OP U PACIENTA S PORUCHOU SMYSLOVÉHO VNÍMÁNÍ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ SENZORICKOU STIMULACI Vývoj – vnímání pocitů je rozhodující pro intelektový, sociální a fyzický vývin dětí, věkem se učíme , že jisté vněmy jsou již automatizovány (u přechodu zastavit, obhlédnout se), dospělí mají již hodně naučených odpovědí na senzorické podněty, ztráta nebo poškození kteréhokoliv smyslu má výrazný dopad na život člověka, ve stáří je postupné omezování senzorického vnímání lépe zvladatelné Kultura – osoba může pokládat některé stimulace za obvyklé nebo normální ▲ podněty rodin pro děti ke hře…., splnění přání, naděje Stres – pocit přetížení v náročném období → tendence lidí ↓ senzorickou stimulaci ▲ pacient s bolestí, v akutním stadiu nemusí mít zájem o návštěvy; citlivěji vnímá hluk… Léky – farmaka ↓vnímání a pozornost ▲ sedativa, antidepresiva – mohou narušit vnímání P/K Nemoc – ▲ ateroskleróza snižuje průtok krve do receptorového orgánu a mozku → útlum vnímání a zpomalení reakce Způsob života – množství senzorické stimulace se může měnit v závislosti od životního stylu ▲ sestry z chirurgie, Aro, JIP jsou zvyklé na množství stimulů nežli sestra z AMB (alarmy, monitoring P/K…) SENZORICKÉ PORUCHY Poruchy příjmu a vnímání senzorických stimulů mohou způsobit dezorientované chování osoby Senzorická deprivace nebo citově-dotyková deprivace – výsledek nízké úrovně senzorického vstupu potřebného pro normální funkci, bývá situační, tři typy příčin: restrikce okolí, redukovaný senzorický vstup, omezení cíle a významu vstupu Při senzorické deprivaci má osoba narušenou vyváženost retikulárního aktivačního systému (RAS, koordinuje příchozí stimuly a reguluje úroveň bdělosti) RS není schopen udržovat normální stimulaci mozkové kůry Při snížené stimulaci se člověk stává méně pozorný na stávající/zbytkové podněty a vnímá je skresleným způsobem § u seniorů (sociální izolace, omezené prostředí dle jejich schopností) PŘÍZNAKY SENZORICKÉ DEPRIVACE Kognitivní Omezená pozornost, narušená paměť a schopnost řešit problémy, obtíže s koncentrací Afektivní Nepřiměřené emoční odpovědi, deprese, strach, úzkost, nuda, emoční labilita Percepční Nesprávné vnímání stimulů, ↓ motorická koordinace, dezorientace SENZORICKÉ PŘETÍŽENÍ Vzniká působením velkého množství senzorické stimulace v určitém období, kt. jedinec nemůže tolerovat (hospitalizovaní P/K vystavení prudkému světlu, hluku, neosobním vztahem, nadměrné návštěvy/telefony přátel, častý kontakt s různým typem pracovníků ve zdr. zařízení P/K → unavený, podrážděný, zmatený → někdy problém s poznáváním - halucinace (vnímání zevních neexistujících stimulů), iluze ( nesprávná interpretace zevních podnětů (▲stín interpretuje jako osobu) SENZORICKÉ DEFICITY Narušené fungování senzorických a percepčních procesů (▲slepota, hluchota) (nerušení jednoho smyslu může posílit další, osoba se ztrátou sluchu na pravé straně se začne natáčet na levou stranu aby lépe slyšela Neurologické onemocnění → změny v kinestézii a vnímání dotyku kineasthesia – cit pro pohyb a vnímání pohybu podrážděním receptorů ve svalech, šlachách, okostnici a v kloubních pouzdrech. Zrak Většina lidí vnímá zrak jako rozhodující Postupné zhoršování zraku 40.-45. roku Sluch Často pokládány za 2. nejdůležitější smysl Porucha může vyústit v pocit méněcennosti, podpořit izolaci osoby Senioři ztrácejí sluch a schopnost vnímat vysoké tóny, presbyakúza (zhoršení ostrosti sluchu), zhoršená rozlišovací schopnost spoluhlásek (s, f, š) Čich a chuť Čich bývá často nedokonale vyvinutý (receptory lokalizovány ve sliznici nosu) Ochranný faktor pomáhající lidem detekovat dým, plyn Stimuluje chuť k jídlu Chuť – 4 chutě ↓ citlivost čichu a chutě - u seniorů, kuřáků dotek Receptory doteku (pro taktilní pocity) v kůži – citlivé na tlak, bolest, teplotu, svědění Ochranná funkce před poraněním (vnímáním bolesti jedinec uniká od příčiny) nefunkční receptor doteku – poranění (DM) PORUCHY VĚDOMÍ Vědomí – lucidita – uvědomování si okolí, sebe, jiných; vyžaduje neustálou stimulaci Porucha vědomí – nemoc, úraz, omamné látky, věk, hospitalizace Poruchy vědomí – kvalitativní, kvantitativní, posuzovací škály (zopakovat z oše. postupů) POSOUZENÍ Sesterská anamnéza – zaměření na senzorické deficity, zahrnuje současné senzorické vnímání P/K, obvyklé funkce a možné problémy (okolí může vnímat nedoslýchavost osoby dříve, než si to sama všimne) §Změny pozornosti - ↓koncentrace (▲neschopnost sledovat konverzaci), ↑ roztržitost, nepokoj, „zasnění“ (ponoření se do vlastních myšlenek, samomluva…, neschopnost rozlišit realitu a fantazii (představují si konverzaci, kt. neexistuje) §Změny v myšlení – zmatenost časem, místem, prostorem, narušená následnost času, příhod, těžkosti s rozpamatováním se, pomalost v komunikaci, nerozhodnost, iluze, halucinace §Emoční labilita – rychlé změny nálad, podrážděnost, zveličené odpovědi, apatie, ambivalentnost, emoční nevšímavost, nevhodné reakce, zlost, deprese, úzkost, hněv §Změny v obvyklém chování – narušené zvyky spánku (těžkosti s usínáním..), výživy (ztráta chuti do jídla) Fyzikální vyšetření – schopnosti zraku, sluchu, vnímání tepla, chlau, bolesti DK, uvědomování si částí těla Ambivalence (z lat. ambo, oba a valeo, platit) je dvojakost nebo dvojznačnost, vnitřní rozpornost nebo rozpolcenost POSOUZENÍ Rizikový P/K: §sestra musí identifikovat osoby s rizikem, jednat preventabilně §P/K mohou predisponovat na senzorické poruchy následovní podmínky: §Nestimulující prostředí (P/K, kt. ožije sám může být senzoricky přetížen v době jeho hospitalizace; osoby žijící v institucích s neměnícími se sociálními a percepčními podněty patří mezi osoby ohrožené vznikem senzorické deprivace) §Terapeutická izolace – může vést k senzorické deprivaci (P/K v izolačním režimu na pokoji – osamocení, primárním kontaktem je ZP v plášti s ochrannými pomůckami; imobilní P/K na lůžky – sám, odkázán na pomoc jiných) §Prostředí JIP/ARO – P/K přesyceni podněty -= senzorické přetížení §Zjištěné senzorické deficity – P/K se zrakovými potížemi nemohou sledovat TV, rozeznávat ZP, neznámé prostředí může podpořit jejich zmatenost; hluché osoby, kt. nejsou schopni odezírat z úst mohou prožívat pocit osamění… POSOUZENÍ Sluchově postižení Zrakově postižení Imobilní jedinci Osoby vyžadující dlouhodobou hospitalizaci P/K na JIP/ARO Senioři žijící sami, v institucionálních zařízeních Nevyléčitelně nemocné osoby Cizinci Zmatené osoby DG Narušené smyslové vnímání Riziko úrazu v souvislosti s poruchou zraku…. Narušená verbální komunikace v souvislosti s poruchou sluchu, senzorického přetížení/deprivace Změněná výživa z důvodu ztráty čichu Narušený spánek z důvodu senzorické deprivace/přetížení Sociální izolace z důvodu poruchy zraku/sluchu … PLÁNOVÁNÍ Cíle: Zachování anebo zlepšení funkce existujících smyslů Obnovení nebo vyloučení příznaků narušené senzorické funkce Prevence poranění Udržování výživy Zachování nebo zlepšení komunikace Udržování nebo obnova činnosti v bezpečném prostředí Dosažení soběstačnosti a sebepéče Činnosti sestry zaměřit: Úprava okolitých stimulů Zajištění bezpečného prostředí Podpora soběstačnosti a nezávislosti P/K Edukace P/K a rodiny REALIZACE Přizpůsobit podněty prostředí (↓ anebo ↑) Blokování stimulů (▲tmavé brýle redukuji světlo, P/k používá předepsané korekční pomůcky, špunty do uší, zápach z rány omezit udržováním suchých a čistých obvazů, správné provádění péče o ránu …, zabezpečit kvalitní spánek – časování léků, návštěvy, plánování aktivit a edukace u P/K) Vysvětlení stimulů- alarmy, signalizace – když P/K pochopí význam = lepší orientace a akceptace Změna odpovědí – edukace P/K o aktivitách podporujících kvalitu spánku, bazální stimulace P/K v bezvědomí, aktivity u P/K s demencí REALIZACE Podpora zrakové funkce Zesílení zrakových stimulů: Zabezpečení vhodného osvětlení (včetně nočního) Vhodná velikost písma a kontrast barev u tištěních materiálů, brýle, lupa, pomůcky, používat talíře s barevným okrajem… Používání jiných smyslů – dotek – hmatová funkce (materiály s různým povrchem); zásady komunikace s nevidomým/slabozrakým P/K Úprava a zabezpečení vhodného prostředí: světlo měkké, difuzní, ne ostré, oslepující, vhodné rozmístění nábytku, používání vhodných pomůcek usnadňující péči (▲péče o zuby…) a podporujících soběstačnost P/K Podpora sluchové funkce Důsledné vyšetření sluchu, včasná identifikace poruchy Používání kompenzačních pomůcek, pomůcek podporujících soběstačnost P/K (zesílení zvuku, omezení základního hluku, malé skupinky při komunikaci …respektovat zásady komunikace u P/K s poruchou sluchu REALIZACE Chuť a čich Udržovat správnou hygienu DÚ, hydratace podporuje vnímání chuti Jídla vhodně a přiměřeně dochuceny, teplé/chladné, strava pestrá a barevná, esteticky servírovaná (OP o P/K při zabezpečení výživy a hydratace) Čisté prostředí, svěží vzduch, použití oblíbené vůně Eliminace nepříjemných pachů Dotek P/K s narušeným taktilním smyslem – používání ochranných pomůcek zabraňující vzniku poranění (popáleniny, otlaky, oděrky …) Podpora taktilního smyslu – pomůcky s různou strukturou povrchu, bazální stimulace, zooterapie, canisterapie REALIZACE Poruchy vědomí: Orientace P/K vlastní osobou, místem a časem – zásady komunikace P/K dezorientovaný, dementní, agresivní Koncept bazální stimulace v praxi – důsledná biografie P/K Edukace rodiny VYHODNOCENÍ Závisí od cílů a stanovených výsledných kritérií SOUHRN Senzorické podněty – zrakové, sluchové, čichové, dotekové, chuťové, kinestetické Senzorická deprivace – nízká úroveň stimulace, kt. neumožňuje normální funkci Senzorické přetížení – nadměrná senzorická stimulace, kt. nemusí P/K snášet Senzorický deficit – porucha senzorického anebo percepčního procesu Sestra musí správně identifikovat rizikových P/K