•
•
EPI
06.04.2018
Imunizace aktivní;
pasivní
Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2006 – 2016; absolutně
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2006 – 2016; absolutně
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Varicella
Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2006 – 2016; absolutně
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Varicella
Campylobacteriosis
Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2006 – 2016; absolutně
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Varicella
Campylobacteriosis
Salmonellosis
Vybrané infekční nemoci v ČR v letech 2006 – 2016; absolutně
0
10000
20000
30000
40000
50000
60000
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Varicella
Campylobacteriosis
Salmonellosis
Virové průjmy
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
VHC
Akutní VHB
VHA
VHE
Zákon č. 267/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o
ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související
zákony
§ 46
• (1) Fyzická osoba, která má na území České republiky
trvalý pobyt, cizinec, jemuž byl povolen trvalý pobyt,
cizinec, který je oprávněn k trvalému pobytu na území
České republiky, a dále cizinec, jemuž byl povolen
přechodný pobyt na území České republiky na dobu delší
než 90 dnů nebo je oprávněn na území České republiky
pobývat po dobu delší než 90 dnů, jsou povinni podrobit
se, v prováděcím právním předpisu upravených případech
a termínech, stanovenému druhu pravidelného očkování.
Legislativa
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
Tato vyhláška upravuje
a) členění očkování, podmínky provedení očkování a pasivní imunizace,
způsoby vyšetřování imunity, pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního
onemocnění a podmínky, za kterých mohou být v souvislosti se zvláštním
očkováním fyzické osoby zařazeny na tato pracoviště,
b) případy, kdy je před provedením pravidelného a zvláštního očkování fyzická
osoba povinna podrobit se vyšetření stavu imunity a kdy je povinna podrobit se
stanovenému druhu očkování, a
c) rozsah zápisu o provedeném očkování do očkovacího průkazu nebo
zdravotního a očkovacího průkazu dítěte a mladistvého a do zdravotnické
dokumentace očkovaného.
Vyhláška č. 65/2009 Sb.ze dne 25. února 2009, kterou se mění vyhláška č.
537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
Vyhláška č. 299/2010 Sb. ze dne 25. října 2010, kterou se mění vyhláška č.
537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem
Základní očkování hexavalentní očkovací látkou proti záškrtu, tetanu,
pertusi s acelulární složkou, invazivnímu onemocnění vyvolanému
původcem Haemophilus influenzae b, virové hepatitidě B a inaktivovanou
očkovací látkou proti přenosné dětské obrně se změnilo ze schématu 3+1
na 2+1 (tzn.v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalu dvou
měsíců mezi první a druhou dávkou, a třetí dávkou podanou mezi
jedenáctým a třináctým měsícem věku dítěte ) .
06.04.2018
Očkovací kalendář v ČR platný od 1.1.2018
Očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím je možno zahájit
již od 13. měsíce věku, nejpozději však do dovršení osmnáctého měsíce
věku dítěte,
druhá dávka se však posunuje od dovršení pátého roku do dovršení
šestého roku věku dítěte.
06.04.2018
Očkovací kalendář v ČR platný od 1.1.2018
Změny jsou i ve zvláštním očkování.
Je nově zavedeno zvláštní očkování proti spalničkám u fyzických osob,
které jsou nově přijímány do pracovního nebo služebního poměru na
pracovišti infekčním nebo dermatovenerologickém.
06.04.2018
Očkovací kalendář v ČR platný od 1.1.2018
Graf 1. Vývoj hladiny imunoglobulinů
06.04.2018
Šedivá A. Čes.-slov. Pediat., 2005, roč.60, č.11, s. 617-624
Cílem očkování
je navodit dlouhodobou ochrannou imunitu vůči
mikroorganizmu, která:
a) buď zcela ochrání před reinfekcí nebo
b) podstatně sníží závažnost přirozené infekce
Imunologickou podstatou protektivní imunity je
vytvoření imunologické paměti.
Remembering an Old
Disease
Smallpox
Za objevitele očkování je považován skotský lékař Edward
Jenner, který si již roku 1770 všimnul, že dojičky krav, které
prodělaly kravské neštovice, neonemocněly,
když poté nastala epidemie pravých neštovic.
V rámci klinického pokusu v roce 1789 podal svému
synovi a dvěma dalším lidem virus kravských neštovic.
Všichni tři nejprve lehce onemocněli.
O rok později všem podal původce pravých neštovic,
ale nikdo z nich pravými neštovicemi neonemocněl.
Dr. Edward Jenner
V Čechách se začalo očkovat proti pravým neštovicím v roce 1821
na základě vydání císařského dokumentu.
Očkování bylo ukončeno v roce 1980 v souvislosti s
vymýcením (eradikací) pravých neštovic na celém světě.
Eradikace pravých neštovic
Čeští odborníci
Prof. MUDr. Karel Raška, DrSc. (1909 – 1987),
Ředitel Ústavu epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu v Praze, zakladatel
moderní české epidemiologie.
Od roku 1963 řídil Divizi infekčních nemocí v sekretariátu WHO v Ženevě.
Byl klíčovou postavou programu globální eradikace varioly. Prosadil založení nové,
samostatné jednotky „ Eradikace neštovic“ a zajistil její prvotní finanční a materiální
podporu nejen v Ženevě, ale i v oblastních úřadovnách WHO.
Do národních programů boje s neštovicemi se zapojilo celkem asi 250 tisíc mužů a žen.
V době intenzivní eradikace pracovalo v postižených zemích až 700 expertů WHO.
Roční náklady na eradikaci neštovic činily v letech 1967-1980 přibližně 23 miliónů USD, což je v celkovém srovnání méně, než náklady na vyslání dvou astronautů na Měsíc.
Celosvětové úspory spojené s úspěšným vymýcením této nemoci se odhadují na 1-2 miliardy USD za rok.
Byl autorem nové koncepce surveillance infekčních onemocnění, kterou Světová zdravotnická organizace přijala v roce
1968 mezi základní epidemiologické metody svého působení.
„Surveillance znamená epidemiologické studium nemocí jako dynamického procesu, včetně ekologie původce nákazy, hostitele, rezervoárů a vektorù nákazy,
jakož i studium zevních podmínek prostředí a všech mechanizmů, které se uplatňují v procesu šíření nákazy v rozsahu,v kterém se daná nákaza vyskytuje. „
V ČR byl po návratu z WHO v roce 1970 politicky perzekuován.
V roce 1984 mu Anglická královská lékařská společnost udělila Jennerovu medaili, která je v oblasti boje
proti infekčním chorobám považována za nejprestižnější ocenění na světě.
Na eradikaci varioly se významně podílelo dvacet českých a
slovenských epidemiologů.
Deset z nich bylo ze Státního zdravotního ústavu:
• prof. Janout, Doc. Ježek, Dr. Kopecký, Doc. Kříž, Dr. KuzemeckáKřížová,
Dr. Markvat, doc. Slonim, Dr. Sodja, dr. Strnad a dr.
Šrámek.
Dr. Markvart (s dr. Weisfeldem) vešli do historie detekcí posledního
případu endemické varioly u Ali Maow Maalina v r. 1977.
Mnozí z citovaných odborníků jsou nositeli, vyznamenání WHO (Řád
bifurkační jehly) a vyznamenání indické vlády.
Rural vaccinator in United Provinces, British India, c.1930, private collection of Dr. Sanjoy Bhattacharya
Poslední pacient:
Ali Maow Maalin, třiadvacetiletý kuchař z
nemocnice v somálské Merce.
Nakazil se, když ukazoval cestu šoférovi
sanitky, který vezl dvě nemocné děti
do izolačního tábora.
Ali onemocněl v říjnu 1977, uzdravil se.
Byl posledním v řetězu přirozeného přenosu viru
varioly, který začal dávno před faraony
a skončil v Merce.
Mr. John Wickett, of the World Health Organization, with the last person to have contracted –
and survived – naturally occurring smallpox in Somalia. (1977), courtesy Mr. John Wickett.
Již v průběhu poslední fáze eradikace se její organizátoři snažili přesvědčit laboratoře, které
uchovávaly virus varioly, aby jej zničily, či předaly některé z velkých mezinárodně
uznaných laboratoří.
Jejich počet klesl od roku 1975 z 75 na 7 v prosinci roku 1979.
V roce 1978 (deset měsíců po vyléčení posledního pacienta v Somálsku)
došlo v laboratoři v Birminghamu k nákaze členky pomocného personálu
a následnému zavlečení této infekce do její rodiny.
Onemocněla fotografka lékařské fakulty v anglickém Birminghamu.
Zabil ji virus, který unikl ze sousední laboratoře.
Tato neblahá událost vedla k dalšímu důraznému požadavku SZO, aby
laboratoře zničily virus nebo jej předaly do WHO Spolupracujících Center
vybavených nejvyšším stupněm biologické ochrany.
V současné době jsou to laboratoře:
 v Rusku
 v USA
Eradikace varioly byla oficiálně vyhlášena
na 33. valném shromáždění SZO
8. května roku 1980.
……..že každé ohnisko infekce je možno správnými protiepidemickými
opatřeními zvládnout.
Z tohoto důvodu je ve světovém měřítku neustále uchovávaná určitá
zásoba očkovací látky, protože nelze úplně vyloučit možnost, že
někde na světě je uchováván tento virus, zneužitelný pro teroristické
účely.
V současnosti je však zřejmé, že v poznávání tohoto viru bylo dosaženo
takové úrovně, že bude možno uvažovat i o jeho zničení .
Milestones in the eradication of smallpox
1779 Edward Jenner invents a smallpox vaccine.
1966 The World Health Organization (WHO) launches a massive global campaign to
eradicate smallpox.
1972 Smallpox vaccinations are discontinued in the United States.
1975 and 1977 The last cases of the two known variants of smallpox occur in
the world, in Bangladesh and Somalia.
1978 Two people are sickened in a lab accident in England; one dies.
1980 The WHO declares smallpox eradicated.
1991 Smallpox virus DNA is mapped.
1999 The WHO sets this deadline, by which remaining lab stocks of the virus are to be
destroyed. The deadline will be postponed again and again.
2003 Millions of doses of vaccine are produced to hedge against a biological attack.
2011 WHO's decision-making body will meet in May to again vote on whether
to kill the remaining live viruses.
Podle vyhlášky č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem ve
znění pozdějších předpisů, § 2, :
a) pravidelné očkování proti tuberkulóze (pro indikované skupiny*), proti záškrtu, tetanu,
dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem Haemophilus influenzae b,
přenosné dětské obrně a virové hepatitidě B, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím, proti
pneumokokovým nákazám (pro indikované skupiny**) a proti virové hepatitidě B,
b) zvláštní očkování proti virové hepatitidě A a virové hepatitidě B a proti vzteklině (pro osoby
v riziku např. pro vybrané zdravotníky, vybrané pracovníky Integrovaného záchranného
systému (IZS), pracovníky v laboratořích s virulentními kmeny vztekliny)
c) mimořádné očkování, kterým se rozumí očkování fyzických osob k prevenci infekcí v
mimořádných situacích,
d) očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými
výkony, a to proti tetanu a proti vzteklině
e) očkování, provedené na žádost fyzické osoby, která si přeje být očkováním chráněna proti
infekcím, proti kterým je k dispozici (registrovaná) očkovací látka (patří sem i očkování do
zahraničí).
• Od 1. 11. 2010 platí novela vyhlášky č. 299/2010 Sb., kterou se mění
vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, podle které
je očkování povinné pouze pro děti s těmito indikacemi:
• jeden nebo oba z rodičů nebo sourozenec nebo člen domácnosti, v níž dítě
žije, měl/má aktivní tuberkulózu,
• dítě, jeden nebo oba z rodičů nebo sourozenec dítěte nebo člen
domácnosti, v níž dítě žije, se narodil nebo souvisle déle než 3 měsíce
pobývá/pobýval ve státě s vyšším výskytem TBC než 40 případů na 100 tis.
obyvatel (Min. zdravotnictví každoročně uveřejní seznam států s vyšším
výskytem tuberkulózy do 30 dnů od aktualizace provedené WHO), seznam
států na www.mzcr.cz
• dítě bylo v kontaktu s nemocným tuberkulózou.
Očkování proti TBC
Vývoj počtu hlášených TBC/100 tis.obyvatel,ČR
Diphteria
PHIL Photo ID#7323
06.04.2018
Poslední případ záškrtu v ČR v roce 1995.
Tetanus
06.04.2018
06.04.2018
Očkování proti vzteklině nebo proti tetanu při
úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými
výkony
Skupina Anatoxin
Hyperimunní lidský antitetanický
imunoglobulin
Očkovaní do 15 let věku 0 0
Očkovaní nad 15 1et věku
a) do 5 let po očkování 0 0
b) nad 5 let po očkování 0,5 ml 0
Neočkovaní nebo neúplně očkovaní s intervaly jinými než uvedenými výše
0,5 ml* dávka dle souhrnu údajů o přípravku
Osoby nad 60 let věku
a) s dokladem o očkování v posledních 10 letech 0,5 ml b)
bez takového dokladu 0,5 ml* dávka dle souhrnu údajů o přípravku
Neúplně očkovaní
a) 1 dávkou v době 3-6 týdnů před poraněním 0,5 ml b)
2 dávkami v době 3 týdnů - 10 měsíců před
poraněním
0,5 ml *
Poznámka: dále se pokračuje v základním očkováni podle § 4.
06.04.2018
0
500
1000
1500
2000
2500
3000
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
ČR Pertusse
2015/585 případů
2014/2 521 případů
2006/234 případů
Poliomyelitida
dříve zvaná dětská obrna, je akutní virové onemocnění, které někdy postihne
nervovou soustavu a způsobí trvalé chabé obrny svalů končetin či trupu.
Název poliomyelitida vyjadřuje,
že k chorobným změnám dochází
především v šedé hmotě míchy.
Původce nákazy:
jsou tři antigenní typy poliovirů -1, 2 a 3.
 Vylučování viru : 1 týden z nosohltanu, 6 týdnů ze stolice
80% případů je asymptomatických.
Polioviry, které se v endemických či
epidemických oblastech šíří v populaci,
označujeme jako divoké polioviry.
Z nich byly za účelem přípravy
živé očkovací látky opakovaným
pasážováním viru na buněčných kulturách
získány kmeny označované jako vakcinální.
V USA se poslední případ nezavlečené dětské obrny vyskytl v roce 1979
a v září roku 1991 byl v jihoamerickém Peru zaznamenán poslední případ
na celém americkém kontinentu.
Podobného úspěchu se dosáhlo v roce 2000 v oblasti západního Pacifiku,
která zahrnuje 37 zemí, včetně nejlidnatější země světa Číny.
Evropský Region WHO byl certifikován jako prostý
poliomyelitidy v roce 2002.
Od té doby došlo k několika případům, vyvolaným divokými polioviry (Bulharsko,
Gruzie) importovanými z polio endemických zemí, nejčastěji z Indického
subkontinentu.
Ojediněle byly detekovány vDPV (polioviry odvozené od vakcinálních)
v odpadních vodách v Estonsku, Slovensku, ČR (2006), Izraeli, Švýcarsku,
Finsku.
V roce 2007 byl ve Švýcarsku detekován divoký poliovirus v odpadních
vodách, geneticky příbuzný viru vyskytujícímu se v Chadu.
V roce 2010 došlo k velké epidemii vyvolané WPV1 importovanému z Pákistánu.
V pěti zemích bylo potvrzeno 479 případů poliomyelitidy. V Tádžikistánu 461,
v Rusku 14, v Turkmenistánu 3 (1x WPV3), v Kazachstánu 1.
06.04.2018
06.04.2018
SPALNIČKY
Vysoký výskyt v rozvojových zemích i v Evropě
(2015: úmrtí 15 měs. dítěte v Berlíně)
V České republice se spalničky prakticky nevyskytují, v
případě ojedinělých onemocnění se jedná v naprosté většině
o importovaná onemocnění.
ČR – nejsou podmínky pro plošné epidemie
ALE 20% osob ve věku 35 – 44 let nemá protilátky
Ohroženi: zdravotníci, mladí dospělí, děti
neimunních matek, ojediněle i očkované děti
06.04.2018
0
50
100
150
200
250
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
ČR Spalničky
2006/7 případů
2014/ 221 případů
Rel. 2,1/100 000 obyvatel
2015/ 9 případů
06.04.2018
06.04.2018
0
5
10
15
20
25
30
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
ČR Zarděnky
2006/8 případů
2011 /208 případů
2015/ 0
06.04.2018
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
ČR Parotitis
2006/5172 případů
2012/3902 případů
2015/1616 případů
Leden – březen 2016/1089 případů
Pasivní imunizace
botulism immune globulin (BIG) is indicated in infants with clinically
diagnosed infant botulism, before diagnostic confirmation. The
prompt use of this specific immunoglobulin leads to a significant
decrease in both ICU and total hospital stay.
Pasivní imunizace
(1) Lidský hyperimunní antitetanický globulin se podá:
 osobám neočkovaným vůbec
 po uplynutí předepsaného intervalu k přeočkováni (osoby nad 60 let věku po 10
letech)
 bez dokladu o očkování proti tetanu
(2) hyperimunní antirabický globulin:
 v případě pokousání nebo poranění zvířetem podezřelým z nákazy vzteklinou.
(3) hyperimunní globulin proti virové hepatitidě B:
 novorozencům matek HBsAg pozitivních
Botulism immune globulin (BIG)
Antidifterické sérum.
Dělení vakcín podle mechanismu účinku
 Živé vakcíny obsahují vlastní infekční agens v oslabené (atenuované) formě. Jde například
o vakcíny proti některým virovým chorobám (spalničky, příušnice, zarděnky).
 Inaktivované vakcíny také obsahují vlastní infekční agens, ovšem tentokráte v usmrcené
podobě. Patří sem například opět vakcíny proti některým virózám (chřipka, klíšťová encefalitida
či vzteklina).
 Subjednotkové vakcíny obsahují pouze určité složky patogenu, proti kterým se má nově
Vznikající imunita organizmu zaměřit. Používají se například proti opouzdřeným bakteriím, jako
jsou H. influenzae či meningokoky; ve vakcínách jsou využity jednotlivé složky jejich polysacharidového
pouzdra.
 Rekombinantní vakcíny na tvorbě vakcín se podílí metody genetického inženýrství.
Specifické proteinové antigeny určitého patogenu (typicky například viru Hepatitidy B) jsou
uměle syntetizovány například v kvasinkách a následně tvoří základní součást rekombinantní vakcíny.
 Toxoidy (anatoxiny) představují specifický typ vakcín, kdy hlavním cílem imunitní reakce je
inaktivovaný toxin patogennu. Typicky jsou tyto vakcíny používány k prevenci tetanu či záškrtu.
 DNA vakcíny: ačkoliv se prozatím v praxi příliš neuplatnily, představují DNA vakcíny nadějný
příslib do budoucna. Jejich princip je do jisté míry obdobný jako u rekombinantních vakcín, ovšem vektor
s příslušnou DNA sekvencí je podán přímo očkovanému jedinci, který si následně vyrobí imunogenní
antigeny ve svém těle sám. Přetrvávající stimulace navíc může zajistit skutečně dlouhodobou imunitu.
Očkování před cestou do zahraničí
Povinná očkování proti:
• žluté zimnici při cestách do zemí Afriky a Střední a Jižní
Ameriky a
• meningokokové meningitidě (A,C, Y, W - 135) při
cestách do Saudské Arábie.
06.04.2018
Typhus abdominalis
TYPHIM Vi je vakcína připravená z purifikovaného Vi
kapsulárního polysacharidu získaného extrakcí ze Salmonella
typhi.
Prevence břišního tyfu u dospělých osob a dětí nad 2 roky věku,
zvláště lidí cestujících do endemických oblastí, migrujících,
zdravotnických pracovníků a vojáků.
• Ochranu zajišťuje jedna dávka vakcíny.
• Přeočkování se provádí každé tři roky, jestliže riziko nákazy
tyfem stále trvá.
06.04.2018
Cholera
Dukoral suspenze a šumivé granule pro perorální suspenzi
Vakcína proti choleře (inaktivovaná, perorální)
Bakterie vibria, původce cholery, jsou reprezentovány dvěma
nejčastějšími biotypy charakterizovanými odlišnými biochemickými
reakcemi,:
 tj. Vibrio cholerae
 Vibrio El Tor, tzv. skupiny O1.
Tato skupina se dělí na tři sérotypy: Ogawa, Inaba a Hikojima.
Mimo této skupiny se v posledních letech ukázalo, že epidemii může
tvořit i skupina O139.
Nová vakcína proti HPV – Gardasil 9 (HPV typ 6,11,16,18,31, 33,45,52,58).
Indikace - prevence prekanceróz a karcinomu děložního čípku, vulvy a vagíny a anu a genitálních
bradavic u žen a mužů a dětí od 9 let věku.
Vakcína proti Clostridium difficile
Vakcína proti autismu ??
Vakcína proti syfilis ????
06.04.2018
Future vaccines may be squirted up the nose,
worn as a patch, or eaten at the dinner table.
06.04.2018