Psychosociální souvislosti osobní pohody. Optimismus. Kvalita života. Osnova Mgr. Kristína Tóthová Co je pozitivní psychologie? •směr v současné psychologii, který se teoreticky, výzkumně i prakticky zaměřuje na doplnění celkového obrazu psychiky kladná témata •americký psycholog Martin Seligman: věda o: –pozitivních emocích (radost, štěstí, láska, naděje) a kladných životních zážitcích a zkušenostech, –pozitivních individuálních vlastnostech a rysech osobnosti (optimismus, nezdolnost, smysl pro humor, svědomitost, sebedůvěra) –pozitivně fungujících společenstvích a institucích •aktuálně: výzkum kvality života, životní spokojenosti a podpoře pozitivního prožívání Východiska, vznik, současnost •přelom 20. a 21. století: hlavním cílem je podle představitelů hnutí M. Seligmana a M. Csikszentmihalyiho snaha porozumět kladným stránkám osobnosti a podpořit rozvoj vnitřních sil člověka •současní badatelé se věnují tématům z kognitivní oblasti (moudrost, touha po poznání, vnímaná osobní zdatnost, tvořivost), z oblasti speciálních způsobů zvládání náročných životních situací (otázka smysluplnosti života, spiritualita, pokora či z oblasti sociální psychologie - soucítění, odpouštění a smiřování, empatie a altruismus) •výzkum: snaha o uplatnění získaných poznatků v praxi, aktuální trend aplikované pozitivní psychologie - klade důraz na využití výsledků zkoumání v oblasti životního stylu, ve vzdělávacím procesu, v psychoterapii a poradenství i v psychologii řízení a veřejné správě Kdo je šťastný člověk? •Wilson v r. 1967 definoval šťastného člověka jako mladého, zdravého, s dobrým vzděláním a platem, extrovertního, optimistického, bezstarostného, nábožensky založeného, ženatého, s vysokou pracovní morálkou a umírněnými aspiracemi •na pohlaví a míře inteligence podle tohoto autora nezáleží (dle Diener a kol., 1999) Vymezení pojmu osobní pohoda •dlouhodobý či přetrvávající emoční stav, ve kterém je reflektována celková spokojenost člověka s vlastním životem (Diener a kol., 1999) •kognitivní a emocionální hodnocení vlastního života, zahrnující jak emocionální reakce, tak kognitivní posouzení životní spokojenosti •tři komponenty: –emocionální odpovědi (prožívání pozitivních a negativních emocí) –uspokojení v různých oblastech života –celkové kognitivní (myšlenkové) posouzení vlastní životní spokojenosti Složky osobní pohody •pocit osobní pohody tvoří: –1. psychická osobní pohoda –2. sebeúcta (self-esteem) –3. sebeuplatnění (self-efficacy) –4. osobní zvládání (personal control) •„Psychická osobní pohoda je tvořena různými emočními a kognitivními dimenzemi, jako je například pozitivní a negativní afektivita, štěstí, životní spokojenost, shoda mezi očekávanými a dosaženými cíli, psychosomatické symptomy a nálada“ (Kebza, Šolcová, 2003, s. 336) Zdroje osobní pohody •vnější: peníze, sociální kontakty, atd. •vnitřní: vzdělání, sebedůvěra, dovednosti a schopnosti, spiritualita, atd. • •vnitřní zdroje spokojenosti jsou důležitější než vnější – mohou být využity k získání zdrojů vnějších •socioekonomické a demografické faktory •manželství a partnerství •příjem •zaměstnání •věk •pohlaví •vzdělání •volnočasové aktivity •víra •osobnostní dispozice •diskrepance mezi osobními očekáváními a skutečností •sociální vztahy Osobní pohoda a osobnost •adaptace: schopnost přizpůsobit se příznivým nepříznivým situacím •adaptace na subjektivně příznivou změnu je mnohem rychlejší, než adaptace na nepříznivou změnu •vědomí vlastní účinnosti: víra člověka ve vlastní schopnosti provádět aktivity takovým způsobem, aby došlo k dosažení předem vymezených cílů •J.B. Rotter – místo kontroly (locus of control): •vnější místo kontroly (externalisté) - člověk nemůže řídit svůj život vlastním úsilím •vnitřní místo kontroly (internalisté) - vývoj života je výsledkem vlastního úsilí Jak podporovat osobní pohodu? •autonomie •zvládání prostředí •osobní růst •pozitivní vztahy s druhými lidmi •smysl života •sebeakceptace Optimismus •očekávání, jak se různé situace budou vyvíjet v budoucnosti: –pozitivní očekávání souvisí s pozitivními emocemi –pesimistické očekávání souvisí se smutkem a beznadějí •optimisté aktivně pracují na zlepšování kvality svého života, kdežto pesimisté vyčkávají co negativního přijde a předem se smiřují s neúspěchem Smysl života •V.E. Frankl, vůle ke smyslu: potřeba mít a naplňovat určitý životní smysl. V opačném případě dochází k existenciální frustraci – pocit bezesmyslnosti, apatie, deprese, atd. Zvládání stresu •umění zacházet s emocemi (neznamená jejich potlačování), respektovat jejich hodnotící aspekt ve vztahu ke světu •důležitost a kvalita rodinného/osobního zázemí •schopnost poskytovat psychosociální oporu •typ osobnosti: –nezdolnost (hardiness) ve smyslu houževnatosti, elastičnosti, rychle se vzpamatovat –smysluplnost (meaningfullness) jako motivace k životnímu cíli –zvládnutelnost (manageability) jako pochopení možností, které jsou k dispozici ke zvládnutí problému –vnímaná osobní zdatnost (self-efficacy) kontrolovat, řídit dění –optimismus versus pesimismus –kladné sebehodnocení (self-esteem), stejně jako druhého člověka –sebedůvěra (self-confidence) ve své vlastní Já • Kvalita života •definujeme jako „vnímání pozice jedince v životě v souvislosti s danou kulturou a hodnotovým systémem a ve vztahu k osobním cílům, očekáváním, standardům a obavám“ (WHO-QOL, 1995) •definice zdůrazňují osobní hodnocení či subjektivní spokojenost napříč všemi hlavními životními doménami • Štěstí a kvalita života •M. Csikszentmihalyi: fenomén flow –flow: zážitek plynutí, ve kterém jsou lidé ponoření do určité činnosti, že nic jiného se jim nezdá důležité, dochází ke změně obsahu vědomí –stav, který zpětně lidé označili jako prožitek štěstí •podstatou je náročná aktivita, vyžadující určitou dovednost (aktivity jsou zaměřeny k určitému cíli, mají pravidla, existuje možnost dokončení) •podle Csikszentmihalyiho: –dvě hlavní strategie zlepšení vlastního života: 1)pokus o to, aby vnější podmínky odpovídaly našim cílům 2)změna prožívání, aby vnější podmínky byly v lepší shodě s našimi cíli •ani jedna strategie není flexibilní, pouze flexibilní kombinace obou Literatura •BLATNÝ, M., DOSEDLOVÁ, J., KEBZA, V., ŠOLCOVÁ, I. (2005). Psychosociální souvislosti osobní pohody. Brno: MA a Nakladatelství MSD Brno. •CSIKSZENTMIHALYI, M. (2015). O štěstí a smyslu života. Praha: Portál. •DIENER, E., SUH, E. M., LUCAS, R. E., SMITH, H. E. (1999). Subjective well-being: Three decades of progress. Psychological Bulletin, 125, pp. 276-302. • • •