\\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Title-R1d.png ZDRAVÍ PRO VŠECHNY V 21. STOLETÍ \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png ZDRAVÍ 21 •VEŠKERÉ CÍLE BY MĚLY BÝT SPLNĚNY DO ROKU 2020. •PODPORA ZDRAVÍ = CELOŽIVOTNÍ PROCES! •INFORMOVAT O ZDRAVOTNÍM STAVU OBYVATELSTVA A O PROGNÓZÁCH A HODNOTIT JEHO VÝVOJ. •ZDRAVÍ = ZÁKLADNÍ LIDSKÉ PRÁVO. •MORÁLNÍ A ETICKÉ ZÁKLADY •LIDSKÉ PRÁVO •ROVNOST •ZODPOVĚDNOST \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png NÁSTROJE •VÝKON (REALIZACE) – STRATEGIE OCHRANY ZDRAVÍ, ROZVÍJENÍ ZDRAVÍ, ZDRAVOTNICKÁ PREVENCE •MONITOROVÁNÍ •HODNOCENÍ PROCESU I DOSAŽENÝCH VÝSLEDKŮ •KOREKCE POSTUPŮ A PROSTŘEDKŮ • •PŘI PLÁNOVÁNÍ A REALIZACI VŠECH NUTNÝCH AKTIVIT JE POTŘEBA HLEDĚT NA PROSTŘEDÍ, VZTAHY, AKTIVITU, ETIKU A MORÁLKU. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU •SNÍŽIT ROZDÍL VE ZDRAVOTNÍM STAVU MEZI JEDNOTLIVÝMI ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE ALESPOŇ O JEDNU TŘETINU. • •SNÍŽIT ROZDÍLY VE STŘEDNÍ DÉLCE ŽIVOTA MEZI NEJLEPŠÍ A NEJHORŠÍ TŘETINOU EVROPSKÝCH ZEMÍ ALESPOŇ O 30 %. •VARIAČNÍ ŠÍŘE HODNOT HLAVNÍCH UKAZATELŮ NEMOCNOSTI, INVALIDITY A ÚMRTNOSTI V RŮZNÝCH ZEMÍCH BY SE MĚLA SNÍŽIT RYCHLEJŠÍM TEMPEM TAM, KDE JE SITUACE NEJHORŠÍ. V ČR stejně jako ve většině evropských států je tradičně vysoké povědomí o důleţitosti solidarity v zabezpečování péče o zdraví. Solidarita se realizuje zdravotním pojištěním a řadou dalších forem podpory populačních skupin, které mají horší podmínky k zabezpečování základních zdravotních potřeb. Důleţitou podmínkou pro efektivní solidaritu jsou objektivní analýzy současné situace a vytváření koncepčních řešení. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ •SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU TŘETINU A ZLEPŠIT ÚROVEŇ DEPRIVOVANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN O JEDNU ČTVRTINU. • •SNÍŽIT ROZDÍLY VE STŘEDNÍ DÉLCE ŽIVOTA V JEDNOTLIVÝCH SOCIOEKONOMICKÝCH SKUPINÁCH NEJMÉNĚ O 25%. •HODNOTY HLAVNÍCH UKAZATELŮ NEMOCNOSTI, INVALIDITY A ÚMRTNOSTI BY MĚLY BÝT ROVNOMĚRNĚJI ROZLOŽENY NA VŠECHNY SPOLEČENSKO-EKONOMICKÉ SKUPINY. •OMEZOVAT SOCIOEKONOMICKÉ VLIVY, KTERÉ NEGATIVNĚ PŮSOBÍ NA ZDRAVÍ, JEDNÁ SE ZEJMÉNA O VÝRAZNÉ ROZDÍLY V PŘÍJMU, DOSAŽENÉM VZDĚLÁNÍ A V UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE. •ZAMEZIT ZVYŠOVÁNÍ PODÍLU OSOB, KTERÉ ŽIJÍ V NEDOSTATKU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ. Spravedlnost ve zdraví je významná etická a pragmatická kategorie zcela zásadní pro tvorbu zdravotní politiky. Její naplňování znamená, ţe standardní péče o zdraví je zajišťována rovnoprávně a rovnoměrně pro všechny sociální, etnické, národnostní, věkové a další segmenty obyvatelstva. Průzkumy veřejného mínění v ČR dosud neupozornily na větší problémy v této oblasti, objektivních podkladů však není dostatek a lze očekávat, ţe pokračující sociální diferenciace by mohla přinést nepříznivé důsledky pro zdraví některých částí populace. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA •VYTVOŘIT PODMÍNKY, ABY VŠECHNY NAROZENÉ DĚTI A DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU MĚLI LEPŠÍ ZDRAVÍ, DÍKY KTERÉMU MOHOU MÍT ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA. • •LEPŠÍ PŘÍSTUP K PRENATÁLNÍ A PERINATÁLNÍ PÉČI. •SNÍŽENÍ MÍRY KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI. •SNÍŽIT PODÍL VROZENÝCH VAD NA ÚMRTNOSTI ŽIVĚ NAROZENÝCH DĚTÍ. •SNÍŽIT ÚMRTNOST A ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ ZPŮSOBENÉ NEHODAMI A NÁSILÍM PÁCHANÉM NA DĚTECH MLADŠÍCH 5 LET O 50 %. •SNÍŽIT PODÍL DĚTÍ S PORODNÍ HMOTNOSTÍ MÉNĚ NEŽ 2 500 G O 20 %. Důleţité komponenty tělesného a duševního zdraví se vyvíjejí jiţ v raných fázích ţivota. Zdravotní stav mladé generace a péče o ni je obrazem sociální a kulturní úrovně kaţdé civilizované země. ČR se řadí mezi státy s velmi nízkou úrovní porodnosti a plodnosti. Dosaţenou úrovní celkové perinatální mortality 4,4 promile patří ČR mezi země s nejlepšími výsledky na světě. Výrazný pokles úmrtnosti v dětském věku je odrazem odborného zkvalitnění péče především v prenatálním období. Těhotné ţeny, u nichţ lze předpokládat narození plodu s nízkou porodní hmotností, nebo ţeny s rizikovým průběhem těhotenství, jsou směrovány do péče perinatologických center. Integrální součástí perinatologických center jsou vysoce specializovaná pracoviště neonatální péče o nezralé novorozence, či novorozence s nízkou porodní hmotností (dále jen NPH). V ČR je frekvence novorozenců s NPH cca 6 %, coţ odpovídá statistickému srovnání s vyspělými evropskými zeměmi. Ve výskytu vrozených vad (dále jen VV) dochází k relativnímu zvýšení jejich frekvence ve vztahu k počtu ţivě narozených dětí. Zvýšení je způsobeno zkvalitněním diagnostiky VV (včetně důsledného vyšetřování všech těhotných ţen ultrazvukem) a zlepšením jejich vykazování. Díky koncepčně preventivnímu zaměření má současná pediatrie velmi dobře zavedený systém jednotných preventivních prohlídek, zaměřených na sledování všestranného vývoje dětí a imunizační program na základě očkovacího kalendáře. Komplexní preventivní prohlídky se v kojeneckém věku zaměřují na sledování doby kojení a správné podávání kojenecké výţivy a vitamínů, vývoje délky a hmotnosti, zraku, sluchu, řeči, na vývoj dentice, pohybového ústrojí, psychomotoriky a úroveň péče o dítě rodiči. Dětští lékaři podávají rodičům odborně fundované připomínky k problematice ţivotního stylu se zaměřením na zdravou výţivu, přiměřený pohyb a vedou rodiče k abstinenci rizikového chování. Dětské lékařství (pediatrie) má několik uţších specializací, které dovolují vysokou odbornou koncentraci na určitá vývojová období dítěte. Neonatologie se věnuje novorozeneckému období, perinatologie době od 24. týdne těhotenství do 7. dne ţivota novorozence. Prenatálním obdobím se označuje celá doba vývoje dítěte před narozením, postnatálním obdobím doba po porodu. Ohroţené a chronicky nemocné či postiţené děti jsou zařazovány do dispenzárních skupin, ve kterých jsou zvýšeně sledovány dětským lékařem a příslušnými specialisty. V dispenzární péči pediatrů je ročně sledováno v průměru kaţdé páté dítě. V mnoha případech je ve spolupráci s odbornými ambulancemi a praktickými lékaři pro děti indikována, v rámci tzv. komplexní péče, lázeňská péče a pobyty v odborných léčebnách. Ve výjimečných případech selhání rodiny v péči o své dítě, např. zanedbávání, týrání či zneuţívání, je ve spolupráci s resortem práce a sociálních věcí a soudu, indikován pobyt ve zvláštních dětských zařízeních typu kojenecký ústav a dětský domov resortu zdravotnictví. Zdravotní stav dětské populace v ČR se i přes dobrou úroveň zdravotnické péče o tuto skupinu obyvatelstva výrazně nezlepšuje. Stoupá počet vrozených vad, alergických onemocnění, trvá nárůst onemocnění nervového systému, mentální retardace, závaţných poruch chování, poměrně značně stoupá počet závaţných úrazů a toxikomanie u dětí a mladistvých. Extrémně vysoká nemocnost akutními respiračními onemocněními se vyskytuje zejména u dětí navštěvujících předškolní dětská zařízení. 13 Za nejzávaţnější příčiny tohoto stavu lze povaţovat nesprávnou ţivotosprávu, nepříznivé socioekonomické vlivy a některé faktory ţivotního prostředí dítěte. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH •VYTVOŘIT PODMÍNKY, ABY MLADÍ LIDÉ BYLI ZDRAVĚJŠÍ A SCHOPNĚJŠÍ PLNIT SVÉ ROLE VE SPOLEČNOSTI. • •DĚTI A DOSPÍVAJÍCÍ MLÁDEŽ BY MĚLY BÝT ZPŮSOBILEJŠÍ KE ZDRAVÉMU ŽIVOTU A MĚLY BY ZÍSKAT SCHOPNOST DĚLAT ZDRAVĚJŠÍ ROZHODNUTÍ. •SNÍŽIT POČET ÚMRTÍ A INVALIDITY MLADÝCH LIDÍ V DŮSLEDKU NÁSILÍ A NEHOD ALESPOŇ O 50 %. •PODSTATNĚ SNÍŽIT PODÍL MLADÝCH LIDÍ, KTEŘÍ SE PODÍLEJÍ NA ZDRAVÍ ŠKODLIVÝCH FORMÁCH CHOVÁNÍ, KE KTERÝM PATŘÍ KONZUMACE DROG, TABÁKU A ALKOHOLU. •SNÍŽIT O TŘETINU POČET TĚHOTENSTVÍ U DOSPÍVAJÍCÍCH DÍVEK. Dětství a dospívání jsou důleţitými etapami lidského ţivota, v nichţ kaţdý prochází významným tělesným a duševním vývojem, získává sociální a zdravotní návyky, které si uchovává po celý ţivot. Zdravý vývoj mladých lidí je úzce podmíněn dobrým rodinným zázemím a dalšími sociálními vztahy mimo rodinu. Mladé lidi ohroţuje celá řada zdravotních rizik typických pro toto ţivotní období, např. drogy, tabák, alkohol, touha po sexuálních zkušenostech. Sníţení tělesné aktivity a nezdravé stravovací návyky vedou v mnoha zemích k vyššímu počtu obézních osob mezi mladými lidmi. Obezita mnohdy přetrvává do dospělosti. Děti a mládeţ minimálně sportují. I přes dobrou úroveň zdravotnické péče o tuto skupinu obyvatelstva se zdravotní stav dětí a mladistvých výrazně nezlepšuje. Stoupá počet alergických onemocnění, onemocnění nervového a pohybového systému, trvá nárůst poruch chování, stoupá počet závaţných úrazů. Úmrtnost dorostu v posledních 10 letech stagnuje. Hlavní příčinou smrti jsou poranění a otravy (včetně sebepoškození), a to v 72 % (v celé populaci činí tato příčina 7 %). Nejrizikovější populační skupinou mládeţe jsou učni. Sebevraţdy se v ČR staly, stejně jako v ostatních rozvinutých zemích, jednou z častých příčin úmrtí v tomto věku. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ •UMOŽNIT LIDEM NAD 65 LET PLNĚ VYUŽÍT SVŮJ POTENCIÁL A AKTIVNÍM PODÍLENÍ SE NA ŽIVOTĚ SPOLEČNOSTI. • •STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA A PRAVDĚPODOBNÁ DÉLKA ŽIVOTA BEZ ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ BY SE MĚLA PRODLOUŽIT U 65LETÝCH OSOB ALESPOŇ O 20 %. •NEJMÉNĚ O 50% ZVÝŠIT PODÍL OSOB NAD 80 LET, KTERÉ DOSAHUJÍ V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ TAKOVOU ÚROVEŇ ZDRAVÍ, KTERÁ JIM UMOŽŇUJE UCHOVAT SI SOBĚSTAČNOST, SEBEÚCTU A SVÉ MÍSTO VE SPOLEČNOSTI. • Zdravotní potenciál ve stáří je moţné hodnotit nejen délkou ţivota (aspekty mortality), ale především funkční zdatností (aspekty disability), zdravím podmíněné kvality ţivota (aspekty seberealizace, důstojnosti, autonomie, participace) a spotřeby společenských zdrojů na zdravotní a sociální péči (aspekty účelnosti a únosnosti nákladů). Demografické prognózy předpokládají, ţe v polovině století bude ČR při stávajících trendech natality a mortality patřit k nejstarším populacím na světě (více neţ 40 % obyvatel ve věku nad 60 let). V seniorské populaci bude přibývat relativně i absolutně osob ve věku nad 80 let. Z hlediska organizace a kapacity zdravotnických sluţeb se významně projeví zestárnutí populačně silných ročníků (tzv. baby booms) narozených po skončení 2. světové války a v 70. letech. Ve vyspělých státech je zřejmý trend nejen k prodluţování ţivota ve stáří (podle křivky přeţívání jde o směřování k hodnotám kolem 85 let), ale také k poklesu funkčně závaţné nemocnosti, nezdatnosti ve stáří. To vede nejen k ţádoucí kvalitě ţivota ve stáří, ale také k omezení růstu nákladů při financování zdravotnictví. Koncept úspěšného stárnutí vychází z představy, ţe na funkčním stavu ve stáří se kromě neovlivnitelné biologické involuce podílejí významně i choroby (ovlivnitelné prevencí i účelnou intervencí), kondice (ovlivnitelná ţivotním způsobem, intervenčními programy) a vlivy prostředí, včetně jeho náročnosti (rizika úrazů, hendikepující situace, bariéry). Seniorská populace je z hlediska zdravotního a funkčního velmi heterogenní a vyţaduje diferencované přístupy a projekty. U významné části seniorů, které je moţno chápat jako typicky geriatrické pacienty, vystupuje do popředí křehkost (vyţadující včasnou intervenci), atypičnost chorobných projevů a mnohočetnost jejich obtíţí (vyţadující komplexní diagnostiku). Jen u menšiny seniorů dochází ke ztrátě soběstačnosti, která je vţdy důsledkem kombinace zdravotního postiţení (nikoli pouhé involuce), nároků prostředí a sociální situace (významná je zvláště osamělost). U těchto seniorů je třeba zajistit účelnou koordinaci sluţeb zdravotnických a sociálních s vyuţitím všech moţností k ţivotu v přirozeném prostředí (dlouhodobou ústavní péči vyţaduje ve vyspělých státech méně neţ 5 % osob starších 65 let, resp. méně neţ 20 % osob starších 80 let). Hlavními zdravotními riziky ve stáří jsou z hlediska funkčního (disabilita, kvalita ţivota): projevy a komplikace aterosklerózy, degenerativní onemocnění mozku (Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc), osteoporóza (zvláště v souvislosti s pády a úrazy), osteoartróza, chronická obstrukční plicní nemoc, smyslová postiţení (hypakusis, poruchy vízu – zvláště makulární degenerace sítnice a katarakta), deprese, poruchy výţivy (malnutrice) a dekondice (hypokinetický syndrom). \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ •ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB PRO LIDI S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM. • •PODSTATNĚ OMEZIT VÝSKYT A NEŽÁDOUCÍ ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY DUŠEVNÍCH PORUCH A POSÍLIT SCHOPNOST VYROVNÁVAT SE SE STRESUJÍCÍMI ŽIVOTNÍMI OKAMŽIKY. •SNÍŽIT POČET SEBEVRAŽD ALESPOŇ O JEDNU TŘETINU. • V oblasti péče o duševní zdraví má být věnováno hodně pozornosti sniţování stigmatu spojeného s duševním onemocněním a prevenci a podpoře duševního zdraví. Důleţitou roli v péči o osoby s duševní poruchou má hrát primární péče. Péče ve velkých psychiatrických zařízeních a léčebnách musí být nahrazena vyváţenou kombinací psychiatrické nemocniční péče a sluţeb poskytovaných v rámci komunity - komunitní péče. Zdravotnický personál pečující o nemocné musí být způsobilý a kontinuálně vzděláván tak, aby dokázal identifikovat rizikové faktory, působit na ně a vhodně pouţívat moderní léčebné metody. Včasné a správné diagnostikování a léčba depresí můţe mít podstatný vliv na počet sebevraţd. Pozornost v péči o duševní zdraví je nutno věnovat především rizikovým skupinám obyvatel. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ •POMOCÍ REALIZOVANÝCH PROGRAMŮ NA ELIMINACI NEBO ZVLÁDNUTÍ INFEKČNÍCH CHOROB SNÍŽIT NEGATIVNÍ DŮSLEDKY INFEKČNÍCH NEMOCÍ. • •ELIMINOVAT Z ÚZEMÍ EVROPSKÉHO REGIONU SZO PŘÍPADY DĚTSKÉ OBRNY A NEJPOZDĚJI DO ROKU 2003 TOTO VĚROHODNĚ POTVRDIT. •ELIMINOVAT NOVOROZENECKÝ TETANUS. •NEJPOZDĚJI DO ROKU 2007 NA ÚZEMÍ REGIONU ELIMINOVAT NEZAVLEČENÉ SPALNIČKY. •SNÍŽENÍ VÝSKYTU TYPICKÝCH INFEKČNÍCH CHOROB PRO EVROPSKÝ REGION. Cíl je rozdělen do 5 dílčích úkolů, zaměřených konkrétně na: - Eliminaci dětské obrny z evropského regionu SZO a z globálního pohledu na její úplnou eradikaci. Původní termín byl nyní pro problémy v některých státech subsaharské Afriky a jihovýchodní Asie posunut do roku 2005. Z hlediska ČR je dílčí úkol jiţ splněn, samozřejmě bude třeba v zadaných úkolech (surveillance polio včetně očkování, surveillance akutních chabých paréz, eliminace divokých poliovirů v laboratořích, sledování cirkulace poliovirů z odpadních vod) pokračovat aţ do úplné globální eradikace. - Eliminaci novorozeneckého tetanu. I tento úkol byl na našem území jiţ splněn, dokonce v důsledku celonárodního očkování proti tetanu v letech 1973-5 jiţ před cca 30 lety. I zde však bude třeba v surveillance tetanu, včetně očkování pokračovat a příznivou situaci udrţet. - Eliminaci nezavlečených spalniček. Zde patří dosavadním vývojem nemocnosti ČR mezi zatím nejúspěšnější státy Evropy. K splnění stanoveného dílčího úkolu bude třeba dokončit novou surveillance spalniček, seznámit s ní zdravotnickou veřejnost a začít podle ní postupovat. Nosnými úkoly přitom budou vysoká proočkovanost, kompletnost hlášení, včetně suspektních spalniček a jejich sérologické vyšetřování. - Sníţení nemocnosti dalšími závaţnými infekcemi, proti kterým se očkuje, tj. záškrtu, hepatitidy B, dávivého kašle, příušnic, zarděnek a vrozeného zarděnkového syndromu a konečně i agresivních chorob, vyvolaných Heamophilem influenzae b. I zde budou pouţívány osvědčené prvky surveillance, tj. očkování, hlášení, laboratorní diagnostika a samozřejmě nezbytná zdravotní výchova, kterou bude zřejmě nezbytné vyuţívat především v prevenci syfilis, kde očkování není k dispozici a kde je moţnou cestou vyuţívání pravidel bezpečného sexu. - Sníţení nemocnosti dalšími významnými a závaţnými infekcemi regionu, jakými jsou malárie, HIV/AIDS a další pohlavní nemoci, tuberkulóza, akutní respirační a akutní průjmová onemocnění. I zde půjde o to, pokračovat v dosud přijatých opatřeních a podle moţností je dále rozšiřovat. Z uvedeného vyplývá, ţe ČR je schopna a připravena cíl 7 v poţadovaném rozsahu a čase splnit. Jak vyplývá z dílčích úkolů, řada aktivit, s nimiţ dílčí úkoly počítají, jiţ splněna byla a nyní půjde o to, dosaţený příznivý stav udrţet. U ostatních aktivit by mělo být v silách našeho zdravotnictví předpokládané dílčí cíle včas dosáhnout. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ •SNÍŽIT NEMOCNOST, PŘEDČASNOU ÚMRTNOST A ČETNOST ZDRAVOTNÍCH NÁSLEDKŮ V DŮSLEDKU HLAVNÍCH CHRONICKÝCH NEMOCÍ. • •SNÍŽIT POČET ÚMRTÍ V DŮSLEDKU KARDIOVASKULÁRNÍCH CHOROB U OSOB MLADŠÍCH 65 LET O 40 % •ÚMRTNOST U VŠECH TYPŮ NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ U OSOB MLADŠÍCH NEŽ 65 LET SNÍŽIT NEJMÉNĚ O 15 %, PŘIČEMŽ ÚMRTNOST U RAKOVINY PLIC SNÍŽIT O 25 %. •AMPUTACE, OSLEPNUTÍ, PORUCHY LEDVIN, TĚHOTENSKÉ KOMPLIKACE A DALŠÍ ZÁVAŽNÉ ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE SOUVISEJÍCÍ S CUKROVKOU SNÍŽIT O JEDNU TŘETINU. •SNÍŽIT NEMOCNOST A VÝSKYT TRVALÝCH POSTIŽENÍ NA NEMOCI SVALOVÉ A KOSTERNÍ SOUSTAVY A NA DALŠÍ ČASTÉ CHRONICKÉ NEMOCI. •DOSÁHNOUT, ABY ALESPOŇ 80 % DĚTÍ VE VĚKU 6 LET BYLO BEZ ZUBNÍHO KAZU A VE VĚKU 12 LET MĚLY DĚTI V PRŮMĚRU MAXIMÁLNĚ 1,5 KPE ZUBŮ (ZKAŽENÝ, CHYBĚJÍCÍ NEBO ZAPLOMBOVANÝ ZUB). Nejčastějšími neinfekčními nemocemi jsou kardiovaskulární a nádorová onemocnění, cukrovka, plicní onemocnění, nemoci pohybového aparátu a kazivost chrupu. K dosaţení cíle je třeba najít ucelený přístup k nejdůleţitějším rizikovým faktorům v chování jednotlivce i v ţivotním prostředí, tj. pozitivně ovlivnit kouření, spotřebu alkoholu, nezdravou výţivu, omezovat duševní stres a podporovat dostatek tělesné aktivity. Opatření orientovaná na vyhledávání rizikových faktorů nemocí a časné odhalování jejich počátečních stadií jsou hlavním přístupem k jejich sniţování. Tento individuální přístup je však efektivní pouze v případě jeho propojení s organizačními opatřeními zaměřenými na sniţování vlivu a omezování důsledků společných rizikových faktorů (populační přístup). Doporučení SZO proto směřuje k integrovanému programovému omezování výskytu neinfekčních nemocí. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY •ZAJISTIT, ABY DŮSLEDKY NEHOD A NÁSILNÝCH ČINŮ NA OBČANECH VÝRAZNĚ POKLESLY. • •POČTY SMRTELNÝCH A VÁŽNÝCH ZRANĚNÍ V DŮSLEDKU DOPRAVNÍCH NEHOD SNÍŽIT ALESPOŇ O 30%. •POČTY ÚMRTÍ A VÁŽNÝCH ÚRAZŮ NA PRACOVIŠTI, DOMA A PŘI REKREACI SNÍŽIT NEJMÉNĚ O 50%. •ÚMRTÍ V DŮSLEDKU DOMÁCÍHO NÁSILÍ, NÁSILÍ ORIENTOVANÉHO NA DRUHÉ POHLAVÍ A ORGANIZOVANÉHO ZLOČINU, STEJNĚ JAKO ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY TAKTO VZNIKLÝCH ZRANĚNÍ SNÍŽIT ALESPOŇ O 25 %. • Úrazy jsou závaţným problémem nejenom z hlediska zdravotnického, ale i humánního a ekonomického. Patří k nejzávaţnějším příhodám trvale měnícím zdravotní stav početné části populace a znamenají nejen lidské utrpení, ale zvyšují i počet předčasných úmrtí a stojí společnost obrovské prostředky. Záchranné práce, léčení, rehabilitace a sociální dávky pro postiţené jsou spojeny s vysokými finančními náklady. Léčení těţce zraněného pacienta v ČR se blíţí milionu korun. V USA v posledních letech tvořily přímé i nepřímé náklady spojené s dětskými úrazy přibliţně 7 miliard dolarů ročně, v Rakousku pro všechny věkové kategorie se tyto náklady odhadují na 155 miliard šilinků ročně. V ČR chybí validní ekonomické zhodnocení přímých i nepřímých nákladů spojených s úrazy. Většina úrazových dějů je předvídatelná a tudíţ preventabilní. Zkušenosti především ze severních evropských států dokazují, ţe koordinovaným mezioborovým a komplexním programovým přístupem realizovaným na různých úrovních lze úrazovou incidenci a mortalitu výrazně sníţit. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 10: ZDRAVÉ A BEZPEČNÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ •ZAJISTIT DO ROKU 2015 BEZPEČNĚJŠÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, V NĚMŽ VÝSKYT NEBEZPEČNÝCH LÁTEK NEBUDE PŘESAHOVAT MEZINÁRODNÍ SCHVÁLENÉ NORMY. • •SNÍŽIT EXPOZICE OBYVATELSTVA ZDRAVOTNÍM RIZIKŮM SOUVISEJÍCÍM SE ZNEČIŠTĚNÍM VODY, VZDUCHU A PŮDY LÁTKAMI MIKROBIÁLNÍMI, CHEMICKÝMI A DALŠÍMI, AKTIVITY KOORDINOVAT S CÍLI, STANOVENÝMI V AKČNÍM PLÁNU ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. •ZAJISTIT OBYVATELSTVU DOBRÝ PŘÍSTUP K DOSTATEČNÉMU MNOŽSTVÍ PITNÉ VODY USPOKOJIVÉ KVALITY Zdraví kromě jiných faktorů má úzkou souvislost s kvalitou ţivotního prostředí. Riziko, které pro zdraví znamená ţivotní prostředí, není rozloţeno rovnoměrně v prostoru ani v čase. V roce 1989 byla ve Frankfurtu nad Mohanem přijata Evropská charta ţivotního prostředí a zdraví a v roce 1994 v Helsinkách Evropský akční plán pro ţivotní prostředí a zdraví. Na základě těchto dokumentů byl zpracován Akční plán zdraví a ţivotního prostředí ČR, který schválila vláda ČR usnesením č. 810 ze dne 9. prosince 1998. Akční plán vychází z principu společné strategie více odvětví a je výrazem politického konsenzu jednotlivých resortů ve vztahu ke strategii řešení problémů zdraví a ţivotního prostředí. K řízení, koordinaci a kontrole činností spojených s Akčním plánem ustavila vláda jako svůj poradní a iniciativní orgán Radu pro zdraví a ţivotní prostředí, jejímţ předsedou je ministr zdravotnictví a členy zástupci 12 resortů na úrovni náměstků ministrů. Rada pracuje od roku 1999 a o plnění aktivit vyplývajících z Akčního plánu a o své činnosti kaţdoročně informuje vládu ČR. Činnost Rady, která má meziresortní působnost, je přínosem pro zajišťování úkolů a aktivit vyplývajících z Akčního plánu, které jsou postupně plněny a většina z nich má dlouhodobý charakter. V roce 1999 se konala v Londýně Třetí ministerská konference o ţivotním prostředí a zdraví. K realizaci závěrů této konference přijala vláda ČR usnesení č. 706 ze dne 12. července 2000. Koordinací úkolů, koncepcí a doporučení vyplývajících z Třetí ministerské konference a z usnesení vlády č. 706/2000 byla vládou pověřena rovněţ Rada pro zdraví a ţivotní prostředí. Zásadním koncepčním dokumentem v této oblasti je rovněţ Státní politika ţivotního prostředí ČR, která byla v aktualizované formě přijata usnesením vlády ČR č. 38 ze dne 10. ledna 2001. Analýza stavu zdraví a ţivotního prostředí a řada opatření a úkolů k prevenci a zvládání zdravotních rizik v ţivotním prostředí v ČR je uvedena a bude nadále řešena v rámci výše uvedených usnesení vlády a přijatých základních koncepčních dokumentů a činnosti Rady pro zdraví a ţivotní prostředí. Péče o zdravé a bezpečné ţivotní prostředí je nekončící kontinuální proces. Pokroky civilizace totiţ nepřinášejí jen řešení poznaných nebezpečí, ale i vznik jiných zdravotních rizik. Kromě toho se nároky na kvalitu ţivota neustále zvyšují. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 11: ZDRAVĚJŠÍ ŽIVOTNÍ STYL •OSVOJENÍ ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU SPOLEČNOSTÍ DO ROKU 2015. • •ROZŠÍŘIT ZDRAVÉ CHOVÁNÍ VE VÝŽIVĚ A ZVÝŠIT TĚLESNOU AKTIVITU •ZVÝŠIT NABÍDKU, CENOVOU DOSTUPNOST A DOSAŽITELNOST BIOLOGICKY HODNOTNÝCH, HYGIENICKY A ZDRAVOTNĚ NEZÁVADNÝCH POTRAVIN (TZV. BEZPEČNÝCH POTRAVIN). • Ţivotní styl představuje z hlediska ovlivnění zdraví jeden z nejvýznamnějších faktorů. Jeho vliv se uplatňuje v celé řadě oblastí ţivota - v rodině, ve škole, na pracovišti, volnočasových aktivitách atd. Na neuspokojivém zdravotním stavu se významně podílela a dosud podílí nevhodná skladba výţivy (nadměrný energetický přívod, převaha ţivočišných tuků, jednoduchých cukrů, soli, stále ještě nedostatečná konzumace vlákniny, zeleniny a ovoce), i kdyţ v posledních letech došlo ke změnám ve spotřebě potravin, které je moţno pokládat za pozitivní (zvýšená spotřeba zeleniny, ovoce, drůbeţího masa, pokles spotřeby vepřového masa, trvanlivých salámů, másla, vajec, cukru). Přesto se vyskytuje příliš často nadváha aţ obezita u muţů i ţen. Souvisí to i s nízkou pohybovou aktivitou populace. Na úseku výţivy a nezávadnosti potravin je nutná těsná spolupráce při určování cílů přispívajících ke zdraví v rámci meziresortní potravinové politiky. Důleţitost takové spolupráce narůstá. Vhodné potraviny dokáţí sníţit riziko mnoha chorob a jejich zemědělská a potravinářská produkce můţe navíc přispívat k trvale udrţitelnému rozvoji a zdravému ţivotnímu prostředí. Řada úkolů i v této oblasti je zapracována a řešena v Akčním plánu zdraví a ţivotního prostředí ČR, v programech podpory zdraví a v materiálu „Strategie zajištění bezpečnosti (nezávadnosti) potravin v České republice“, který byl přijat vládou usnesením vlády ze dne 10.12.2001 č.1320 a v Národním programu rozvoje sportu pro všechny přijetím usnesení vlády č. 17 ze dne 5. 1. 2000. Pro další zlepšování zdraví jsou pozitivní změny ţivotního stylu jedním z nejdůleţitějších a nejsloţitějších cílů. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 12: SNÍŽIT ŠKODY ZPŮSOBENÉ ALKOHOLEM, DROGAMI A TABÁKEM •VÝRAZNĚ SNÍŽIT DŮSLEDKY ZPŮSOBENÉ NÁVYKOVÝMI LÁTKAMI DO ROKU 2015. •MEZI OSOBAMI STARŠÍMI NEŽ 15 LET BY MĚLO BÝT 80 PROCENT NEKUŘÁKŮ A MEZI OSOBAMI MLADŠÍMI NEŽ 15 LET BY NEKUŘÁCI MĚLI PŘEDSTAVOVAT TÉMĚŘ 100 PROCENT. •SPOTŘEBA ALKOHOLU NA OSOBU BY NEMĚLA PŘESÁHNOUT 6 LITRŮ ZA ROK A U OSOB MLADŠÍCH 15 LET BY MĚLA BÝT NULOVÁ. •SNÍŽIT ROZŠIŘOVÁNÍ DROG ALESPOŇ O 25 % A ÚMRTNOST V DŮSLEDKU JEJICH UŽÍVÁNÍ ALESPOŇ O 50 %. • Kouření cigaret způsobuje rozsáhlá poškození zdravotního stavu obyvatelstva, zejména zvýšení výskytu nemocí srdce a cév, nemocí dýchacího ústrojí, a je hlavní příčinou rakoviny plic a jiných zhoubných nádorů. Nadměrný konzum alkoholu má kromě sociálních důsledků vliv na riziko úrazů, na některé druhy zhoubného bujení a výskyt nervových a dalších nemocí. Drogy mají kromě toxických účinků váţné sociální dopady, vliv na psychické poruchy a zvyšují riziko některých závaţných infekcí (AIDS, virové záněty jater atd.). Všechny vyspělé státy mají v různém rozsahu vypracovány postupy na řešení těchto váţných zdravotních rizik. V roce 2002 MZ připravuje přepracované znění návrhu zákona o ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 13 - ZDRAVÉ MÍSTNÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY •OBYVATELÉ BY MĚLI MÍT DO ROKU 2015 VÍCE PŘÍLEŽITOSTÍ ŽÍT VE ZDRAVÝCH SOCIOEKONOMICKÝCH PODMÍNKÁCH DOMA, VE ŠKOLE, NA PRACOVIŠTI I V MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍ. •ZLEPŠIT BEZPEČNOST A KVALITU DOMÁCÍHO PROSTŘEDÍ JAK ROZVOJEM SCHOPNOSTÍ JEDNOTLIVCŮ I RODIN CHRÁNIT A ZLEPŠOVAT SVÉ ZDRAVÍ, TAK SNÍŽENÍM VLIVU ZDRAVOTNÍCH RIZIKOVÝCH FAKTORŮ EXISTUJÍCÍCH V DOMÁCNOSTECH. •ZAJISTIT LIDEM S POSTIŽENÍM VÍCE PŘÍLEŽITOSTÍ JAK PEČOVAT O SVOJE ZDRAVÍ A JAK SE ZAPOJIT DO RODINNÉHO, PRACOVNÍHO, VEŘEJNÉHO I SPOLEČENSKÉHO ŽIVOTA V SOULADU SE STANDARDNÍMI PRAVIDLY OSN PRO VYROVNÁNÍ PŘÍLEŽITOSTÍ POSTIŽENÝCH OSOB. •ÚRAZY V DOMÁCNOSTI A NA PRACOVIŠTI OMEZIT. •ZAJISTIT, ABY NEJMÉNĚ 50 % DĚTÍ MĚLO PŘÍLEŽITOST ZAŘADIT SE DO MATEŘSKÝCH ŠKOL PODPORUJÍCÍCH ZDRAVÍ A 95 % DO ZÁKLADNÍCH ŠKOL PODPORUJÍCÍCH ZDRAVÍ. •DOSÁHNOUT, ABY NEJMÉNĚ 50 % MĚST, MĚSTSKÝCH OBLASTÍ A KOMUNIT BYLO AKTIVNÍMI ČLENY SÍTĚ ZDRAVÝCH MĚST ČI ZDRAVÝCH KOMUNIT. •ZAVÁZAT ALESPOŇ 10 % STŘEDNÍCH A VELKÝCH FIREM K DODRŽOVÁNÍ PRINCIPŮ ZDRAVÉ SPOLEČNOSTI /FIRMY • Domov je prostředí, které by mělo přispívat ke zdraví. Normy pro bydlení a stavební normy by měly zajistit pouţívání jen bezpečných a vhodných stavebních materiálů a postupů. Objekty by měly být odolné proti nadměrnému hluku a měly by mít odpovídající osvětlení a mikroklima. Opatření týkající se zdravého bydlení se týkají v širším kontextu i územního plánování. Pokud jde o pracoviště, cíl se neomezuje na pouhou redukci rizikových faktorů, ale stimuluje snahy o větší zapojení zaměstnanců i zaměstnavatelů do tvorby bezpečnějšího a zdravějšího pracovního prostředí a úsilí o sniţování stresu. Kaţdé pracoviště by mělo konkretizovat záměry programu ZDRAVÍ 21 na vlastní podmínky ve formě společně připravených cílů a opatření. Programy by se neměly zabývat jen prevencí a léčbou následků úrazů a nemocí, ale také širšími otázkami ţivotního stylu a prostředí a rozvíjet takovou firemní kulturu, která podporuje týmovou práci a otevřené diskuze o problémech. Příprava a zavedení místní zdravotní politiky orientované podle ZDRAVÍ 21 patří k nedílným součástem realizace programu. Kaţdá místní komunita by se tímto záměrem měla soustavně zabývat. Usnesením vlády č. 706/2000 byly vytvořeny předpoklady pro zpracování místních plánů zdraví a ţivotního prostředí. Síť Zdravá města je příkladem hodným následování. Zdraví postiţených osob lze zlepšit, pokud pro ně účinnější sociální a zdravotní programy vytvoří takové moţnosti, které jim umoţní se plně a rovnoprávně zapojit do běţného sociálního a ekonomického ţivota společenství. K naplnění tohoto cíle je třeba rozvíjet v ČR jiţ existující programy „Školy podporující zdraví“, „Zdravá města“, „Zdravý podnik“, další komplexní programy zaměřené na podporu zdraví a podporu zdravotně postiţených v ČR a v neposlední řadě i aktivity v příslušných částech Akčního plánu zdraví a ţivotního prostředí. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 14: ZDRAVÍ, DŮLEŽITÉ HLEDISKO V ČINNOSTI VŠECH RESORTŮ •VŠECHNA ODVĚTVÍ BY SI MĚLA UVĚDOMIT A PŘIJMOUT SVOJI ODPOVĚDNOST ZA ZDRAVÍ. • •PŘEDSTAVITELÉ RESORTŮ, ZODPOVĚDNÍ ZA STRATEGICKÁ ROZHODNUTÍ, BUDOU ORIENTOVAT SVÁ OPATŘENÍ A ČINNOSTI NA PŘÍZNIVÝ DOPAD PRO ZDRAVÍ OBYVATELSTVA. •VYTVOŘIT MECHANIZMUS PRO HODNOCENÍ ZDRAVOTNÍCH DŮSLEDKŮ OPATŘENÍ A ČINNOSTÍ NA ZDRAVÍ, KTERÝ ZAJISTÍ, ŽE VŠECHNY RESORTY SE TRVALE BUDOU PODÍLET NA SPOLEČNÉ ZODPOVĚDNOSTI ZA ZDRAVÍ. Vysoká úroveň zdraví je základním atributem hospodářsky a společensky vyspělého státu. Zdraví obyvatelstva je podmínkou prosperity a vysoká hospodářská úroveň a politická vyspělost naopak pozitivně ovlivňují zdraví. Podpora a ochrana zdraví občanů by proto měly být důleţitým kritériem při volbě postupů a strategií jak v ekonomických, tak sociálních resortech. Kdyţ všechny resorty budou dbát ve své činnosti na zdravotní hlediska, v řadě případů podpoří své vlastní cíle a podpoří svou práci \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 15: INTEGROVANÝ ZDRAVOTNICKÝ SEKTOR •ZAJISTIT DO ROKU 2010 LEPŠÍ PŘÍSTUP K ZÁKLADNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČI. • •VYTVOŘIT UCELENÝ SYSTÉM PRIMÁRNÍCH ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB, KTERÝ ZAJISTÍ NÁVAZNOST PÉČE V PODOBĚ ÚČINNÉ A NÁKLADOVĚ EFEKTIVNÍ STRUKTURY, VZÁJEMNÉ INTERAKCE A ZPĚTNÉ VAZBY SE SEKUNDÁRNÍMI A TERCIÁRNÍMI NEMOCNIČNÍMI SLUŽBAMI. •PRIORITNÍ POSTAVENÍ PRÁCE PRAKTICKÝCH LÉKAŘŮ A ZDRAVOTNÍCH SESTER V RÁMCI INTEGROVANÉ PRIMÁRNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE, SPOLUPRACUJÍCÍCH S TÝMY ODBORNÍKŮ Z RŮZNÝCH ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ, SOCIÁLNÍ PÉČE, DALŠÍCH RESORTŮ A ZÁSTUPCŮ MÍSTNÍ KOMUNITY. •ZAHRNOUT DO POSKYTOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE PODÍL OBČANŮ A RESPEKTOVAT I PODPOROVAT JEJICH ROLI JAKO SPOLUTVŮRCŮ PÉČE O ZDRAVÍ. • Cílem SZO je zajištění lepšího přístupu občanů k rodinné a komunálně orientované primární péči, zohledňující věkovou stratifikaci, zajišťující občanům, tedy dětem, mladistvým, dospělým a starým lidem kvalitní péči. Primární zdravotní péče je integrovanou součástí systému péče a pomoci v komunitě a je podporována odpovědným a flexibilním nemocničním (ústavním) systémem. Racionální systém doporučení ze strany praktických lékařů a účinná zpětná vazba a podpora ze sekundární a terciární péče jsou předpokladem funkčního systému sdílení péče o pacienta mezi jednotlivými odbornostmi i z hlediska míry specializace. Nedílnou součástí primární péče je i péče domácí. Její význam umocňuje celosvětový trend k rozvoji integrovaných forem péče a pomoci v komunitě, snaha o humanizaci a individualizaci systému zdravotní a sociální péče, tlak na sníţení incidence vzniku nosokomiálních nákaz, sníţení finančních nákladů spojených s hospitalizací a společenská podpora rozvoji domácí hospicové péče určené klientům v terminálním stadiu ţivota. Racionální systém činnosti praktických lékařů a její návaznost a účinná zpětná vazba na sekundární a terciární péči jsou předpokladem funkčního sytému péče o pacienta a jejího efektivního poskytování z hlediska jednotlivých odborností a míry specializace. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE •ZAJISTIT DO ROKU 2010, ABY ŘÍZENÍ ZDRAVOTNICTVÍ BYLO ORIENTOVÁNO NA VÝSLEDEK. • •ÚČINNOST HLAVNÍCH ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ HODNOTIT PODLE DOSAŽENÉHO ZDRAVOTNÍHO PŘÍNOSU. VÝBĚR POSTUPŮ KE ZVLÁDNUTÍ INDIVIDUÁLNÍCH ZDRAVOTNÍCH PROBLÉMŮ SE BUDE OPÍRAT O POROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍCH VÝSLEDKŮ A NÁKLADŮ •VYTVOŘIT CELOSTÁTNĚ PLATNÝ MECHANIZMUS, JAK KONTINUÁLNĚ MONITOROVAT A ROZVÍJET KVALITU PÉČE ALESPOŇ DESETI HLAVNÍCH ONEMOCNĚNÍ. TENTO MECHANIZMUS BY MĚŘIL I FAKTOR ZDRAVOTNÍHO DOPADU, ÚSPORNOSTI A SPOKOJENOSTI PACIENTŮ. •ZLEPŠIT VÝSLEDKY ZDRAVOTNÍ PÉČE NEJMÉNĚ U PĚTI Z VYBRANÝCH NEMOCÍ A DEFINOVAT ROSTOUCÍ SPOKOJENOST PACIENTŮ S KVALITOU SLUŽEB A RESPEKTOVÁNÍ PRÁV PACIENTŮ. • • Přelom tisíciletí je v hospodářsky vyspělém světě ve všech oblastech lidské činnosti ve znamení stoupajícího významu kvality - jakosti. Nízká cena a mnoţství produktu na trhu jiţ v silné konkurenci nestačí. Poptávka je především po zboţí a sluţbách poskytovaných ve správný čas, na správném místě, za nejvýhodnější cenu a v dokonalé kvalitě. Tato trţní premisa je platná v nejširším slova smyslu i ve zdravotnických sluţbách. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 17: FINANCOVANÍ ZDRAVOTNICKÝCH SLUŽEB A ROZDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ •ZAJISTIT DO ROKU 2010 TAKOVÝ MECHANISMUS FINANCOVÁNÍ, KTERÝ BUDE SPOČÍVAT NA ZÁSADÁCH ROVNÉHO PŘÍSTUPU, EFEKTIVITY, SOLIDARITY A OPTIMÁLNÍ KVALITY. • •VÝDAJE NA ZDRAVOTNÍ SLUŽBY MUSÍ BÝT ADEKVÁTNÍ A ODPOVÍDAT ZDRAVOTNÍM POTŘEBÁM OBYVATELSTVA. •ROZDĚLOVAT ZDROJE MEZI PODPORU ZDRAVÍ A JEHO OCHRANU, LÉČBU A PÉČI, A TO NA ZÁKLADĚ POSOUZENÍ ZDRAVOTNÍHO VÝSLEDKU, EFEKTIVITY A DOSTUPNOSTI VĚDECKÝCH ÚDAJŮ. •SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE MUSÍ GARANTOVAT VŠEOBECNOU DOSTUPNOST, SOLIDARITU A TRVALOU UDRŽITELNOST. • Hlavním strategickým cílem ve zdravotnictví je zlepšení zdravotního stavu obyvatel tak, aby bylo v hlavních parametrech dosaţeno kompatibility s průměrem států EU. Hlavními prostředky k dosaţení tohoto cíle je optimalizace funkce a struktury zdravotnické soustavy z hlediska zajištění dostupnosti, návaznosti a kvality zdravotní péče a zefektivnění rozdělování finančních prostředků a jejich vyuţívání. Z hlediska výdajů na zdravotní péči se nejedná jen o potřebu navýšení finančních zdrojů, ale zejména o zvyšování efektivity systému poskytování sluţeb a efektivní alokaci nákladů zdravotní péče. Současný systém úhrad zdravotní péče neodpovídá plně poţadavku efektivního a ekonomického chovaní poskytovatelů zdravotní péče - existuje vysoký počet ambulantních kontaktů a akutních lůţek. V oblasti financování a zdravotního pojištění budou transformační kroky směřovat k restrukturalizaci veřejných zdrojů. V zájmu efektivního financování je nutné uplatňovat strategická rozhodování o rozmisťování zdrojů do jednotlivých segmentů zdravotní péče, včetně přehodnocení stávajícího způsobu úhrad a vypracování a zavedení nových způsobů úhrad pro lůţková a ambulantní zdravotnická zařízení. Je nezbytné optimalizovat cenové hladiny a rozsah zdravotních výkonů plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění ve vztahu k moţnostem zdrojů veřejného zdravotního pojištění a k potřebám zajištění adekvátní úrovně zdravotní péče. Měl by být zdokonalen mechanizmus stanovení úhrady zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 18: PŘÍPRAVA ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ •DO ROKU 2010 ZAJISTIT, ABY ODBORNÍCI VE ZDRAVOTNICTVÍ ZÍSKALI ODPOVÍDAJÍCÍ VĚDOMOSTI, POSTOJE A DOVEDNOSTI K OCHRANĚ A ROZVOJE ZDRAVÍ. • •VZDĚLÁNÍ ODBORNÉ ZDRAVOTNICKÉ VEŘEJNOSTI ODPOVÍDAJÍCÍ ZÁSADÁM ZDRAVÍ 21. •ZAVÉST SYSTÉM PLÁNOVÁNÍ, KTERÝ ZAJISTÍ, ABY POČTY A ODBORNÉ SLOŽENÍ ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ ODPOVÍDALO AKTUÁLNÍM I BUDOUCÍM POTŘEBÁM. •VYTVOŘIT SYSTÉM ADEKVÁTNÍ ODBORNÉ PŘÍPRAVY V OBLASTI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ SE ZAMĚŘENÍM NA ŘÍZENÍ A ŘEŠENÍ PRAKTICKÝCH PROBLÉMŮ V ČESKÉ REPUBLICE. •VZDĚLÁVÁNÍ ODBORNÍKŮ Z JINÝCH ODVĚTVÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ ZÁSADY POLITIKY ZDRAVÍ 21 A SPECIÁLNĚ VĚDOMOSTI O VLIVU JEJICH PRÁCE NA ZDRAVOTNÍ DETERMINANTY A METODÁCH JEJICH OVLIVŇOVÁNÍ. Vzdělávání všech pracovníků ve zdravotnictví je v ČR trvalým předmětem zájmu široké občanské veřejnosti. Do středu pozornosti se dostává především vzdělávání v oblasti ošetřovatelství s cílem přiblíţit je systémům osvědčeným ve většině vyspělých zemí. Ale i lékařské fakulty a další vysoké školy hledají moderní formy výuky a modely studia, které by nejlépe odpovídaly budoucím potřebám vzdělání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a ostatních povolání pro zdravotnictví. \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 19: VÝZKUM A ZNALOSTI V ZÁJMU ZDRAVÍ •ZAVÉST DO ROKU 2005 TAKOVÝ ZDRAVOTNÍ VÝZKUM A INFORMAČNÍ SYSTÉM, KTERÝ UMOŽNÍ VYUŽÍVAT A PŘEDÁVAT ZNALOSTI VEDOUCÍ K POSILOVÁNÍ A ROZVOJI ZDRAVÍ VŠECH LIDÍ. • •POLITIKU VÝZKUMU ORIENTOVAT NA PRIORITY DLOUHODOBÉ POLITIKY ZDRAVÍ PRO VŠECHNY. •VYTVOŘIT MECHANISMY UMOŽŇUJÍCÍ POSKYTOVAT A ROZVÍJET ZDRAVOTNÍ SLUŽBY NA ZÁKLADĚ VĚDECKÝCH POZNATKŮ. •UŽITEČNOST A DOSTUPNOST INFORMACÍ O ZDRAVÍ PRO POLITIKY, MANAŽERY, ODBORNÍKY ZE ZDRAVOTNICTVÍ I PRO ŠIROKOU VEŘEJNOST. •OPATŘENÍ K VYTVOŘENÍ POLITIKY V OBLASTI KOMUNIKACE A PŘÍPRAVY ZDRAVOTNÍCH PROGRAMŮ, KTERÉ PODPOŘÍ PROGRAM ZDRAVÍ PRO VŠECHNY A USNADNÍ PŘÍSTUP K INFORMACÍM. • • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 20: MOBILIZACE PARTNERŮ PRO ZDRAVÍ •ZAPOJIT OBČANY, JEJICH ORGANIZACE, VEŘEJNÝ I SOUKROMÝ SEKTOR DO NAPLŇOVÁNÍ STRATEGIE ZDRAVÍ 21 DO ROKU 2005. • •ZDŮRAZŇOVAT VÝZNAM ZDRAVÍ A HODNOTU ZDRAVÍ A ÚČAST VŠECH RESORTŮ NA SDÍLENÍ SPOLEČNÝCH CÍLŮ. •ROZVÍJET STÁVAJÍCÍ A VYTVÁŘET NOVÉ INSTITUCIONÁLNÍ PODMÍNKY PRO ROZVOJ SPOLUPRÁCE PRO ZDRAVÍ. • \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png CÍL 21: OPATŘENÍ A POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ KE ZDRAVÍ PRO VŠECHNY •PŘIJMOUT A ZAVÉST DO ROKU 2010 POSTUPY SMĚŘUJÍCÍ K REALIZACI ZDRAVÍ 21. • •MOTIVOVAT KRAJE, OBCE A ORGANIZACE K USKUTEČŇOVÁNÍ CÍLŮ ZDRAVÍ 21. •PŘIJMOUT A ZAVÁDĚT METODY, KTERÉ BY UMOŽNILY A USNADNILY PRÁCI NA TVORBĚ, REALIZACI A HODNOCENÍ PROGRAMŮ PÉČE O ZDRAVÍ, A POVĚŘIT NEBO VYTVOŘIT PRO TO INSTITUCIONÁLNÍ ZÁKLAD. •PŘIPRAVIT A ZAVÉST PŘIMĚŘENÉ METODY SPOČÍVAJÍCÍ NA HODNOTÁCH PROGRAMU ZDRAVÍ 21 A PRŮBĚŽNĚ SLEDOVAT I PRAVIDELNĚ HODNOTIT PLNĚNÍ KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH I DLOUHODOBÝCH ORGANIZAČNÍCH ZÁMĚRŮ, CÍLŮ A PRIORIT PROSTŘEDNICTVÍM SCHVÁLENÝCH UKAZATELŮ \\DROBO-FS\QuickDrops\JB\PPTX NG\Droplets\LightingOverlay.png Droplets-HD-Content-R1d.png ZDROJE •HTTPS://WWW.MZCR.CZ/DOKUMENTY/ZDRAVI-PRO-VSECHNY-V-STOLETI_2461_1101_5.HTML •HANZLÍKOVÁ, ALŽBETA. KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ. MARTIN: OSVETA, 2006. ISBN 978-80-8063-257-1.