Psychosomatika a zdraví Osnova Mgr. Kristína Tóthová Zdraví x nemoc •hranice mezi zdravím a nemocí není vždy snadno stanovitelná •nemoc a zdraví jsou pojmy, které nelze oddělovat od člověka v celistvosti jeho života, tvořeného fyzickým stavem, společenskými funkcemi a rolemi, postoji a chováním, pocity a emocemi. • salutogeneze X patogeneze • •2 Náhledy na pojem zdraví •lékař - zdraví je nepřítomnost nemoci, choroby či úrazu •sociolog - zdravý člověk je takový, který dokáže dobře fungovat ve všech jemu příslušných sociálních rolích •humanista - zdravý člověk je takový, který je schopen pozitivně se vyrovnávat s životními úkoly, které se před ním naskytnou •idealista -zdravý člověk je takový, kterému je dobře - tělesně, duševně, duchovně i sociálně Definice zdraví •Světová zdravotnická organizace (WHO) v r. 1948: • „Zdraví je stav úplné tělesné, duševní a společenské pohody (well-being)“. • V r. 1982 doplněno o schopnost • „vést sociálně a ekonomicky produktivní život“ • •být zdravý v bio-psycho-eko-sociálním pojetí představuje dostačující kompetenci systému „člověk“ vyrovnávat se díky seberegulačním procesům s patogenetickými faktory a účinně je kontrolovat (Egger, 2013) Chování pojící se s dlouhým životem •7 zvyků pojících se se somatickým zdravím • - nekuřáctví • - tělesná aktivita • - přiměřená váha • - mírné pití alkoholu • - 7-8 hodinový noční spánek • - pravidelná konzumace snídaně • - nejedení pozdě večer • Model přesvědčení o zdraví Teorie plánovaného chování Transteoretický model Teorie PRIME (R. West) •WHO odhaduje: kdyby se podařilo zvládnout základní determinanty chronických onemocnění –kouření –alkohol –obezitu –sedavý způsob života –slabé sociální podmínky •výskyt chronických nemocí by klesl o 2/3 •otázky psycho–somatických souvislostí jsou předmětem následujících disciplín: –behaviorální medicína –lékařská psychologie –psychosomatická medicína –psychologie zdraví •zaměřením výzkumu biologickým směrem medicína ztratila schopnost rozumět složitějším bio-psycho-sociálním vztahům Nemoc •biomedicínský model nemoci – vztažný systém medicíny - choroba (angl. disease) •psychologický model nemoci – vztažný systém osoby – spíše onemocnění, nemoc (angl. illness) •sociologický model nemoci – vztažný systém působení nemoci - slabost (angl. sickness) •porucha zdraví, která vznikla zpravidla jednorázovým nebo krátkodobě působícím poškozením organismu - úraz •tělesné nebo duševní defekty obvykle trvalého rázu jsou považovány za vady, a to buď vrozené, nebo získané jako následek nemoci nebo úrazu •12 Psychosomatika •dnes je pojem psychosomatika vnímán jako konzervace dualizmu (dělí na tělo a duši) •jde nakonec o člověka, který je nemocný, ne o nemoc samotnou či její příčinu •nepovažuje jedince za vrchol pyramidy, ale za součást vyšších systémů, jimiž jsou dyáda, rodina, societa •dilema, co je to vlastně nemoc – v jeho moderní podobě: jestli léčit jen tělo, nebo také „duši“ • •bio-psycho-spirituální/sociální jednota člověka Biopsychosociální přístup •všechny tělesné a psychické nemoci v sobě zahrnují biologické, psychologické a sociální prvky •přístup k nemocem, ale také k nemocným - orientován na nemocného ve vztazích, ne na medicínský konstrukt nemoci •medicína vnímá nemoc jako existující samu o sobě, ale nemoc bez člověka se ve své podstatě neprojevuje •chybí uvědomění, že stres z mezilidských vztahů a života vůbec vytváří tlak na regulační mechanismy člověka, a může se projevit ve sféře emoční i somatické Psychosomatická onemocnění •poruchy kardiovaskulárního systému – esenciální hypertenze –chování typu A •nadměrná soutěživost, snaha po úspěchu, agresivita, neklid, nepřátelské chování, rychlost a netrpělivost, zaujetí pro práci a průbojnost •poruchy dýchacího systému –bronchiální astma •vzniká následkem úzkosti a strachu •podle psychoanalýzy vyjadřuje astmatický záchvat strach spojený s voláním o pomoc směřujícím k mateřské figuře • • •poruchy trávicího systému –nauzea, zvracení •pocit ošklivosti, který se rozšiřuje i na vztahy a postoje k lidem i sociálním hodnotám •žaludeční dyspepsie –dráždivý a slabý žaludek •souvisí s neklidem, napětím, neschopností se soustředit, depresivními rozladami a poruchami spánku • • • •dvanácterníkový vřed –u osob se zvýšenou potřebou závislosti, z velké části nevědomé –při zvýšené potřebě souhlasu, ochrany a vstřícnosti klíčové osoby –konflikt vzniká při tlaku na obhájení vlastního názoru, při ztrátě klíčové osoby nebo zázemí a při tlaku na samostatné rozhodnut •zácpa nebo průjem –vzniká kombinací biopsychosociálních faktorů, souvisí s životním stylem a s vlastnostmi osoby –projevuje se u nejistých jedinců nebo u jedinců s vysokými nároky na sebe • • • •poruchy endokrinního systému –objevují se působením komplexu příčin –u psychických např. po šoku nebo úleku –následkem potlačování potřeb a přání, stresu apod. –patří mezi ně poruchy funkce štítné žlázy, nadledvin, hypofýzy, slinivky břišní •poruchy příjmu potravy –mentální anorexie, bulimia nervosa •souvisí s poruchami vztahu k sobě, nepřijetí sebe sama, poruchy ve vztahu k vlastnímu tělu apod. •sexuální poruchy –vznikají obvykle následkem psychických poruch ve vztahové oblasti •anorgasmie, frigidita, vaginismus, poruchy erekce či předčasná ejakulace •revmatické poruchy –objevují se u jedinců s tendencemi k potlačování agresivních a nepřátelských postojů –následkem působení některých negativních životních situací a snížené funkce imunitního systému • • •poruchy kůže –souvisí se zvýšeným stresem, poruchami vztahu k sobě a k sociální roli, s pocitem nedostačivosti apod. •nádorová onemocnění –vznikají následkem poruchy imunitního systému po prožitém závažném traumatu –při nevyrovnání se s traumatem , nebo se ztrátou blízkého člověka či hodnoty • • Prožívání nemoci •individuální prožívání nemusí zdaleka odpovídat skutečnému zdravotnímu stavu pacienta •pacienti s výraznými psychickými potížemi mohou trpět zdánlivě banálními fyzickými obtížemi více, než člověk trpící závažnějším onemocněním, který je přitom ve větší psychické pohodě •úzkost – zaujímá ústřední postavení mezi duševním a tělesným prožíváním •člověk s úzkostí má zhoršenou pozici v boji s nemocí, horší akceptace zdravotního stavu a horší mobilizace sil •významným osobnostním rysem, jak nemoci předcházet nebo ji zvládnout je „coping“ (zvládání) – vyjádření síly vlastního já, schopnosti vypořádat se s problémy •v kontextu zdraví značí přímý boj s mimořádně těžkou/zátěžovou situací Vyrovnávání se s nemocí •Coping: strategie zvládání náročné situace –behaviorální: nácvik relaxace, cvičení, zvýšený pohyb, metody vybíjení vzteku, hledání psychologické podpory v okolí… hledání řešení, informací o léčbě, rad… –kognitivní: přehodnocování situace, snížení významu problému aj. –rozptylující: provádění příjemných činností umožňující úlevu od problému, pocit kontroly, schopnost ovlivňovat sám běh událostí –redukce emocí: ventilace emocí, pozitivní přerámování, dekatastrofizace, přijetí zodpovědnosti („vyléčím se x vylečte mě“) •Obrany: pokud copingové strategie nefungují/nejsou vytvořeny –regrese, pasivita, agresivita, přenesení afektu, vyhnutí, útěk, zlehčování, racionalizace, potlačování… somatizace –někdy adaptivní (např. popření – chrání před depresí, motivuje k léčbě), maladaptivní pokud narušuje spolupráci (compliance) • •Patogeneze: zabřednutí do nemoci, vzdání boje, využívání nemoci, zneužívání léků, užívání alkoholu… •Salutogeneze: relaxace, sugesce, placebo, přijetí onemocnění, smysl léčby, motivace, vůle, interpersonální podpora • •Co ovlivňuje vyrovnávání se s nemocí u jednotlivce? –obecná kapacita odolávat zátěži –zralost –úroveň kognitivních funkcí –míra opory –předchozí zkušenost s traumatem –osobnostní rysy –přítomnost osobnostní patologie –psychiatrická komorbidita • Nemoc jako psychické trauma •v důsledku působení extrémně silného zážitku •charakteristiky: –příčina přichází z vnějšku –je extrémně děsivá –navozuje prožitek ohrožení života –navozuje pocity bezmoci (pocit ztráty moci a vlivu) –vyžaduje adaptační a kompenzační mechanismy •primární emoce: úzkost •vede k zúžení apercepce (vnímání reality je zúženo, obranné chování, které není pod volní kontrolou) Obranné reakce •Sympatikové reakce •Parasympatikové reakce •Aktivní reakce – útěk x útok –Svalové napětí –Psychomotorický neklid –Zvýšené fyziologické funkce –Převažují emoce smutku nebo zlosti –Paradoxní reakce – smích ve vážné situaci –Výrazná mimika –Třes rukou –Kontrola okolí, těkavost • • •Pasivní reakce – „mrtvý brouk“ –Ztuhlost, strnulost, „zamrznutí“ –Nekoordinované pohyby –Zblednutí, chladné periferie –Zpomalené fyziologických procesů –Maskovitá mimika –Snížení citlivosti těla –Pocity derealizace, depersonalizace, introvertní ladění –Minimální oční kontakt –Akcentovaná forma: mdloby, disociace –Často přehlíženo „bezproblémoví pac.“ Literatura •AYERS, S., DE VISSER, R. (2015). Kapitola 5 - Zdraví a chování. Psychologie v medicíně. Praha: Grada Publishing •RAUDENSKÁ, J., JAVŮRKOVÁ, A. (2011). Lékařská psychologie ve zdravotnictví. Praha: Grada Publishing •TRESS, W., KRUSSE, J., OTT, J. (2008). Základní psychosomatická péče. Praha: Portál •