Podobnost a vzdálenost u obrazů s kvalitativními příznaky – příklad Byla provedena segmentace bílé hmoty v obrazu mozku z magnetické rezonance pomocí dvou segmentačních metod (viz Obrázek 1). Chceme výsledky segmentace srovnat s maskou bílé hmoty, která byla získána z atlasu mozku. Zajímá nás tedy překryv s maskou, na základě čehož budeme moci usoudit, která metoda segmentuje obraz lépe. Obrázek 1 Vizualizace segmentace bílé hmoty mozkové pomocí dvou segmentačních metod a jejich srovnání s atlasem mozku. A) původní obraz mozku z magnetické rezonance; B) segmentovaný obraz pomocí metody k‑průměrů; C) segmentovaný obraz pomocí metody k-nejbližších sousedů; D) obraz segmentovaný na základě atlasu mozku; E) obraz bílé hmoty mozkové vzniklý prahováním obrazu B (tzn. na základě metody k‑průměrů); F) obraz bílé hmoty mozkové vzniklý prahováním obrazu C (tzn. na základě metody k‑nejbližších sousedů); G) obraz bílé hmoty mozkové vzniklý prahováním obrazu D (tzn. na základě atlasu mozku). V obrazech B až D tmavě červená barva značí bílou hmotu, žlutá značí šedou hmotu, světle modrá značí mozkomíšní mok a tmavě modrá značí pozadí. Počty voxelů označených jako bílá hmota pomocí segmentačních metod a jejich srovnání s maskou sumarizujeme do Tabulek 1 a 2, přičemž je vektor počtu voxelů neoznačených jako bílá hmota (0) a počtu voxelů označených jako bílá hmota (1) na základě segmentace metodou k-průměrů; je vektor počtu voxelů neoznačených a označených jako bílá hmota na základě segmentace metodou k-nejbližších sousedů; je vektor počtu voxelů neoznačených a označených jako bílá hmota na základě masky. Tabulka 1. Sumarizace počtu voxelů označených a neoznačených jako bílá hmota na základě segmentace metodou k-průměrů a na základě masky. 0 1 Celkem 0 28 453 (D[1]) 477 (C[1]) 28 930 1 1406 (B[1]) 8 941 (A[1]) 10 347 Celkem 29 859 9 418 39 277 (N) Tabulka 2. Sumarizace počtu voxelů označených a neoznačených jako bílá hmota na základě segmentace metodou k-nejbližších sousedů a na základě masky. 0 1 Celkem 0 29 046 (D[2]) 284 (C[2]) 29 330 1 813 (B[2]) 9 134 (A[2]) 9 947 Celkem 29 859 9 418 39 277 (N) Řešení: Posouzení, která z metod segmentuje daný obraz lépe, provedeme na základě výpočtu vzdálenosti a podobnosti mezi osegmentovanými obrazy a maskou: Hammingova metrika (tzn. sumarizace počtu pozic, ve kterých se vektory liší): Menší vzdálenost od masky má obraz segmentovaný metodou k-nejbližších sousedů, metoda k‑nejbližších sousedů tedy osegmentovala obraz lépe než metoda k-průměrů. Podobnost odvozená z Hammingovy metriky: Větší podobnost s maskou má obraz segmentovaný metodou k-nejbližších sousedů, metoda k‑nejbližších sousedů tedy osegmentovala obraz lépe než metoda k-průměrů. Poznámka: podobnost odvozenou z Hammingovy metriky lze rovněž počítat jako součet prvků na diagonále. Jaccardův-Tanimotův asociační koeficient: Větší podobnost s maskou má obraz segmentovaný metodou k-nejbližších sousedů, metoda k‑nejbližších sousedů tedy osegmentovala obraz lépe než metoda k-průměrů. Sokalův-Michenerův asociační koeficient: Větší podobnost s maskou má obraz segmentovaný metodou k-nejbližších sousedů, metoda k‑nejbližších sousedů tedy osegmentovala obraz lépe než metoda k-průměrů.