PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ CÍL PÉČE O ZDRAVÍ •Cíl péče o zdraví •umožnit všem, aby dosáhli pokud možno svého plného zdravotního potenciálu • •Zdravotní potenciál •nejvyšší stupeň zdraví, kterého může jedinec dosáhnout • •Plnění zdravotního potenciálu •možnosti, schopnosti a aktivita jedince •podmínky vytvářené společností CÍL PÉČE O ZDRAVÍ • •Cíl péče o zdraví - dvě úrovně: • •Co nejvyšší úroveň zdraví populace • •Omezení nežádoucích rozdílů mezi sociálními skupinami CÍL ZDRAVOTNICTVÍ •Přispívat ke zlepšování zdraví lidí prostřednictvím poskytování zdravotnických služeb. • •Usilovat o co nejlepší fungování zdravotnického systému jako celku. OBSAH PÉČE O ZDRAVÍ A ZDRAVOTNICTVÍ • •Laická péče • •Odborná zdravotnická péče LAICKÁ PÉČE (lay care) •Řešení zdravotních problémů jednotlivci, v rámci rodiny, známých či svépomocných organizací. • •Dělení: –Sebepéče (aplikace léků, péče o nemocného) –Vzájemná pomoc (stejná nemoc) –Péče dobrovolníků (zájmové a charitativní organizace) –Svépomocné skupiny (pacienti se stejnou nemocí či postižením, kluby zdravé výživy, rodiče odmítající povinné očkování aj.), působí v nich lékaři či jiní zdr. pracovníci – •60 - 90% objemu zdravotní péče •ODBORNÁ ZDRAVOTNICKÁ PÉČE • •individuální (medical care) •kolektivní (public health care) – – INDIVIDUÁLNÍ PÉČE •Léčebně – preventivní péče, poskytovaná ve ZZ •Dělení podle stádia nemoci: •Sanogenní činnost •Protektivní činnost •Vyhledávácí činnost •Diagnostická a prognostická činnost •Léčení •Návratná péče •Udržovací péče •Terminální péče • POPULAČNÍ PÉČE •Hygienická služba (péče o prostředí a protiepidemická služba) • •Zdravotní výchova –Zdravotní výchova –Edukace pacienta –Vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví POTŘEBA INTEGRACE ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB • •Samostatnost zdravotnických zařízení X návaznost zdravotní péče. • •Zajištění komplexní péče. ZDRAVOTNÍ PÉČE PODLE ÚROVNĚ •Primární péče –Praktický lékař, stomatolog, gynekolog, lékárny •Sekundární péče –Ambulantní péče, ústavní lůžková péče v nemocnicích •Terciární péče –Péče ve vysoce specializovaných zdravotnických zařízeních (FN, IKEM, onkologická centra) PREVENCE A JEJÍ PŘEKÁŽKY MOTIVACE K PREVENCI •Když něco neexistuje, nejsou s tím starosti •Ekonomické důvody •Malé úspěchy terapie chronických nemocí •Etické a kulturně výchovné důvody – lidé by měli spoléhat více sami na sebe KATEGORIZACE PREVENCE •Podle času •Podle objektu •Podle subjektu •Podle metody PŘEKÁŽKY PREVENCE •NEZNALOST •PODCENĚNÍ ZÁVAŽNOSTI •ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU •OMEZENÍ POHODLÍ •EKONOMICKÁ NÁROČNOST •KOGNITIVNÍ DISONANCE •NESTABILITA DOPORUČENÍ •NEVĚROHODNÝ PŘÍNOS J. E. PURKYNĚ O PREVENCI A PODPOŘE ZDRAVÍ „Úkolem lékařovým je život ne pouze obnovovati a na krátkou dobu udržeti, ale od porušení chrániti a k vrcholu obdivuhodné dokonalosti a kráse přiváděti. Lékařství teprve tehdy bude dokonalé, až bude učit křehkost lidského organismu upevňovati, nákazám předcházet, nemocem brániti, a tyto úkony bude vykonávat tak, aby lidský život dobře byv počat, blaženě a skvěle byl prodloužen až k přirozenému konci.“ ZÁKLADNÍ TYPY ZDRAVOTNICKÝCH SOUSTAV Základní typy zdravotnických systémů •Různost zdravotnických systémů •Možnost klasifikace podle: –míry regulačních zásahů do struktury a funkce zdravotnictví ze strany státu; –míry sociální solidarity; –způsobu financování zdravotní péče. – •Základní typy zdravotnických systémů: –Komerční –Liberalistický –Pojišťovnický (pluralitní, smíšený) –Národní zdravotní služba –Státní –Totalitní Základní typy zdravotnických systémů •Ani jedna z vyspělých zemí dnes není čistým typem •Dochází ke konvergenci jednotlivých typů zdravotnických systémů: –Důvodem je prostý fakt, že řeší v zásadě stejný problém, a tím je potřeba zajistit zdravotní péči stále rostoucímu počtu potřebné populace v podmínkách omezených zdrojů. Komerční typ •Lékaři jsou samostatní podnikatelé, kteří přímo prodávají odborné služby pacientům (spotřebitelům). •Cenu péče určuje trh, na kterém soutěží privátní poskytovatelé a financující subjekty (privátní pojišťovny). •Zdravotní péči si mohou obstarat ti, kdo ji potřebují a současně na ni mají. •Zdravotní péče je záležitostí jedince, jeho rozhodnutí a svobodné volby. •Absence prvku sociální solidarity. • •Narůstající komplexita a návaznost služeb i potřeba týmové práce takový typ zdravotnictví prakticky znemožňuje. • Liberalistický typ •Zdravotní péče je pokládána jednak za zboží a jednak za veřejnou službu. •Převládají tržní vztahy přizpůsobené místním podmínkám a zvyklostem. •Péče je hrazena složitou směsicí veřejných plátců (federální, státní, místní rozpočty), soukromého pojištění a přímé platby. •Ze státního rozpočtu je garantováno poskytnutí vymezené péče pouze vybraným skupinám (lidé nad 65 let, zdravotně postižení, sociálně slabé rodiny s dětmi apod.). •Do vztahu pacient-lékař vstupuje stát, aby alespoň částečně vyrovnal příkré sociální nerovnosti (programy pro úhradu péče za nepojištěné pacienty). •USA Pojišťovnický typ •Zdravotní péče je hrazena z fondu povinného zdravotního pojištění, který je vytvářen z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. •Funguje na principu solidarity, platby do fondů podle příjmů, čerpání podle potřeb. Za určené skupiny osob hradí pojistné stát. •Různá míra finanční spoluúčasti pacientů (léky, pomůcky, regulační poplatky). •Jde o nestátní zdravotnictví se státními zárukami. Stát garantuje všeobecnou dostupnost a kvalitu (standard) péče. •Jde o souběžnou činnost veřejného a soukromého sektoru. •Základem jsou soukromé individuální praxe ambulantních lékařů, kteří uzavírají smlouvy se zdravotními pojišťovnami. • • • Národní zdravotní služba • •Vyznačuje se silnou účastí státu, který vlastní většinu zdravotnických zařízení a menším podílem soukromého sektoru. •Většina specializovaných ambulantních zařízení, laboratoře a rtg pracoviště jsou součástí nemocnic. •Drtivá většina nemocnic je součástí Národní zdravotní služby, soukromá lůžka existují v omezené míře. •Lékaři a zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci, případně soukromými subjekty působícími v soukromém sektoru. •Bezplatná zdravotní péče, stát sleduje a garantuje všeobecnou dostupnost zdravotní péče. •Princip sociální solidarity - zdravotnické služby jsou převážně hrazeny z daní. Míra finanční spoluúčasti je velmi nízká (léky, protetika, optika). Neexistuje veřejné zdravotní pojištění. Možnost soukromého pojištění a připojištění pro nadstandardní péči. • •Velká Británie, Norsko, Španělsko •Státní typ •Zdravotníci jsou státní zaměstnanci se stálým platem. •Veškeré náklady jsou hrazeny ze státních fondů. • •Totalitní typ •Celý systém podléhá vlivu jedné politické strany. •Ideologická kritéria mohou být důležitější než kritéria odborná. • EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Ekonomie •Ekonomie zkoumá hospodaření s materiálními zdroji, vytváření a rozdělování bohatství, výrobu a spotřebu zboží a služeb. •Základní pojmy: „nedostatek“ a „volba“. –V podmínkách omezených zdrojů je nutno provádět volbu (výběr) mezi konkurenčními požadavky souvisejícími se spotřebou zdrojů. –Kdyby všechny zdroje byly v potřebné míře k dispozici, ztratil by ekonomický přístup své opodstatnění. Ekonomika zdravotnictví - definice •Ekonomika zdravotnictví je jednou z aplikovaných ekonomických disciplín; • •zabývá se studiem možností optimální alokace omezených lidských, hmotných a peněžních zdrojů s cílem dosáhnout integrace medicínské, organizační a ekonomické racionality v oblasti poskytování zdravotnických služeb. • • Ekonomika zdravotnictví •… řeší problematiku alokace (rozhodování komu, kam, kolik bude přiděleno) nedostatkových zdrojů (lidé, materiál, peníze) ve zdravotnickém systému… • •… aby bylo dosaženo lepšího zdravotního stavu (u jedinců i populačních skupin) při minimálních nákladech… • •… jen velmi zřídka jsou rozhodnutí činěna pouze na základě ekonomických úvah, při rozhodování je třeba brát v úvahu další aspekty – medicínské, etické, organizační aj. • • Hlavní oblasti ekonomiky zdravotnictví •faktory nabídky a poptávky po zdravotních službách, •zdravotní potřeby, •financování zdravotní péče, •náklady zdravotní péče, •měření výsledků a výstupů zdravotní péče, •měření produktivity, účinnosti a ekonomické efektivity zdravotnických služeb, •vliv ekonomického prostředí na ekonomiku zdravotnických zařízení, •analýza efektivnosti různých zdravotnických systémů, •ekonomické vyhodnocování medicínských intervencí. Ekonomie a zdraví • •Chceme-li charakterizovat ekonomické aspekty systému péče o zdraví a analyzovat jej jako systém hospodářský, je třeba rozlišit dva základní pojmy: –ekonomiku péče o zdraví a –ekonomiku zdravotnictví (jakožto součásti systému péče o zdraví) • •Ekonomika péče o zdraví se zabývá vynakládáním vzácných zdrojů do širokého systému péče o zdraví a jejich výnosem. – Ekonomika péče o zdraví •Souhrn mnoha různorodých nákladů do všech vstupů tvořících systém péče o zdraví, tedy i nákladů vložených např. do životního a pracovního prostředí, do vědy a výzkumu, do vzdělání apod. –Jsou to náklady vynakládané do takových oblastí, které na první pohled nemusí mít souvislost se zdravím populace. •Náklady vynaložené do péče o zdraví jsou obvykle dlouhodobými investicemi bez okamžité či krátkodobé návratnosti. •Při hodnocení výstupu je obtížné dopředu stanovit, kdy a zda se očekávaný přínos dostaví, kdo z něj bude těžit a v jakém rozsahu bude užitečný. Ekonomika péče o zdraví •Je obtížné určit pojmy jako „zlepšení zdraví“ či „přínos pro zdraví“. •Pokud vyjadřujeme výnos péče o zdraví musí být měřitelný změnou zdravotního stavu jedince či populační skupiny. –Indikátory zdraví vypočítané z údajů o nemocnosti nebo úmrtnosti –Subjektivní míry zdraví / kvality života •Další ukazatele funkce systému péče o zdraví –Životní a pracovní podmínky (souhrn ukazatelů vyjadřujících stav a vývoj životního prostředí, životního stylu, životní úrovně apod.). –Zabezpečení obyvatelstva zdravotní péčí (dostupnost, ekvita). –Zdravotní politika státu (koncepce, programy a jejich naplňování). • TRH A ZDRAVOTNÍ PÉČE (tržní selhání) Problémy aplikace tržního mechanismu v péči o zdraví •Nedostatek a asymetrie informací –Pacient není ve stejné pozici jako spotřebitel běžných komerčních služeb –Pacient neví: •Co mu chybí •Jaké zdravotní služby potřebuje •Kde, kdy a od koho je má požadovat •Jakou cenu by měl za služby zaplatit •Jaký přínos či prospěch může očekávat od poskytnuté péče • Problémy aplikace tržního mechanismu v péči o zdraví •Specifika zdravotní potřeby – spotřebu péče nelze plánovat nebo odložit: –Nemoc je nepředvídatelný a nepravidelný jev –Potřeba zdravotnických služeb je často nezbytná a neodkladná • Problémy aplikace tržního mechanismu v péči o zdraví • •Omezená soutěž –Ani v ryze tržních společnostech mezi lékaři prakticky nedochází ke konkurenci prostřednictvím reklamy a cen •Lékař jako informovaný expert - navrhovaná léčba je odrazem objektivní potřeby pacienta, nikoli finančními potřebami lékaře. –Existence zdravotního pojištění omezuje cenovou konkurenci pouze na částku, kterou pacient hradí přímou platbou. –Nutnost spolupráce (konzultací) mezi lékaři –Přirozená spádovost zdravotnických zařízení –Pacient si zdravotnické zařízení nevybírá vždy sám Problémy aplikace tržního mechanismu v péči o zdraví • •Morální hazard –Mravní poklesek, který zaviňuje plýtvání zdroji. –Pacienti •zdravotní pojištění zbavuje pacienty šetrnosti, řešením je jistá míra finanční spoluúčasti (růst poptávky) –Lékaři •Mají tendenci poskytovat více péče než je potřeba, když jsou finančně zainteresováni na objemu služeb nebo na počtu provedených výkonů (tzv. poptávka vyvolaná nabídkou). • – Problémy aplikace tržního mechanismu v péči o zdraví • •Externality –Činnosti, které pozitivně nebo negativně ovlivňují jiné subjekty, aniž za to musí platit nebo jsou za tyto činnosti odškodňovány. –Péče o zdraví má někdy charakter kolektivního statku (nelze z něj nikoho vyloučit) •Negativní externalita –Výrobní podniky znečišťující ovzduší •Pozitivní externalita –Prevence nemocí (užitek má celá společnost) –Očkování Problémy aplikace tržního mechanismu v péči o zdraví •Zajištění ekvity ve zdravotní péči –Potřebu péče často provází pokles výdělečných schopností. –Zajištění výběru vhodných služeb za přijatelné ceny. –Některé služby by bez pomoci veřejné správy nebyly dostupné v některých lokalitách. –Některé služby by bylo velice nákladné poskytovat v malém měřítku. FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Finance •Kolik? •Kdy? •Kam? •Komu? •Za co? •Jak (formy čerpání)? •------------------------------- •Co to přineslo? •Jak lépe? • • Hlavní zdroje financování zdravotnictví •Veřejné zdravotní pojištění –občané –stát –zaměstnavatelé – •Státní a místní rozpočty –státní (státní rozpočet) –krajské a obecní (krajský, obecní rozpočet) – •Soukromé platby –přímé platby za péči, léky, pomůcky … –regulační poplatky –soukromé zdravotní pojištění –další soukromé platby (dary, sbírky) • Hlavní zdroje financování zdravotnictví •Veřejné zdravotní pojištění (78,8 %) –občané –stát –zaměstnavatelé – •Státní a místní rozpočty (5,3 %) –státní (státní rozpočet) –krajské a obecní (krajský, obecní rozpočet) – •Soukromé platby (15,9 %) –přímé platby za péči, léky, pomůcky … –regulační poplatky –soukromé zdravotní pojištění –další soukromé platby (dary, sbírky) • 2005: 218,8 mld. 2006: 226,8 2007: 241,9 2008: 264,5 2009: 292,7 2010: 289,0 (7,7% HDP) 2011: 287,8 (7,5% HDP) 2012: 293,6 2013: 290,9 (7,12% HDP) 2014: 299,9 (7,0% HDP) 44,4 mld. 229,9 mld. 16,6 mld. Formy úhrady • •neměly by motivovat poskytovatele k nabídce „nadbytečných“ zdravotnických výkonů • •neměly by motivovat poskytovatele k "nedostatečnému„ poskytování zdravotní péče (systém paušálních plateb) • •měly by garantovat úhradu oprávněných (nutných) nákladů poskytnuté zdravotní péče • Formy úhrady •Kapitace –Platba za registrovaného pacienta •Platba za výkon –Bodové hodnoty výkonů v sazebníku „Seznam zdravotních výkonů“ –Hodnota bodu je výsledkem dohodovacího řízení mezi ZP a ČLK, stanovuje se pro nadcházející čtvrtletí •Paušál –Stanovený pro daný typ zdr. zařízení na základě veškeré vykázané a uznané péče v předcházejícím roce •DRG –Definování skupin s klinicky a nákladově shodnými případy. Formy úhrady: Ambulantní zdravotní péče •Praktičtí lékaři • kapitace + platba za výkon • •Stomatologové •platba za výkon (zvláštní sazebník, výkony v Kč, ne v bodech) •přímé platby (definice nadstandardu) • •Ambulantní specialisté •platba za výkon (hodnota bodu dle specializace) •maximální úhrada na jednoho ošetřeného pacienta • •Laboratoře a RTG •paušální sazba (odhad potřeby financí na základě referenčního období), výjimečně platba za výkon • Formy úhrady Nemocnice •Od roku 2012 postupný přechod na systém DRG –Definování skupin s klinicky a nákladově shodnými případy. –Platba za odléčeného pacienta, nikoli za provedené výkony. •Platby: cca 80 % péče placeno DRG, 20 % hrazeno paušálem VEŘEJNOPRÁVNÍ POJIŠTĚNÍ Veřejné zdravotní pojištění • •Povinné (dáno zákonem) pro každého • •Garance zdravotní péče pomocí povinně předplacených služeb • •Odstranění finančních bariér v dostupnosti ZP • •Souvisí s pojetím úlohy státu v péči o zdraví • •Základním principem je solidarita • Veřejné zdravotní pojištění – jde o solidaritu: •bohatých s chudými •zdravých s nemocnými •mladých se staršími •jedinců s rodinami •ekonomicky aktivních s ekonomicky neaktivními •mužů se ženami •zodpovědných s nezodpovědnými … • Veřejné zdravotní pojištění • •Bismarckovský model financování • •Vychází z křesťanských hodnot • •Výraz sociálního cítění a humánních hodnot • •Zdravotní péče jako jedno ze základních lidských práv, jehož garantem je stát Veřejné zdravotní pojištění jako výraz sociální solidarity • •Odděluje poskytování zdravotní péče od schopnosti za ni platit. • •Příspěvky na zdravotní péči stanovuje podle finančních možností (procentuální částka z příjmu, nikoli pevná částka). • •Přerozděluje shromážděné finance ve prospěch sociálně slabých a nemocných. Veřejné zdravotní pojištění • •Zavedeno v roce 1992 • •Na počátku 90. velký počet zdravotních pojišťoven • •V současnosti je v ČR 7 zdravotních pojišťoven Plátci veřejného zdravotního pojištění • •Zaměstnavatelé a zaměstnanci • •Osoby samostatně výdělečně činné • •Stát Z povinného zdravotního pojištění se hradí: • •Nezbytné lékařské úkony •Zdravotnický materiál •Některé léky Zaměstnanci a zaměstnavatelé • •Zaměstnanec platí 4,5 % z hrubé mzdy. • •Zaměstnavatel platí 9 % z hrubé mzdy – lze to brát jako část nevyplacené mzdy. • OSVČ • •13,5% z vyměřovacího základu •Vyměřovacím základem je (od r. 2006) 50 % příjmu ze SVČ po odpočtu výdajů nutných na jeho dosažení, zajištění a udržení. Osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP) •Osoba, která má na území ČR trvalý pobyt, –není však zaměstnancem, –nemá příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, –ani nepatří do kategorie, za kterou platí pojistné stát, • a uvedené skutečnosti trvají celý kalendářní • měsíc. –Např. žena v domácnosti, student školy, která neposkytuje soustavnou přípravu na budoucí povolání, člen náboženského řádu bez příjmu, nezaměstnaný neevidovaný na ÚP, absolvent SŠ, který ihned po prázdninách nenastoupí do zaměstnání + neeviduje se na ÚP + nezačne podnikat. – •OBZP platí 13,5 % z minimální mzdy v měsíci, za které se platí pojistné. • Osoby, za které je plátcem stát •Nezaopatřené děti •Poživatelé důchodů •Osoby na mateřské a rodičovské dovolené •Uchazeči o zaměstnání •Osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti •Osoby převážně nebo úplně bezmocné •Osoby pečující o blízkou osobu •Osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu •Stát za vyjmenované osoby platí zálohu na zdravotní pojištění ve výši 920 Kč měsíčně (od 1. 1. 2017). •Stát platí zdravotní pojištění za cca 6 000 000 obyvatel ČR (5,5 mld Kč/měsíc, 66 mld Kč/rok). • Zdravotní pojišťovny v ČR •veřejnoprávní neziskové organizace •mají za úkol a)vybírat zdravotní pojištění v zákonem stanovené výši b)a zajišťovat za vybrané prostředky úhrady zdravotní péče tak, aby vybrané pojistné bylo vynakládáno účelně a fektivně. •uzavření/neuzavření smlouvy se zdravotnickým zařízením •výše a forma úhrad (kapitace, výkon, paušál, DRG ) •financování zdravotní péče se stanovuje na základě tzv. dohodovacího řízení –mezi zdravotními pojišťovnami –Českou lékařskou komorou –příp. vládou (MZ) Výběr zdravotní pojišťovny •Volba zdravotní pojišťovny –výběr ze 7 zdravotních pojišťoven –novorozenec se stává automaticky pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna jeho matka • •Změna zdravotní pojišťovny –ze zákona lze 1x za 12 měsíců, a to vždy k 1. lednu následujícího kalendářního roku (změna se musí avizovat min. 6 měsíců dopředu). • •Kritéria –dostupnost smluvní lékařské péče pojišťovny –praktická využitelnost nabízených výhod z fondu prevence Zdravotní pojišťovny a počet jejich pojištěnců v lednu 2015 •Česká průmyslová zdravotní pojišťovna: 1,21 mil. (11,6 %) •Oborová zdr. pojišťovna zaměstnanců – bank, pojišťoven a stavebnictví: 735 tis. (7,1 %) •Revírní bratrská pokladna: 430 tis. (4,1 %) •Vojenská zdravotní pojišťovna: 708 tis. (6,8 %) •Všeobecná zdravotní pojišťovna: 5,93 mil. (57,0 %) •Zaměstnanecká pojišťovna Škoda: 139 tis. (1,3 %) •Zdr. pojišťovna Ministerstva vnitra: 1,26 mil. (12,1 %) SOUKROMOPRÁVNÍ POJIŠTĚNÍ Co lze pojistit? –Typy soukromého zdravotního pojištění: – –- Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti -Pojištění pobytu v nemocnici -Ušlý příjem -Nadstandard -Pojištění stomatologické péče -Pojištění vážných onemocnění a invalidity -Dlouhodobá pracovní neschopnost -Výdaje spojené s léčením, výdaje na nadstandardní péči, na jednorázové splacení závazků např. úvěr, leasing nebo na úpravu prostředí (bezbariérový byt). –- Pojištění dlouhodobé péče (potřeba pečovatele) –- Léčebné výlohy při cestách do zahraničí Charakteristiky soukromého zdravotního pojištění •Nedochází ke spoření, celou vloženou částku pojišťovna používá na pokrytí rizik. • •Výše plnění se zpravidla stanovuje v závislosti na počtu dní pracovní neschopnosti, nikoli na základě bodového ohodnocení jako u úrazového pojištění. • •Pojišťovna zpravidla plní na žádost o plnění až po uplynutí čekací (karenční) doby. • •Nelze se pojistit na smrt, pro případ smrti je nutné využít jiné produkty (např. rizikové, životní nebo kapitálové životní pojištění). • Cizinci odkázáni na komerční ZP •Občané ze „třetích zemí“ se účastní veřejného zdravotního pojištění, pokud pracují jako zaměstnanci u zaměstnavatele se sídlem v ČR. •Ostatní cizinci ze zemí mimo EU s dlouhodobým pobytem v ČR si musí zdravotní pojištění obstarat jiným způsobem. •Týká se to cizinců, kteří v ČR: –působí jako živnostníci či podnikatelé (OSVČ) a nemají trvalý pobyt –jsou rodinnými příslušníky (děti, a to včetně zde narozených dětí, manželé, starší rodiče) všech cizinců ze třetích zemí, tj. i cizinců s trvalým pobytem; dokonce sem spadají i rodinní příslušníci českých občanů, pokud ještě nemají trvalý pobyt (do dvou let po sňatku) a nejsou v ČR ani zaměstnanci –studenti – • Cizinci odkázáni na komerční ZP •Jedná se odhadem o 150 000 cizinců s legálním pobytem •Minimální pojistné krytí je do 30 000 EUR •Jsou povinni si sjednat komerční zdravotní pojištění, které však není nijak regulováno –uzavření smlouvy o komerčním zdravotním pojištění totiž cizinci nikterak negarantuje, že mu příslušná pojišťovna zdravotní péči skutečně proplatí. Oproti veřejnému zdravotnímu pojištění jsou pro všechny druhy komerčního pojištění charakteristické četné výluky z pojištění a limity pojistného plnění, které účelnost tohoto pojištění velmi zpochybňují. •2 typy balíčků: Základní péče nebo Komplexní péče •Od r. 2010 je možnost pojištění omezena na pojišťovny se sídlem v ČR •Problémem jsou zejména následující omezení: –výluky z pojištění vztahující se k druhům onemocnění a k druhům lékařské péče –výluky z pojištění vztahující se k příčinám či jiným okolnostem vzniku pojistné události, tj. onemocnění –maximální limit pojistného plnění (na 1 událost vs. celkový roční limit – malý rozdíl) –podmínka dodržení dalších povinností vyplývajících ze smlouvy –možnost pojišťoven kdykoliv odstoupit od smlouvy. •