Buňky ® tkáně •Proliferace (dělení buněk) •Diferenciace •Migrace •Apoptóza •https://imcurious.wikispaces.com image095 Buněčný cyklus je posloupnost vzájemně koordinovaných procesů, kterým prochází eukaryotická buňka od svého vzniku po další dělení. Fáze buněčného cyklu – G1 (postmitotická; růst), S (syntetická; zdvojení DNA), G2 (premitotická), M (mitóza) •G1 – fáze (délka závisí na typu buňky) •S – fáze (asi 8 hod.) •G2 – fáze •M – fáze (mitóza) (G2 + M – fáze = 2,5 – 3 hod.) • •G0 – fáze = zastavený cyklus (buňky terminálně diferencované, nedělící se) Fáze mitózy –profáze – probíhá spiralizace chromozómů, vymizí jadérko, centrozom se rozdělí (každý k opačnému pólu) –prometafáze – rozpadne se jaderný obal, vytvoří se dělící vřeténko a napojí se na chromozomy (v místě centromery) –metafáze – chromozómy se rovnají do rovníkové roviny dělícího vřeténka, centromery se podélně rozštěpí –anafáze – mikrotubuly se zkracují, chromatidy jsou taženy k opačným pólům –telofáze – vytvoření jaderné membrány a jadérka dceřiných buněk, začíná cytokineze (= vlastní dělení buňky) •Navazuje interfáze – období mezi dvěma mitózami (část buněčného cyklu) • 8mitosiscropped •Endomitóza • •- neboli zkrácená karyokineze •- buňka vstupuje do pozměněné profáze – nedochází k rozestupu chromozomů a jádro se nedělí - vzniká polyploidní jádro - k endomitóze dochází např. u megakaryocytů • •http://xenia.sote.hu/kortan/hematology/e/images/p1-66.jpg megakaryocyt Meióza • Interfáze • • - replikace DNA Fáze meiózy •První meiotické dělení (heterotypické) •profáze I – dělí se do několika stadií –leptotene: spiralizace vláken DNA - chromozomy –zygotene: homologické chromozomy se přibližují k sobě a spojují v tzv. bivalent –pachytene: bivalenty jsou pozorovatelné jakožto tzv. tetrády (čtyřchromatidové komplexy), nesesterské chromatidy se kříží - dochází ke crossing-overu (rekombinace částí sesterských chromatid) –diplotene: uvolňuje se synaptonemální komplex mezi homologickými chromozomy –diakineze: dochází k oddalování homologických chromozomů •metafáze I – páry chromozomů v rovníkové rovině, na mikrotubuly se váží celé (!) chromozomy (2 chromatidy) •anafáze I – mikrotubuly se zkracují, k pólům jsou taženy celé (!) chromozomy •telofáze I – vznikají dvě buňky s haploidním počtem chromozómů, netvoří se jaderná membrána •Druhé meiotické dělení (homotypické) • – navazuje bez interfáze, prakticky mitóza • meiosis1cropped meiosis2cropped Diferenciace buněk • •specializace buněk uskutečňovaná postupným zapojováním jednotlivých částí genomu (vznik specializovaných typů buněk z původně nediferencovaných buněk) •úloha signálů z okolí buňky = vzájemné interakce buněk v mnohobuněčném organizmu, tkáni • cell_differentiation Tkáně •Tkáň – soubor morfologicky i funkčně podobných buněk •Diferencují ze zárodečných listů: ektoderm, entoderm, mezoderm (primitivní embryonální pojivo mezenchym) - histogeneze •http://en.vi.ki/Histogenesis Typy tkání •Epitelová •Pojivová vazivo • • • •Svalová •Nervová teather6 •chrupavka •kost •(krev) Epitelová tkáň - základní charakteristika •Tvoří pokryv těla, vystýlá dutiny orgánů a vývody, tvoří parenchym endokrinních žláz, ledvin, jater atd. •je derivátem všech tří zárodečných listů •je složena z velmi těsně na sebe naléhajících buněk •je bezcévná, výživu získává difúzí z krevních cév uložených v pojivové tkáni •funkce: –ochranná –sekreční –absorpční, vylučovací, – sensorická.. epithelium • Epitelové buňky jsou polarizované • –apex – mikroklky, řasinky.. –laterální části –– zonula occludens, adherens, nexusy, desmosomy.. –base – basální membrána, hemidesmozomy Buněčná spojení 2 Bazální membrána (0,5 - 1 mm) –lamina basalis (100-200 nm) – lamina rara, lamina densa, amorfní kolagen IV, GP laminin a fibronektin a PG heparansulfát (deriváty epitelu) –lamina fibroreticularis 50-500 nm – plošná síť retikulárních vláken – jen u epitelů –hemidesmosomy basal membrane •Funkce: ukotvení epitelu, filtrace, mezibuněčná komunikace Klasifikace epitelů - podle uspořádání buněk •plošné epitely • •trámčitý – typický pro uspořádání buněk jater a endokrinní žlázy • •retikulární – tvoří cytoreticulum /hvězdicovité buňky tvoří síť– thymus/ • epitel trámčitý epitel retikulární •Klasifikace epitelů - podle funkce •Krycí •Žlázový •Resorpční •Respirační •Smyslový •Svalový (myoepitelové buňky) žlázky řas epit1 Klasifikace krycích epitelů –Jednovrstevné – –Jednovrstevný plochý /dlaždicový/ –Jednovrstevný kubický –Jednovrstevný cylindrický –Víceřadý cylindrický • •- podle počtu vrstev buněk, podle tvaru buněk, které se nacházejí v nejsvrchnější vrstvě •Vrstevnaté • –Vrstevnatý dlaždicový nerohovějící –Vrstevnatý dlaždicový rohovějící –Vrstevnatý cylindrický –Přechodný • Jednovrstevný plochý epitel ep - mesotel epi - céva ep 1 •endotel Jednovrstevný plochý epitel ren-corpusculum •Bowmanovo pouzdro Jednovrstevný kubický epitel epitely 2 • • • •výška i šířka těchto buněk jsou stejné, jádra jsou kulovitá, obvykle v centru buňky ep kubický Jednovrstevný kubický epitel ep - thyroidea •štítná žláza Jednovrstevný cylindrický epitel ep - cylindrický •výška buněk větší než šířka, jádro oválné, uložené při bazi Víceřadý cylindrický epitel •všechny buňky leží na b.m., ale jádra jsou uložena ve více úrovních (řadách) • •více typů buněk – nízké bazální buňky, vřetenovité a vysoké cylindrické buňky (s řasinkami • •epitel obsahuje četné pohárkové buňky epit Víceřadý cylindrický epitel trachea •trachea Vrstevnaté epitely • •několik vrstev buněk •všechny buňky nedosahují b.m. •buňky povrchových vrstev –oploštělé –kubické –cylindrické •vrstva na basální membráně – basální vrstva, dává vznik buňkám v ostatních vrstvách •počet vrstev je různý types of epi Vrstevnatý dlaždicový epitel - nerohovějící epitely 5 •pharynx Vrstevnatý dlaždicový epitel – rohovějící epitely 6 •epidermis Vrstevnatý cylindrický epitel •vzácný •basální a povrchová vrstva – cylindrické buňky •výskyt: –pars spongiosa urethrae masculinae –conjunctiva •epitel přechodních zón – kde vrstevnatý dlaždicový se mění na víceřadý cylindrický - epiglottis, palatum molle epitely 8 •conjunctiva Vrstevnatý cylindrický epitel Přechodný epitel •mění se počet vrstev •různá velikost i tvar buněk –na basální membráně – polyedrické –střední vrstva – hruškovité –povrchová vrstva – různý tvar v závislosti na stavu orgánu •v kontrahovaném stavu – velké, kulaté, 2x větší než ostatní, některé i dvoujaderné, překrývají více buněk pod sebou •v relaxovaném stavu – buňky se oplošťují - dlaždicové • • epitel přechodný Přechodný epitel epitely 7 •ureter Žlázový epitel •specializované epitelové buňky – žlázové •syntéza makromolekul – proteiny, glykoproteiny, lipidy, (GER, GA, sekreční granula) • žlázky • • • jednobuněčné • • exokrinní exoepitelové • mnohobuněčné endokrinní • • •alveolární serózní • tubulózní mucinózní merokrinní • tuboalveol. smíšené apokrinní • holokrinní • • •Jednoduché rozvětvené složené • • •Klasifikace žláz •endoepitelové Jednobuněčné žlázy •Jednotlivé žlázové buňky v epitelu př.: pohárkové bb., Panethovy bb., gastro-entero-endokrinní bb. GI112b GI125b Exokrinní x Endokrinní žlázy •Exokrinní žlázy – uvolňují sekret do systému vývodů • •Endokrinní žlázy – nemají vývody; uvolňují sekret do krve v kapilárách, které tvoří hustou síť kolem trámců žlázových buněk Exoepitelové x Endoepitelové žlázy •Exoepitelové žlázy – ve vazivu, pod bazální membránou epitelu. • •Endoepitelové žlázy – ojediněle nebo ve skupinách jsou žlázové buňky součástí epitelu a s jeho buňkami nasedají na bazální membránu. Mnohobuněčné žlázy klasifikace podle sekrečního oddílu •Žlázové buňky uspořádáné do sekrečních jednotek: • •alveolární žláza - acinus (alveolus) •tubulózní žláza - tubulus •tuboalveolární žláza • žlázky Klasifikace žláz podle typu sekretu F04_27 F04_31 •Serózní buňka •Mucinózní buňka Serózní žláza •Sekreční oddíly - alveoly (aciny) - malé centrální lumen • •Serózní buňky - zaobleně trojboký popř. pyramidový tvar, bazofilní cytoplazma a kulovité jádro v bazální třetině buňky • •Nad jádrem sekreční (zymogenní) granula. • •Sekret má nižší viskozitu (vodnatý) • par100he Mucinózní žláza • •Sekreční oddíly - tubuly lumen dobře rozeznatelné • •Vyšší, nepravidelně hranolovité buňky, jádro miskovitě oploštělé při bazální membráně • •Cytoplazma - váčky s viskózním sekretem (nebarví se) • • • • sublin100he par100he sublin100he • s45,100x(sa) t252 t253 •1 – serózní acinus (alveolus) •2 – mucinózní tubulus •3 – serózní lunula (Gianuzziho) •2 •1 •3 Mnohobuněčné žlázy klasifikace podle uspořádání vývodů •Jednoduché (A) – rozvětvené (B) – složené (C) image006 •A B •C Podle způsobu sekrece: ekrinní – apokrinní – holokrinní žlázy merocrine animero dle způsobu sekrece: ekrinní – apokrinní – holokrinní žlázy apocrine aniapo dle způsobu sekrece: ekrinní – apokrinní – holokrinní žlázy •Holokrinní holocrine aniholo Senzitivní epitel •Na bazální membráně: •Podpůrné bb. •Bazální bb. •Senzitivní bb. (receptory) primární • sekundární • • • • • Olfactory_pathway2 IHCR_Fig3 eye3 taste_bud Resorpční epitel •Resorpční povrch epitelových buněk je zvětšen - mikroklky tvoří žíhaný nebo kartáčový lem •Př.: střevo, kanálky ledvin • classic011 80271 Respirační epitel Two types of pneumocytes (also named pneumonocyte ) contribute to the maintenance of the alveoli of