VÝZKUMNÉ FÁZE U KVANTITATIVNÍHOA
KVALITATIVNÍHO VÝZKUMU
• I. Kvantitativní výzkum (KNV)
• Příprava, sběr dat, zpracování dat, interpretace, diseminace
• II. Kvalitativní výzkum (KLV)
• Stanovení výzkumného problému
• Shromáždění empirického materiálu
• Metody analýzy a interpretace materiálu
• Výstup a prezentace
• III. Stanovení výzkumného vzorku
I. Kvantitativní výzkum - KNV
• = empirický výzkum
• Systematická analýza
• získává data metodologicky podloženým způsobem
• Etapy:
A. Přípravná fáze
B. Sběr dat
C. Zpracování empirických dat
D. Interpretace a praktická aplikace
E. Diseminace
A. Přípravná fáze KNV
• Základem je výzkumné zadání – formulace výzkumného
tématu, příp. základní výzkumné otázky, požadavky na
konečný výstup, časový horizont výzkumu, základní
personální a finanční požadavky a možnosti.
Projekt ošetřovatelského výzkumu – KNV
(osnovapřípravy projektu)
1. Formulování vědeckého problému
2. Dosavadní stav poznání
3. Cíl a hodnota výzkumu
4. Předmět výzkumu
5. Zkoumaný soubor
6. Metody a techniky
7. Zpracování
8. Organizační zabezpečení
9. Využití výsledků výzkumu
1. Formulování vědeckého výzkumu
(správnépostaveníproblému!)
• Z hlediska podstaty
• Teoretický nebo praktický význam?
• Kdo bude mít z výsledku prospěch?
• Z hlediska metodologického
• Lze použít vědecký přístup?
• Mohou se proměnné definovat a řešit?
• Z hlediska praktického
• Jsou materiální a finanční zdroje dostatečné?
• Jsou dispozici osoby pro výzkum
• Z hlediska etického
• Lze osoby studovat tímto způsobem?
Výzkumná otázka
• Konkrétní formulace problému
• Má implikovat možnost empirického ověření
• Musí vyjadřovat vztah mezi dvěma nebo více proměnnými
• U KNV je nutné proměnné definovat
• U KLV je možné definovat jednu a druhou hledat výzkumem
Př.: Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují spokojenost
pacientů při léčení inkontinence.
Jaká je dostupnost pomůcek pro inkontinenci?
Proměnná
= pojmy nebo vlastnosti, které nabývají určitých měřitelných
hodnot (pohlaví, věk, vědomosti)
• rozdělení proměnných:
• Nezávislá – příčina nebo podmínka závislé (jev)
• Závislá – následek nezávisle proměnné
Příklad výzkumné hypotézy: Mezi kuřáky je vyšší výskyt rakoviny plic
než mezi nekuřáky.
2. Dosavadní stav poznání
• Studiem literatury
• Odůvodnění cíle, formulace hypotéz, výběr metodiky,
způsob zpracování
• Vymezení toho, co je již známé ve spojení s daným problémem a stanovení
koncepčního rámce, do kterého se problém zasadí
• V současné době se uplatňuje zdravotnictví založené na
důkazech – Evidence based health service (EBH)
EBHC
• Jasná evidence problému
na základě přesné analýzy
současných znalostí
• Vyhledání a shromáždění
existujících vědeckých
důkazů v literatuře
• Hodnocení a analýza ve
formě vědecky přínosného
důkazu
• Výběr intervence a jejích
odůvodnění
Obsah abstrakt výzkumu
• Název
• Autor, organizace
• Zdůvodnění
• Cíle
• Strategie
• Kritéria výběru
• Sběr a analýza dat
• Hlavní výsledky
• Závěry
• Citace
Elektronické databáze a časopisy
• MEDLINE
• 11 mil. záznamů od roku
1966
• BIBLIOMEDICA
• Od roku 1978 přes 236
tisíc záznamů
• CINAHL
• Přes 450 tis. záznamů
od roku 1982 v
anglickém jazyce
• Zdravotnictví v České
Republice (ISSN 1213-
6050)
• Zdravotnické noviny
(ISSN 0044-1996)
• Česká oční optika
(www.optics.cz)
• Brýle a móda
• Jemná mechanika a
optika
Viz přednáška přístup k elektronickým informačním zdrojům
Technika práce s odbornou
literaturou
• Základy bibliografické citace stanoví ČSN ISO 690 z roku
1996
• Existují dva typy citací:
• Základní
• STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Přel. P. Rezek, M. Petříček, K.
Šprunk. 2. rozšíř. vyd. Praha : ZVON, 1992. 560 s. Přel. z: Kleine
Weltgeschichte der Philosophie. ISBN 80-7113-058-3.
• Zkrácená
• STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. 2. rozšíř. vyd. Praha : ZVON, 1992.
ISBN 80-7113-058-3.
http://knihovna.ujak.cz/spravnecitovat
http://ciks.vse.cz/citace/proc.aspx
http://generator.citace.com/
Viz přednáška Publikační a citační etika
3. Cíl a hodnota výzkumu
• Vymezit co nejpřesněji cíl a úkol
• Za jakým účel realizovat tento výzkum?
• V čem spočívá jeho základní cíl?
• K jakým možnostem praktické aplikace dojde jeho
vyřešením?
• Uvádí se společenské souvislosti – zda vyřešení
teoretických otázek vede ať už přímo či nepřímo k
praktické aplikaci tedy zda je splněna tzv. efektivnost
vědecké práce
4. Předmět výzkumu
• Základní výzkumný problém formulujeme stanovením hypotéz
• Hypotéza je podmíněný výrok o vztahu mezi jevy nebo jejich
určitými stránkami
• Dle stupně vědecké rozpracovanosti dělíme na (viz další obr.):
• Výchozí neboli všeobecné
• Pracovní neboli specifické
• Statistické neboli implicitní
• Složené/jednoduché
• Nulové/alternativní
• Dle obsahového zaměření dělíme na:
• Existenční (nepoznané jevy)
• Nomologické (při potvrzení vědeckým zákonem)
• Dle stupně jejich plodnosti dělíme na:
• Deskriptivní neboli jednoúrovňové
• Explanační
Dle vědecké rozpracovanosti
• Prvotní (implicitní hypotéza)
• Vzniká spontánně
• Je to určitá představa u problému
• Vědecká hypotéza
• Vzniká z prvotní hypotézy
• Musí být empiricky ověřená nebo
vyvrácená
Etapy vědecké hypotézy
• Východiskové hypotézy
• Všeobecné, široké
• V úvodní studii
• Např.: Existují mezipohlavní rozdíly mezi zvládáním bolesti?
• Pracovní hypotézy (funkční)
• Vznikají bližším určením východiskových
• Operacionální hypotézy
• Např.: Využívají ženy více analgetika?
• Statistické hypotézy
• Empirické, budou ověřovány
• Nastane-li jev A, musí nastat jev B
• Y = f (X1, X2, X3)
• Hypotézy musí být operaciovalizované
• Operacionalizace – definování pojmů a jejich rozložení do
roviny empiricky sledovatelných znaků. Definujeme
proměnné veličiny, které jsou předmětem zkoumání
• definování jednotlivých pojmů, kterými se bude výzkum
zabývat a to tak aby byly „uchopitelné“
• Např. „pacientův pocit zdraví“ musí být definováno fyziologicky i
psychologicky.
Role pracovní hypotézy
Např.:
• Cíl: Posoudit názory zdravotníků na postavení rodinné sestry ve
zdravotnickém systému ČR.
• Východisková hypotéza: Rodinná sestra má své specifické postavení v
systému.
• Pracovní hypotézy:
• Systém komunitní péče v ČR zatím nebyl vytvořen
• Zdravotničtí pracovníci v ČR nemají dostatek informací o funkci
• Podmínky pro začlenění rodinné sestry do systému zatím nebyly vytvořeny
5. Zkoumaný soubor
• Tzv. základní soubor – souhrn všech osob, jevů…
• Výběrový soubor – výběr ze základního
• Příčiny zkreslení dat při nesprávném výběru:
• Nereprezentativní soubor – výpadek části populace
• Velikost souboru
• Odlišné podmínky při porovnávání souborů
• Reprezentativnost – zákl. hlediska - věk, pohlaví, vzdělání,
lokalita…
6. Metody a techniky
• Nutno znát zásady, smysl a způsob aplikace využívaných
metod a technik
• Validita (platnost)
• Reliabilita (spolehlivost)
• Nepoužívat pouze jednu metodu
• Srozumitelnost
7. Zpracování
• Harmonogram zpracování – zaznamenávání, třídění,
analýza
8. Organizační zabezpečení
• Časová rezerva
• Finanční rezerva
9. Využití výsledků výzkumu
• Definována již ve fázi přípravné
• Mají charakter koncepce nejsou závazné
B. Sběr dat KNV
• Co nejobsáhlejší a nepečlivější zachycení dat příslušnými
technikami
• V průběhu sběru dat je nutné vyhnout se jejich hodnocení
(mohlo by dojít k ovlivňování poté získaných dat)
• Činnost probíhá plánovitě podle předem stanoveného
plánu
• Zpracování organizačních a kontrolních opatření pro sběr
dat
C. Zpracování empirických dat KNV
• Vyřadit nevyplněné formuláře
• Využití tzv. kontrolních otázek v dotazníku – logická
kontrola
• Kódování uzavřených a otevřených otázek do podoby
použitelné pro počítačové zpracování údajů
• Kategorizace otevřených otázek (př. věk respondenta)
• PC je jednoznačné
• PC zpracuje důvěryhodně i nepravdivá data
D. Interpretace a praktická aplikace KNV
• Závěrečná zpráva – je zaměřena empiricky; souhrn
výsledků výzkumu
• Úvod – důvod výzkumu
• Teoretická část – současný stav věci
• Empirická část – formulace hypotéz, popis vzorku, interpretace dat
• Závěry – shrnutí výsledků, zhodnocení
• Literatura
• Přílohy
• Obsah
E. Diseminace KNV
• Šíření výsledků výzkumu
• Verbálně – přednáška
• Písemně – odborný článek, sborník, písemné zprávy,
učenice, monografie
• Na internetu – písemně a obrazově (se zvukem)
II. Výzkumné fáze u kvalitativního
výzkumu (dále KLV)
1. Stanovení výzkumného
problému
2. Shromáždění
relevantního
empirického materiálu
3. Metody analýzy a
interpretace
shromážděných
empirických materiálů
4. Vypracování výstupu
pro prezentaci výsledků
1. Stanovení výzkumného problému
• !problém v kvalitativním výzkumu se vyvíjí a první definice
problému slouží pouze jako základ ke studii
• Stanovení výzkumného problému směřuje k výzkumní
otázce, která umožní zúžit výzkumný problém na reálně
zkoumatelný
• Výzkumná otázka je výrok, který charakterizuje zkoumaný
jev
• Není zde jistá reprodukovatelnost
2. Shromáždění relevantního empirického
materiálu
• Záznamy nestandardizovaných rozhovorů, vyprávění,
biografií, protokolů o pozorování, písemných materiálů
apod.
• Nejde o číselné vyjádření
• Např. audiovizuální dokumenty
• Časově náročná fáze
3. Metody analýzy a interpretace
shromážděných empirických materiálů
• Výzkumník by měl analyzovat aspekty kvality výzkumu s
ohledem na:
• Význam studie pro rozšíření vědomostí v oboru
• Správná volba výzkumného plánu (účel výzkumu)
• Pečlivé provedení výzkumu (sběr dat, analýza)
• Důvěryhodnost závěru
Cíle analýzy v KLV
• Podrobná nebo analytická zpráva o teorii daného
problému
• Studie s tzv. zakotvenou teorií o zkoumaném problému
(obsahuje na rozdíl od popisu stavu systémové
zákonitosti, má větší reliabilitu)
• Zakotvená teorie j výkladem určitých souvislostí existujících v daném jevu
Chyby při analýze dat u KLV
• Přetížení daty
• První dojem
• Pozitivní instance – ignorace nevhodných dat
• Interní konzistence – ignorace překvapivé info
• Nestejná spolehlivost zdrojů
• Scházející info
• Revize hypotéz
• Přehnaná sebedůvěra, přehnaně spolehlivé rozhodnutí
• Příčinnost současných jevů
• Fiktivní základ
• Výsledky opakované analýzy se liší od prvotní analýzy
• „teoretický výběr“ = rozšíření souboru o další empirické údaje
4. Vypracování výstupu pro prezentaci
výsledků
• Čím se výzkum zabýval
• Sociální a historický kontext
• Přirozená historie výzkumu
• Základní data – úryvky rozhovorů
• Formulované závěry a jejich význam
Ukázka tzv. výzkumné zprávy v uč. str. 74
III. Stanovení výzkumného vzorku
1. Výběr vzorku v kvantitativním výzkumu
2. Výběr vzorku v kvalitativním výzkumu
1. Výběr vzorku u KNV
• Zkoumáme jen některé členy skupiny a aplikujeme na
ostatní
• Populace = základní soubor
• Vzorek = výběrový soubor
• Aby byl reprezentativní musí být vzorek:
• Homogenní
• Dostatečně velký
• Správný výběr
Příklady výběru vzorku v KNV
• Jednoduchý náhodný výběr
• PC, tabulka náhodných čísel, provádí se losováním s vracením
nebo bez vracení
• Záměrný systematický výběr
• Dopředu určený způsob výběru, homogenní výběr
• Stratifikovaný oblastní výběr
• Rozdělení výzkumného souboru do skupin dle stanovených kritérií
• Přirozené výběrové vrstvy – základní, okresní, fakultní nemocnice
• Umělé výběrové vrstvy – po sobě jdoucí jednotky
• Kvótový výběr – respondenty vybíráme podle kritérií,
např. ženy/muži, dle sociálních skupin apod.
2. Výběr vzorku v KLV
• Postupujeme induktivním způsobem
• Volíme menší soubor (do 10 subjektů)
• Provádíme záměrný výběr na 3 úrovních:
• Při sběru dat
• Při interpretaci
• Při zobrazení výsledků
• Výběr metodou „Sněhové koule“ – začínáme se menším vzorkem a
končíme s větší
Otázky u výběru vzorku u KLV
• Je výběr proveditelný s ohledem na čas?
• Proč jsme vybrali danou situaci pro rozhovor?
• Lze osoby, instituce propojit s výzkumnou otázkou?
• Je třeba řešit i etické problémy?
Rozdíl mezi kvalitativně a kvantitativně
zaměřeným výběrem
…