces-Children-font-b-Kids-b-font -Simulation-font-b-Doctor-b.jpg www.aliexpress.com SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR VĚK Školní věk vvnímání – je základ poznávání (starší dítě diferencovanější vnímání) → schopnost analýzy + rozvoj myšlení + rozvoj pozornosti (nezralost pozornosti omezuje využití schopností dítěte a ↓ efektivitu učení) + rozvoj představivosti + rozvoj paměti vsociální dozrávání – potřeba vrstevníků vemocionální dozrávání – stabilita rodinného zázemí v vspolupráce rodiny a školy, mimoškolní/volnočasové aktivity o http://www.saidaonline.com/en/newsgfx/heavy-school-back-bag-saidaonline.jpg Zásady: výběr a uplatnění vhodných üprostředků, pomůcek, forem a metod edukace (z hlediska věku, zájmu, typu nemoci a specifik dítěte) üučení v bloku, střídaní činností, zajímavá forma podání üvysvětlení (má splnit jejich očekávání – mají ho pochopit) ümotivovat a ocenit snahu dítěte dělat věci správně ü ü üvhodný přístup ükomunikace üdůvěra ü üinformovanost a spolupráce rodičů/zákonných zástupců SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR VĚK Adolescenti v emoční instabilita (změny nálad, impulzivnost, nestálost a nepředvídatelnost reakcí a postojů) tři stádia (Kozierová, 1995): Øčasná adolescence (12-13 let) - pohlavní dozrávání; ↑ zájem o vrstevníky opačného pohlaví Østřední (14-16 let) - hledaní osobní identity; snaha co nejvíce se odlišovat od svého okolí (oblékání, poslouchání hudby); nejlépe chápou tehdy, pokud z toho plynou výhody Øpozdní (17-18) - sociální identity (potřeba někam patřit, podílet se na něčem, něco s druhými sdílet); uvažuje o cílech a plánech do budoucna (profesní oblast i partnerské vztahy) Zásady: üvhodný přístup ü üinformace ü ükomunikace ü üdůvěra ü ükooperace/participace üinformovanost a spolupráce rodičů/zákonných zástupců ü SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR VĚK Mladí lidé a střední věk – vschopnost vlastního úsudku, logika myšlení, smysl pro odpovědnost, vnímavost a porozumění… v zdraví samozřejmost (již vnímají problémy, kt. mohou plynout z nevhodného životního stylu – mohou změnit svůj dosavadní způsob života a implementovat zdraví prospěšné chování) Andragogika – obecně - cílové skupiny lze dělit z mnoha hledisek (věk, profese, sociální status, ohrožené skupiny na trhu práce…); Principy andragogiky uplatňovány při Ed. ve zdravotnictví: üdospělost je přechod od závislosti k nezávislosti üdospělý jedinec čerpá z předchozí zkušenosti üpohotovost získávat nové informace souvisí s aktuálním úkolem/problémem a potřebou jejich uplatnění do budoucna Zásady: üobecné didaktické přístupy s ohledem na individualitu jedince/rodiny (věk, bio-psycho-sociální stav, pohotovost, motivace, předchozí zkušenost…) a jeho/jejich specifické potřeby v edukační oblasti ü SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR VĚK Věk 65 - 74 mladí senioři - začínající stáří přinášející s sebou velké množství změn; vyskytují se problémy spojené s přechodem do penze, volného času, aktivit a seberealizace. Věk 75 - 84 staří senioři - změna funkční zdatnosti, specifická zdravotnická problematika, atypický průběh chorob, sociální zázemí. Věk 85 a více velmi staří senioři - na významu nabývá pozorování soběstačnosti a zabezpečenosti. SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR VĚK Starší dospělí vtouha udržet zdraví a soběstačnost (! ti, kt. preferují péči o sebe od jiných, stěží přijmou snahu osvojit si nové návyky posilující soběstačnost) Biologické stárnutí o involuční změny systémů těla onedoslýchavost, hluk a zvuky v pozadí (ventilátor, TV…) mohou zhoršit sluchový vněm o↓ zrakové ostrosti, problémová diferenciace barev – žlutá, oranžová, červená, světle zelená a modrá (zejména v textu na papíře) osmyslová involuce - čuch, chuť, hmat, vnímání tlaku a teploty Psychické stárnutí ozpomalení psychické činnosti (únava, ↓ smyslová výkonnost, zpomalení psychomotorického tempa, delší reakční čas, ale důraz na přesnost, ztráta flexibilnosti), deficit v smyslovém vnímaní, změny v motorice, postižení paměti (dlouhodobá & krátkodobá, horší výbavnost a vštípivost), ↓ schopnosti učit se, schopnosti řešit nové situace, porucha kognitivních složek osobnosti ozměna emocí - labilnejší, zraniteľnejší, obava z nemocí, obavy z budoucnosti, samota, nesoběstačnost, smrt opovahové změny (ne/důvěřivost…) ozměny v motivaci Sociální stárnutí – sociální status (změny), sociální izolace (dobrovolná, nucená) SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR VĚK Zásady: ülogické seřazení obsahu výuky (v jednotlivých lekcích i celém Ed. plánu) üorientace na aktuální potřeby üčetnější opakování látky, shrnutí základních myšlenek, opakovaně zdůrazňovat podstatné myšlenky, důležité informace napsat na papír (odpovídající velikost a čitelnost písma) !Ne elderspeak! üaktivizace a participace edukanta - co nejčastější zapojovat ü üneustálé zpětná vazba formou diskuse ü ünepřetržitá motivace ü üpomoc při zdolávání nedůvěry ve schopnost učit se ü üvhodná volba metod a forem z ohledem na smyslové funkce ü vPrincipy gerontagogiky v vPrincipy holistické ošetřovatelské péče reflektují atributy: •polymorbidita, •změna symptomatologie a průběhu nemocí, •sklon ke komplikacím, •sklon k adaptačnímu selhání, •změněná reakce na léky, •psychosociální symptomy, •specifické geriatrické syndromy, •biologický vek. o Caporaela (1981) elderspeak: •zpomalení řečového tempa, •zdůrazněná intonace •zvýšený tón hlasu •častější opakování •jednodušší slovník a gramatika, oproti běžné komunikaci s dospělým jedincem. SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR SENZORICKÉ PORUCHY - SLUCHOVĚ POSTIŽENÝ veliminovat rušivé faktory, udržovat oční kontakt, P/K má vidět edukátor. na ústa, přiměřené osvětlení obličeje vkongruence ne/verbální komunikace vupozornit P/K, že na něj mluvíme - upozornit lehkým dotykem na rameno, paži nebo předloktí vpomalejší tempo řeči bez zvyšování hlasu, stručně, bez zdrobnělin, cizích slov, nekřičet vpřiměřeně používat gesta, mimiku vvýběr formy komunikace neslyšícím (orální řeč, odezírání, daktylotika … papír-tužka méně efektní), vhodná metoda edukace – demonstrace, obrázky (+piktogramy, výměnné karty…) související předměty, ed. materiál (tištěný, v elektron. verzi…) vzpětná vazba – průběžná, vždy po každém důležitém sdělení P/K má sdělit, co nám rozuměl (neptáme se, zda nám rozuměl) vpři skupinové komunikaci, obeznámit s tématem nejdřív neslyšícího (prevence izolace) vspolupráce s podpůrnými osobami (rodina, pečovatel/asistent…) o o SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR SENZORICKÉ PORUCHY - ZRAKOVÉ POSTIŽENÍ vchovat se nenuceně, přirozeně vzjistit stav zraku (zbytky zraku, úplná nevidomost) vpomáhat taktně, zbytečně s nevidomým nemanipulovat (narušení prostorového vnímání a schopnosti orientace) vkomunikovat s nevidomým, s průvodcem dle potřeby vzvuky, hluk, hlasy, kt. nevidomý nerozumí vysvětlit vticho - tichý pohyb působí nepříjemně, stísňujíce, s pocitem nejistoty vdetailnější popis činnosti, kterou realizujeme u P/K vpoužití vhodných pomůcek - umožnit ohmatat předměty, kt. bude/me používat (aktivace smyslů), informovat kde budou uloženy; (technické pomůcky – PC programy, auditivní technika...) vtrpělivost, prostor a dostatek času pro „nácvik činnosti“, dotazy P/K a rodiny + obecné edukační přístupy; upřednostnit ed. v menších skupinách nebo individuální vspolupráce s podpůrnými osobami (rodina, pečovatel/asistent…) o SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR SENZORICKÉ PORUCHY – HLUCHOSLEPÉ POSTIŽENÍ vspolupracovat s podpůrnými osobami (rodina, pečovatel/asistent…) a zapojit je do procesu vzjistit komunikační systém P/K (předmět = symbol pro vyjádření např. jablko= symbol svačiny, talíř=oběda, boty=vycházky…; gestikulace = omezený počet přirozených posunků (vyjadřují jednoduché činnosti, jedná se o pohyby rukou a částí těla mající výrazný sdělovací charakter) vtrpělivost, dostatek času, osvětlení, barva a kontrast, velikost, vzdálenost a použití vhodné kompenzační pomůcky vnedostatečná slovná zásoba P/K– tzn. používat krátké věty, event. výstižná slova v 1. pádu vpřistupovat k P/K tak, aby se nevylekal → zlehka (pro identifikaci edukátora si domluvit poznávací signál – náušnice… vsnažte se identifikovat, co vám P/K sděluje vzjistit stupeň postižení: Ø hluchoslepí se zachovalými zbytky zraku: - znakový jazyk/čeština; odezírání; prstová abeceda… - P/K, kt. dříve komunikovali mluveným jazykem - volí některou z variant, která český jazyk vizualizuje (zvětšené písmo, event. barevně zvýrazněné) Ø hluchoslepí se zachovalými zbytky sluchu: - hovořit vždy čelem k hluchoslepému (event. na stranu, kde jsou zbytky sluchu) http://www.tyfloservis.cz/img/pruvodcovstvi.jpg http://www.lorm.cz/download/HMN2/obsahCD/brozura/img/komunikace-v-tzj.jpg www.lorm.cz SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR SENZORICKÉ PORUCHY – HLUCHOSLEPÉ POSTIŽENÍ okomunikační techniky založené na taktilním vnímání, na symbolech, které je možné vnímat hmatem a pohybem ohmat nejdůležitější smysl (ohmatat pomůcky), DOTEK nejčastější dorozumívací prostředek, vstupujeme do intimní zóny P/K – vedení rukou P/K při nácviku činnosti Daktylografika vpisování tvaru velkých tiskacích písmen do dlaně ruky druhé osoby Písemný záznam mluvené řeči převádí mluveného projevu simultánně do písemné podoby tak, že text se podle potřeby patřičně zvětší nebo se zapisuje alternativně v Braillově písmu. Více informací: www.tyfloservis.cz www.lorm.cz http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/d/specifika-komunikace-s-di tetem-s-hluchoslepotou.shtml http://zdravi.doktorka.cz/pristup-k-cloveku-postizenemu-hluchoslepotou-jako-k-partnerovi-v-komunik aci/ http://www.lorm.cz/wp-content/uploads/2014/06/lormova-abeceda.png Lormova abeceda www.lorm.cz https://www.youtube.com/watch?v=tXCiAeLnh7E Video – ukázka LORM SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR PSYCHICKY NEMOCNÝ EDUKANT IX. Edukace: v jako součást komplexu léčby psychického onemocnění v součinností s reedukačními, resocializačními, rehabilitační programy, které zlepšují kvalitu P/K a umožňují mu návrat do „běžného“ života nebo v se zaměřením na zdravotní problém jiné diagnózy s ohledem na specifické přístupy k psychicky nemocnému P/K Zásady: üobecné didaktické přístupy s ohledem na individualitu jedince/rodiny (věk, bio-psycho-sociální stav, pohotovost, motivace, předchozí zkušenost…) a jeho/jejich specifické potřeby v edukační oblasti üvhodná volba metod a forem Ed. z hlediska nemoci, bezpečnosti pomůcek, výukové strategie, preference P/K… üindividualita ürespekt a důvěra übezpečí a jistota ümotivace ükomunikace üinformovanost a spolupráce rodičů/zákonných zástupců/rodiny/pečovatele/asistenta aj. ü SPECIFIKA EDUKACE – FAKTOR CIZINEC, ETNIKUM v jazyková bariéra, hierarchie hodnot, víra a náboženství, zkušenosti, socioekonomický status, předsudky aj. v v kulturní kompetentnost zdrav. pracovníků v v vyhnout se předsudkům a zažitým stereotypům Zásady: üobecné didaktické přístupy s ohledem na individualitu jedince/rodiny (věk, bio-psycho-sociální stav, pohotovost, motivace, předchozí zkušenost, jazyková vybavenost, kulturní specifika…) a jeho/jejich specifické potřeby v edukační oblasti üvhodná volba metod a forem Ed. z hlediska nemoci, výukové strategie, dorozumění… üindividuální přístup ürespekt a důvěra ükomunikace (ne/verbální, využití alternativní komunikace – piktogramy/fotky/obrázky, výměnné karty, slovník, názorné pomůcky aj.) ütlumočení (oficiální, laické tlumočení) SPECIFIKA EDUKACE U ROMSKÉHO ETNIKA v individuální přístup, vyhnout se předsudkům a zažitým stereotypům, negeneralizovat a soudit v edukaci dle potřeby zohlednit: §sociální determinanty edukanta a jeho rodinné zázemí §sociální specifika – jazyková bariéra, nedostatečně osvojený úřední jazyk, ↓ slovní zásoba, nedostatečná sebekázeň a disciplína, ovlivnitelnost prostředím §psychické specifika – nižší mentální zdatnost, těžší osvojování vědomostí, snížená schopnost koncentrace, logického úsudku, motivace o v motivace a volba ed. metody mají zásadní význam pro efekt edukace v v TYP EDUKANTŮ Z HLEDISKA MOTIVACE (KROMEROVÁ, 2005) Typ A + projevující zvýšený zájem, spolupracující, kladoucí otázky - není v časových možnostech ed. sestry věnovat P/K tolik pozornosti, kolik by si přál. Typ B pokládá za zbytečné hovořit o něčem, co již stejně zná, vše odkývne; komunikovat začne po delší době (povede-li se vzbudit zájem), pak někdy neodbytný a najednou více zvídavý „Vidíte, to jsem si ani neuvědomil…“ Typ C zdravotní potíže P/K zcela neodpovídají výsledkům vyšetření → edukace problematická, doporučit sledování, ed. v obecní rovině Typ D P/K spěchající, bez otázek, dávající najevo, že je zdržován → jakákoliv edukace nemá velký efekt, evidentní je, že P/K nechce být zdržován nějakým „tlacháním“ o tom, co má, či nemá dělat. LITERATURA: Juřeníková, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi Praha: Grada, 2010 ISBN 978-80-247-2171-2 Kozierová B., Erbová G., Olivieriová R. Ošetrovateľstvo, Martin: Osveta, 1995, s. 278-295 ISBN: 8021705280 Kromerová, M. Spolupráce sestry a nemocného – edukace, online dostupné http://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/spoluprace-sestry-a-nemocneho-edukace-298063 Magurová D., Majerníková Ľ. Edukácia a edukačný proces v ošetrovateľstve, Martin: Osveta, 2009, s. 155, ISBN 978-80-8063-326-4 Nemcová J., Hlinková E. Moderná edukácia v ošetrovateľstve, Martin. Osveta, 2010, s. 259, ISBN 978-80-8063-321-9 Petlák, E., Všeobecná didaktika, Bratislava: Iris, 2004, s. 270 ISBN 8089018645 LITERATURA: www.tyfloservis.cz www.lorm.cz http://www.sancedetem.cz/cs/hledam-pomoc/deti-se-zdravotnim-postizenim/d/specifika-komunikace-s-di tetem-s-hluchoslepotou.shtml http://zdravi.doktorka.cz/pristup-k-cloveku-postizenemu-hluchoslepotou-jako-k-partnerovi-v-komunika ci/