ÚMRTNOSTNÍ TABULKY 4. přednáška Úmrtnostní tabulky •Součást systému tabulek života, které charakterizují řád reprodukce populace. •Logický systém statistických ukazatelů, •které popisují, jak by rok od roku vymírala hypotetická populace čítající 100 000 lidí narozených ve stejném roce, kdyby pro ni platily míry specifických úmrtností reálné populace, pro kterou jsou tabulky sestavovány. •Sestavují se obvykle zvlášť pro muže a pro ženy. •Mohou být podrobné (roční intervaly) nebo zkrácené (pětileté intervaly). •Jsou sestavovány pro ČR i pro jednotlivé kraje. • John GRAUNT (1620-1674) •londýnský obchodník • s pánskou konfekcí • •„otec zakladatel“ vědecké demografie • •autor základního díla o úmrtnosti a zákonitostech vymírání Graunt J.GRAUNT: Přírodní a ekonomická pozorování z úmrtních listů (1662) • •úmrtnost je poměrně stabilní jev občas porušovaný výkyvy (epidemie) • •mezi narozenými se udržuje poměrně stabilní poměr podle pohlaví • •existují rozdíly v četnosti úmrtí podle věku • o Graunt ÚMRTNOSTNÍ TABULKY •první skutečné úmrtnostní tabulky zkonstruoval spíše jako teoretickou početní úlohu anglický astronom Edmond Halley (1656-1742) • • • ÚMRTNOSTNÍ TABULKY •duchovním otcem – německý filozof a matematik G. W. Leibniz (1646 -1710) – upozornil na to, že ve Wroclawi mají poměrně spolehlivé a po mnoho let vedené záznamy o přirozeném pohybu obyvatelstva města • ÚMRTNOSTNÍ TABULKY • •Halley zkonstruoval tabulky na podkladě dat o úmrtnosti a věkovém složení obyvatel Wroclavi za léta 1687-1691 • •později zkonstruovány úmrtnostní tabulky pro větší územní celky, pro země, státy, města a venkov • •Jan Melič (lékař- porodník, reformátor) - první ÚT pro české země v r. 1790 • • Úmrtnostní tabulky - využití •Obecná míra zdraví -odráží biologickou, vitální zdatnost obyvatelstva • •Metodu úmrtnostních tabulek lze použít pro sledování osudu (úmrtí, ale i vyléčení) nemocných osob, např. od: -stanovení diagnózy -provedení operace -změny způsobu léčby • Střední délka života - zdroj ČSÚ •Úmrtnostní tabulky •https://www.czso.cz/csu/czso/umrtnostni-tabulky-za-cr-regiony-soudrznosti-a-kraje Kořen tabulky Počet 5letých v tabulkové pop. Počet zemřelých v tabulkové pop. Počet zemřelých ve skutečné pop. Počet 5letých ve skutečné pop. P-st úmrtí před 6. narozeninami Stř. stav obyv. tabulkové pop. Počet let, které prožijí 5letí dohromady Střední délka života Počet let, které odžije celá tabulková populace dohromady Úmrtnostní tabulky - metodika 1.Tabulkový počet dožívajících (lx) je hypotetický počet osob, které dosáhly věku x; kořen tabulky l0 = 100 000. 2.Tabulkový počet zemřelých (dx) vyjadřuje hypotetický počet zemřelých osob v dokončeném věku x let; jde o počet zemřelých v tabulkové populaci vypočítaný z reálné specifické úmrtnosti. 3.Počet zemřelých (Dx) uvádí absolutní počet zemřelých podle věku (x) za dané území během daného období. 4.Počet obyvatel (Px) uvádí absolutní počet obyvatel k 1. 7. daného roku na daném území podle věku. 5.Pravděpodobnost úmrtí (qx) vyjadřuje pravděpodobnost úmrtí x-leté osoby před dosažením věku x + 1;qx = dx / lx. Lze počítat také pravděpodobnost přežití (px), tj. pravděpodobnost, že osoba x-letá dosáhne věku x + 1; px = 1 – qx. 6. • • • Úmrtnostní tabulky - metodika 6.Lx = (lx + lx+1) / 2 •- střední stav populace v daném ročním intervalu, neboli počet osob, které jsou současně naživu v daném ročním intervalu. •- lze jej chápat také jako počet let, které prožijí dohromady osoby ve věku x v průběhu 1 roku. • 7.Tx = Tx+1 + Lx •- počet let života, které má tabulková generace (nikoli jedinec) v daném věku ještě před sebou; je dán kumulací hodnot ukazatele Lx od nejvyššího věku tabulky po věk 0. • 8.ex = Tx / lx • - střední délka života; udává počet let, který má naději prožít osoba právě x-letá při zachování řádu úmrtnosti ve sledovaném období. • Střední délka života: ex •počet roků, který v průměru ještě prožije osoba pravě x-letá • • OVŠEM ZA PŘEDPOKLADU, • »že se po celou dobu jejího dalšího života nezmění specifické úmrtnosti zjištěné v roce, pro který jsou úmrtnostní tabulky vypočítány. • Střední délka života Rozdíly ve zdraví mezi zeměmi •Životní úroveň a zdraví –Materiální vysvětlení nerovností •91% •10% Co způsobuje tento rozdíl? Co způsobuje tento rozdíl? •Sociální podmínky, ve kterých žijí a které determinují zdraví: • •bydlení •dostupnost stravy (pitné vody) •vzdělání •povaha práce •dostupnost zdravotní péče •57 •77 SDŽ podle vzdělání •PROMĚNA VĚKOVÉ STRUKTURY POPULACE – POPULAČNÍ STÁRNUTÍ • §Populace nemá věk – jen věkovou strukturu §Populace může mládnout §Populační stárnutí §proces, kdy se mění věková struktura populace tak, že se zvyšuje podíl osob starších 60, 65 nebo 70 let • • • Souhrnné ukazatele zdravotního stavu •Naděje dožití podle zdravotního stavu: –HLE (healthy life expectancy) = naděje dožití ve zdraví –HLY (healthy life years)= délka života ve zdraví – •Naděje dožití v daném zdravotním stavu: –subjektivní hodnocení •úroveň zdraví •nemocnost •disabilita • •Naděje dožití vážená zdravotním stavem: –disabilitou –kvalitou života – •Deficity ve zdraví: –disabilitou vážené roky života –ztracené roky života • • • Délka života ve zdraví HLY •vyjadřuje průměrný počet zbývajících let života, které osoba v určitém věku prožije v dobrém zdraví, tj. bez zdravotního omezení. • •Pokouší se charakterizovat nejen kvantitu, vyjádřenou počtem prožitých let, ale i kvalitu života a to rozdělením jeho části na část prožitou ve zdraví (bez zdravotního omezení) a část prožitou v nemoci (se zdravotním omezením) Délka života ve zdraví HLY •Eurostat –Úmtrnostní tabulky –Výběrové šetření SILC (modul zdraví) – •http://www.ehemu.eu/ ZDŽ ženy ZDŽ muži