VÝŽIVA DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH 2017 Veronika Suchodolová MALÉ DĚTI ◦ PŘÍKRM = CITLIVÉ KRMENÍ ◦dítěti pomáhat, když se učí jíst samo ◦citlivě reagovat na známky hladu a sytosti ◦dítě krmit pomalu a trpělivě (neklidné dítě v klidném prostředí) ◦zkoušet různé kombinace, chuti, struktury + způsoby povzbuzování k jídlu ◦krmení je také doba učení a lásky !!! ◦ BEZPEČNOST PŘÍKRMŮ ◦Zachovávejte správnou hygienu a zacházení s potravinami ◦Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti ◦Skladujte potraviny vhodným způsobem a servírujte jídlo jakmile je připraveno ◦K přípravě a servírování používejte čisté kuchyňské nádobí a nástroje ◦Při krmení používejte čisté hrníčky, misky a lžíce ◦Nepoužívejte kojenecké láhve, protože se špatně udržují ◦ Doba bezpečného uchování potravin v lednici a mrazničce Co je dále nutné... ◦Množství příkrmu ◦Konzistence stravy ◦Četnost a energetická hustota ◦Obsah živin v příkrmu Rozvoj dovedností pro příjem potravy ◦7. měsíc: drží v ruce tuhou stravu a dává si ji do úst ◦9. měsíc: přidržuje hrneček ◦10. měsíc: začíná být schopné používat lžičku ◦24. měsíc: v zásadě se samo nají DACH - DDD VĚK 1-3 roky 4-6 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 1,0 0,9 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 3,0 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,6 0,7 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 6 (m); 5 (ž) 8 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 15 20 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 0,6 0,8 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 0,7 0,9 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 7 10 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,4 0,5 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 200 300 400 Vitamin B12 (μg) 1,0 1,5 3 Vitamin C (mg) 60 70 100 Vápník (mg) 600 750 (původně 700) 1000 Fosfor (mg) 500 600 700 Hořčík (mg) 80 120 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 8 8 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 100 120 200 Zinek (mg) 3,0 5,0 10,0 (m); 7,0 (ž) Prospívá nebo neprospívá??? ◦Velikost obvodu hlavy (změnu sledovat do 3let) ◦Hmotnostně výškový poměr (u dětí do 6-10let) ◦BMI (u starších dětí) POROVNÁNÍ... ◦Růstové standardy ve formě růstových grafů (růstová křivka a percentily) A PRAKTICKY TO ZNAMENÁ... Doporučení k zavádění komplementární výživy (příkrmu)u kojenců http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/doporuceni-k-zavadeni-komplementarni-vyzivyprikrmu-u-kojencu_ 7542_1154_3.html ◦Výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce následované pokračováním v kojení spolu s odpovídající komplementární výživou dle potřeb dítěte do 2 let i déle je třeba považovat za optimální výživový standard pro dítě, který je v souladu s doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO), Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN) a Britské poradní vědecké komise pro výživu (SACN). ◦Komplementární výživu (příkrm) je třeba začít zavádět u kojených i nekojených dětí nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte, 180 dní (v 26. týdnu), ale ne před ukončeným 4. měsícem věku (17 týdnů). ◦Příkrm je zaváděn z důvodu, kdy samotné mateřské mléko či náhradní kojenecká mléčná výživa (formule) již přestává pokrývat výživové požadavky dítěte. Pokud kojené dítě neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší, zavede se k příkrmu náhradní mléčná výživa. ◦Pro zavádění příkrmu u nedonošených dětí (narozených před 37. týdnem těhotenství) je postupováno následovně: U dětí narozených po 35. dokončeném týdnu těhotenství je doporučeno postupovat jako u dětí donošených. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze zavádět příkrm 5-8 měsíců od data jejich narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte (od vypočteného termínu porodu). Zavádění příkrmu je u každého nedonošeného dítěte posuzováno individuálně, a to v závislosti na celkovém stavu dítěte (zdravotní stav, psychomotorická zralost, prospívání apod.). ◦Pro zavádění příkrmu je důležitá vývojová zralost dítěte, tzn. schopnost udržet hlavu ve stabilní poloze, koordinovat oči, ruce a ústa při hledání potravy, jejím uchopení a vkládání do úst, polykat a tolerovat tuhou stravu. ◦Příkrm u kojených i nekojených dětí je zaváděn podle aktuálních doporučení. Strava s obsahem lepku by měla být zaváděna do jídelníčku nejpozději do ukončeného 7. měsíce věku dítěte, optimálně ještě v době, kdy je dítě zároveň kojeno. ◦U dětí s vysokým rizikem alergie se postupuje při zavádění příkrmu obdobně jako u jiných dětí, vždy je však zaváděna pouze jedna potravina se sledováním možné alergické reakce. Zaváděním komplementární výživy současně s kojením se zvyšuje imunoprotektivní tolerance kojeneckého organismu k antigenům ve stravě. ◦Dosud nebylo prokázáno, že by včasná senzibilizace alergeny obsaženými ve stravě snižovala riziko vzniku alergických onemocnění či celiakie u dítěte. Není proto důvod, aby dětem, které prospívají, byl doporučován kontakt s potenciálními potravinovými alergeny a potravinami s lepkem před ukončeným 6. měsícem věku. ◦ PŘÍKRM ◦(ne dříve než po 4.měsíci) ◦!!!pokračovat v kojení dle potřeby dítěte ◦Začít jednou potravinou s frekvencí 1-2 lžičky příkrmu (HLADKÉ KAŠE) 1-2krát denně ◦Další jednu potravinu zkusit přidat přibližně za 3 dny Kdy začít? ◦Dítě dobře kontroluje pohyby hlavou ◦Sedí s oporou ◦Je schopné polykat ze lžičky i stravu, která není tekutá ◦Správný vývoj funkce GIT ◦Dosažený stupeň neuropsychického vývoje Cíl prvních cca 2 týdnů Naučit dítě jíst lžičkou kašovitou stravu Doporučení pro zavádění pevné stravy www.mamila.sk ◦Sledujte dítě, jeho reakce, zájem, schopnosti, ne hodiny, kalendář a záznamy přikázaných a zakázaných potravin ◦Umožněte dítěti kojit se, kdy chce, případně kojení i nabízejte ◦Dávejte dítěti potraviny, o které jeví zájem ◦Režim stravování přizpůsobte chodu své rodiny tak, aby byl praktický a vyhovoval Vám i dítěti ◦Přestaňte mít z jídla strach ◦Dodržujte základní pravidla bezpečnosti, lehce vdechnutelné potraviny podávejte až když je dítě dokáže bezpečně sníst ◦Konzistenci, typ pokrmu, jeho množství přizpůsobte zájmu dítěte a jeho chuti jíst ◦Dítě se teprve učí jíst, dejte mu čas a využijte jeho nadšení pro objevování nových věcí a chutí v čase, kdy o to má zájem ◦S příkrmy nemusíte čekat přesně do 6. měsíce. Doporučení WHO výlučně kojit do 6. měsíce je orientační, může to být i o něco dříve či později ◦Kojení při zavádění pevné stravy neomezujte – zavádění příkrmů neznamená nahrazování kojení – kojení zůstává ve stejném rozsahu Výživa v 6. až 8.měsíci ◦Postupně, jednodruhově, přidávat nové chutě, pestrá strava ◦Konzistence – hustá kaše – spíše rozmačkávat ◦Zelenina, maso (mladé druhy: kuře, krůta, kachna, husa, hovězí, jehněčí, králík – cca 1pl/dávka - 20g), ovoce, žloutek (1/týdně) ◦Ovocné pyré později možno smíchat s neslazeným bílým jogurtem ◦Obilné kaše ◦Příkrm zkoušet cca 2-3krát denně ◦Žvýkání do ruky ◦Zkoušet nechat krmit „samo“ ◦Povzbuzovat – nenutit (15-30 minut) ◦POZOR - zbytečně nepřislazovat, nesolit - neupravené kravské mléko, tvaroh - nerozpustné malé kousky potravy Výživa v 9. až 12.měsíci ◦Konzistence - postupně zavádět měkkou kouskovitou stravu - spíše krájet než rozmačkávat ◦Příkrm zkoušet cca 3-4krát denně ◦Potraviny do ruky ◦Zkoušet nechat krmit „samo“ lžičkou – povzbuzovat ◦Pokrm z hlubší těžší nerozbitné misky ◦Tekutiny (po 10.měsíci) podávat ze šálku, kravské mléko jako součást pokrmu ◦ ◦POZOR - zbytečně nepřislazovat, nesolit - NE nízkotučné mléčné výrobky – LÉPE na energii bohaté tučnější mléčné výrobky, pro malý žaludek dítěte Výživa v 1. až 2.roce ◦Návyk pravidelného rozložení stravy ◦Učit jíst samostatně (lžička...příbor), ale nenechat bez dozoru! – čas, pozornost, trpělivost ◦„jídlo do ruky“ ◦Objem snědeného jídla se ze dne na den mění ◦PODÁVAT - co nejvíce různých potravin (potravinová pyramida) - zelenina a ovoce u každého jídla – 5krát denně - maso, mléko a mléčné výrobky ◦POZOR - nízkotučné výrobky, příliš často limonády a sladkosti, malé pevné kousky potravy Výživa po 2.roce ◦„samo“ 3 hlavní a 2-3 menší porce pestré stravy denně ◦VYŠŠÍ SPEKTRUM POTRAVIN: - část výrobků z obilovin celozrnná - brambory - ovoce a zelenina 5krát denně - maso, vejce, luštěniny - mléko a mléčné výrobky - polotučné - tuky – po 2. roce podíl ve stravě snižovat DOPORUČENÍ EFSA: tuky ◦Pro dospělé: 20-35 % CEP (LA 4 % CEP, ALA 0,5 % CEP, DHA 50-100 mg/den, EPA+DHA 250 mg/den) ◦Děti ve věku 6-12 měsíců: 40 % CEP (6.-24. měsíc: 100 mg DHA/den) ◦Děti ve věku 1-3 roky: 35-40 % CEP (děti starší 2 let – doporučení DHA pro dospělé) ◦Zdroj: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1461 TUKY DOPORUČENÍ (DACH) Potřeba (% CEP) KOJENEC: 0-3 měsíce 45-50 4-11 měsíců 35-45 DĚTI 1-3 roky 30-40 4-14 let 30-35 DOSPÍVAJÍCÍ A DOSPĚLÍ ≥15 let 30 Těhotné a kojící 30-35 DENNÍ DOPORUČENÉ MNOŽSTVÍ VODY Příjem vody = 65 % z tekutin + 25 % z potravy + 10 % z vlastního metabolismu VĚK DENNÍ POTŘEBA VODY (v ml/kg ideální tělesné hmotnosti) 1 – 3 95 4 – 6 75 7 – 9 60 10 – 12 50 13 – 18 40 19 – 50 35 >50 30 Těhotné 35 Kojící 45 Batolecí a předškolní věk ◦BATOLECÍ VĚK: - růst se zpomaluje, snižuje se potřeba energie - dítě se učí jíst samo, formují se některé chuťové preferece - ovlivňování stravovacích návyků okolím ◦PŘEDŠKOLNÍ VĚK: - projevování větších individuálních rozdílů - zvýšená pohybová aktivita - změna složení těla – tuková tkáň X svalová tkáň - vstup do kolektvních zařízení!!! BATOLE - stolování ◦Jednoroční dítě - jí pomocí prstů - potřebuje pomoc při držení hrnečku ◦Dvouleté dítě - schopné držet hrneček samo (schopné i dříve) - dobře používá lžící – dáva však přednost rukám BATOLE - !!! ◦Růst je pomalejší – mění se chuť k jídlu ◦Dobrý jedlík kojenec → špatný jedlík batole ◦Mění se objem snězeného jídla ze dne na den – typické ◦„Jídelní rozmary“ ◦Různý příjem – však energetický příjem stálý ◦Nenutit, ale stále nabízet rozmanitost •Pestrost Sůl, tuky a cukry užívejme střídmě! 0-2 porce Mléko, mléčné výrobky 2-3 porce Ryby, drůbež, maso, vejce, luštěniny, ořechy 1-2 porce Zelenina 3-5 porcí Ovoce 2-4 porce Obiloviny, těstoviny, rýže, pečivo 3-6 porcí PŘEDŠKOLNÍ VĚK ◦Malá kapacita žaludku ◦Střídavá chuť k jídlu → menší porce několikrát denně (5krát) - mléko + mléčné výrobky - vláknina: kojenec až 2leté batole – 5 g/den starší děti - „věk v letech + 5“g/den PŘEDŠKOLNÍ VĚK ◦Odmítání - příliš teplých jídel - vůně - potraviny smíchané dohromady - citlivost na pachy, které snado zjišťují - rozvařeného (především zeleniny) PŘEDŠKOLNÍ VĚK a emocionální prostředí ◦X Klácení nohou a stůl v úrovni hrudníku → lepší jsou velikosti dítěte odpovídající stoly a židličky, či vyvýšené židle ◦X únava před jídlem ◦Tělesná aktivita a pobyt na vzduchu ◦Kolektiv vrstevníků ◦Vhodně těžké nádobí ◦Kratší příbor – snadnější uchopení > Orientační základ jídelníčku KOJENEC – nejčastější problémy ◦Zavádění příkrmů, přijímání nových chutí (kojené X nekojené dítě) ◦Absence příjemné atmosféry ◦Absence stolování v rodině BATOLE – nejčastější problémy ◦Stravovací zvyklosti rodičů ◦Časté změny stravovacích zvyklostí batolat ◦„Snížení zájmu o jídlo je však v tomto věku přirozené. Dítě se více zajímá o okolní svět, růst v tomto věku je navíc pomalejší, s čímž je spojena snížená potřeba jídla.“ PŘEDŠKOLÁK – nejčastější problémy ◦Rodinné a kulturní zvyklosti + vliv médií (pohádka X reklama) ◦Autorita učitele a vliv kolektivu ◦ Batolecí negativismus I. Zdroj: FRÜHAUF, P.: Fyziologie a patologie dětské výživy, Karolinum, Praha, 2003 ◦Servírovat vždy menší porce než dítě požaduje a potom přidávat, když o to samo požádá ◦Nerušit dítě při jídle i když trvá dlouho ◦S výtkami týkajícími se stolování počkat až po dokončení jídla ◦Je vhodné při obavách z nedostatku jídla vést potravinový deník, který obvykle dokáže nutriční dostatečnost Batolecí negativismus II. ◦Načasování jídel musí odpovídat potřebám dítěte, pokud dlouho čeká na jídlo, bývá unavené ◦Pokusit se o pravidelnost jídla ◦Nezlobit se na dítě, že v batolecím věku jí pomocí rukou ◦Udělat z jídla zábavu (lépe chutná barevná jídla než bezbarvé kaše) ◦Nestarat se o podivné chutě Batolecí negativismus III. ◦Nedělat si starosti s pořadím jídel ◦Pokusit se zapojit dítě do přípravy jídla ◦Neservírovat jídlo, které dítě nemá rádo ◦Dítě nemusí dostávat všechna speciální jídla pro dospělé ◦Nedávat dítěti uplatky za jídlo! Batolecí negativismus IV. ◦Sledovat, co dítě pije, mnohdy se zasytí pitím před jídlem ◦Nevnucovat dítěti tu potravu, kterou odmítá ◦Snažit se, aby si dítě zvyklo na potraviny, které jsou běžně k dostání ◦Nesrovnávat dítě s ostatními dětmi. Individuální požadavky jsou odlišné. Průměrná spotřeba je cenná statisticky, ale není možné z ní vyvodit požadavky na individuální potřebu ◦Udělat z jídla hru Chování rodičů jako vzor pro dítě l Děti se učí napodobováním svých rodičů ! (od 1 roku společné jídlo) l Neofobie – 18 – 24 měsíců l Odmítání nové potraviny 0 - 89 x (medián 11x) l Sledování maminky konzumující novou potravinu vedlo k lepší akceptaci této potraviny u dítěte l http://brightfutures.org/nutrition/pdf/ec.pdf BENTON, D.: Role of parents in the determination of the food preferences of children and the development of obesity. Int J Obes Relat Metab Disord. 2004 Jul;28(7):858-69 BIRCH, L. L.: Development of food acceptance patterns in the first years of life. Proc Nutr Soc. 1998 Nov; 57(4):617-2 Působení dospělých na utváření stravovacích návyků ◦Verbální (dle studií je počet pobídek k jídlu vyšší u obézních dětí než u dětí s normální hmotností) ◦Neverbální (chování matky, gesta, miminka, nervozita, spěch..) ◦Prostřednictvím vlastního chování ◦Používání potravin z jiných než primárně nutričních důvodů PRAVIDLA „FRANCOUZSKÉHO STRAVOVÁNÍ“ Francouzské děti jedí všechno (Karen Le Billon) ◦Pravidlo č. 1: Rodiče, je to na vás! Jeden z vašich nejdůležitějších úkolů je vychovat své děti, pokud jde o stravování, a vytvořit u nich správné jídelní návyky. ◦Pravidlo č. 2: Vyhněte se spojování jídla s emocemi. Jídlo není zábava, hračka, úplatek, odměna, pilulka na uklidnění ani náhražka disciplíny. ◦Pravidlo č. 3: Rodiče určují dobu i složení jídla. Děti jedí to, co rodiče: žádné náhražky ani zvláštní jídla pro děti. ◦Pravidlo č. 4: Jídlo je společenská záležitost. Rodina má jíst společně u stolu, bez jakéhokoli rozptylování. ◦Pravidlo č. 5: Jezte plody všech barev. Nejezte stejné jídlo víckrát než jednou týdně. ◦Pravidlo č. 6a: Nemusíš si to zamilovat, ale musíš to vyzkoušet. ◦Pravidlo č. 6b: Nemusí ti to chutnat, ale musíš to jíst. ◦Pravidlo č. 7: Omezit svačiny na jednu denně (maximálně dvě), a ne později než hodinu před jídlem. ◦Pravidlo č. 8: Nespěchej při vaření ani při jídle. Nejpříjemnější je pomalé jídlo. ◦Pravidlo č. 9: Jíst hlavně opravdové, domácí jídlo; pamlsky schovat pro zvláštní příležitost. (Cokoli předpřipraveného není „opravdové“ jídlo.) ◦Pravidlo č. 10 (Zlaté pravidlo): Jídlo je potěšení, ne stres. Berte pravidla jako zvyklosti, ne jako přísná nařízení; občas je klidně porušte. Přibližná doba prořezávání dočasného mléčného chrupu ◦První řezáky: ◦Druhé řezáky: ◦První stoličky: ◦Špičáky: ◦Druhé stoličky: Přibližná doba prořezávání dočasného mléčného chrupu ◦První řezáky: 6. -12. měsíc ◦Druhé řezáky: 8. -14. měsíc ◦První stoličky: 12. -18. měsíc ◦Špičáky: 17. -22. měsíc ◦Druhé stoličky: kolem 2-2,5 let Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky duben 2012 zdroj: http://www.vyzivaspol.cz/rubrika-dokumenty/konecne-zneni-vyzivovych-doporuceni.html ◦K dosažení optimálního růstu a vývoje dítěte a prevence rozvoje civilizačních onemocnění by měly být dodržovány určité zásady pro jídelníček dítěte: ◦optimální výživou kojence je v prvních šesti měsících věku mateřské mléko, které v této době plně zajišťuje příjem všech živin potřebných pro růst a vývoj dítěte ◦jídelníček dítěte by měl respektovat postupný přechod výživy kojenců, batolat, dětí předškolního a školního věku až k výživě adolescentů a dospělých ◦strava dítěte ve věku od 1 do 3 ukončených let by měla být podána v pěti porcích, měla by obsahovat alespoň 500 ml mléka nebo mléčných výrobků, 4-5 porcí zeleniny a ovoce, 3-4 porce chleba a obilovin, 2 porce masa. Maso by mělo být méně tučné. Do jídelníčku by přednostně mělo být zařazováno rybí (bez kostiček), drůbeží a králičí maso. Dítě by nemělo dostávat uzeniny. Je nutné šetřit pamlsky. Pokrmy pro děti nepřesolujeme. Vynecháme všechno ostré a pálivé koření (pepř, čili, kari, pálivá paprika). Pro vysoký obsah soli a glutamové kyseliny nejsou vhodné sójové a worchestrové omáčky, bujónové kostky, masoxy a další podobné přípravky ◦strava dítěte v předškolním věku by měla obsahovat 3-4 porce mléka a mléčných výrobků, 4 porce zeleniny a ovoce Z toho alespoň dvě porce v syrové formě), 3-4 porce chleba či obilovin (do jídelníčku bychom měli postupně zařazovat tmavé celozrnné pečivo), 2 porce masa (používají se všechny druhy masa, s preferencí méně tučného). Do jídelníčku bychom měli zařazovat luštěniny. Obdobně jako v batolecím věku pokrmy nepřesolujeme, vynecháváme ostré a pálivé koření (vhodné je koření z bylinek). Nesmíme zapomínat na pitný režim dítěte ◦strava dětí ve školním a adolescenčním věku by měla i dále obsahovat v každé porci obiloviny – pečivo (s preferencí celozrnných výrobků) nebo rýži, těstovinu. Denně by měly děti tohoto věku dostávat ve 3-5 porcích zeleninu a ovoce. Dále by mělo mít dítě ve dvou až třech porcích mléko a mléčné výrobky, v 1-2 porcích maso (nezapomínat na ryby a drůbež), vejce nebo rostlinné produkty s obsahem kvalitní bílkoviny (sójové výrobky, luštěniny). Volné tuky a cukry by měly být konzumovány omezeně. Džusy a slazené nápoje by měly být ředěny vodou ◦z alternativní výživy nelze u dětí doporučit veganství, makrobiotiku, frutariánství a další podobné směry. Vhodně vedená lakto-ovo-vegetariánská dieta omezuje možnosti výběru výživy dítěte, ale je pro zajištění jeho růstu a vývoje možná ◦pro zajištění zdravého vývoje dítěte je nejvhodnější dostatečně pestrá strava, ve výběru úměrná věku dítěte, jeho energetickým a nutričním potřebám. OPAKOVÁNÍ – dotazy pro rodiče batolete, které špatně jí ◦ ŽELEZO ŽELEZO (červené maso, játra, semena, luštěniny) + VIT C ŽELEZO (kakao) ŽELEZO (oves) ŠKOLÁCI ◦ Zpráva o zdraví obyvatel ČR (2014) ◦Při srovnání s cíli WHO: - zvýšený příjem tuku a jednoduchých cukrů - nižší příjem Ca, Mg, K, Se - nedostatek vitaminu D především v zimních měsících ◦Více než 30 % 11letých dětí a 55 % 15letých ráno nesnídá ◦Polovina 11-15letých dětí nejí ovoce a zeleninu ani jednou denně Zpráva o zdraví obyvatel ČR (2014) Studie HBSC (2014) ◦Úroveň nadváhy a obezity je 29 % u jedenáctiletých, 28 % u třináctiletých a 23 % u patnáctiletých chlapců. U dívek je výskyt nadváhy a obezity zhruba poloviční. České děti se v tomto ohledu neliší od mezinárodního průměru. ◦Výrazně nadprůměrně však uvádějí držení diety či jiné aktivity na snížení váhy. U patnáctiletých je to 19 % chlapců a 37 % dívek. ◦ ◦Výskyt 2 a více zdravotních potíží alespoň jednou týdně uvádí 48 % patnáctiletých dívek, 28 % chlapců. Mezinárodní zpráva o zdraví a životním stylu dětí a školáků v roce 2014, www.upol.hbsc.cz VÝŽIVA A JEJÍ VLIV NA ZDRAVÍ ◦Zpráva o zdraví obyvatel ČR (2014): ◦ ◦- nevyvážená dostupnost a skladba stravy - nadměrný energetický příjem (nadbytek tuků a jednoduchých sacharidů ve stravě) - nedostatek ovoce a zeleniny ve stravě - vysoká konzumace soli - nepravidelné stravování - nedostatečná pohybová aktivita - … ◦ ◦ RŮST ◦Percentilové grafy ◦Hmotnost k tělesné výšce ◦ ◦RŮSTOVÉ GRAFY ke stažení: http://www.szu.cz/uploads/documents/obi/CAV/6.CAV_5_Rustove_grafy.pdf ◦RŮSTOVÉ GRAFY program ke stažení: http://www.szu.cz/publikace/data/program-rustove-grafy-ke-stazeni ◦ ◦…energetická potřeba dítěte odpovídá potřebě dětí tohoto věku JAKOU ROLI MÁ LÉKAŘ? ◦ Hodnocení výživy? HODNOCENÍ VÝŽIVOVÉHO STAVU X HODNOCENÍ VÝŽIVOVÉ SPOTŘEBY ENERGETICKÁ POTŘEBA ◦věk: 5 let (intersexuální rozdíly nejsou ještě zřejmé) - 50% CEP = BM - 12% CEP = růst tkání - 7% CEP = ztráty stolicí - 5% CEP specificko-dynamický efekt potravy - 26% CEP = pohybová aktivita - CEP: 70-110 kcal/kg/den = 293-460 kJ/kg/den ◦věk: 6-12 let (období pozvolného růstu) ◦Adolescent (rychlý růst – intenzivní anabolické období, pohlavní diferenciace) ◦ 4-6 let 7-9 let 10-12 let 13-14 let 15-18 let 25-50 let MUŽI 6,4 MJ 7,9 MJ 9,4 MJ 11,2 MJ 13,0 MJ 12,0 MJ ŽENY 5,8 MJ 7,1 MJ 8,5 MJ 9,4 MJ 10,5 MJ 9,6 MJ RŮST ◦zpočátku rychlý: 1. rok + 25 cm po 2. roce „klesá“ ◦ ◦6.-11. rok - pozvolný růst, pravidelné tempo (5 cm/rok) ◦ ◦zrychlení – cca od 11 let ◦ ◦ PUBERTÁLNÍ RŮSTOVÝ SPURT ◦Chlapci - začátek ve 12 letech - nejvyšší růstová rychlost (7-12 cm/rok) ve čtrnácti letech - ukončení růstu mezi 17.-18. rokem ◦ ◦Dívky - začátek v 10 letech - nejvyšší růstová rychlost (7-11 cm/rok) ve dvanácti letech - ukončení růstu zpravidla v 15 letech ◦ ◦ VLIV HORMONÁLNÍCH ZMĚN ◦proměna postavy (výška, hmotnost) ◦složení těla (tuk, svaly) ◦dozrávání skeletu ◦sexuální dospívání ◦ ◦ ENERGETICKÁ POTŘEBA ◦NEDOSTATEK versus NADBYTEK ◦ ◦Nedostatečná či neadekvátní tvorba tkání (malnutrice či obezita) ◦ vliv (kromě výživy) - celkového zdravotního stavu - pohybové aktivity ◦ OBRAZOVÉ VÝŽIVOVÉ DOPORUČENÍ založené na skupinách potravin, 2005, MZ ČR ◦ ◦ SACHARIDY, TUKY, BÍLKOVINY ◦Sacharidy - glukóza (80-90 % přijaté E zajišťované sacharidy, zdroje) - vláknina (výskyt, funkce, DDD) ◦Tuky (30-35 % CEP) - eMK - DDD (dlouhodobě < 27 % CEP = klinické změny související s nedostatkem vitaminu A) ◦Bílkoviny - biologická hodnota (tvorba svaloviny a ostatních tkání): živočišné X rostlinné ◦ VITAMIN A ◦ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ: přispívá k k normálnímu metabolismu železa, k udržení normálního stavu sliznic, pokožky a zraku, k funkci imunitního systému, podílí se na procesu specializace buněk ◦ZDROJE: http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new VITAMINY SKUPINY B ◦THIAMIN (B1) - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normální psychické činnosti, k normální činnosti srdce ◦RIBOFLAVIN (B2) - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k udržení normálního stavu sliznic, k udržení normálních červených krvinek, k udržení normálního stavu pokožky, k udržení normálního stavu zraku, k normálnímu metabolismu železa, k ochraně buněk před oxidativním stresem, ke snížení míry únavy a vyčerpání ◦NIACIN (B3) - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normální psychické činnosti, k udržení normálního stavu sliznic, k udržení normálního stavu pokožky, ke snížení míry únavy a vyčerpání ◦KYSELINA PANTOTHENOVÁ (B5) - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální syntéze a metabolismu steroidních hormonů, vitaminu D a některých neurotransmiterů, ke snížení míry únavy a vyčerpání, k normální mentální činnosti http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new VITAMINY SKUPINY B ◦PYRIDOXIN (B6) - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normální syntéze cysteinu, k normálnímu metabolismu homocysteinu, k normálnímu metabolismu bílkovin a glykogenu, k normální psychické činnosti, k normální tvorbě červených krvinek, k normální funkci imunitního systému, ke snížení míry únavy a vyčerpání, k regulaci hormonální aktivity ◦KYSELINA LISTOVÁ (B9) - přispívá k růstu zárodečných tkání během těhotenství, k normální syntéze aminokyselin, k normální krvetvorbě, k normálnímu metabolismu homocysteinu, k normální psychické činnosti, k normální funkci imunitního systému, ke snížení míry únavy a vyčerpání a podílí se na procesu dělení buněk ◦KYANOKOBALAMIN (B12) - přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normálnímu metabolismu homocysteinu, k normální psychické činnosti, k normální tvorbě červených krvinek, k normální funkci imunitního systému, ke snížení míry únavy a vyčerpání a podílí se na procesu dělení buněk http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new VITAMIN C ◦ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ: přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci krevních cév, kosti a chrupavek, dásní, kůže a zubů, k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti nervové soustavy, k normální psychické činnosti, k normální funkci imunitního systému, přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem, ke snížení míry únavy a vyčerpání, regeneraci redukované formy vitaminu E a zvyšuje vstřebávání železa ◦ZDROJE: http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new VITAMIN D ◦ZDRAVOTNÍ TVRZENÍ: přispívá k normálnímu vstřebávání/využití vápníku a fosforu, k normální hladině vápníku v krvi, k udržení normálního stavu kostí a zubů, k udržení normální činnosti svalů, k normální funkci imunitního systému, podílí se na procesu dělení buněk ◦ZDROJE: http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new ŽIVINY: VITAMINY ◦Vitamin A (stavba a regenerace buněk, vliv na buněčnou proliferaci a diferenciaci, podpora imunitního systému, nezbytný pro zrak) ◦Vitaminy skupiny B (E metabolismus buněk v růstu) ◦Vitamin C (syntéza kolagenu) ◦Vitamin D (resorpce vápníku - mineralizace kostí) - projevy nedostatku: únava, podrážděnost, nechuť k jídlu, atd. - dlouhodobý nedostatek: poškození celkového zdravotního stavu SUPLEMENTACE: - vegetariáni, vegani, období rekonvalescence, kuřáci, konzumenti alkoholu a drog ◦ VÁPNÍK ◦TVRZENÍ: přispívá k normální srážlivosti krve, k normálnímu energetickému metabolismu, k normální činnosti svalů, k normální funkci nervových přenosů, k normální funkci trávicích enzymů, podílí se na procesu dělení a specializace buněk, je potřebný pro udržení normálního stavu kostí a zubů ◦ZDROJE: http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new ◦prevence osteoporózy v dospělosti ◦do 25-30 let se buduje tzv. vrchol kostní hmoty ◦během období dospívání dochází až k 40% nárůstu kostní hmoty ◦kostní mineralizace – Ca, P, Mg, vit. D ◦syntéza kolagenu – bílkoviny, Cu, Zn, Fe ◦zdroje ? ◦ ◦ VYUŽITELNOST RŮZNÝCH ZDROJŮ Absorpce vápníku Zdroj ≥ 50 % Brokolice, kapusta, květák, zelí, růžičková kapusta, kedlubna ≈ 30 % Mléko a mléčné výrobky ≈ 20 % Mandle, sezamová semena, fazole ≤ 5 % Špenát, rebarbora C:\Documents and Settings\Verunka\Dokumenty\Dropbox\UNKA\UNKA\PROJEKTY\VIP\FOTO\BROŽURA\várka_první\foto-36.jpg Zdroj obrázku: www.pav.rvp.cz ŽELEZO ◦TVRZENÍ: přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím, k normálnímu energetickému metabolismu, k normální tvorbě červených krvinek a hemoglobinu, k normálnímu přenosu kyslíku v těle, k normální funkci imunitního systému, ke snížení míry únavy a vyčerpání, podílí se na procesu dělení buněk ◦ZDROJE: http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new ◦riziko deficitu: vyšší potřeby pro růst, vyšší ztráty, alternativní stravování, sportovci, těhotné ◦↑% tukuprosté tkáně - ↑množství myoglobinu ◦chlapci: ↑ androgenů→ stimulace tvorby erytropoetinu→ ↑ hemoglobinu ◦dívky: menstruace ◦(DDD Fe až 15 mg/den) ◦nedostatek: únava, bolesti hlavy, zvýšená incidence infekcí… ◦ ◦ JÓD ◦TVRZENÍ: přispívá k normálním rozpoznávacím funkcím, k normálnímu energetickému metabolismu k normální činnosti nervové soustavy, k udržení normálního stavu pokožky, k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy ◦ZDROJE: ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦NEDOSTATEK: poruchy učení, chápání, nesoustředěnost, poruchy paměti ◦ http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new ZINEK ◦TVRZENÍ: přispívá k normálnímu metabolismu kyselin a zásad, k normálnímu metabolismu sacharidů, k normálním rozpoznávacím funkcím, k normální syntéze DNA, k normální plodnosti a reprodukci, k normálnímu metabolismu makroživin, k normálnímu metabolismu mastných kyselin, k normálnímu metabolismu vitaminu A, normální syntéze bílkovin, k udržení normálního stavu kostí, vlasů, nehtů a pokožky, k udržení normální hladiny testosteronu v krvi, k udržení normálního stavu zraku, k normální funkci imunitního systému, k ochraně buněk před oxidativním stresem, podílí se na procesu dělení buněk ◦ZDROJE: ◦ http://www.ulekare.cz/dbpic/potravinova_pyramida_new ŽIVINY: MINERÁLNÍ LÁTKY ◦Vápník ◦Železo ◦Jód ◦Zinek: dostatečný růst dětí školního i dospívajícího věku (pohlavní dospívání chlapců) ◦ ◦ NEDOSTATEČNÁ VÝŽIVA ◦… inhibuje tvorbu gonadotropinů a sekreci gonádních steroidů – v konečném důsledku je opožděn růst dospívajícího jedince ◦Tyto nedostatky však mohou být i projevem onemocnění (cystická fibróza, celiakie, zánětlivá střevní onemocnění) ◦ DACH - DDD VĚK 7-9 let 10-12 let 13-14 roky 15-18 let 25-50 let Bílkoviny (g/kg) 0,9 0,9 0,9 0,9 (m); 0,8 (ž) 0,8 Esenciální mastné kyseliny (% energie) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) 2,5 (n-6) 0,5 (n-3) Vitamin A (mg RE) 0,8 0,9 1,1 (m); 1,0 (ž) 1,1 (m), 0,9 (ž) 1,0 (m); 0,8 (ž) Vitamin D (μg) 20 20 20 20 20 Vitamin E (mg TE) 10 (m); 9 (ž) 13 (m); 11 (ž) 14 (m); 12 (ž) 15 (m); 12 (ž) 14 (m); 12 (ž) Vitamin K (μg) 30 40 50 70 (m); 60 (ž) 70 (m); 60 (ž) Thiamin (mg) 1,0 1,2 (m); 1,0 (ž) 1,4 (m); 1,1 (ž) 1,3 (m); 1,0 (ž) 1,2 (m); 1,0 (ž) Riboflavin (mg) 1,1 1,4 (m); 1,2 (ž) 1,6 (m); 1,3 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) 1,4 (m); 1,2 (ž) Niacin (mg NE) 12 15 (m); 13 (ž) 18 (m); 15 (ž) 17 (m); 13 (ž) 16 (m); 13 (ž) Vitamin B6 (mg) 0,7 1,0 1,4 1,6 (m); 1,2 (ž) 1,5 (m); 1,2 (ž) Folát (μg FE) 300 400 300 (původně 400) 400 300 (původně 400) Vitamin B12 (μg) 1,8 2,0 3,0 3,0 3 Vitamin C (mg) 80 90 100 100 100 Vápník (mg) 900 1100 1200 1200 1000 Fosfor (mg) 800 1250 1250 1250 700 Hořčík (mg) 170 230 (m); 250 (ž) 310 400 (m); 350 (ž) 350 (m); 300 (ž) Železo (mg) 10 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 12 (m); 15 (ž) 10 (m); 15 (ž) Jód (μg) 140 180 200 200 200 Zinek (mg) 7,0 9,0 (m); 7,0 (ž) 9,5 (m); 7,0 (ž) 10 (m); 7,0 (ž) 10,0 (m); 7,0 (ž) PORCE STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE - školní věk ◦Snídaně - ranní spěch - nedopitý/ malý šálek (vyšší únava, nepozornost, bolest hlavy) ◦Svačina: - kapesné a „bufetové stravování“ - pitný režim během vyučování a nápojové automaty ◦Oběd: - stravování ve školní jídelně X BS STRAVOVACÍ NÁVYKY DÍTĚTE - adolescenti ◦Vliv: - hledání vlastní identity (snaha o tělesnou dokonalost, tendence k užívání drog, alkoholu) - sexuální dozrávání - zvýšená emoční i sociální tenze → stravování mimo domov („fast foods“ - deficit vit. A , Ca, nadbytek E, SFA, Na) → rodinné konflikty ◦ ◦ OBEZITA V DĚTSTVÍ A DOSPÍVÁNÍ ◦multifaktoriální, genetika 40-70% (polygenní) ◦1 obézní rodič – asi 50% „šance“ obezity ◦oba rodiče obézní – 80% ◦obézní 3-5leté dítě – 4x větší riziko obezity v dospělosti než neobézní dítě ◦10-14 let – 28x větší riziko ◦ KOMPLIKACE OBEZITY ◦ ◦rizikový faktor vedoucí k rozvoji závažných metabolických onemocnění (dyslipidemie, DM 2. typu, art. hypertenze, ateroskleróza, metabolický syndrom) ◦ ◦poruchy pohybového ústrojí, pohlavního vývoje, hormonální deviace (amenorea, polyc. ovariální sy., psychické a psychosociální problémy, respirační syndromy) ◦ ◦ PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY DĚTSKÉ OBEZITY ◦Zhoršené pocity psychického zdraví ◦Ontogeneze potravního chování: - nutriční stereotypy - velikost porcí ◦Nutriční preference obézních dětí (sladkosti, cirkadiální rytmus -„syndom nočního jedení“) ◦Body image (self-koncepce) - nadváha i podváha: horší představa o svém tělesném schématu a nižší sebehodnocení (!!!dívky X chlapci) ◦Rozdílné tendence ve struktuře i rozsahu zájmů ◦Negativní vztah k tělesné aktivitě ◦Specifický vliv matky (obezita matky bývá považována za nejsilnější prediktor dětské obezity ◦ ZDROJ: http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/149021/2/WHO_NMH_NHD_14.6_eng.pdf?ua=1 DOMINIKA MACHAČOVÁ KDO SKÁČE PŘES SNÍDANĚ? (DP 2010) ◦Mezi adolescenty ve věkovém rozmezí 15 až 20 let převládá pravidelná konzumace snídaní (42 %). Poměrně vyrovnané zastoupení bylo i ve skupině občasných konzumentů snídaní (40 %), zbylých 18 % respondentů nesnídalo. ◦Konzumace snídaní závisí na typu střední školy ◦Pravidelní konzumenti snídaně měli v porovnání s těmi, kteří nesnídali, menší nárůst obezity. ◦Nebyl potvrzen vztah mezi snídaní a kognitivními schopnostmi. ◦Narušený pitný režim souvisí s opomíjením snídaní. ◦Vynechávání snídaní bylo více časté u chlapců než u dívek. 6. CELOSTÁTNÍ ANTROPOLOGICKÝ VÝZKUM ◦http://www.szu.cz/publikace/data/6-celostatni-antropologicky-vyzkum ◦ ZDROJE ◦NEVORAL, J. a kol. Výživa v dětském věku, H a H, Jinočany 2005 ◦KUDLOVÁ, E. – MYDLILOVÁ A. Výživové poradenství u dětí do dvou let, Grada, Praha, 2005 ◦FRÜHAUF, P.: Fyziologie a patologie dětské výživy, Karolinum, Praha, 2003 ◦PAŘÍZKOVÁ, J., LISÁ, L. Obezita v dětství a dospívání, Galén, Praha, 2007 ◦NEVORAL, J. a kol Výživa v dětském věku, H a H, Jinočany 2005 ◦MÜLLEROVÁ, D. Zdravá výživa a prevence civilizačních nemocí ve schématech, Triton ◦BLATTNÁ, J., DOSTÁLOVÁ, J., PERLÍN C., TLÁSKAL, P. Výživa na začátku 21. století. 1. vydání, Společnost pro výživu a nadace Nutrivit, 2005 ◦Vignerová, J., Brabec, M., Bláha, P. Prevalence of overweight, obesity and low weight in the Czech child population up to 18 years of age in the last 50 year, J Public Health 16:413–42, J Public Health, 2008 ◦ ◦http://www.who.int/growthref/en/ ◦http://www.who.int/childgrowth/standards/technical_report/en/index.html ◦http://www.euro.who.int/childhealthdev ◦http://www.ecog-obesity.eu/index.php?a=links ◦http://www.iotf.org/popout.asp?linkto=http://www.bma.org.uk/ap.nsf/content/childhoodobesity ◦http://www.hopeproject.eu/index.php?page=home ◦http://www.helenastudy.com/ ◦http://www.ideficsstudy.eu/Idefics/index.jsp ◦http://www.easoobesity.org/working_groups_childhood_3.htm ◦http://www.who.int/nutrition/publications/micronutrients/9241546123/en/ ◦http://www.who.int/childgrowth/standards/Technical_report.pdf ◦http://www.szu.cz/publikace/data/rustove-grafy ◦http://www.easo.org ◦http://www.who.int/growthref/who2007_bmi_for_age/en/index.html ◦ ◦ Denní potřeba ◦ PORCE