•Low-carb vs. low-fat a vliv na sportovní výkon Mgr. Petr Loskot LF MUNI, Ústav ochrany a podpory zdraví 16.4.2019 • Low-carb vs. low-fat (high-carb) Obsah přednášky •Existuje přesná definice low-carb a low-fat stravování? •Jaké faktory ovlivňují oxidaci tuků a sacharidů během FA? •Studie týkající se low-carb vs. low-fat ve vytrvalostním sportu •Závěrečné shrnutí a doporučení •Diskuse Definice low-fat (high-carb) diety??? Studie, publikace Příjem energie ze sacharidů Příjem energie z tuků USDA (2015) 45–65 % 20–35 % Burke (2017) Cca 65 % (8 g/kg TH) Cca 20 % Gardner (2018) 48 % Pod 30 % Havemann (2005) Cca 68 % (cca 7,5 g/kg TH) Pod 20 % Definice low-carb, high-fat diety??? • Studie, publikace Příjem energie ze sacharidů Interpretace, dovětek USDA (2015) 45–65 % Příjem pod 45 % low-carb? Frigolet (2011) Low-carb pod 40 % CEP, příjem sacharidů pod 200 g za den „Stále málo přísná low-carb“ Westmann (2007) 50–150 g za den Pod 50 g již ketogenní dieta Mansoor (2016) Pod 20 % CEP „Dobře zvoleno“ Havemann, Noakes (2005) Pod 20 % CEP Příjem energie z tuků nad 65 % Noakes (2017) Moderate carbohydrate diet (26–45% of daily kcal) LCHF diet (<26% of total energy intake or <130 g CHO/day) Very LCHF (ketogenic) diet (20–50 g CHO/day or <10% of daily kcal of 2000 kcal/day diet) Jednotný pohled na definici obou typů stravování neexistuje Definice se odvíjí od pohledu daného odborníka/odborné společnosti Low-fat (high-carb) nejčastěji 20–30 % CEP z tuků Low-carb nejčastěji do 150 g S za den nebo do 20 % CEP Sacharidy Tuky Bílkoviny Svalový glykogen Mastné kyseliny uvolňované z tukové tkáně během zátěže Oxidace (svalových) aminokyselin během zátěže (např. BCAA) Jaterní glykogen Intramuskulární zásoby tuku (IMTG) Tvorba glukózy z aminokyselin v procesu glukoneogeneze Glukóza v krevním oběhu (z jaterního glykogenu nebo z přijímaných sacharidů během zátěže) Ketolátky při ketóze Lipoproteiny (chylomikrony a VLDL lipoproteiny) nesoucí mastné kyseliny v krevním oběhu po požití stravy Zásoby energetických substrátů: muž 80 kg (15 % BF) • Sacharidy Bílkoviny Tuky Substráty (g) Jaterní glykogen (cca 100 g) Veškeré bílkoviny organismu (17 % TH) Tuková tkáň (85 % tuku) Substráty (g) Svalový glykogen (cca 9–15 g/kg svalu) Plazmatické bílkoviny (cca 70 g) Intramuskulární tuk (IMTG) Celkové zásoby (kJ) Cca 500 g 8 500 kJ Cca 13–14 kg Cca 221 000 kJ Cca 10,2 kg čistého tuku Cca 387 000 kJ Podíl při získávání energie Pomyslně 0–100 % Z pohledu získávání energie zdroje nežádoucí 1–15 % Pomyslně 0–100 % Hlavní metabolické dráhy zisku energie Sacharidy Anaerobní glykolýza (cytosol buňky) à spalování bez přístupu kyslíku Vzniká laktát Aerobní glykolýza (mitochondrie) à spalování za přístupu kyslíku Vzniká pyruvát Mastné kyseliny Beta-oxidace mastných kyselin (mitochondrie) à spalování za přístupu kyslíku (IMTG, nebo pod hormonální kontrolou lipolýza v tukové tkáni) Oxidace ketolátek (mitochondrie) à spalování za přístupu kyslíku (vznikají v játrech z MK při stravě pod cca 50 g sacharidů za den) Srovnání získané energie sacharidy vs. tuky • • • • • • • • Substrát Přístup kyslíku Množství ATP Glukóza Anaerobní (bez přístupu kyslíku, tvorba laktátu) 2 ATP Glukóza Aerobní (s přístupem kyslíku) 36–38 ATP Kyselina palmitová (mastná kyselina) Aerobní (s přístupem kyslíku) Cca 130 ATP Kde má původ myšlenka o low-carb stravování ve sportu? • •1) Tvrzení o tom, že člověk se podstatnou část svého vývoje stravoval stravou s malým podílem sacharidů, což by pro něj mělo být zdravější a výhodnější i nyní.“ •2) Pozorováním fyzické výkonnosti Eskymáků na dietě takřka bez obsahu sacharidů (85 % tuk, 15 % proteiny) • •Manipulace s příjmem makroživin v kontextu sportovní výživy již od počátku 20. stol. • •Největší současní zastánci zkoumají low-carb/keto diety ve sportu od 80. let 20. stol: •S. Phinney •J. Volek •T. Noakes • Phinney (1983), The human metabolic response to chronic ketosis without caloric restriction: Preservation of submaximal exercise capability with reduced carbohydrate oxidation •5 cyklistů, cross-over design studie • • • • •Střední intenzita zátěž •Testovací závod nalačno •Žádný příjem sacharidů během testování Dieta po dobu 1 týdne: 35–50 kcal/kg/d, 1,75 g B/kg, zbytek kalorií 2/3 S, 1/3 T Test. závod při 62%–64% V̇O2max (EBD) Keto Dieta 4 týdny: 35–50 kcal/kg/d, 1,75 g B/kg, méně než 20 g S, zbytek Tuky Test. závod při 62%–64% V̇O2max (KETO) Čas do selhání při EBD Čas do selhání při KETO 147 minut 151 minut Co všechno má vliv na oxidaci sacharidů vs. tuků během (vytrvalostní) fyzické aktivity? •Intenzita FA •Trénovanost jedince (vysoké VO2 max) à dostatek kyslíku pro oxidaci živin •Stravovací protokol s vyšším zastoupením tuků nebo sacharidů •Adaptace na hlavní zdroj energie ve stravě (S vs. T) a zvýšená schopnost jej oxidovat •Zásoby svalového glykogenu • • • Další faktory Délka FA à čím delší zatížení, tím vyšší oxidace MK Pohlaví à Ženy vyšší zásoby IMTG, estrogen à pálí více tuku Stav nalačno/po požití stravy à nalačno spalujeme více tuku, nemusí se však promítnout do efektivnějšího hubnutí Aktuální hormonální nastavení organismu à inzulin, glukagon, adrenalin, kortizol Doplňky stravy à podporující lipolýzu (kofein, synefrin, EGCG) Stravovací protokol s vyšším zastoupením tuků Adaptace na low-carb? •Podle současného poznání adaptace na neketogenní low-carb netrvá déle než 5 dní (Goedecke, 1999) •Adaptace na low-carb znamená zlepšení využívání MK jako zdroje energie v širokém pásmu intenzit od těch nejnižších až do cca 65 % VO2 max • •Volek (2017): Keto-adaptovaní závodníci oxidace tuků až 1,5 g/min •Burke (2017): Dosud nejvyšší oxidace tuků u sportovců až 1,9 g/min • • • • Maximalizace oxidace tuků může představovat významnou výhodu • • •Hlavní důvod •Pokud je sportovec schopen krýt vysoký podíl energie oxidací MK, může si svůj svalový glykogen „pošetřit“ na zdrcující finiš či těžší úseky tratě, kdy může zapnout ještě na „vyšší obrátky“ a vzdálit se soupeřům. • • • • • Existuje adaptace na tukový metabolismus? Za jak dlouho k ní dojde? Adaptace na neketogenní low-carb Metabolic Adaptations to a High-Fat Diet in Endurance Cyclists (Goedecke, 1999) •2 diety, cross-over charakter studie •V 0.; 5.; 10.; 15. den diety závod na čas •Porovnávány změny v oxidacích živin během konzumace obou diet během testovací fyzické zátěže Dieta Energie Bílkoviny % Sacharidy % Tuky % HCHO 13,2±6 MJ 13±3 53±10 30±8 HFD 16,4±4,6 MJ 10±1 19±1 69±1 Oxidace tuků ve studii v různých dnech (Goedecke, 1999) •K výraznějšímu přepnutí do tukového metabolismu došlo za pouhých 5 dní na low-carb stravě Sacharidová skupina Low-carb skupina Oxidace sacharidů ve studii v různých dnech (Goedecke, 1999) •K výraznějšímu přepnutí do tukového metabolismu (a tím snížení oxidace glukózy) došlo za pouhých 5 dní na low-carb stravě • Sacharidová skupina Low-carb skupina Adaptační mechanismy na low-carb dietu ve smyslu zvýšené oxidace tuků během FA proběhnou za 5, maximálně 10 dní Adaptační mechanismy při low-carb stravování • • • Metabolický proces, Stav zásob Low-carb stravování High-carb, low-fat stravování Zásoby IMTG (intramuskulární tuk) Zvýšené Nižší než u low-carb, u sportovců ale obecně zvýšené Lipolýza v tukové tkáni Zvýšená Nižší než u low-carb, u sportovců ale obecně při FA zvýšená Schopnost oxidace a využití IMTG Zvýšená Nižší než u low-carb, ale zvýšená oproti nesportujícím Schopnost transportu MK skrz buňku do mitochondrie (FADT-CD36, CPT) Zvýšená Nižší než u low-carb, ale zvýšená oproti nesportujícím Beta-oxidace MK obecně Zvýšená Nižší než u low-carb, ale u sportovců obecně zvýšená Adaptace „na tukový metabolismus“ existuje. Argumenty zní lákavě, je ale seriózní vědou opravdu prokázána výhodnost low-carb diety pro podporu vytrvalostního sportovního výkonu? Rychlost tvorby energie během FA •Se vzrůstající intenzitou zátěže roste potřeba adekvátní a rychlé tvorby ATP • • Sacharidy Bílkoviny Tuky Zisk energie při oxidaci 1 litrem O2 21,1 kJ 18,8 kJ 19,6 kJ Palivo Rychlost tvorby ATP (mmol/s) Teoretické vytvořitelné zásoby ATP ve svalech 1–2 sekundy FA 223 Kreatin fosfát 73,3 (cca prvních 10–15 s FA) 446 Konverze glykogenu na laktát 39,1 6 700 Konverze glykogenu na CO2 16,7 84 000 Konverze mastných kyselin na CO2 6,7 4 000000 Rychlost získávání ATP je úzce spojena i s rychlostí vykonávání pohybu • Low-carb vs. high-carb dieta a adaptace • • • Metabolický proces, Stav zásob Low-carb High-carb Zásoby IMTG (intramuskulární tuk) Zvýšené Nižší než u low-carb, u sportovců ale obecně zvýšené Lipolýza v tukové tkáni Zvýšená Nižší než u low-carb, u sportovců ale obecně při FA zvýšená Schopnost oxidace a využití IMTG Zvýšená Nižší než u low-carb, ale zvýšená oproti nesportujícím Beta-oxidace MK obecně Zvýšená Nižší než u low-carb, ale u sportovců obecně zvýšená Zásoby svalového glykogenu Snížené Zvýšené Schopnost oxidace sacharidů a využití svalového glykogenu Snížená aktivita klíčového glykolytického enzymu PDH určujícího rychlost glykolýzy Zvýšená Proč na low-carb stravě zřejmě nedosáhneme takového výkonu? •Nad intenzitu zatížení cca 65–70 % VO2 max se fyziologicky zvyšuje potřeba glykolýzy, aby byly pokryty nároky na rychlou tvorbu energie, oxidace MK přestává tyto nároky při vyšší intenzitě pokrývat. •Navazující problémy na tento fakt při low-carb stravování: •1) Snížená aktivita klíčového enzymu PDH glykolýzy à snížená rychlost tvorby energie ze sacharidů •2) Snížené zásoby glykogenu z důvodu nízkého příjmu sacharidů •3) Snížená schopnost využití svalového glykogenu (nikoliv jeho šetření!) •4) Nemožnost oxidovat mastné kyseliny bez přístupu kyslíku ve vysokých intenzitách, kdy můžeme spalovat pouze sacharidy (vzniká laktát) •5) Nižší rychlost získávání energie oxidací mastných kyselin i za předpokladu vysoké aerobní trénovanosti a adaptace na tukový metabolismus • • Proč se tedy za vyšších intenzit snižuje oxidace MK? •V dnešní době je nejčastěji přijímán fakt, že snížená oxidace MK za vyšších intenzit je zřejmě dána sníženou koncentrací volného karnitinu v mitochondriích • •Při vysoké tvorbě acetyl-CoA z pyruvátu z glykolýzy se totiž nadbytek acetyl-CoA v mitochondrii váže na karnitin za vzniku acetylkarnitinu, který potom nemůže transportovat MK v mezimembránovém prostoru do nitra mitochondrie, transport MK a tím i jejich oxidace je tak za vyšších intenzit přirozeně snížena. Cílené navýšení příjmu sacharidů v rámci low-carb před závody = klíč k maximálnímu výkonu? •Jednou z teoretických možností jak zachovat vysokou oxidaci tuků, zároveň pracovat s vysokými zásobami sacharidů ve svalech, je před závody razantně navýšit příjem sacharidů •Cíl: zvýšit „sacharidovou dostupnost“ při zachování „tukového metabolismu“, a tak teoreticky využít jak zvýšené oxidace tuků, tak doplněných zásob glykogenu. • •Je však tato teorie pravdivá? Burke (2000), Effect of fat adaptation and carbohydrate restoration on metabolism and performance during prolonged cycling Živiny HCHO HFD Sacharidy 9,6 g/kg 2,4 g/kg Tuky 0,7 g/kg 4 g/kg CARB Loading 6. den 10 g/kg TH •8 trénovaných cyklistů •Cross-over design studie •120 min 70 % Vo2 max •7 kJ/kg body mass time trial (TT) •Testování 7. den nalačno Burke (2002), Adaptations to short-term high-fat diet persist during exercise despite high carbohydrate availability •Stejný design jako předešlá studie, jen s tím rozdílem, že měření předcházela snídaně (2 g/kg TH S) a během zátěže příjem 0,8 g/kg TH S •Srovnání obou studií v dvou grafech Fat adaptation followed by carbohydrate loading compromises high-intensity sprint performance (2005) •Crossover design studie •Zkoumán vliv na: •1) Celkový čas na závod 100 km •2) Pociťované úsilí při závodu •3) Časy a výkon během sprintů na trati Příjem sacharidů Příjem proteinů Příjem tuků High CHO 7,5 g/kg TH (650) (68 %) 1,65 g/kg TH 0,8 g/kg TH (17 %) HIGH FAT 1,8 g/kg TH (150) (17 %) 1,65 g/kg TH 3,3 g/kg TH (68 %) Celkový čas na 100 km závodu •Lepší výkon v průměru o 3 min 44 (cca 2,5 %) s HCD-CHO dietou •U 5 závodníků zlepšení na „sacharidech“ • •U 3 závodníků zlepšení na „tucích“ Vliv na výkon, čas a pociťované úsilí během 4 sprintů o délce 4 km na trati 100 km Sprint na 20. km Sprint na 40. km Sprint na 60. km Sprint na 80. km P-hodnota značící významnost Výkon (W) HF–CHO HC–CHO 289 308 291 308 279 305 268 295 <0,01 Čas sprintu (s) HF–CHO HC–CHO 336 327 338 330 340 328 347 335 <0,05 Pociťované úsilí (0–20) HF–CHO HC–CHO 16,6 15,8 17,6 17,3 18,4 17,5 18,8 18,3 <0,001 Stellingwerf (2006), Decreased PDH activation and glycogenolysis during exercise following fat adaptation with carbohydrate restoration Příjem sacharidů Příjem proteinů Příjem tuků High CHO 10,3 g/kg TH (70 %) 2,3 g/kg TH 1,0 g/kg TH (10 %) HIGH FAT 2,5 g/kg TH (18 %) 2,3 g/kg TH 4,6 g/kg TH (67 %) Výsledky studie: Aktivita enzymu PDH Souhrn poznatků z těchto studií •Oxidace tuků je i přes sacharidovou superkompenzaci nadále zvýšena •Nadále trvající snížená schopnost využití svalového glykogenu a snížená aktivita enzymu PDH, i když částečně navrácena (cca 70 %), jsou důvodem pro stále snížený výkon •Zachovaná zvýšená oxidace MK po zavedení sacharidů ve zvýšené míře do stravy je zachována po dalších až 36 hodin, poté se tato adaptace na low-carb ztrácí •Hlavní problém LC diety i přes superkompenzaci byl zhoršení výkonu během sprintů na trati (úseky s vyšším výkonem VO2max) • •Krátkodobé zvýšení příjmu sacharidů jinak na low-carb stravě před závodem v průměru nevede k lepšímu výslednému času na trati a tedy současnému zvýšení využívání sacharidů a tuků, aby byl výkon vyšší oproti stravě celou dobu na sacharidech •Porovnejme ale: průměr vs. data jednotlivých závodníků (někteří zlepšení) • • • • • Keto-studie a vliv na výkon Burke (2017), Low carbohydrate, high fat diet impairs exercise economy and negates the performance benefit from intensified training in elite race walkers •Studie provedena na tréninkovém kempu elitních chodců v přípravě na LOH 2016 •3týdenní období zvýšeného tréninku za účelem zlepšení výkonu a kvalifikace na olympiádu •Účastníci ve 3 skupinách: • • • • • • •*PCHO: Periodizovaný příjem sacharidů v návaznosti na trénink (jiné rozdělení příjmu sacharidů během dne) Stravovací protokol Příjem sacharidů Příjem proteinů Příjem tuků HCHO (cca 14,7 MJ) 8,6 g/kg TH (60–65 %) 2,1 g/kg TH 1,2 g/kg TH (cca 20 %) *PCHO (cca 14,9 MJ) 8,3 g/kg TH (60–65 %) 2,2 g/kg TH 1,2 g/kg TH (cca 20 %) LCHF (cca 14,9 MJ) 33 g (3,5 %) 2,2 g/kg TH 4,7 g/kg TH (312 g) (78 %) Burke (2017), Low carbohydrate, high fat diet impairs exercise economy and negates the performance benefit from intensified training in elite race walkers •Cíl studie: •Porovnat parametry závodníků na HC nebo LC během 3 týdnů intenzivní přípravy: •1) Testování parametrů využití kyslíku a výkonu během zátěže při rychlosti 11–12 km/hod a 14–15 km/hod, což jsou typické rychlosti pro chodecké závody na 50 km a 20 km •2) Závod na čas na 10 km a 25 km • •Měření byla provedena před a po tomto 3týdenním bloku tréninků Simulace podmínek při chůzi na 20 km Množství spotřebovávaného kyslíku pro udržení dané rychlosti (ml O2 na kg/min) % potřeba kyslíku z maximální spotřeby kyslíku VO2 peak Parametry závodů na 10 km a 25 km Čas závodu na 10 km Čas závodu na 10 km •Sacharidové skupiny se zlepšily o 124–190 sekund •Low-carb/keto se v průměru zhoršily o 23 sekund •Rozptyl výsledků u low carb 162 s rychlejší až 208 s zhoršení Závěry studie v neprospěch low-carb/keto •Všechny 3 skupiny závodníků zlepšily svůj parametr VO2 max (peak) o 3–7 %, trénink vedl ke zvýšení kondice •LCHF pozoruhodně zvýšila oxidaci tuků během FA (až 1,8 g/min) •Pro udržení stejné rychlosti chůze u skupiny LCHF bylo třeba dodávat více kyslíku, což je známkou zhoršené ekonomie zatížení •U LCHF bylo též patrné zvýšení pociťovaného úsilí během tréninků a závodu • •Zlepšení v „kondici“ ani zvýšená oxidace tuků však u většiny závodníků na LCHF nevedly ke zlepšení závodního času, naopak. • •LCHF nepředstavovala žádnou výhodu pro elitní vytrvalostní závodníky v chůzi oproti klasické HC stravě, naopak byla podstatnou nevýhodou • •TIP na další čtení: Volek (2016), Metabolic characteristics of keto-adapted ultra-endurance runners • Mají tedy tuky ve stravě vytrvalce místo? ANO! • • •Příjem sacharidů i tuků personalizovat podle aktuální části sezóny/přípravy: •1) Tréninky o nižší intenzitě à možnost snížit příjem S (low CA) za zvýšení příjmu T à do určité míry „naučit“ organismus využívat tuky • •2) Tréninky o vyšší intenzitě à zvýšení příjmu S (high CA) à „naučit organismus“ oxidovat sacharidy ve vyšších intenzitách • •3) Závod à Profitovat z vysoké aerobní trénovanosti à šetření zásob glykogenu, zároveň vysoká oxidace tuků à při vyšší intenzitě však „přepnout“ na sacharidy à používat oba hlavní zdroje energie pro maximální výkon (metabolická flexibilita) à tento stav je podle současného poznání možný pouze při HC dietě, LC paradoxně snižuje metabolickou flexibilitu a tím i podávaný výkon • • • Dnešní vrcholoví vytrvalostní sportovci by se neměli držet dogmaticky high-carb přístupu à ideální použít pojem carbohydrate availability (CA) Jeukendrup (2017), Periodized Nutrition for Athletes •Periodized nutrition refers to the planned, purposeful, and strategic use of specific nutritional interventions to enhance the adaptations targeted by individual exercise sessions or periodic training plans, or to obtain other effects that will enhance performance longer term. Příklady periodizované výživy Manipulace s dostupností živin před, kolem a po tréninku Trénink GIT (na příjem živin při intenzivní aktivitě) Trénink s nižším příjmem tekutin Zařazení doplňků stravy na podporu výkonu Periodizovaná výživa a její vliv na organismus: přehled Metoda Význam Train low (Trénink 2x denně, trénink nalačno, sacharidová restrikce během regenerace, metoda sleep low) Pojem carbohydrate availability Trénink s nižšími glykogenovými zásobami vede k expresi genů podporujících adaptační mechanismy na trénink, nebo podporují zvýšenou tvorbu a aktivitu enzymů tukového metabolismu Train high (trénink s vysokými zásobami sacharidů, doplňování sacharidů během FA) Podpora maximálního výkonu Zachování kvality pohybu Snížení pociťované únavy Train the gut Příjem vyššího množství tekutin a živin v tréninku à navyknutí GIT na takový příjem i během závodu Train dehydrated Podpora výkonu v dehydratovaném stavu při reálném závodu Supplements Kreatin, beta-alanin, citrulin, jedlá soda, šťáva z červené řepy, BCAA Ukázka Výsledky studie Low-carb vs. low-fat: Fitness a silové sporty •Povaha zatížení diametrálně odlišná od vytrvalostní aktivity (ale i silové výkony mezi sebou) •Většina zatížení kryta kreatinfosfátem a anaerobní glykolýzou •Na silové sporty a porovnání low-fat (high-carb) vs. low-carb velmi málo studií •Silový sport má jiné výstupy než sport vytrvalostní •V oblasti silových sportů a fitness se debata u obou diet týká: •1) Akutní vliv na stimulaci svalové hypertrofie po tréninku (nutnost sacharidů) •2) Chronický vliv na tělesné složení a výkon u silových sportovců •3) Hubnutí (jaká dieta je efektivnější?) • • Carbohydrate Restriction: Friend or Foe of Resistance-Based Exercise Performance? (2018) •U typického silového tréninku s kratší dobou trvání (pod 45 minut), vysokou intenzitou použitých vah (nad 80–85 % 1RM) a malým objemem práce (ne více než 8 sérií) by nízký příjem sacharidů neměl výrazněji omezovat výkon, a proto zřejmě ani adaptační mechanismy (síla, hypertrofie) •Při vyšším objemu práce, delším trvání tréninku a nižší intenzitě zatížení už snížený příjem sacharidů může snižovat výkon a potenciálně i dlouhodobě hypertrofii. • • • Pro koho low-carb není příliš vhodná? •Sporty s vysokou intenzitou zatížení kratších intervalů s přestávkami bez zátěže •Sporty se střídajícími se intenzivními intervaly a intervaly nízké a střední intenzity •Silové sportovce (fitness a kulturistika) s vysokým objemem práce a TUT (time under tension) •Crossfit atlety • •Pro rekreační sportovce a běžnou populaci s nízkou aerobní trénovaností obecně nižší schopnost oxidovat tuky, sacharidové krytí výkonu nastává při mnohem nižších hodnotách VO2 max (a tím i tepové frekvenci) než u trénovaných sportovců •à Možnost pociťování zvýšeného úsilí při zátěži a nižší adherence k pohybové aktivitě • Pro koho by low-carb naopak mohla být vhodná? •Vysoce trénovaní vytrvalostní sportovci s již vysokou schopností oxidovat tuky •Ultra-vytrvalostní sportovci (vzhledem k povaze závodů však žádný sport není čistě vytrvalostní a intenzivnější úseky často rozhodují o úspěchu) •Specifické podmínky během závodu (snížené zásoby glykogenu z předešlé zátěže, dlouhé zatížení nižší a střední intenzity, nemožnost doplňovat sacharidy během zátěže) •Siloví sportovci cvičící s velkou intenzitou (cca 80–85 % 1RM max) a malým počtem opakování v sérii, kdy výkon trvá velmi krátkou dobu (powerlifteři, vzpěrači) • •Při potenciálním užití low-carb diety je třeba myslet zejména na: •1) Kvalita přijímaných tuků dle nasycenosti a vliv na lipidové spektrum (HDL a LDL cholesterol, do popředí se dostává i různá velikost LDL částic) •2) Vyřazením zdrojů sacharidů můžeme přijít o zdroje některých vitaminů a minerálních látek • • • • • Závěrečné doporučení •Biochemie a fyziologie zátěže svědčí pro spíše sacharidové stravování •Velká většina odborných společností doporučuje spíše high-carb, low-fat stravování •Většina studií dochází k závěru, že ve sledovaných parametrech (sportovní výkon) je lepší high-carb a nebo není horší než low-carb •Low-carb/keto může mít prokazatelnou výhodu u některých specifických sportů a podmínek zatížení •Ve většině sportů však bude „klasičtější“ stravování na sacharidech představovat výhodu •Nutnost zohlednit i hledisko studie vs. naše praxe a zkušenost •Personalizovaný přístup ke stravování •Potřeba dalšího výzkumu v oblasti low-carb a low-fat diet •Pozor na správnou interpretaci dat: průměrný výsledek skupin vs. data jednotlivců •Osobní doporučení: Jsem zastáncem high-carb, low-fat J •