TEST 2 JMÉNO ŽÁKA:
Projekt: CZ.1.07/1.3.06/03.0005 Záchrana života na vlastní kůži aneb První pomoc prožitkem
Označte správnou odpověď (u každé otázky je právě jedna odpověď správná)
1. Pro pacienta, který je při vědomí, ale
špatně se mu dýchá (např. astmatik v
záchvatu), je optimální poloha:
a) vleže na zádech s mírně zakloněnou
hlavou.
b) na boku - zotavovací ("stabilizovaná").
c) ve stoje.
d) vsedě s možností zapřít ruce.
2. Pokud je postižený v bezvědomí, pro další
postup je rozhodující:
a) zjištění případných závažných
onemocnění, kterými by mohl
postižený trpět a které by mohly
vyvolat poruchu vědomí.
b) ověření, zda dech postiženého
nepáchne po alkoholu.
c) zjištění stavu dýchání (zda dýchá a jak
dýchá).
d) nahmatáni (nebo nenahmatání) tepu
na krční tepně.
3. Při resuscitaci má pro většinu postižených
rozhodující význam:
a) kvalita dýchání z plic do plic.
b) správný poměr mezi počtem kompresí
hrudníku a počtem umělých vdechů.
c) nepřímá masáž srdce, tj. komprese
hrudníku prováděné co nejvyšší
frekvencí a maximální silou, kterou je
zachránce schopný vyvinout.
d) nepřímá masáž srdce, tj. komprese
hrudníku prováděné správnou
frekvencí do správné hloubky.
4. Co uděláme, pokud si nejsme zcela jisti, zda
postižený v bezvědomí dýchá?
a) Pokusíme se nahmatat mu puls na
krčních tepnách, a pokud není patrný,
zahájíme resuscitaci.
b) Sledujeme barvu, a pokud
promodrává, postupujeme tak, jako
by nedýchal.
c) Postupujeme tak, jako by postižený
nedýchal (tj. bez dalšího váhání
zahájíme resuscitaci).
d) Otočíme jej do zotavovací
(stabilizované) polohy na boku a dále
sledujeme dýchání až do doby, kdy
máme potřebnou jistotu.
5. Laická resuscitace dětí se od resuscitace
dospělých:
a) odlišuje jinou frekvencí kompresí
hrudníku.
b) odlišuje provedením vypuzovacího
manévru před zahájením kompresí a
naléhavější potřebou provádět
dýchání z plic do plic.
c) odlišuje důrazem na provedení
dostatečného záklonu hlavy.
d) nijak zásadně neliší.
6. Pokud postižený „přebral" a nyní prakticky
nereaguje, je vhodné:
a) umístit jej do zotavovací
("stabilizované") polohy na bok.
b) pokusit se jej "rozchodit".
c) umístit jej do polohy na zádech se
zakloněnou hlavou.
d) umístit jej do předklonu přes vhodnou
přepážku (např. vanu) hlavou dolů.
7. Stav dýchání u postiženého v bezvědomí
vyhodnotíme nejlépe tak, že:
a) postiženého otočíme na záda, a pokud
nevidíme jasné a zřetelné pravidelné
dýchací pohyby hrudníku,
postupujeme tak, jako by nedýchal.
b) přiložíme postiženému před ústa
zrcátko, a pokud se nemlží, pacient
nedýchá.
c) podržíme postiženému před ústy
tenké vlákno, a pokud se nehýbe,
pacient nedýchá dostatečně.
d) postiženého ponecháme v poloze, v
jaké se nachází, a sledujeme, zda
dýchá. Pokud si nejsme jisti, zjistíme,
zda začíná promodrávat. Pokud ano,
postupujeme tak, jako by postižený
nedýchal.
8. Hlavním cílem první pomoci v situaci, kdy
má pacient křeče končetin i trupu a
nereaguje na žádné podněty, je:
a) za každou cenu zajistit průchodnost
dýchacích cest a dýchání.
b) zabránit druhotnému úrazu.
c) obnovit vědomí dostatečně silnými
bolestivými podněty.
d) zastavit křeče přidržením končetin a
event. i trupu.
TEST 2 JMÉNO ŽÁKA:
Projekt: CZ.1.07/1.3.06/03.0005 Záchrana života na vlastní kůži aneb První pomoc prožitkem
9. Vyberte pravdivé tvrzení týkající se
zaškrcení končetiny z důvodu potřeby
zastavit závažné krvácení.
a) Zaškrcení se provádí vždy mezi ránou
a srdcem, cca 10 cm nad ránou.
b) Zaškrcení končetin provádíme
výhradně v paži nebo ve stehně, nikdy
ne v předloktí nebo v bérci.
c) Použití škrtidla při závažném krvácení
z končetiny je vždy prospěšné - pokud
krvácení nezastaví, alespoň je omezí.
d) Zaškrcení je nejúčinnější v kombinaci s
tlakovým obvazem - nejprve přiložíme
obvaz, a pak ho stáhneme škrtidlem.
10. Mezi život zachraňující výkony u závažného
úrazu NEPATŘÍ:
a) zajištění tepelné pohody.
b) zástava závažného krvácení.
c) ošetření otevřené zlomeniny.
d) uvolnění dýchacích cest.
11. Dopravní nehoda - čelní náraz. Řidič je v
bezvědomí, zhroucený na volant, chrčivě se
jakoby snaží nadechnout. Vyberte tvrzení
odpovídající situaci.
a) Prvním krokem pomoci bude pokus o
uvolnění dýchacích cest. Řidiče
zkusíme uvést do přirozené polohy na
sedačce a mírně mu zaklonit hlavu.
Pokud se tím neobnoví účinné
dýchání, pokusíme se jej vyprostit z
auta, položit ho na záda a postupovat
dál jako u každého jiného pacienta v
bezvědomí.
b) Prvním krokem pomoci bude
vyproštění z auta, další postup jako u
každého jiného pacienta v bezvědomí.
c) Prvním krokem pomoci bude
nahmatání tepu na krku. Pokud je tep
hmatný, ponecháme postiženého v
poloze, v jaké se nachází, a zajistíme
tepelný komfort. Pokud hmatný není,
pokusíme se jej vyprostit a zahájíme
resuscitaci.
d) V dané situaci s postiženým nijak
nemanipulujeme - pokud je v
bezvědomí, nezle vyloučit úraz páteře
a případnou manipulací by mohlo dojít
k poškození míchy a doživotnímu
ochrnutí.
12. Mezi nejdůležitější informace při volání na
tísňovou linku patří:
a) informace o místě, kde se stalo
neštěstí.
b) co nejpřesnější diagnóza stavu
postižených.
c) informace o tom, jaké má člověk
pomáhající na místě k pomoci
vybavení.
d) informace o tom, kolik lidí na místě
pomáhá.
13. Předností tísňové linky 155 (v porovnání
s číslem 112) je:
a) Lze se dovolat bez kreditu.
b) Poskytování odborných rad po
telefonu – telefonicky asistovaná PP.
c) Na rozdíl od volání na 112 je volání na
155 zdarma.
d) Lze se dovolat i bez pokrytí sítí
mobilního operátora.
14. Život ohrožující krvácení je takové, při
kterém:
a) je povrch, ze kterého teče krev, větší
než plocha dlaně.
b) je krvácivé zranění na hlavě.
c) došlo ke ztrátě asi 250 ml krve.
d) krev z rány vystřikuje proudem nebo
vytéká ve velkém množství.
15. Vyberte výrok, který NEPATŘÍ mezi
rozšířené omyly a mýty o první pomoci.
a) Použitím gumových rukavic se
zachránce chrání před infekčními
chorobami.
b) S člověkem po pádu z výšky nesmíme
v žádném případě hýbat, neboť hrozí
poškození míchy.
c) Člověka v bezvědomí ukládáme vždy
do stabilizované polohy.
d) Člověk po úrazu s masivním krvácením
patří do protišokové polohy (vleže na
zádech s podloženýma nohama),
jedná se o prevenci rozvoje šoku.