Komunitní služby a instituce Historie I. •Raný středověk – církevní instituce pomáhající chudým a starým lidem, později chudobince, starobince, kláštěrní a městské oše. domy • •12. stol. – špitály provozované církevními řády – více sociální než léčebná funkce – poskytovaly nocleh, stravu a odpočinek chudým a starým lidem • •17. stol. – první klasické nemocnice – léčebná funkce (rozvoj přírodních věd a medicíny) • Historie II. •18.-19. stol. – vznik farních chudinských zařízení pro nezaopatřené, nemohoucí, chudé a staré lidi, o které se musela postarat každá domovská obec = vznik institucionalizované péče • •Meziválečné období – činnost sester československého Červeného kříže – první přímá komunitně zaměřená oše. péče (středem zájmu děti, chudí nemocní a staří lidé); systematicky prováděna oše. a zdravotní služba v rodinách; preventivní péče, léčba a odborná vyšetření • Historie III. •Období po 2. světové válce – masivní rozvoj ústavní péče zaměřený především na materiální a sociální zabezpečení; ošetřovatelská péče byla v rámci sekundární zdravotní péče (Semaškův model zdravotnictví*) • •r. 1989 – výraznější změny ve prospěch komunitně orientované zdravotní a ošetřovatelské péče v souvislosti se vznikem a rozvojem domácí péče *Semaškův model zdravotnictví •Veškerá zdravotnická zařízení jsou majetkem státu •Zdravotnictví je financováno z příjmu státu prostřednictvím státního rozpočtu •Zdravotnictví se považuje za odvětví národního hospodářství a je centrálně plánováno •Zdravotnické služby se poskytují „bezplatně“ •Zdravotničtí pracovníci jsou státní zaměstnanci a jsou placeni formou mzdy •Zdravotnictví se pokládá za neproduktivní odvětví, což má za následek nízkou ekonomickou prioritu Komunitní zdravotní služby a instituce •Primární lékaři pro dospělé •Primární lékaři pro děti a dorost •Agentury komplexní domácí péče •Ambulantní gynekologové •Stomatologové •Lékařské služby první pomoci •Komunitní ošetřovatelské ústavy •Stacionáře a centra pro specializovanou péči Komunitní sociální služby a instituce •Pečovatelská služba •Osobní asistence •Centra denních služeb •Denní stacionáře •Odlehčovací služby •Domovy pro seniory • •a dále… •Domovy pro osoby se zdravotním postižením •Domovy se zvláštním režimem •Chráněné bydlení •Azylové domy •Domov na půl cesty •Zařízení pro krizovou pomoc •Terapeutické komunity •Sociální poradny •Sociálně terapeutické dílny •Občanská sdružení •Církevní organizace •… Komunitní zdraví Charakteristika komunitního zdraví • •Zdraví je jedním z předpokladů šťastného a tvořivého života jedinců nebo celých společností či komunit. • •Je výsledkem působení mnoha činitelů kladně ovlivňujících život: hospodářských, ekonomických, sociálních, kulturních a zdravotnických, prostřednictvím kterých společnost nebo komunita chrání a přímo nebo nepřímo upevňuje zdraví svých členů. • Definice zdraví •Zdraví je dle SZO (WHO) definováno jako: • •Stav plné tělesné, duševní a sociální pohody a nikoli jen jako nepřítomnost nemoci či vady.“ (1948) Zdraví jedince v komunitním ošetřovatelství •Podpora zdraví – dle WHO je to proces, který umožňuje občanům a členům komunit lépe kontrolovat své zdraví a tak přispět k jeho zlepšení. •Prevence – péče o zdraví především zdravých lidí. Hlavním posláním je předcházení a zabránění vzniku choroby a poruch zdraví. Cílem prevence je chránit zdraví a podporovat pozitivní rozvoj a zlepšení duševních a fyzických schopností lidí. Prevence má být komplexní, včasná, soustavná a účelná s ohledem na potřeby členů komunity. •Výchova ke zdraví – komplexní pojem, charakterizovaný v první řadě daným interdisciplinárním medicínským oborem, ale zároveň také musí akceptovat rovinu výchovně-vzdělávací činnosti, zaměřenou na aktivní postoj ke zdraví, zvyšování vědomostí a poznatků z oblasti zdraví, rozšiřování péče o zdravý způsob života lidí a tvorbu zdravého životního prostředí s cílem zvyšovat kvalitu života. Národní a mezinárodní programy zaměřené na zdraví v komunitním ošetřovatelství •Základním cílem programů zdraví je zlepšit zdravotní stav obyvatelstva a vytvořit mechanizmy a metody integrované prevence, kontroly chorob a podpory zdraví. • •Mezi programy patří: • WHO: Zdraví 21 - Zdraví pro všechny • Školy podporující zdraví • Zdravé města • Zdravé pracoviště • Národní program podpory zdraví (Slovensko) •Komplexní program prevence HIV/AIDS •MONICA – program zaměřený na monitorování rizikových faktorů KVS onemocnění •CINDI – boj proti neinfekčním onemocněním (KVS, onkologická onemocnění) •ORATEL – zaměřený na hygienu DÚ u dětí – orální zdraví •CÉZAR – sledování prašnosti ve vybraných městech ve vztahu ke zdraví populace •LEMON – vzdělávání sester a ošetřovatelství a další… Použitá literatura •BÁRTLOVÁ, Sylva a spol. Komunitní ošetřovatelství pro sestry. 1. vyd. Brno. NCONZO 2010. 154 s. ISBN 978-80-7013-499-3 (str. 15-16) •JAROŠOVÁ, Darja. Úvod do komunitního ošetřovatelství. 1. vyd. Grada Publishing a.s., 2007. 99 s. ISBN 978-80-2472-150-3 (str. 31-35) •KRÁTKÁ, Anna; ŠILHÁKOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v komunitní péči. 1. vyd. Zlín. UTB ve Zlíně, 2008. 160 s. ISBN 978-80-7318-726-2 •MZČR. Zdraví 2020 [online]. ©2010 [cit. 2014 – 16-12]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/verejne/dokumenty/zdravi-2020-narodni-strategie-ochrany-a-podpory-zdravi-a-preve nce-nemoci_8690_3016_5.html •SZŠLUČENEC. Programy na podporu zdraví [online]. ©2013. Dostupné z: http://www.szslucnalc.sk/sites/default/files/.joe/nagy/prezentacie-1/Programy%20na%20podporu%20zdra via.pdf •