Péče o zdraví v proměnách času Schneiderová Michaela •Úrazy a nemoci provázejí člověka od počátku jeho existence. • •Zdraví a nemoci jako sociální jevy se v historii lidstva podílely na přetváření světa více než si obvykle myslíme. Úvod •vysoce ceněná hodnota •vývoj lékařství (formy, obsah péče o zdraví) historické zkušenosti (vnímání nemoci, chování lékaře, postoje společnosti k nemocným) •dějiny zdravotní péče vztahy pacienta a lékaře (zdravotníky a společností) •pohled: -Primitivní společnost -Křesťanství -Renesance -Středověk -Liberalismus -Novověk Primitivní společnost •nemoc brána jako přírodní jev •nemocný pokládán za hříčku tajemných sil přírody nebo nevinnou oběť rozmaru démonů •ponechán osudu nebo náboženským rituálům šamanů a kouzelníků Křesťanství •nemoc a utrpení jsou pokládány za ctnost, za prostředek mravní očisty, za vykoupení a spásu •nemoc se stala křížem, který nemocný nese na svých bedrech a křesťanská pokora silou, která jej nadlehčuje •budování špitálů a útulků Renesance •vznik přírodních věd zájem o tělo •rozvoj manufaktury a mezinárodního obchodu, potřeba obrany posílení zájmu na udržením dobrého stavu zdraví • •osvícenský absolutismus vytvářel karantény • • Středověk •lékařská péče byla vykonávána jak chudým tak bohatým (charitativní služba) → dovoleno volně požádat o odměnu •hmotná podpora církví •slabá konkurence → nedostatek lékařů • Liberalismus •rozvoj volné soutěže •regulace lékařské praxe z fakult přechází pod stát •postupný vstup na trh služeb •přizpůsobení etických a právních norem Novověk •vznik nových ekonomických, sociálních a etických problémů •státní aparát přebírá řadu povinností na ochranu veřejného zdraví a hygieny •zdravotně sociální opatření → prudký pokles úmrtnosti •zavedení nemocenského a sociálního pojištění •vznik odborných společností a komor •právo na zdraví •péče založená na biomedicíně a lékařské technologii → negativní jevy Novověk •V průběhu 20. století dosáhla zdravotní péče založená na biomedicíně a nových lékařských technologiích výrazných objektivních úspěchů •V oblasti sociálních vztahů se však naproti tomu objevují některé negativní jevy (sociální nůžky se rozevírají, prohlubuje se třídní diferenciace, což má nepříznivý důsledek i ve zdravotní péči a tím i ve zdravotním stavu obyvatelstva) Současné problémy •citlivě reagují na razantní společenské změny •Zdraví nelze pokládat za konečný cíl a je pouze jednou z mnoha hodnot, která se podílí na kvalitě života (což tvoří: -somatické zdraví; -hodnoty z oblasti sociální, kulturní, psychologické, ekologické, interpersonální, spirituální, historické a morální). •→přispívající ke také smyslu života Systém zdravotní péče Teoretická východiska •Rozvoj biologických a humánních věd → člověk je složitou bytostí •Vytvářené ekonomické, kulturní pospolitosti → složitější, komplexnější a dynamičtější •K porozumění je potřeba nových přístupů, hledání vhodnějších a účinnějších metod zkoumání Obecná teorie systémů •Je filozofický, logický formalizovaný obor •Integruje poznatky pomoci abstrakce, generalizace a dedukce pro formování platných systémů •Využití je možné ve všech oblastech světa •Předmětem zájmu bývají složité a vysoce strukturované soubory živých organismů Zdravotní péče •Představuje péči o zdraví zahrnující veškerou činnost celé společnosti, která: • •posiluje zdraví •zabraňuje onemocnění •léčí již vzniklá onemocnění •snižuje následky nemoci • Zdravotnická péče •je součástí zdravotní péče •je péče o zdraví, na které se podílí zdravotnictví (poskytování zdravotnických služeb) Zdravotnictví •je soustava odborných zdravotnických institucí a činností, které se zaměřují na péči o zdraví občanů a slouží k uspokojování zdravotnických potřeb obyvatelstva. Zahrnuje: •orgány a instituce: ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny atd., •organizace a společnosti: lékařská komora, odborné lékařské společnosti, ČAS atd., •zdravotnická zařízení: nemocnice, ambulantní zařízení, léčebné ústavy atd., •pracovníky ve zdravotnictví: lékaři, zdravotní sestry, laboranti, atd., •služby a činnosti: léčebně-preventivní péče, hygienická služba, lékárenská služba, výchova ke zdraví, vědecký výzkum, zdravotnické školství, atd. • Zdravotnická zařízení •Zařízení léčebně-preventivní péče •a) zařízení ambulantní péče: •ordinace praktických odborných ambulantních lékařů, •vyšetřovací a léčebné složky (laboratoře, rentgenová pracoviště, rehabilitační pracoviště), •b) lůžková zařízení: •nemocnice, •odborné léčebné ústavy, •psychiatrické léčebny, •léčebny pro dlouhodobě nemocné, •rehabilitační léčebny, •lázeňské léčebny, •c) zvláštní dětská zařízení: •kojenecké ústavy, •dětské domovy, •jesle •d) lékárny •e) záchranná služba •Zařízení hygienické služby •Výzkumné ústavy • Péče o zdraví •70. a 80. letech byla předmětem četných diskuzí systémové pojetí péče o zdraví •nejde o univerzální návod •k řízení zdravotní péče je významným přínosem •vychází ze základního schématu systémů Základní schéma systémů •Vstup → základní zdroje (finance, materiál v podobě léků a techniky, zdravotnické zařízení, čas, pracovníky a intelektuální potenciál) •Činnosti → zdravotnické služby (promotivní, preventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační, pečovatelské, paliativní) •Výstupy → uspokojení zdravotních potřeb, změny úmrtnosti a nemocnosti, zvýšení kvality života, … •Okolí zdravotnictví → socioekonomické poměry, chování, výživu, bydlení, výchovu, kulturu, zdravotní uvědomění, … Východiska •Zdravotní stav populace •Zdravotní problémy •Potřeby •Požadavky • •Celková zdravotní a sociální situace Zdravotní stav •Je ovlivňován: •Biologickým základem •Chováním osob •Životním prostředím •Zdravotnickými službami •Důležitou roli hraje: •socioekonomické poměry •výživa •bydlení •kultura •zdravotní uvědomění •legislativa, … Pohled na systém péče o zdraví •Laická zdravotní péče •Základní znalosti o lidském těle, příčinách nemocí a jak jim předcházet •Léčiva jejich účinky a dostupnost •Počínání při úrazech a kritických situacích ohrožující život Systémový model péče o zdraví •Je nutno chápat jako: •Abstraktní •Vyjadřující pouze určité charakteristiky •Záleží, které stránky procesu jsou považovány za důležité •Nepojme všechny relevantní aspekty péče • Současné trendy v péči o zdraví •Veřejná politika – snaha o nadresortní přístup, snaha, aby důležitá politická rozhodnutí zohledňovala zdravotní dopady; •preventivní péče – investice do celonárodních kampaní na podporu zdravé výživy, nekuřáctví; omezování reklamy na cigarety, alkohol, atd.; •růst nákladů a snaha o jejich regulaci; •podpora a rozvoj primární péče, její návaznosti na ostatní segmenty, snaha řešit co nejvíce problémů na komunitní úrovni; •zintenzivnění nemocniční péče – zkracování hospitalizace, pokles akutních lůžek, pokles počtu nemocnic, jejich restrukturalizace (rozvoj následné péče, rehabilitace atd.); •zlepšování kvality – zavádění sledování indikátorů kvality zdravotní péče na celonárodní úrovni, akreditace pracovišť, certifikace prostředků zdravotnické techniky, mezinárodní srovnávání (OECD). Základní modely zdravotnických systémů Vznik a vývoj •Vznik v průběhu historického vývoje spontánně z potřeb a požadavků denního života, aniž by někdo definoval dlouhodobé cíle a podle nich plánovitě formoval jejich strukturu •Zdravotnická soustava tak zprvu byla složena z lékařů a pacientů, která se postupně rozvíjela Zdravotnické systémy •Jsou výslednicí dlouhodobého a složitého společenského vývoje •Jsou různé → odlišnosti v podmínkách sociálních, ekonomických, kulturních a politických •Každá generace přizpůsobuje obsah a formy zdravotní péče svým zájmům a potřebám za interakce sociálních a ekonomicko-politických sil • Charakteristické rysy reformy zdravotnictví v ČR •Transformace struktury zdravotnického systému • •Decentralizace státní zdravotní správy • •Přizpůsobení funkce systému zdravotní péče podmínkám tržního hospodářství • Transformace ve zdravotnictví •Se projevila přebudováním základních komponent dřívějšího systému • •Zrušeny: Ústavy národního zdraví •Nově vznikly: lékařské komory, zdravotní pojišťovny, asociace sdružených nemocnic, nové orgány zdravotní správy • Decentralizace •Dekoncentrace •Devoluce •Delegace •Privatizace Přizpůsobování zdravotnictví •Vychází z tržního hospodářství •Nehotový proces •Převládá názor, že zdravotnické služby jsou specifické komodity Zdravotnické systémy v jednotlivých státech světa •vykazují velkou rozmanitost •v každé zemi se jedná o unikátnost •cílem zdravotnických systémů je zlepšovat zdraví •zdraví populace je však zdravotnictvím ovlivněno relativně málo (15 %) •zhruba stejný vliv jako zdravotnictví má životní prostředí (15 %) •větší vliv na zdravotní stav obyvatel mají jiné determinanty zdraví, a to životní styl (50 %) nebo genetické faktory (20 %) Dělení •Podle způsobu hrazení poskytnuté zdravotní péče rozdělit na dva základní modely: •Zdravotní systémy založené na pojištění: –veřejné (povinné) zdravotní pojištění – bismarckovský model zdravotnictví; –soukromé (dobrovolné) zdravotní pojištění – liberální model zdravotnictví (tržní zdravotnictví). •Státní zdravotnictví (zdravotní péče hrazená z veřejných prostředků, daní) – národní zdravotní služba: –Beveridgeův model; –Semaškův model. • Zdravotnické systémy založené na všeobecném zdravotním pojištění •jsou založeny na myšlence všeobecné dostupnosti zdravotní péče •zdravotní péče je hrazena z veřejného (povinného) zdravotního pojištění •Platí princip solidarity, kdy každý občan přispívá do základního fondu zdravotní pojišťovny dle svých možností (obvykle určité procento z vyměřovacího základu) a zdravotní péči čerpá dle svých potřeb. •v Evropě je pravidlem státní garance za zdravotní péči pro všechny obyvatele (Bismarckovský modelu) Bismarckovský model zdravotnictví •Zdravotnický systém založený na veřejném (povinném) zdravotním pojištění byl uplatňován nejdříve těchto zemích: •Německo, Francie, Rakousko, Holandsko, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko. •v 90. letech byl zaveden také v ČR, na Slovensku, Polsko, Maďarsku aj. Bismarckovský model zdravotnictví - charakteristika •Bismarckovský model je historicky nejstarším zdravotnickým systémem; •založen na principu solidarity; •vznikl koncem 19. století v Německu, zakladatel Otto von Bismarck; •zdravotní pojištění je součástí komplexního sociálního zabezpečení, které se stalo povinným (spolu s nemocenským, úrazovým a důchodovým pojištěním); •povinnost zaměstnavatelů a zaměstnanců platit sociální/zdravotní pojištění jako určité procento příjmu; •zdravotní pojišťovny jsou většinou veřejné a neziskové, někdy také soukromé (Holandsko); jejich počet variuje (v Německu okolo tří set pojišťoven, v Rakousku osm, v Maďarsku jedna); •rozsah garantované péče je vesměs podobný, existují však určité rozdíly mezi jednotlivými státy. • Bismarckovský model zdravotnictví - výhody •Všeobecná dostupnost zdravotní péče, rovný přístup; •jistota pojištěnce, že bude poskytnuta potřebná péče; •vysoká kvalita péče; •svobodný výběr a pluralita poskytovatelů zdravotní péče; •spokojenost pacientů; •výrazná decentralizace, významnou roli mají regionální orgány a poskytovatelé, méně pravomocí centrální vláda; •povinnost zdravotní pojišťovny občana pojistit, ať je jeho zdravotní stav jakýkoliv. Bismarckovský model zdravotnictví - nevýhody •Vysoká cena péče (dlouhodobě v řadě zemí přesahuje 10 % HDP, přesto jsou však náklady na zdravotnictví nižší, než v zemích s tržním zdravotnictvím – např. v USA 17 % HDP); •velké administrativní náklady (provoz pojišťoven, IT technologie, velký počet administrativního personálu); •složitost vztahů pacient–poskytovatel zdravotní péče–pojišťovna. • Tržní zdravotnictví •je zdravotnický systém založený na individuální odpovědnosti občanů •stát negarantuje zdravotní péči pro všechny, pouze pro některé sociální skupiny, a to formou státních zdravotnických programů (důchodci nad 65 let a chudých lidí, jejichž příjem je nižší než oficiálně stanovená hranice životního minima a některých dalších skupin) •náklady na zdravotnictví jsou hrazeny z komerčního (soukromého) zdravotního pojištění •veřejné (povinné) zdravotní pojištění neexistuje •modelovým příkladem je USA (liberální model zdravotnictví) Tržního zdravotnictví - výhody •Vysoká kvalita péče (za podmínky dostatečného rozsahu pojistky); •více peněz pro vědu a medicínský výzkum; •rychlé uplatňování nových technologií a výsledků výzkumu v praxi; •sledování kvality péče, tlak na její zvyšování; •vysoké příjmy lékařů. Tržního zdravotnictví - nevýhody •Sociální nerovnost a nedostatečná dostupnost zdravotní péče; •17 % Američanů nemá zajištěné zdravotní pojištění (tj. 47 miliónu nepojištěných, z toho 8,6 miliónů dětí), týká se to rodin s nižším příjmem, mladých lidí do 25 let, zaměstnanců malých firem; •„podpojištění“ – jenom částečné pojištění, které v praxi nestačí na krytí nezbytné péče (střední třída); •nákladnost a vysoká cena: náklady na zdravotnictví v USA jsou větší než 17 % HDP; •poskytování nadbytečné péče lidem se sjednaným pojištěním; •soudní spory; •vysoké administrativní náklady; •závažná nemoc vnímána jako ekonomické ohrožení jednotlivce i rodiny, je to nejčastější příčina osobních bankrotů. • Tržního zdravotnictví - druhy •Státní zdravotnické programy v USA (je hrazena téměř polovina veškeré zdravotní péče) •Medicare - důchodci, tělesně postižení (významná spoluúčast v ambulantní péči, stejné podmínky ve všech státech USA) •Medicaid - základní péče pro chudé (rozdíly mezi jednotlivými státy) •Veterans Health care Administration - pro vojáky, válečné veterány a jejich rodiny, vysoké státní úředníky •Indian Health Care - pro původní americké obyvatele, Indiány a Eskymáky (zdravotní péče poskytována bezplatně) •Neodkladná péče v ohrožení života Není bezplatná, musí být však vždy poskytnuta, a to bez ohledu na solventnost pacienta. •Soukromé zdravotní pojištění v USA •je dobrovolné a nenárokové. •Pojišťovna nemá povinnost žadatele pojistit resp. pojistit v plném rozsahu, v případě již existujících zdravotních problémů žadatele. •Existuje ve dvou formách (zaměstnanecké nebo individuální) Tržního zdravotnictví - druhy •- Zaměstnanecké zdravotní pojištění •Tato forma pojištění se týká 2/3 všech pojištěných; •hrazeno zaměstnavateli, kteří v rámci svých sociálních programů dobrovolně hradí zdravotní pojištění svým zaměstnancům; •rozsah je různý. •- Individuální zdravotní pojištění •Tento typ pojištění se týká asi 5 % populace; •je přizpůsobeno míře individuálního rizika; •různý rozsah, často kryje pouze hospitalizaci. •zdravotní pojištění v plném rozsahu je velmi nákladné, mnoho lidí má sjednáno pouze částečné pojištění, pojistné podmínky jsou komplikované, často klientům ne zcela jasné. Národní zdravotní služba •zdravotnictví financováno z daní, tj. prostřednictvím státního rozpočtu •zdravotnictví je politicky determinováno – stát garantuje určitý balík služeb, vlastní většinu zdravotnických zařízení, zejména nemocnic •jedná se o státní (centralizované) zdravotnictví •mezi znaky patří hlavně dostupnost zdravotní péče a rovný přístup ke všem obyvatelům Národní zdravotní služba - druhy •Podle existence (resp. neexistence) soukromého sektoru lze národní zdravotní službu rozdělit do dvou modelů: •Semaškův model: –v bývalém SSSR a zemích sovětského bloku, nyní na Kubě; •Beveridgův model: –Velká Británie, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie aj.; –platí stejné principy jako u Semaškova modelu; –rozdíl oproti Semaškovu modelu: soukromé zdravotní služby existují, mají však doplňkový charakter, obvykle tvoří 15–20 % zdravotní péče, jejich podíl však roste, navíc lze uzavřít soukromé zdravotní pojištění; –určitá míra spoluúčasti však existuje (léky, zubní péče, hospitalizační a ambulantní poplatky); –v současnosti trend k decentralizaci rozhodování na regiony až obce. • Národní zdravotní služba - výhody •garance dostupnosti veškeré potřebné zdravotní péče státem; •rovnost v přístupu k péči; •všeobecná dostupnost základních služeb; •úspornost, nižší celkové náklady; •menší administrativní zatížení lékařů; •snadnější makroekonomická regulace; •důležitý prvek národní ekonomiky, stát poskytuje zaměstnání zdravotnickým pracovníkům. • Národní zdravotní služba - nevýhody •dlouhé čekací doby na ambulantní specializované služby a drahé výkony; •omezená svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení; •různá úroveň nemocnic z hlediska komfortu pacientů. • Souvislost ekonomiky a zdravotnictví •zdravotní péče úzce souvisí s ekonomikou •náklady dané země na zdravotnictví jsou vyjadřovány v procentech HDP •platí zde přímá úměra, tzn. s růstem nákladů na zdravotnictví se zlepšuje i zdravotní péče •nelze opomenout i rozložení bohatství mezi obyvateli Péče o zdraví •Komplex organizovaných a neorganizovaných činností spočívající v soustavě medicínských, zdravotně výchovných, ekonomických a politických opatření •Cílem je uchovat, rozvíjet, upevňovat, chránit a navracet lidem zdraví a pracovní schopnost, prodlužovat lidský život, činit jej aktivní, spokojený a šťastný Specifické oblasti péče •Laická péče • •Odborná péče -Individuální zdravotní péči -Kolektivní zdravotní péči