Funkce míchy a Reflexy •fylogeneticky nejstarší •funkce •„koridor“ pro přenos informací mezi mozkem a orgány •Nervové centrum pro zpracování části reflexů •Reflexy zprostředkované páteřní míchou jsou regulované modifikované nadřazenými (fylogeneticky mladšími) nervovými centry, aby lépe sloužil funkci organismu jako celku (páteřní mícha je podřízena mozku) Páteřní mícha Tělo obratle Funkce páteřní míchy C7 C6 C5 C4 C3 C2 C1 C8 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 T10 T11 T12 L1 L2 L3 L4 L5 S1 S2 S3 S4 S5 C2 C3 C4 C5 C6 C7 C8 T1 T2 T3 T4 T5 T6 T7 T8 T9 T10 T11 T12 L1 S3 L2 L3 L4 L5 S2 S1 Z každého segmentu páteře vycházejí míšní nervy, které inervují příslušnou oblast těla C – krční (cervikální) segmenty Th – hrudní (thorakální) segmenty L – bederní (lumbální) segmenty S – kostrční (sakrální) segmenty Páteřní mícha zasahuje jen do L1, níže pokračují pouze míšní nervy Přerušení míchy – ztráta přenosu informace z mozku do příslušné části těla •Paraplegie - přerušení hrudní části míchy •Kvadruplegie – přerušení krční části míchy Segmenty páteří míchy Zadní rohy těla interneuronů Přední rohy Buněčná těla eferentních drah (hlavně motoneuronů) Šedá hmota Bílá hmota Dostředivá (aferentní) dráha orgán/receptor®CNS Odstředivá (eferentní) dráha CNS ® orgán/efektor Spinální ganglion buněčná těla aferentních vláken Stavba segmentu páteřní míchy •Základní funkční jednotka činnosti CNS •Mimovolní, rychlá, stereotypní odpověď organismu na periferní podnět •Reflexní oblouk – soubor struktur zapojených do realizace reflexu •Receptor •Aferentní (dostředivá) nervová dráha •Reflexní centrum •Eferentní (odstředivá) nervová dráha •Efektor (výkonný orgán) •Reflexní centrum – integrační centrum – interneurony a eferentní neuron přijímá informace nejen z receptoru, ale i z nadřazených center CNS •Čím více interneuronů, tím má CNS větší možnosti modifikovat reflexní odpověď •Reflexní oblouk je přesně anatomicky určený ® diagnostika neurologických poranění Účel reflexů •Ochrana - snížení intenzity podnětu, který představuje hrozící poškození tkáně (Např. reflexní odtažení ruky od rozpálených kamen vede ke snížení intenzity tepelného podnětu) •Korekce na změnu (nechtěné protažení svalu vede k jeho zkrácení na žádanou délku) Zpětná vazba reflexního oblouku Reflex •Podle receptorů •Proprioreceptorový – receptor je součástí efektorového orgánu (proprioreceptor – šlachové tělísko, svalové vřeténko, receptory v kloubech) •Exteroreceptorový – efektorový orgán je jinde než receptor, může být více efektorových orgánů •Interoreceptorový (viscerální) • •Podle efektorů •Somatické •Autonomní (vegetativní) • •Podle získání reflexu •Vrozené – nepodmíněné •Získané – podmíněné • •Podle toho, kde je centrum reflexu •Centrální – centrum v CNS (mozek, mícha) •Extracentrální – centrum mino CNS (gangliový, axonový reflex) • •Podle počtu neuronů (počtu synapsí mezi aferentním a eferentním neuronem) •Monosynaptické •Polysynaptické – do reflexního oblouku je zařazen jeden a více interneuronů Klasifikace reflexů Proprioreceptory - Svalové vřeténko a Golgiho tělísko vlákno γ-motoneuronu - inervuje kontraktilní část vřeténka vlákno Ia Svalové vřeténko regulace délky svalu Šlachové (Golgiho) tělísko regulace svalového napětí intrafuzální vlákna vlákno Ib, II Extrafuzální vlákna (svalová vlákna) vlákno α-motoneuronu Napínací reflex Vyšetřovací kladívko Natahovač (extenzor) Ohýbač (flexor) Svalové vřeténko synapse vlákno α-motoneuronu vlákno Ia tělo neuronu Ia Regulace nechtěných změn délky svalu Vyvolání reflexu: Poklepem kladívka na šlachu dojde k pasivnímu (nechtěnému) natažení svalu. Podráždí se zakončení nervového vlákna Ia. Reakcí je reflexní zkrácení vlastního svalu. Hlavní funkce: korekce svalového tonu, udržení vzpřímeného postoje, odolávání gravitaci (např. udržení polohy brady) (monosynaptický, proprioreceptivní) Funkce: ochrana před vnějším poškozením flexor ascendentní dráha interneuronu excitační interneurony vlákno α-motoneuronu descendentní dráha interneuronu Flexorový (únikový) reflex (exteroreceptorový, polysynaptický) Ad a C-vlákna od nociceptoru extero-receptor (nociceptor) Informace z exteroreceptoru je v míše přepojena přes několik interneuronů k α-motoneuronu příslušného flexoru ®omezení dalšího poškození tkáně Informace je ascendentními a descendentními drahami vedena k sousedním segmentům míchy Díky většímu počtu interneuronů lze reflex více modulovat vyššími nervovými centry Příklady reflexů •Proprioceptivní reflexy (míšní reflexy) •Patelární, Achilovy šlachy, bicipitární, tricipitární,…. •Exteroceptivní reflexy •korneální (podráždění rohovky vyvolá mrknutí) •Epi-, meso- a hypogastrický (stah břišního svalstva po podráždění hrotem vyšetřovacího kladívka) •Plantární – podráždění plosky nohy vyvolá plantární flexi a abdukci prstů (pozůstatek po chápavé noze) Babinského fenomén – vyvolávání plantárního reflexu vede k opačné odpovědi – dorzální flexe a roztažení prstů nohy – při poškození pyramidových drah Příklady reflexů Některé smyslové reflexy •Zornicové reakce •Reakce na světlo – zúžení (mióza) osvícené zornice i zornice neosvícené (symetricky) •Konvergence - přiblížení prstu k oku vede k zúžení zornice •Reakce na bolest – silná bolest vede k rozšíření zornice (mydriáza) • •Vestibulookulární reflex – při pohybu s hlavou dochází k rotaci očních bulbů v opačném směru Vyšetřování reflexů Důvod: •Topologie poškození - reflexní dráha je přesně anatomicky daná. Porucha ve vybavitelnosti reflexu je známkou poškození nervových drah nebo integračních center. •Snížená vybavitelnost může nastat i při hypofunkci štítné žlázy (pomalejší vedení vzruchu) •Diagnostika mozkové smrti – např. zornice jsou dilatované a nereagují na osvit, chybí vestibulookulární reflex, … • Hodnotíme: •Vybavitelnost reflexu – je-li reflex vybavitelný (může chybět v určitém procentu i u zdravých jedinců) •Kvantitativní změny – jaká je síla odezvy (hypo-, hyper-reflexie) •Kvalitativní změny – dostáváme-li očekávanou odpověď, případně dostáváme-li opakovaně jinou odpověď •Symetrie reflexu – u oboustranných reflexů hodnotíme, jestli je odpověď na obou stranách těla stejná Chybějící reflex je menší zlo, než kvalitativní změny reflexu Zesilovací manévry – umožňují zlepšit vybavitelnost reflexu – zvýšení antagonistického svalu nebo odvedení pozornosti vyšetřovaného Mono nebo bisynaptické reflexy •Jsou rychlé a jejich odpověď je stále stejná •Obvykle fungují na principu vše nebo nic Polysynaptické reflexy •Čím více nervových center se zapojuje do reflexu, tím větší jsou rozdíly v intenzitě a charakteru odpovědi •Čím silnější je podnět, tím silnější je odpověď (slabé dráždění dýchacích cest vyvolá slabé pokašlávání, silné dráždění pak záchvat kašle) •Čím silnější je podnět, tím rychlejší je odpověď (silný podnět vyvolá okamžité zakašlání) •Síla a rychlost odpovědi reflexu vzniká díky časové i prostorové sumaci AP aferentních drah •Iradiace do více efektorů v závislosti na síle podnětu (silné podráždění dýchacích cest vede k zapojení více efektorů – kromě mezižeberních svalů ještě svaly bránice a břicha) Vegetativní reflexy •Zprostředkované autonomním nervovým systémem – sympatikus, parasympatikus •Eferentní nervová dráha se má jedno další přepojení v gangliu •Často jsou kombinována se somatickými reflexy • příklady •Kašel (kombinace se somatickým reflexem) •Dávivý reflex •Baroreflex •Okulokardiální reflex – zpomalení srdeční frekvence při stlačení očních bulbů •Zornicové reflexy, atd… Nepodmíněné reflexy Jsou vrozené a stereotypní, neměnné v průběhu života • Podmíněné reflexy •Naučené, složitější •Pro zachování reflexu je třeba opakování