1
Epigenetika v obezitologii
16.3.2017
NT 2017 – 14. 3. 2017
2
Koncepce „Read and Write genome“
 Genomy jsou databáze DNA, které obsahují
kódující a formátující sekvence, které umožňují
dědičné předání schopnosti syntetizovat
biologicky adaptivní molekuly RNA a proteinů. V
průběhu evoluce se kódující sekvence i
formátující signály mění, což umožňuje stále
nové adaptace pomocé restrukturalizace genomu
(Shapiro, 2011 a Shapiro, 2013).
 Dynamický read–write (RW) genome střídá
tradiční představu „read only memory“ (ROM)
genomu.
3
Koncepce „Read and Write (RW) genome“
 Základní ideou této koncepce je myšlenka,
že buňky používají DNA jako modifikovatelný
prostředek skladující data („data storage
medium“), který kóduje RNA a proteinové
molekuly: tyto molekuly si musejí poradit s
měnícím se prostředím.
 Změna je pro žijící organismy kontinuálním
dějem. Ke změnám dochází během průchodu
buněk cyklem buněčného dělení, s měnícími
se vlastnostmi vnějšího prostředí, se
zkušeností buněk s poškozením, s vývojem
multicelulární morfogenezy a s interakcí
buněk s jinými buňkami a organismy.
4
Koncepce „Read and Write (RW) genome“
 Ke zvládnutí krátkodobých změn buňky primárně nasazují
přechodně vznikající nukleoproteinové komplexy, které jsou
schopny regulaci exprese genomických dat a umožňují tak růst a
replikaci buněk.
 Pro dlouhodobější změny, jako je buněčná diferenciace a
multicelulární morfogeneze, vstupují do hry dědičné epigenetické
modifikace genomu.
 Pro nejdlouhodobější změny, které vytvářejí nové biologické
funkce během evoluce, buňky nasazují schopnost „natural
genetic engineeringu“, které umožňují přebírat a alterovat
sekvence DNA a rekonfigurovat organizaci genomu. Někdy tyto
funkce mění strukturu DNA také v zájmu krátkodobých cílů
(např. rychlá nastolená diverzita mezi receptory adaptivního
imunitního systému).
5
Beyond Gene Discovery in Inflammatory Bowel Disease: The Emerging Role of Epigenetics
Gastroenterology. 2013 August;145(2):293-308.
Současný pohled na patogenezi nemocí
6
Rozvoj střevní mikroflóry
16.3.2017
6
Až do porodu je GIT plodu sterilní, po narození začíná kolonizace GIT novorozence. Podle typu porodu se tato iniciace
podobá kolonizaci kůže (cisařský řez) nebo kolonizaci vaginální (vaginální porod). Během prvních týdnů života je snížena
aktivita TLR, což zřejmě umožní stabilizaci střevní kolonizace. Po zavedení pevné výživy se zvyšuje diverzita střevní
mirkoflóry a střevní kolonizace se začíná podobat dospělému jedinci. V té době se imunitní systém „učí“ rozlišovat mezi
„hodnými“ a patogenními bakteriemi. V dospělém věku je dosaženo relativně stabilního (interindividuálně odlišného)
složení střevní mikroflóry, s dominantním zastoupením Bacteroidetes a Firmicutes. Různé nemoci se signifikantně liší
změnami ve střevní mikroflóře a produkci cytokinů v GIT.
Cell 2012; 148: 1258–1270
7
•Virulence některých parazitů
podmíněna přítomností některých
bakterií (E. histolytica a E. coli nebo
S. dysenteriae.
•Vnímavost hostitele k virové infekci
je podmíněna zvláštní konfigurací
mikroorganismů
•Infekce herpesvirem může
podmiňovat resistenci vůči
některým bakteriálním infekcím.
•Antibiotika mohou signifikantně
změnit složení mikroflóry.
•Jasná korelace zjištěna mezi
mnohými nemocemi a dysbiózou.
•Široké užívání antibiotik může být
významné ve vztahu k
dramatickému nárůstu
autoimunnich nemocí v posledních
letech.
•Parazitární infekce naopak
podporují resistenci vůči rozvoji
autoimunitních nemocí.
Efekt interakce bakterií, virů a eukaryot ve zdraví a nemoci
16.3.2017
7
Cell 2012; 148: 1258–1270
8
Metodologie studia střevního mikrobiomu
16.3.20178
World J Gastroenterol. 2015 Jan 21;21(3):803-14.
9
The loss of universal helminth infection as occurred in earlier human evolution may alter the numbers or types of
bacterial and fungal commensals and thus affect normal mucosal tissue homeostasis. In susceptible or highly
exposed individuals, such alterations might alter the balance between immunotolerance, immunosurveillance and
nutrient extraction. This imbalance may contribute to the appearance of inflammatory systemic dysregulation at
mucosal surfaces, resulting in increases in asthma and allergic diseases, particularly in the setting of
environmental changes that have increased exposure to indoor allergens and pollutants, and even to increases in
obesity, which can be a risk factor for severe asthma.
10
11
Overview of the mechanisms and consequences of epigenetic regulation by nutritional compounds.
Modulation of different classes of chromatin writers-erasers by phytochemicals (left panel). Genes encoding
absorption, distribution, metabolism, and excretion (ADME) proteins can be epigenetically regulated and
thereby determine individual nutritional responses. Epigenetic modification of disease-related genes can
contribute to diagnosis (biomarker) as well as disease prevention or progression (right panel).
2015 Mar 25;7(1):33.
doi: 10.1186/s13148-
015-0068-2.
eCollection 2015.
From inflammaging
to healthy aging by
dietary lifestyle
choices: is
epigenetics the key
to personalized
nutrition?
Vel Szic KS1,
Declerck K1,
Vidaković M2,
Vanden Berghe W1.
12
Hypotéza „thrifty genotype“
 Selektovány byly alely, které favorizovaly nárůst váhy a
skladování tuku, protože byly výhodné v častých obdobích
nutriční deprivace
 V podmínkách dostupnosti jídla a snížené potřeby fyzické
aktivity vede taková predispozice k pandemii obezity v
rozvinutých zemích
 Obezita:
 Zánět nízkého stupně
 Inzulínová rezistence
 Rizikové faktory pro četné komplexní nemoci:
hypertenze, diabetes mellitus, typ II, syndrom
polycystických ovárií, onemocnění GIT včetně rakoviny
 Geny účastnící se v regulacích nutričního stavu jako
kandidátní geny pro obezitu
13
Genomický imprinting (otisk?)
 Je komplexní epigenetický proces, který se účastní při
embryogenezi, reprodukci a gametogenezi.
 Imprinting se odehrává jen u malé části genomu. „Imprinted“
geny jsou exprimovány monoalelicky, specifickým způsobem
daným tím, od kterého rodiče se tato alela dědí.
 Tyto geny se vyskytují v clusterech řízených rozdílně
metylovanými oblastmi nebo kontrolními oblastmi pro
imprinting. Jakýkoliv defekt nebo v tomto procesu může vést ke
ztrátě imprintingu v klíčových locusech daného clusteru.
 Tato ztráta má ve většině případů významný vliv na rozvoj
plodu a může mít za následek neurologické, vývojové nebo
metabolické onemocnění. Hlavní roli v imprintingu hraje DNA
metylace a modifikace histonu, např. sy Prader-Willy.
14
Genomický imprinting- příčiny
 4 příčiny ztráty imprintingu:
 Delece
 Jiné mutace
 Uniparentální disomie (oba
chromosomy od jednoho z rodičů)
 Epimutace (aberace metylace DNA nebo
histonové modifikace v imprintovaných
clusterech)
15
Genomický imprinting - důsledky
 Aberantní umlčení aktivní alely nebo
exprese inaktivní alely
 Tranzitní neonatální DM – perzistentní
hyperglykémie s retardací růstu -6
týdnů po narození (léčba insulinem); u
50% se upraví po 18 měsíci života
 Incidence 1/400 000
 Vyšší incidence DM T2 v dospělosti
16
17
Dvě možná vysvětlení pro vztah mezi leptinem a aterosklerózou: (1) obezita je asociována s hyperleptinémií
v důsledku zvětšeného množství tukové tkáně, což vede k podpoře proaterogenních efektrů leptinu, (2)
obezita s hyperleptinémií vedou k leptinové rezistenci se sníženým pozitivním protiaterosklerotickým
působením leptinu. PON1: paraoxonáza 1, SMC: buňky hladké svaloviny.
18
Pathophysiological mechanisms linking obesity and GI cancers.
19
From inflammaging to healthy aging by dietary lifestyle choices: is
epigenetics the key to personalized nutrition?
 U stárnoucí populaci rozvinutých zemí se zvyšuje počet lidí,
kteří trpí chronickými zánětlivými nemocemi souvisejícími s
věkem, jako je metabolický syndrom, diabetes, nemoci srdce a
plic, nádorová onemocnění, osteporóza, artritida a demence.
 Heterogenita biologického stárnutí, chronologický věk a nemoci
asociované se stárnutím mohou být vztaženy k různým
faktorům genetickým a různým faktorům prostředí (např.
diettním návykům, znečištění, stresu), které jsou úzce spojeny
s faktory socioekonomickými.
 Průnikem těchto faktorů je zánětlivá odpověď. Chronický
systémový zánět nízkého stupně během fyziologického stárnutí
a stárnutí imunitního systému se potkávají v patogeneze
předčasného stárnutí nazývaného 'inflammaging.' Tento pojem
zahrnuje „křehkost“, morbiditu a mortalitu starších osob.
 Zatím nevíme, zda a do jaké míry je inflammaging nebo
dlouhověkost ovlivněn epigenetickými událostmi v časném věku
jedince.
2015 Mar 25;7(1):33. doi: 10.1186/s13148-015-
0068-2. eCollection 2015.
20
From inflammaging to healthy aging by dietary lifestyle choices: is
epigenetics the key to personalized nutrition?
 V současné době se uznává, že dieta má zásadní vliv na rozvoj
a prevenci nemocí asociovaných s věkem.
 Většina dietních látek rostlinného původu („plant-derived
dietary phytochemicals“) a makro- a mikronutrientů moduluje
oxidativní stres a zánětlivou signalizaci a reguluje metabolické
cesty a bioenergetiku, což je možno přeložit do stabilní
epigenetické regulace genové exprese. Dietní intervence
vedoucí k fyziologickému stárnutí jsou proto velkým tématem
nutričního epigenetického výzkumu.
 Komplexní interakce mezi složkami potravy a modifikacemi
histonů, metylací DNA, expresí nekódujících RNA a dalšími
složkami, které mohou remodelovat chromatin, je schopna
ovlivňovat fenotyp inflammagingu a může proto chránit nebo
naopak predisponovat jedince k nemocem spojeným s věkem.
 Různí lidé reagují různě na stejnou dietní intervence, což je
dáno jejich genetickou i epigenetickou diverzitou
 Personalizovaná nutrice!!! Výživa na míru…
2015 Mar 25;7(1):33. doi: 10.1186/s13148-
015-0068-2. eCollection 2015
21
Hlavní východiska nutrigenetiky/nutrigenomiky
Výživa může mít přímý dopad na zdraví přímým
ovlivněním exprese genů v kritických metabolických
drahách a/nebo nepřímo ovlivněním incidence genetických
mutací v základní sekvenci DNA nebo na chromozomální
úrovni, což může dále ovlivňovat genovou expresi a
tvorbu proteinu.
Účinky nutrientů a jejich kombinací na zdraví závisejí na
genetických variantách, které ovlivňují příjem a
metabolismus nutrientů a/nebo molekulární interakce
enzymů s jejich nutričními kofaktory a tím ovlivňují
aktivitu různých biochemických reakcí.
Pokud by nutriční požadavky jedinců byly zohledněny
v kontextu zděděných i získaných genetických
charakteristik jedince, jeho přirozených stravovacích
preferencí i zdravotního stavu, bylo by možné dosáhnout
zlepšení zdravotního stavu celé populace.
22
Epigenetika
 = stabilní a heritabilní změny v genové
expresi, které nezahrnují změny v
sekvenci DNA
 Epigenetické procesy řídí genovou
expresi během buněčného cyklu, vývoje
a v odpovědi na modifikace prostředím
nebo biologickými faktory
16.3.2017
23
Typy epigenetických procesů
1. Metylace DNA = kovalentní vazba
metylových skupin na CpG ostrůvky v DNA:
 Typicky jsou metylovány v netranskribujících
se genech
 Typicky jsou sníženě metylovány v genech,
které jsou transkribovány
 Změna metylačních programů jako výraz
dysregulace („rakovinný program“)
 5 typů metyltransferáz (DNMT1, DNMT3a,
DNMT3b, DNMT3L a DNMT2)
16.3.2017
24
16.3.2017
25
Typy epigenetických procesů
 2. Postranslační
modifikace
histonů
 Nukleosom je základní
jednotka chromatinu
skládající se z 146 bp DNA
obtočené kolem oktameru
proteinů, který se skládá
ze dvou podjednotek
všech 4 histonů : H2A,
H2B, H3 a H4.
 2 typy modifikací:
acetylace a metylace
16.3.2017
26
Typy epigenetických procesů
 3. Mechanismy založené na RNA
 Zralé mikroRNA (miRNA) jsou malé
jednořetězcové molekuly RNA, typicky s
22 nukleotidy.
 Poprvé byly identifikovány u organismu
Caenorhabditis elegans v roce 1993,
dosud identifikovány u mnoha druhů
živočichů i rostlin.
 V lidském genomu bylo dosud
identifikováno více než 700 genů pro
miRNA (http://microrna.sanger.ac.uk/).
 Asi 30% lidských genů je patrně
regulováno miRNA.
16.3.2017
27
Acetylace histonů je katalyzována histon acetyltransferázami
(HATs) a deacetylace histonů histon deacetylázami (HDs nebo
HDACs).
16.3.2017
28
Role DNA metylace a
histonové modifikace v
regulaci genů.
A. Metylace cytosinu v CpG
párech povolává proteiny
obsahující methyl-CpG-binding
domain (MBD), jako jsou MeCP2.
Pokud se MBD naváže, vytváří
komplex s histon deacetylázami
(HDAC) nebo přímo blokuje
vazbu transkripčních faktorů
B. MBD se nemohou vázat na
hypometylovanou DNA.
C. Acetylace pozitivně nabitých
lysinových amino skupin v
histonech histonovými
acetyltransferázami (HAT)
neutralizuje náboj a uvolňuje
vazbu negativně nabitých fosfátů
v DNA. Takto“relaxovaná“ DNA
podporuje vazbu a aktivní
transkripci.
16.3.2017
29
The pathways affected by HDAC activity.
Stimson L et al. Ann Oncol 2009;20:1293-1302
© The Author 2009. Published by Oxford University Press on behalf of the European Society for
Medical Oncology. All rights reserved. For permissions, please email:
journals.permissions@oxfordjournals.org
16.3.2017
30
„Dostupnost“ chromatinu
 DNA je normálně svinuta do B-DNA= jeden pravotočivý závit
na 10,5 bp. Toto svinutí ovlivňují topoizomerázy, vazba
proteinů, transkripce, replikace, změny v iontovém složení.
 Zvýšené zavinutí („positive supercoiling stress“)
 Snížené zavinutí („negative supercoiling stress“)
 Euchromatin – relaxovaný, transkripčně aktivovatelný
 Heterochromatin –kondenzovaný, relativně
nedostupný
16.3.2017
31
Metotrexát a jeho aktivní polyglutamátové metabolity
interferují s buněčnými metabolickými procesy, jako je přenos
jednouhlíkatých zbytků, který blokuje syntézu purinů a
pirimidinů de novo inhibicí klíčových enzymů DHFR, ATIC, and
TYMS. Tento antimetabolický efekt vede k alteraci
intracelulární nabídky nukleotidů a zvýšení uvolňování
adenosinu s protizánětlivým efektem.
Front. Pharmacol., 23 March 2015
Změna
transkripce !
16.3.20173
1
ABCs, ATP-binding cassette transporters;
AMP, adenosine monophosphate; ATIC,
adenosine ribonucleotide transformylase;
DHFR, dihydrofolate reductase; FPGS,
folylpolyglutamate synthase; GGH, gammaglutamyl
hydrolase; IMP, inosine
monophosphate; ITP: inosine triphosphate;
ITPA, inosine triphosphate-pyrophosphatase;
SLC19A1, solute carrier family 19 member 1;
TYMS, thymidylate
synthetase.
Dihydrofolát
reduktáza
Tymidilát
syntetáza
Adenosin
ribonukleotid
transformáza
32
16.3.2017
Epigenetické
odpovědi, které
ovlivňují zánět tukové
tkáně u obezity.
Faktory prostředí,
životního stylu a
genetický „make -up“
mají za následek
‘personalizované’
epigenomické
odpovědi a alterace v
metabolických cestách.
Ty zřejmě ovlivňují
zánět tukové tkáně
během progrese
obezity.
Toubal A1, Treuter E, Clément K, Venteclef N.
Genomic and epigenomic regulation of adipose tissue inflammation
in obesity. Trends Endocrinol Metab. 2013 Dec;24(12):625-34.
33
16.3.2017
Prozánětlivá signalizace v tukové tkáni
Toubal A1, Treuter E, Clément K, Venteclef N.
Genomic and epigenomic regulation of adipose tissue inflammation in
obesity. Trends Endocrinol Metab. 2013 Dec;24(12):625-34.
34
Prozánětlivá signalizace
v tukové tkáni Signalizace z tukové tkáně (lipidy, cytokiny a LPS) aktivují buňky imunitního
systému a adipocyty prostřednictvím TNFR a TLR, což vede k posttranslační
modifikaci NF-κB a JNK. Aktivace NF-κB je indukována aktivací komplexů IKK
a degradací IκB, což umožní translokaci NF-κB do jádra a jeho vazbu na
promotory prozánětlivých genů. Aktivace těchto receptorů vede také k podpoře
fosforylace (posttranslační úprava) (P) JNK kaskádou MAP kinázy.
Fosforylovaná JNK aktivuje prozánětlivé transkripční faktory jako c-Jun a c-Fos
(AP-1).
 Zkratky: IFN, interferon; IκB, inhibitor of NF-κB; IKK, IκB kinase; IRF,
interferon regulatory factor; IRS, insulin receptor substrate; JAK, Janus kinase;
JNK, Jun N-terminal kinase; LPS, lipopolysaccharide; MAP, mitogen-activated
protein; MYD88, myeloid differentiation primary response gene 88; NF-κB;
nuclear factor κ light-chain-enhancer of activated B cells; STAT, signal
transducer and activator of transcription; TBK1, TANK-binding kinase; TLR, Tolllike
receptor; TNF, tumor necrosis factor; TNFR, TNF receptor; TRAF6; TNF
receptor-associated factor 6.
16.3.2017
Toubal A1, Treuter E, Clément K, Venteclef N.
Genomic and epigenomic regulation of adipose tissue inflammation
in obesity. Trends Endocrinol Metab. 2013 Dec;24(12):625-34.
35
Prozánětlivá signalizace
v tukové tkáni Aktivace TLR signály z tukové tkáně indukuje také fosforylaci IRF pomocí
TRAF6/TBK1 kaskády. Fosforylované IRF mohou dimerizovat s proteiny STAT
(aktivovanými kaskádou JAK/STAT) a vytvářejí tak regulační komplex, který je
přiveden k IFN-stimulovaným promotorům a aktivuje jejich expresi (2). Tyto
prozánětlivé signály mohou indukovat insulinovou rezistenci v adipocytech
zejména podporou fosforylace serinových reziduí IRS cestou JNK (3).
 Zkratky: IFN, interferon; IκB, inhibitor of NF-κB; IKK, IκB kinase; IRF,
interferon regulatory factor; IRS, insulin receptor substrate; JAK, Janus kinase;
JNK, Jun N-terminal kinase; LPS, lipopolysaccharide; MAP, mitogen-activated
protein; MYD88, myeloid differentiation primary response gene 88; NF-κB;
nuclear factor κ light-chain-enhancer of activated B cells; STAT, signal
transducer and activator of transcription; TBK1, TANK-binding kinase; TLR, Tolllike
receptor; TNF, tumor necrosis factor; TNFR, TNF receptor; TRAF6; TNF
receptor-associated factor 6.
16.3.2017
Toubal A1, Treuter E, Clément K, Venteclef N.
Genomic and epigenomic regulation of adipose tissue inflammation
in obesity. Trends Endocrinol Metab. 2013 Dec;24(12):625-34.
36
16.3.2017
Epigenomická regulace zánětu v tukové tkáni
Toubal A1, Treuter E, Clément K, Venteclef N.
Genomic and epigenomic regulation of adipose tissue inflammation in obesity. Trends Endocrinol
Metab. 2013 Dec;24(12):625-34.
37
Epigenomická regulace zánětu v tukové tkáni
 (A) V tukové tkáni štíhlého člověka je exprese prozánětlivých genů reprimována
korepresorovým komplexem SMRT/GPS2, který suprimuje aktivaci prozánětlivých
transkripčních faktorů (NF-κB, AP-1, C/EBP) (1). Demetylace histonu H3K4 indukuje
tvorbu heterochromatinu, což zastavuje transkripční mašinérii (RNA polymerázu II) (2).
Transkripční faktor KLF4 je povolán do promotorů protizánětlivých genů, což vede k jejich
expresi (3).
 (B) Nárůst váhy vede k metabolickým alteracím , které způsobí prozánětlivé stimuly.
Aktivace TLR4, TNF-R a IFN-R jejich ligandami (1) indukuje prozánětlivé kaskády (2), což
vede k uvolnění SMRT/GPS2 korepresorového komplexu z promotorů prozánětlivých genů
(3). Metylace H3K4 indukuje dekondenzaci chromatinu, což obnoví transkripční mašinérii
(RNA polymerázu II) (4).
 Zkratky: CBP/P300, CREB-binding protein (p300); C/EBP, CCAAT-enhancer-binding
protein; FFA, free fatty acids, GPS2, G protein pathway suppressor 2; H3K4, histone 3
lysine 4; IFN-R, interferon receptor; KLF4, Krüppel-like factor 4; PPARγ, peroxisome
proliferator-activated receptor γ; SMRT, silencing mediator for retinoid and thyroid
hormone receptor; SWI-SNF, switching-defective sucrose non-fermenting; TWIST1, E-box
transcription factor Twist-related protein 1; TZD, thiadolizinedione.
16.3.2017
Toubal A1, Treuter E, Clément K, Venteclef N.
Genomic and epigenomic regulation of adipose tissue
inflammation in obesity. Trends Endocrinol Metab. 2013
Dec;24(12):625-34.
38
Epigenomická regulace zánětu v tukové tkáni
 (C) Uvolnění korepresorového komplexu SMRT/GPS2 a metylace H3K4 umožňuje povolání
kofaktorového komplexu CBP/P300–SWI-SNF, který dále remodeluje a modifikuje
chromatin (např. acetylací) a tak spolupracuje s transkripční mašinérií při indukci genové
transkripce.
 (D) Ztráta váhy nebo léčba TZD indukuje signifikantní snížení zánětu tukové tkáně.
Indukuje také aktivaci PPARγ/TWIST1, což vede k obnovení exprese a aktivity SMRT/GPS2
v komplexu (1). TZD léčba stabilizuje interakci PPARγ–GPS2, což zabraňuje uvolnění
korepresorového komplexu nebo uplatnění koaktivátorů. Konečně demetylace H3K4 (3) a
povolání protizánětlivých transkripčních faktorů jako KLF4 (4) uzavírá návrat tukové tkáně
do nezánětlivého nebo lehce zánětlivého stavu.
 Zkratky: CBP/P300, CREB-binding protein (p300); C/EBP, CCAAT-enhancer-binding
protein; FFA, free fatty acids, GPS2, G protein pathway suppressor 2; H3K4, histone 3
lysine 4; IFN-R, interferon receptor; KLF4, Krüppel-like factor 4; PPARγ, peroxisome
proliferator-activated receptor γ; SMRT, silencing mediator for retinoid and thyroid
hormone receptor; SWI-SNF, switching-defective sucrose non-fermenting; TWIST1, E-box
transcription factor Twist-related protein 1; TZD, thiadolizinedione.
16.3.2017
Toubal A1, Treuter E, Clément K, Venteclef N.
Genomic and epigenomic regulation of adipose tissue
inflammation in obesity. Trends Endocrinol Metab. 2013
Dec;24(12):625-34.
39
Epikardiální tuková tkáň
Epikardiální část – mezi vnitřním povrchem
visverálního listu pleury a vlastním povrchem
myokardu (bez fascie-sdílená mikrocirkuklace)
-původ-splanchnopleurický mezoderm –
zásoben difúzí z koronárních arterií. Podobný
hnědému tuku (vysoká exprese UCP-1 aj.)
Výskyt: volná plocha PK, část LK, síní a okolo
cév
40
Epikardiální tuková tkáň
Epikardiální část
Funkce
Tukový depot pro zátěžové situace
Pufrační systém pro liperlipidemické situace,
které kardiomyocyty špatně tolerují
Udržování tepla v myokardu při změnách
teploty tělového jádra (vlastnosti hnědého
tuku)
Polštář pro cévy při rázech pulsové vlny
Remodelace cév (pozitivní)
41
Epikardiální tuková tkáň
 Perikardiální složka (parakardiální) –
tuk mezi vnějším povrchem parientální
listu pleury a stěnou hrudníku – původprimitivní
hrudní mezenchym–zásobení
z a. mammaria int.
42
43
Děkuji vám za pozornost
16.3.2017