Obezita u dětí a její specifika, přístup k dětem MUDr. Lenka Sáblíková Obezita – definice I. •Obezita (otylost) je stav, ve kterém přirozená rezerva savce (člověka) uložená v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. •Je to stav, kdy je nadměrné ukládání tělesného tuku v organismu spojené s vzestupem hmotnosti • Obezita – definice II. •U dětí BMI použít nemůžeme, protože se poměr hmotnosti a výšky, tedy i BMI během celého dětství a dospívání mění, musíme zohlednit růst •U dětí využíváme růstové grafy: • • Obezita - incidence •V roce 2009 byla nadváha u 64% mužů ve věku 18 – 75 let a u 49% žen ve stejném věku •Obezita u 23% mužů téhož věku a u 21% žen téhož věku •Obézních dětí je 5 – 10% dětské populace •V dětské populaci se jedná o běžnou obezitu na polygenním podkladě z 95 – 99% Patognomická obezita •Obezita vzniklá na podkladě onemocnění: •Genová mutace: melanokortin 4 receptor, prohormon konvertasa •Mendelovská dědičnost: sy Prader-Willy, syndrom fragilního X •Sekundární: Cushingův sy, hypotyre=oza, hypopituitarismus •Vnější příčina: farmakoterapie, trauma CNS, neurochirugický výkon • Polygenní obezita = běžná dětská obezita •Pandemie obezity •Toxické obezitogenní prostředí •Volný, neomezený přístup k potravě •Vysoká energetická hodnota průmyslově vyráběných potravin •Nedostatek pohybu, pasivita •Pozitivní energetická bilance Zdroje běžné dětské obezity I. •Genetické pozadí: genetická výbava jedince se na jeho obezitě podílí ze 40 – 60% •Jestliže rodiče nebo prarodiče jsou obézní a trpí s obezitou asociovanými chorobami (IM, CMP, rakovina), tím více je pravděpodobné, že dítě bude také obézní Zdroje běžné dětské obezity II. •Obezitogenní prostředí v konfrontaci s genetickou výbavou jedince spolutvoří výsledný obraz obézního dítěte •Obezitogenní faktory prostředí se liší geograficky, ekonomicky, vzdělanostně, kulturně, intelektuálně •Obezitogenní faktory: intrauterinní růstová retardace, nikotinismus v těhotenství, kojení, vliv střevní mikroflóry, zkracování délky spánku, vyřazení půstu, vyřazení chůze jako hlavního zdroje pohybu, rodina – dítě nevydělává, nenakupuje, nevaří, ale pouze KONZUMUJE, co mu rodina připraví • • Centrální regulace I. •Regulace příjmu potravy a energetický výdej je řízen adiponektinovými neurohormonálními a neurovegetativními vztahy •Energetická homeostáza organismu je komplexní proces, regulace příjmu energie je zprostředkována hlavně jídelním chováním, které má centrum v laterálním hypothalamu a centrem sytosti ve ventromediálním hypothalamu Centrální regulace II. •Hlavní reflexní osou regulace sytosti a hladu je hormonální osa leptin z tukové tákně – hypothalamus – proopiomelanokortin – hradlový systém orexinogenní (obezitogenní, hladu) a anorexigenní (hladovění, sytosti) s příslušnými efektory. •Tato hlavní osa je modulována insulinem, glukagonem, grelinem, adipokininy, kortizolem •Pro běžnou obezitu platí oslabení regulační anorexigenní schopnosti a rozvoj leptinové rezistence Vnímání stravy I. •Dítě se od narození učí co je dobré a co mu nechutná •Novorozenec reaguje na 4 základní chuťové kvality •Periody vývoje vnímání stravy: •Výlučně mléčná perioda – 0 – 6 měsíců: dítě krmeno mateřským mlékem převážně vleže Vnímání stravy II. •Senzitivní perioda – od 6 měsíců: do jídelníčku dítěte je zařazen příkrm – mixovaná zelenina podávaná lžičkou, mění se poloha dítěte při krmení (sedí), naučí se žvýkat, polykat tužší kousky stravy, rozvoj chuti k jídlu, důležitý příklad rodičů Vnímání stravy III. •Senzorická perioda – do 2 let, dítě přijímá informace o potravním chování pomocí smyslových vjemů, učení pomocí spojení chuťové kvality a senzorických vjemů •Sociální perioda – poznání kvality jídla, kladný a záporný vztah jídlu, nápodoba dospělých •Perioda neofobie – 3 roky, strach z nových věcí i jídla, opakované nabízení nových potravin, vytvoření vztahu ke zdravým potravinám Vnímání stravy IV. •Perioda averze – 4 – 5 let, upevnění averzí k jídlu Rizika dětské obezity •Zmnožená tuková tkáň je vedle statické a objemové zátěže zároveň největším endokrinním orgánem v těle, při jejím nadměrném zmnožení dochází k hormonálním a metabolickým změnám, z nichž nejzávažnější jsou následky spojené s metabolickými změnami (kardiovaskulární onemocnění s hypertenzí, akcentovanou aterosklerózou, poruchou glukózové tolerance, hyperurikemie, porucha lipidového metabolismu. Orgánové komplikace obezity I. •Respirační: spánková apnoe, astma bronchiale •Kariovaskulární: kariomyopatie, hypertenze, dyslipidemie, chronický prozánětlivý stav •Renální: glomerulosklerosa •Ortopedické: přetěžování opěrného systému, vadné držení těla • Orgánové komplikace obezity II. •Gastrointestinální: steatohepatitida, GER, cholelithiáza, zácpa •Endokrinologické: inzulinová rezistence, DM 2., syndrom polycystických ovarií, urychlený nástup puberty •Psychologické: deprese, nízké sebevědomí, šikana, poruchy příjmu potravy Prevence dětské obezity I. •Těhotenství: normální hmotnost budoucí matky před těhotenstvím, přiměřený nárůst hmotnosti během těhotenství, nejíst za dva, ale dvakrát tak kvalitně •Kojenecké období: dostatečně dlouhé období kojení (alespoň 6 měsíců), zavedení příkrmů ve správné době, nedávat dítěti tučné sladké mléčné výrobky, nezařazovat do jídelníčku slazené čaje a šťávy Prevence dětské obezity II. •Batolecí období: pravidelný jídlení režim, správné stolování (každé jídlo u stolu, s prostíráním, důraz na stravování s rodinou alespoň 1x denně), dostatečné množství zeleniny a ovoce na talíří, sladkosti pouze jako prvek odměny max. 1x týdně, pití pouze pitné vody, neslazený ovocný čaj •Předškolní věk: snídaně doma, jídlo u stolu, žádné sladkosti, pochutiny mezi jídly, k pití pouze voda, neslazený ovocný čaj Prevence dětské obezity III. •Mladší a starší školní věk: snídaně doma před odchodem do školy, jídlo u stolu bez puštěné televize, počítače, nejíst nevhodné potraviny mezi jídly, k pití voda, do školy chodit pěšky, pokud to lze, svačinu nosit připravenou z domova (cave školní bufety, automaty), obědy ve škole, dostatečný pohybový režim 8 základních pravidel prevence obezity •Pravidelné pokrmy 5 – 6x denně s pestrou skladbou. •Ke každému jídlu aspoň jedna porce ovoce nebo zeleniny. •Vždy snídat. •Jíst u stolu, ne u televize a počítače. •Pochutiny a sladkosti max. 1x týdně. •Preference neslazených tekutin. •Pohybová aktivita 3x týdně 30 minut do zpocení, 4 km chůze denně. •7 – 8 hodiny nerušeného spánku denně. Léčby dětské obezity I. •PLDD, endokrinolog, obezitolog dle stupně obezity •Lázeňské pobyty •Webové adresy, knihy •Multioborová spolupráce: obezitolog, endokrinolog, PLDD, psycholog, nutriční terapeut, fyzioterapeut Léčba dětské obezity II. •Pilířem léčby je rodinná terapie •Terapie je časově, finančně, lidsky náročná. •K úspěšné a reálné léčby musí být jasná, srozumitelná a racionální pravidla •Cílem je nejen redukce hmotnosti, ale změna životního stylu celé rodiny na trvalo. Léčba dětské obezity III. •Reálný cíl •Rodina i s babičkou a dědečkem •Klasické redukční diety se téměř neužívají •Pravidelná pestrá strava 5x denně •Dostatečná pohybová aktivita •Dynamický prvek – růst •Časté relapsy • • Děkuji za pozornost! • • •„Současná pandemie obezity se stala zlodějem dětství a vrahem dospělých.“