Veronika Suchodolová Diabetologie,jaro 2017 §DEFINICE GI: “plocha pod vzestupnou částí křivky postprandiální glykemie testované potraviny s obsahem 50 g absorbovatelných sacharidů (F), vyjádřená jako procento odezvy na stejné množství sacharidů ze standardní potraviny (B), požité stejnou osobou” § §Vždy testováno alespoň 10 osob, zdravých dospělých, obou pohlaví §Porce sledované potraviny obsahuje 50 g sacharidů (25 g v případě potravin obsahujících nízké množství sacharidů) §Testování alespoň 2krát opakovat §Tekutiny, v množství 250 ml, by měly být vypity do 10 minut §Sacharidové roztoky by měly být vypity do 15 minut §Referenční potravina = glukóza/bílý chléb §K večeři před testováním jíst stejné jídlo, vyvarovat se neobvyklé pohybové aktivity, testování provádět do 10.h dopolední po 10-14h lačnění §Vzorky krve v 0. minutě, 15., 30., 45., 60., 90., 120. minutě po začátku konzumace testované potraviny § §???...inzulin senzitivní/nesenzitivní osoby, obézní/nadváha/štíhlí, normální dítě/normální dospělý, etnika, věk, diabetes 1./2. typu § §Referenční (standardní) potravině je přidělena hodnota glykemického indexu 100 Bílý chléb/glukóza §Př. bílý chléb - upečený z přesně navážených surovin a tím známého složení §Glukóza má o 40% větší glykemickou odezvu než bílý chléb a naopak chléb má 71% odezvu glukózy §Pokud chceme převést hodnoty založené na indexu, kde je jako referenční potravina použita glukóza (GI = 100), na hodnoty založené na indexu, kde je referenční potravinou bílý chléb (GI = 100), je nutné je vynásobit 1,4 a v opačném případě se hodnoty vynásobí 0,7 §Cornflakes: GI 81 (glukóza) x GI 116 (bílý chléb) §Dlouhozrnná rýže: GI 56 x GI 80 §Parboild rýže: GI 47 x GI 68 §Bulgur: GI 48 X 68 §Špagety: GI 42 x GI 60 §Kuskus: GI 65 x 93 § §Jablko: GI 38 x GI 52 §Banán: GI 52 x GI 74 §Čočka: GI 30 x GI 42 §Glukóza: GI 99 x GI 141 §Fruktóza: GI 19 x GI 27 §Med: GI 55 x GI 78 § §Mrkev: GI 47 x GI 68 § §Brambory pečené: GI 85 x GI 121 §Brambory vařené: GI 56-101 x GI 80-144 §Bramborová kaše: GI 67-91 x GI 96-130 §Glykemická odpověď – Glycemic Response (GR) §GR = postprandiální glykemie vyvolaná vstřebáním konzumované potraviny či pokrmu, která obsahuje sacharidy § §Glykemický index – Glycemic Index (GI) §GI = vztažen na potraviny s obsahem 50 g (či 25 g) sacharidů (dále viz základní definice GI) § §GI není GR §GI ≥ 70 (stupnice glukózy) = potraviny s vysokým GI = potraviny, které jsou rozštěpeny, vstřebány a metabolizovány rychle §GI ≤ 55 (stupnice glukózy) = potraviny s nízkým GI = potraviny, které jsou rozštěpeny, vstřebány a metabolizovány pomalu §GI KOMBINOVANÉHO JÍDLA A CELKOVÝ DENNÍ GI...? = podíl celkového množství sacharidů v jídle (nebo za den) vynásobené odpovídajícím glykemickým indexem. Součet těchto hodnot vyjadřuje glykemický index jídla nebo denní glykemický index Potravina Sacharidy (g) Podíl na celkovém množství sacharidů GI potraviny GI potraviny v jídle Chléb 25 0,342 100 34,2 Cereálie 25 0,342 72 24,6 Mléko 6 0,082 39 3,2 Sacharóza 5 0,068 87 5,9 Pomerančový džus 12 0,164 74 12,1 Celkem 73 1 80 §GLYKEMICKÁ NÁLOŽ: 1. Glykemický index potraviny, jídla nebo celodenní stravy vydělíme 100 a vynásobíme množstvím vstřebatelných sacharidů v gramech 2. Z výsledných hodnot můžeme předvídat akutní metabolický efekt jednotlivých potravin Glykemická nálož: 20 a více je považována za vysokou 11 - 19 je střední 10 a méně za nízkou. Celodenní glykemická nálož: < 80 je nízká > 120 je vysoká §Cornflakes: GI 81 (glukóza) x GI 116 (bílý chléb), GN 21, 30 g/26 g (velikost porce/dostupné sacharidy) §Dlouhozrnná rýže: GI 56 x GI 80, GN 23, 150 g/41 g §Parboild rýže: GI 47 x GI 68, GN 17, 150 g/36 §Bulgur: GI 48 X 68, GN 12, 150 g/26 g §Špagety: GI 42 x GI 60, GN 24, 180 g/48 g §Kuskus: GI 65 x 93, GN 23, 150 g/35 g § §Jablko: GI 38 x GI 52, GN 6, 120 g/15 g §Banán: GI 52 x GI 74, GN 12, 120 g/24 §Čočka: GI 30 x GI 42, GN 5, 150 g/17 g §Glukóza: GI 99 x GI 141, GN 10, 10 g/10 g §Fruktóza: GI 19 x GI 27, GN 2, 10 g/10 g §Med: GI 55 x GI 78, GN 10, 25 g/18 g § §Mrkev: GI 47 x GI 68, GN 3, 80 g/6 g § §Brambory pečené: GI 85 x GI 121, GN 26, 150 g/30 g §Brambory vařené: GI 56-101 x GI 80-144, GN 14-17, 150 g/26-17 g §Bramborová kaše: GI 67-91 x GI 96-130, GN 13-18, 150 g/18-20 g Co vše ovlivňuje glykemický index celkového pokrmu? FAKTORY MODULUJÍCÍ GI §Délka s složení řetězce (dostupnost enzymatickému trávení) §Amylóza a amylopektin (přímy X větvený řetězec) §Vláknina (zpomalení vyprazdňování žaludku) §Buněčná struktura a technologie přípravy pokrmů - rychle a pomalu dostupná glukóza - těstoviny (denaturací škrobu zhoršené trávení amylázou) - brambory (obsah rezistentního škrobu) §Teplota skladování §Kvásek, kvasnice, organické kyseliny (octová, mléčná) §Bílkoviny §Tuky §Víno §Vliv předchozího jídla §Množství absorbovaných sacharidů §Bílý chléb X těstoviny - podobná délka řetězce, ale chléb má vyšší GI díky své terciární struktuře a rozpustnosti, která zajišťuje větší expozici slinným a pankreatickým amylázám §Disacharidy: sacharóza, laktóza, maltóza - skládají se z jiných monosacharidů §Kompaktnější struktura amylózy způsobuje horší dostupnost pro trávení amylázami §Škroby s vyšším obsahem amylózy mají nižší GI §Př. Kukuřičný škrob obsahuje cca 30 % amylózy – pro nižší postprandiální glykemii a inzulinemii je vhodnější alespoň 50 % http://www.oskole.sk/userfiles/image/Zofia/Apr%C3%ADl/Ch%C3%A9mia/Polysacharidy%20-%20homopolysacha ridy%20a%20heteropolysacharidy,%203_%20ro%C4%8Dn%C3%ADk,%20S%C5%A02_html_1c870ca2.png http://old.pglbc.cz/files/chv/slovnik/foto/amylopektin.gif §Vláknina obsažená v luštěninách, ovoci, ovsu a ječmeni §Tvorba rosolovitých gelů, které zpomalují vyprazdňování žaludku a enzymatické trávení (vytvořením fyzické bariéry kolem sacharidů) §Vařením a zpracováním se otevírá škrobová struktura, dochází k otevření škrobových granulí a umožní se tak trávení amylázou, což vede ke zvýšení GI §Gnocchi: kompaktní struktura , nízký GI §Kynuté pokrmy: vysoká pórovitost způsobená přítomností vzduchových bublinek, která zvětšuje plochu vystavenou činnosti enzymů §TĚSTOVINY - nízký GI je způsoben denaturací škrobu při jejich sušení, tím je trávení amylázou zhoršeno §BRAMBORY: - syrové brambory: škrob je uzavřen ve škrobových granulích (87 % rezistentního škrobu, dále jen RŠ), tím je vysoce odolný trávícím enzymům - po tepelné úpravě: pouze 1,2 % RŠ - nové brambory vařené ve slupce: nejnižší GI, zřejmě díky menšímu větvění amylopektinu - vychlazení brambor a použití octové zálivky vede ke snížení GI § §TEPLOTA SKLADOVÁNÍ - během skladování může být část škrobu přeměněna na RŠ, GI se snižuje § §KVÁSEK A KVASNICE - kváskové chleby mají nižší GI než kvasnicové - kváskové chleby mají vyšší hladinu RŠ než kvasnicové § §PŘIDÁNÍ KYSELINY OCTOVÉ ČI MLÉČNÉ - pomalejší žaludeční vyprazdňování - ovlivnění hydrolýzy škrobu, snížení GI v přítomnosti glutenu §BÍLKOVINY, TUKY, VÍNO - jako součást pokrmu – vliv na nižší GI §VLIV PŘEDCHOZÍHO JÍDLA - snídaně s nízkým GI – následně oběd s nízkým GI..atd. - pomalé trávení a absorpce, které vedou ke kratší době lačnění mezi jídly a potlačení vylučování volných mastných kyselin § §MNOŽSTVÍ ABSORBOVANÝCH SACHARIDŮ - s velikostí dávky sacharidů se zvyšuje glykemie a inzulinemie - jakmile dávka přesáhne 50 g má vzestupná část křivky tendenci se zploštit §SACHARÓZA – LAKTÓZA – MALTÓZA §CELÉ ZRNO – BULGUR – HRUBÁ MOUKA §JABLKO – PYRÉ – DŽUS §PIZZA - GNOCCHI – SUCHARY §BRAMBORY ČERSTVĚ UVAŘENÉ – DEN STARÉ §KVÁSKOVÝ CHLÉB – KVASNICOVÝ CHLÉB §SACHARÓZA – LAKTÓZA – MALTÓZA §CELÉ ZRNO – BULGUR – HRUBÁ MOUKA §JABLKO – PYRÉ – DŽUS §PIZZA - GNOCCHI – SUCHARY (pizza i suchary jsou vyrobeny z kynutého těsta, mají podobnou gly.odezvu jako bílý chléb, gnocchi mají kompaktní strukturu) §BRAMBORY ČERSTVĚ UVAŘENÉ – DEN STARÉ §KVÁSKOVÝ CHLÉB – KVASNICOVÝ CHLÉB §Arabinoxylan vyrobený z endospermu pšenice (8 g vlákniny bohaté na arabinoxylan) §Beta-glukany z ovsa a ječmene (nejméně 4 g beta-glukanů) §(Hydroxypropyl)methylcelulóza (HPMC) (nejméně 4 g HPMC) §Pektiny (10 g pektinů) §Rezistentní škrob (alespoň 14 % celkového obsahu škrobu) §ALFA-cyklodextrin (alespoň 5 g ALFA-cyklodextrinu) §Chrom - Chrom přispívá k udržení normální hladiny glukózy v krvi §Náhražky cukru, tj. intenzivní sladidla (xylitol, sorbitol, mannitol, maltitol, laktitol, isomalt, erythritol, sukralóza a poly dextróza; D-tagatóza a isomal tulóza) - Konzumace potravin/nápojů obsahujících náhražky cukru vede k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po jejich konzumaci v porovnání s potravinami/ nápoji obsahujícími cukr §Fruktóza - Konzumace potravin obsahujících fruktózu vede k menšímu nárůstu hladiny glukózy v krvi ve srovnání s potravinami obsahujícími sacharózu nebo glukózu §Inzulinová odezva §Obecně silná korelace s GI § §VÝJIMKA: mléko a mléčné výrobky §(mají větší inzulinovou odezvu, než by se dalo čekat) § §Mléko a mléčné produkty mají nižší GI, ačkoliv zvyšují inzulinemii...? §Pokus: 12 osob a konzumace různých potravin obsahujících stejné množství sacharidů (hl. laktózu) §Výsledky: - převážně přítomnost rozvětvených aminokyselin (valin, leucin, isoleucin) a lysinu zvyšuje vylučování inzulinu a GIP § §Pozitivní účinek mléčných bílkovin: - stimulace sekrece inzulinu a zlepšení citlivost tkání na inzulin - možná prevence DM II. typu. § § §ZÁVĚR: Přídavek syrovátky zvyšuje vylučování inzulinu: - syrovátkové proteiny jsou bohaté na větvené AK, které jsou inzulinotropní - uvolnění inkretinových hormonů (GLP-1 a GIP) § §ŽITNÉ PEČIVO: inzulin, C-peptid a GIP - signifikantně nižší hodnoty VYSVĚTLENÍ: STRUKTURA ŠKROBU (zabalená škrobová zrna, pomalejší hydrolýza) §KVO, mortalita DM II., mortalita osob bez diabetu § §Snížení rizika KVO – díky snížení hodnot HbA1c §Přetížení systému acetl CoA – vyšší počet volných radikálů – oxidativní stres může být patogenním mechanismem vyvolávajícím inzulinovou rezistenci, diabetes a KVO §Hyperglykemie – riziko endoteliální dysfunkce a komplikací diabetu § §KONTROLA POSPRANDIÁLNÍ GLYKEMIE: = snižuje oxidativní stres, endoteliální dysfunkce, faktory trombózy, oxidaci lipoproteinů §Inzulin = jako růstový faktor zvyšuje aktivitu pronádorového IGF-1, který má proliferační angiogenní, antiapoptické a estrogen-stimulující účinky § §Nižší GI – ovlivňuje celkové hospodaření inzulinu § §Pozitivní souvislost: nádory prsu a kolorekta Nízký GI Nízká GL Akarbóza Riziko DM 2. ↓↓↓ ↓↓↓ ↓↓↓ Riziko KVO ↓↓ ↓↓↓ ↓↓↓ Riziko n.o. kolorekta ↓↓ - ? Riziko n.o. prsa ↓ - ? Riziko n.o. endometria - ↓ ? HbA1c u DM ↓↓ ↓↓ ↓↓ Posprandiální glykemie ↓↓↓ ↓↓↓ ↓↓↓ Postprandiální inzulinemie ↓↓↓ ↓↓↓ ↓↓↓ Inzulinová rezistence ↓↓ ↓↓ ↓ LDL-cholesterol ↓ - - HDL-cholesterol ? ↑ ↑ Triacylglyceroly ↓ ↓↓ ↓↓ CRP ↓↓ ↓ ↓ Krevní tlak ? ? ↓ Tělesná hmotnost ↓ ↓↓ ↓↓ Tělesný tuk ↓↓ ↓↓ ? Akarbóza je PAD, který ve střevě blokuje alfa glukozidázu, enzym štěpící sacharidy – následně se snižuje postprandiální glykemie §Základní otázka: Je rozdíl v konzumaci ovoce s vyším a nižším GI pro riziko KVO u osob s DM II.? §Závěr: konzumace ovoce s nižším GI snižuje koncentraci HbA1c, hodnotu systolickeho krevního tlaku a riziko KVO (zvýšení HDL-cholesterolu) §Možné příčiny a souvislosti: - otázka různě upraveného ovoce (celý kus, pyré, šťáva) - obsah jiných složek ovoce, které přispívají k prevenci KVO § §Gestační DM: konzumace potravin s nižším GI...vyrovnanější hladina glykemie - snižuje se výskyt fetální makrosomie §Přídavek octu do pokrmu s vysokým GI snižuje hodnotu GI §Přídavek isomaltu snižuje hodotu HbA1c, fruktosaminu, glykemie na lačno, inzulinu, proinzulinu, C-peptidu, inzulinove rezistence a oxidovaného LDL...celkové zlepšení metabolické kontroly diabetu §Hodnota glykemické nálože je vyšší v jídelníčku žen s inzulinovou rezistencí § §Následky diety založené na sacharidech s vyšším GI: - reaktivní hypoglykemie (zvýšená hladina glykemie i inzulinu) a zvýšení koncentrace volných mastných kyselin...následuje dysfunkce ß-buněk, dyslipidemie a endoteliální dysfunkce - zvýšené riziko hemoragické mrtvice a jiných aterosklerotických procesů u žen s nadváhou, straších žen a žen po menopauze (HbA1c a zvýšená glykemie na lačno, oxidativní stres) § §