VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ V ZUBNÍM LÉKAŘSTVÍ I Jaro 2017 Mgr. Pavlína Kaňová, Ph.D. e-mail: pkanova@med.muni.cz C:\WINWORD\CLIPART\CROWD.WMF l lÚstní zkouška •1 otázka z vypsaných tematických okruhů lTermíny v řádném zkouškovém období l OSNOVA 1. PŘEDNÁŠKY l lZaměření a obsah oboru Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví l lSystém péče o zdraví a zdravotnictví l lHodnocení zdravotní situace l l Neobešel by se bez poznatků a metod celé řady dalších oborů •SL a VZ • •Public Health –Veřejné zdravotnictví? –Veřejné zdraví? • •Public Health v ČR –Hygiena, sociální lékařství a veřejné zdravotnictví, preventivní lékařství, sociální farmakologie, epidemiologie, ale i organizace a řízení zdravotnictví, ekonomie zdravotnictví, zdravotnické právo. – PUBLIC HEALTH je věda a umění jak •předcházet nemocem, •prodlužovat život, •podporovat zdraví prostřednictvím organizovaného úsilí společnosti. • •SL a VZ •PŘEDMĚT STUDIA • •zdraví lidí (populační přístup) •péče o zdraví •zdravotnictví – •Integrace poznatků a metod různých vědních oborů s cílem přispět ke zlepšení zdraví lidí. • • SL a VZ v soustavě lékařských věd lZákladní biomedicínské obory •zákonitosti živé hmoty na úrovní molekul, buněk, tkání, orgánů, jednotlivých soustav apod. lKlinické biomedicínské obory •stanovení diagnózy a léčba •uspokojení zdravotních potřeb jednotlivých lidí lSociomedicínské obory •zdravotní problémy humánních skupin a možnosti jejich zvládání •jde o problémy bio-psycho-sociální, přesahují rámec biomedicínského přístupu lZÁKLADNÍ OTÁZKY lSL A VZ A HLAVNÍ OBLASTI PRÁCE l 1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? POPIS CO, KOLIK, KDE, KDY •JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ? • Měření a hodnocení zdraví •základ široce pojímané péče o zdraví i zdravotní politiky •negativní míry zdraví •epidemiologie POPIS 2. PROČ JE TAKOVÉ ? ANALÝZA PROČ JE ZDRAVÍ LIDÍ TAKOVÉ? lDETERMINANTY ZDRAVÍ •Zdravý životní styl •Genetický základ •Péče o zdraví a zdravotnictví •Životní prostředí (kulturní, ekonomické, sociální a další podmínky života lidí) l lDůležitost sociálních determinant • •ZDRAVÍ • • •ŽIVOTNÍ STYL •40% • • • •ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •35% •ZDRAVOTNICTVÍ •15% •BIOLOGICKÝ •(GENETICKÝ) •ZÁKLAD •10% • • • • • • • • • • • • •ZDRAVÍ • • • • • •ZDRAVÍ • SOCIÁLNÍ DETERMINANTY ZDRAVÍ POPIS ANALÝZA 3. CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? PÉČE O ZDRAVÍ SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ •CO SE DÁ UDĚLAT PRO ZLEPŠENÍ ZDRAVÍ? SYSTÉM PÉČE O ZDRAVÍ lje široce pojatý souhrn zdravotnických, organizačních, ekonomických, výchovných a dalších prostředků, opatření a aktivit, jejichž smyslem je chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet lidem zdraví. l ZDRAVOTNICTVÍ lresortní systém lobsahuje soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí (spolu s lidmi, vybavením, poznatky a metodami), lkteré byly vytvořeny s cílem poznávat a uspokojovat zdravotní potřeby i oprávněné požadavky lidí. l lZdravotnictví je subsystémem široce pojímané péče o zdraví. l PÉČE O ZDRAVÍ zdravotnictví ostatní resorty všechny další organizace, instituce, orgány veřejné správy, občanské iniciativy, spolky, rodiny a jednotlivci FUNKCE ZDRAVOTNICTVÍ •V širším smyslu: vhodně usměrňovat a koordinovat systém péče o zdraví •V užším smyslu: poskytovat zdravotnické služby a řídit (ať už přímo nebo nepřímo) soustavu zdravotnictví POPIS ANALÝZA PÉČE O ZDRAVÍ SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ •SL a VZ • HODNOTOVÝ ZÁKLAD • •Zdraví a péče o zdraví –všeobecná humánní hodnota •důležitý individuální zájem a potřeba •významná sociální hodnota – •KDYŽ CHYBÍ ZDRAVÍ, • • • • • •MOUDROST JE BEZRADNÁ, SÍLA JE NESCHOPNÁ BOJE, BOHATSTVÍ JE BEZCENNÉ A DŮVTIP BEZMOCNÝ. •Herakleitos z Efezu (540-480 př.n.l.) •KDYŽ CHYBÍ ZDRAVÍ, • • • • • •MOUDROST JE BEZRADNÁ, SÍLA JE NESCHOPNÁ BOJE, BOHATSTVÍ JE BEZCENNÉ A DŮVTIP BEZMOCNÝ. •Herakleitos z Efezu (540-480 př.n.l.) INDIVIDUÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •důležitá, ale nikoliv nejdůležitější hodnota •pud sebezáchovy •mnoho lidí hodnotu zdraví podceňuje •je důležité pomáhat občanům, aby si hodnotu svého zdraví uvědomili, když jsou ještě zdraví, aby si zdraví vážili a naučili se je účinně chránit SOCIÁLNÍ HODNOTA ZDRAVÍ •Historicky - vojenské hledisko – armáda potřebovala zdravé muže. •Ekonomický aspekt - výrobní organizace potřebovaly zdravé pracovníky. •Sociální hodnota zdraví je ovšem mnohem bohatší. Jde o bezpečnost a spokojenost lidí, o právo žít ve zdravém prostředí a ve zdravé společnosti. • EKONOMICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •Zdraví a vzdělání lidí je základní podmínkou konkurenceschopnosti národní ekonomiky. POLITICKÝ VÝZNAM ZDRAVÍ •V řadě evropských zemí se zdraví lidí dostalo do popředí zájmu voličů. • •Dobrá zdravotní politika + silná sociální politika = nástroj růstu ekonomické výkonnosti, konkurenceschopnosti, je i podmínkou kulturního a sociálního rozvoje státu. •SL a VZ • HODNOTOVÝ ZÁKLAD • •Spjatý se zdravotní strategií SZO •1977: „Zdraví pro všechny do roku 2000“ •Zdraví – tělesné, duševní, sociální •Hodnoty - zdraví a spravedlnost ve zdraví •Sdílená odpovědnost za zdraví • HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE • •O závažných zdravotních problémech vypovídají: • 1.ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva 2.charakteristiky životního způsobu 3.charakteristiky životního prostředí 4.stav, činnost a výsledky zdravotnictví. Zdravotní situace v ČR • •Zdravotní situace v České republice se v některých aspektech zlepšuje. • • •Vývoj, úroveň ani rozložení zdraví lidí však neodpovídá ani potřebám ani skutečným možnostem. • • A.ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATELSTVA (ZDRAVÍ LIDÍ) •Střední délka života • •V ČR je vysoký výskyt chorob kardiovaskulárních, nádorových onemocnění i psychických nemocí. • •I když je možno doložit některá dílčí zlepšení, zaostávání úrovně zdraví lidí v ČR ve srovnání s vyspělými zeměmi přetrvává. Jedním z východisek zlepšení situace by měla být úvaha o determinantách zdraví lidí, prioritách i o možných regulačních mechanismech. •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA • > B. ŽIVOTNÍ ZPŮSOB •kuřáctví, •energeticky nadměrná a nevhodně složená strava, •nízká pohybová aktivita, •vysoká úroveň psychických tenzí a stresů, •zneužívání alkoholu, léků a drog, •nevhodné sexuální chování apod. • KOUŘENÍ • • • •V ČR kouří 30 % populace a převažují muži a lidé se základním vzděláním. •Největší podíl kuřáků je ve věk. sk. 15-24 let (téměř 45 %) •V ČR je velkým problémem velký podíl dětských kuřáků –mezi nimi převažují dívky •Protikuřácká opatření – legislativa, prevence, pomoc při odvykání, zákazy kouření > KOUŘENÍ • • • > DĚTŠTÍ KUŘÁCI • • > DŮSLEDKY KOUŘENÍ • • • •V ČR umírá v důsledku kouření každý rok přibližně 18.000 lidí •Pravidelní kuřáci mají –3x vyšší riziko vzniku rakoviny, –1,6x vyšší riziko úmrtí na NOS –14x vyšší riziko CHOPN •Pasivní kouření > •Protikuřácká kampaň > ALKOHOL •V ČR se v r. 2013 spotřebovalo 12,5l čistého alkoholu na osobu 15+. •Je to nejvíce v Evropě (průměr EU je 10l) •Rizikoví konzumenti – 26 % mužů a 13 % žen •Škodlivé pití -12,5 % mužů a 2,7 % žen •Mezi českými dospívajícími je vyšší výskyt pití nadměrných dávek alkoholu než u jejich evropských vrstevníků • • > ALKOHOL • > KONZUMACE ALKOHOLU U 16LETÝCH > > > C. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •znečišťování ovzduší, vody, půdy, potravin, •chemizace zemědělství •škodlivé fyzikální faktory, hluk, záření apod. D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ •Zdravotnictví bylo v minulých desetiletích řízeno převážně byrokratickými metodami, centralisticky, bez zpětné vazby a s minimálními zdroji. • •Péče o zdraví je dosud pojímána resortně, s nedostatečným důrazem na prevenci, podporu a rozvoj zdraví a na primární zdravotní péči. • D. SYSTÉM ZDRAVOTNICTVÍ (pokračování) V současné době zdravotnictví prochází obtížným obdobím transformace. Nesnáze se projevují v oblasti zdrojů (peníze, lidé, zařízení, znalosti), činností (účinnost, efektivita a kvalita zdravotnických služeb) i výstupů a dopadů zdravotní péče (spokojenost občanů a saturování zdravotnických potřeb). SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ SITUACE V ČR A VE ŠVÉDSKU > • •kalendářní roky •65 •70 •75 •80 •85 •1970 •1980 •1990 •2000 •2010 •ŠVÉDSKO •ČESKÁ •REPUBLIKA •věk •NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) •2012 • •kalendářní roky •65 •70 •75 •80 •85 •1970 •1980 •1990 •2000 •2010 •ŠVÉDSKO •ČESKÁ •REPUBLIKA •věk •NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) •2012 • •3,5 roku • •kalendářní roky •65 •70 •75 •80 •85 •1970 •1980 •1990 •2000 •2010 •ŠVÉDSKO •ČESKÁ •REPUBLIKA •věk •NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) •2012 • •22 roků • •kalendářní roky •65 •70 •75 •80 •85 •1970 •1980 •1990 •2000 •2010 •ŠVÉDSKO •ČESKÁ •REPUBLIKA •věk •NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY) •2012 • •22 roků • •20 roků Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok v České republice a ve Švédsku, pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ • • • • • •0 •500 •1000 •1500 •2000 •2500 •3000 •1970 •1980 •1990 •2000 • •ŠVÉDSKO •ČESKÁ •REPUBLIKA •kalendářní roky •počet cigaret > •kilogramy zeleniny • > Spotřeba alkoholu na osobu starší 15 let v litrech čistého lihu pramen: databáze Světové zdravotnické organizace (2) • > PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998 • • • • •24,7 •10 • • •26,2 •11,9 •0 •5 •10 •15 •20 •25 •30 •MUŽI •ŽENY • •ČR • •Švédsko > •Pokud má Česká republika ve srovnání se Švédskem – dvojnásobnou spotřebu cigaret – dvojnásobnou spotřebu alkoholu – dvojnásobný výskyt obezity – poloviční spotřebu zeleniny, •nemůže očekávat při jakkoli vysokých nákladech na provoz ambulancí a nemocnic, že dosáhne takovou úroveň zdraví lidí, jaká je ve Švédsku. > KRIZE MEDICÍNY A ZÁKLADNÍ MODELY SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ > KRIZE MEDICÍNY ? •víme toho víc •umíme toho víc •je víc pacientů • (lepší diagnostika a nižší úmrtnost) •stojí to čím dál tím víc peněz. • Žádná země na světě nemá tolik prostředků, kolik by lékaři a další zdravotničtí pracovníci dokázali utratit v dobré víře, že pomáhají svým pacientům. • •A •zdravé období •délka nemoci •TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ • •klinická diagnóza • • •A •B •zdravé období •délka nemoci •TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ • •zdravé období • •klinická diagnóza • •délka nemoci • •časná diagnóza • •medicínské prodloužení života • • •A •B •C •zdravé období •délka nemoci •TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ • •zdravé období • •klinická diagnóza • •zdravé období •délka nemoci • • •časná diagnóza • •medicínské prodloužení života •délka nemoci • • • • • •pomoc v dětství a dospívání •pomoc v dospělosti •posilování soběstačnosti • •prodloužení života ve zdraví • •medicínské prodloužení života •A •zdravé období •délka nemoci • •diagnóza •chronické •nemoci • HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY) • •úmrtí • • •LIFE EXPECTANCY •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ > V EVROPĚ SE NA ÚROVNI ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ NEINFEKČNÍ NEMOCI. •V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI UMÍRÁ 87% OBYVATEL. •ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP. • •zdravé období •délka •nemoci • • •naděje dožití • •Nestačí usilovat o ekonomickou reformu zdravotnických zařízení pečujících o nemocné. • PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH NEMOCÍ NESTAČÍ •Zjišťovat nemoc co nejdříve •Oddalovat úmrtí pacienta •Posilovat prevenci jednotlivých nemocí. •JE ŽÁDOUCÍ •PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT. • •Zdraví není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví nestojí za nic. • •Halfdan Mahler (bývalý generální ředitel WHO) • • > •Zdraví stojí za to, abychom se ptali: •jaké je •proč je takové •co společně uděláme, aby bylo lepší • •Zdraví stojí i za to, abychom to udělali. •A to by se mělo stát základním smyslem naší práce. • >