Histologie a embryologie praktické cvičení Program 1. praktika • obecné informace (organizace výuky) • histologie a embryologie (co je předmětem studia) • zpracování tkání (laboratorní metody) • demonstrace histologických preparátů (barvení různými metodami) Organizace praktik • Začátek - přesně • Přezouvání vstup do mikroskopického sálu i do seminární místnosti pouze v přezůvkách nebo návlecích • Šatna – odložit svršky a zavazadla (zajistit doklady, cennosti, mobil - ztráty a nálezy – info u dr. Daňkové) • Mobil – vypnutý nebo v tichém režimu • mikroskopický sál = laboratoř – zákaz konzumace jídla a nápojů v šatně a v sále, – zákaz kouření na celé LF • BOZP • Pracovní místo zůstává stálé během semestru! Student je osobně a hmotně odpovědný za poskytnuté pomůcky • Průběh praktika - úvod – výklad + demonstrace vlastní práce • Samostatná práce studenta – studium preparátů ve světelném mikroskopu a fotografií v atlasu EM; jejich kreslení a popis = vyhotovení protokolu; protokol je na konci praktika zkontrolován. • Student, který zjevně práci odbyl a tedy nebude mít vyučujícím podepsaný protokol, musí dané praktikum nahradit • Student musí být připraven na dané praktikum • Rozvrh a sylaby (programy) přednášek a praktických cvičení – viz nástěnka a webové stránky ústavu • Pomůcky (vlastní) - sešit nebo volné papíry – formát A4, bez linek, dle šablony - měkká tužka, pastelky • Přestávka – 10 minut • Konec praktika – vyhlásí vedoucí cvičení www.med.muni.cz/histology Zápočet  100% účast v praktických cvičeních; max. 30% nahrazených absencí  Každý student je vyzkoušen 4x za semestr  Zkouší se písemně (test) zejména znalost základních struktury a jejich odborné (latinské) názvy na základě připravených obrázků  Pro získání zápočtu je nutné splnit všechny testy  V případě neúspěchu je možná jedna oprava (opravný test), poté následuje ve stejném zkouškovém období opravný zápočtový test (dle SZŘ) pokrývající celý semestr  Obrázky jsou přístupné v MedAtlasu nebo studijních materiálech praktik  V případě neúspěchu u zápočtového testu, nebude zápočet udělen. Omluvenky z termínu opravného testu pouze cestou IS. Nahrazování praktik • výjimečně, po předchozí domluvě se svým vyučujícím • nahrazování oznámit vedoucímu paralely (tomu, kdo má výklad) • zapsat se do sešitu (před nebo po výkladu) • na konci praktika předložit vedoucímu praktika protokol k podpisu • další info: http://www.med.muni.cz/histology/vyuka/faq/ Doporučená literatura Ústav histologie a embryologie LF MU Mikroskopická anatomie Obecná histologie ... nebo http://www.med.muni.cz/histology DOPORUČENÁ LITERATURA HISTOLOGIE • nauka o stavbě normálních, tj. zdravých buněk, tkání a orgánů na mikroskopické a submikroskopické úrovni • cytologie a obecná histologie • speciální histologie = mikroskopická anatomie (stavba orgánů jednotlivých systémů) • význam histologických vyšetření v klinické praxi: onkologie a chirurgie, hematologie, gynekologie, patologie a soudní lékařství, … EMBRYOLOGIE – nauka o prenatálním (intrauterinním) vývoji jedince • obecná embryologie (do konce 2. měsíce – EMBRYO - zárodek) od gametogeneze po raný embryonální vývoj • speciální embryologie (od 3. měsíce do porodu – FETUS - plod) organogeneze (vývoj orgánů v jednotlivých systémech) • teratologie – defektní vývoj orgánů (příčina, důsledek), vrozené vývojové vady (VVV = malformace = anomálie); metody prenatálního screeningu – ultrasonografie, amniocentéza, genetické vyšetření chromozomálních aberací (diagnostika, prevence a terapie). • význam v klinické praxi: prenatální péče v gynekologii, porodnictví a pediatrickém lékařství, asistovaná reprodukce Histologie • Rozlišovací schopnost oka – ~ 0,1 mm • Rozlišovací schopnost SM – ~ 0,1 - 0,2 m • Rozlišovací schopnost EM – ~ 1,5 nm Zpracování tkání a orgánů pro účely histologického vyšetření ve světelném mikroskopu (příprava trvalého histologického preparátu) • ODBĚR vzorků • FIXACE tkáňových bločků • PRANÍ • ZALÉVÁNÍ - (parafinové) bločky • KRÁJENÍ - řezy • NAPÍNÁNÍ A LEPENÍ řezů • BARVENÍ řezů • MONTOVÁNÍ (uzavírání) 1. ODBĚR MATERIÁLU • malý kousek tkáně (orgánu) je odebrán a rychle vložen do fixačního media: • biopsie z živého organizmu (v průběhu chirurgických zákroků; neinvazivní odběr – stěr z povrchu sliznice) = excise (vyříznutí) = punkce (dutou jehlou – jaterní nebo ledvinný parenchym, kostní dřeň) = kyretáž (např. endometrium) • nekropsie z mrtvého organizmu (pitva); laboratorní zvíře • velikost odebraného vzorku 5 – 10 mm3, fixace následuje bezprostředně! • označení Pomůcky k odběru: kyreta trokar – dutá jehla s mandrenem 2. FIXACE • Definice: denaturace a stabilizace proteinů v buňce („šetrné usmrcení buňky“ s minimem artefaktů) • Důvod fixace: chemická nestabilita tkáně – vysoušení, svraštění, autolýza v důsledku působení bakterií, hypoxie; • fixace má předcházet těmto změnám a stabilizovat strukturu vzorku. Během fixace jsou proteiny konvertovány do inaktivní, denaturované formy. Fixace – fyzikální vysokou teplotou (var, žíhání nad plamenem), nízkou teplotou (lyofilizace, mrazová substituce – kryoprezervační látky) – chemická Roztoky organických a anorganických látek • imerze – ponoření do fixativa • perfuze – promývání intravenózní aplikací fixativa Požadavky na fixační činidlo • zachovat strukturu • rychle penetrovat do tkáňového bločku • neovlivňovat výsledek barvení CHEMICKÁ FIXACE Fixační činidla: organická – ALDEHYDY – formaldehyd (LM) – glutaraldehyd (EM) – ALKOHOL – 96 – 100 % (absolutní etanol) – ORGANICKÉ kyseliny – led. octová, pikrová, trichloroctová - anorganická – ANORGANICKÉ kys. – chromová, osmium tetraoxid (OsO4) – SOLI TĚŽKÝCH KOVů – HgCl2 - směsi: FLEMMING (OsO4), ZENKER, HELLY, SUSA (HgCl2), BOUIN (kys. pikrová), CARNOY (alkohol) Postup: fixace – při pokojové teplotě, 12 – 24 hodin, vzorek musí být přelit 20 – 50násobným množstvím fixačního činidla: (1 cm3 : 20 – 50 cm3) PRANÍ a ZALÉVÁNÍ • odstranění fixačního činidla ze vzorku; výběr vypíracího media závisí na fixaci: voda nebo alkohol (70-80%) • důvod zalévání: „tvrzení“ měkkých tkáňových vzorků krájitelnými médii Zalévací média • ve vodě rozpustná – želatina, celodal, vosky • ve vodě nerozpustná – parafin, paraplast, celoidin Zalévání do parafinu • dehydratace – odvodnění fixovaných vzorků (parafin se s vodou nemísí; vzestupnou řadou etanolu (50%, 70%, 90%, 96% každá lázeň alkoholu 2 – 6 hodin) • projasnění – vytěsnění alkoholu mediem, které se mísí s parafinem – benzen nebo xylen • infiltrace – rozpuštěným parafínem (bod tání 56C); provádí se v TERMOSTATU: parafinová lázeň – 3 x 6 hodin. • vlastní zalití – do komůrek (plastové, papírové nebo kovové). Do komůrek se nalije rozpuštěný parafín a do něj se vloží tkáňové vzorky. Komůrky jsou rychle ochlazeny ponořením do studené vody. Parafinové bločky se po vynětí z komůrek zbaví přebytku parafínu a jsou připraveny ke krájení. odvodňovací tkáňový automat Leica TP 1020 Zalévací komůrky - papírové - kovové s orientačními plastovými prstenci výsledek zalití KRÁJENÍ • Mikrotom – regulace tloušťky řezů: 5 – 10 μm je optimum Sáňový mikrotom – blok je upevněný v držáku, nůž nebo břitva se pohybuje horizontálně Rotační mikrotom – nůž je fixní, držák s bločkem se pohybuje vertikálně Rotační mikrotom Sáňový mikrotom kryostat = rotační mikrotom v mrazicím boxu (– 60º C); zmrzlou tkáň lze krájet bez zalévání páska řezů parafinový bloček NAPÍNÁNÍ ŘEZŮ • Napínání: na hladině teplé vody (45ºC) se řezy narovnají a vypnou • Lepení: z vody jsou řezy přeneseny na podložní skla s adhezivním filmem (želatina nebo směs glycerin-bílek) a uloženy do termostatu (37º C). Před barvením se z řezu na skle musí odstranit zalévací medium, které by bránilo průniku barviv. Např. parafin – deparafinace rozpustidlem parafinu, obvykle xylénem. 1 2 3 4 5 7 8 1 – odběr 2, 3 – fixace 4 – zalévání 5, 6 – krájení 7, 8 – napínání řezů 4 6 BARVENÍ • zviditelnění struktur v řezu – buňka a její součásti vykazují afinitu k barvivům dvou skupin: • zásaditá /bazická/ barviva („jaderná“) – reagují s kyselými strukturami buňky a tkání (NK v jádře aj.) bazofilie – bazofilní struktury • kyselá barviva („cytoplazmatická“) – reakce se zásaditými strukturami acidofilie – acidofilní struktury v buňce - chromofilní /chromatofilní/ x chromofobní - polychromatofilní – afinita k oběma druhům barviv Hematoxylin a eosin (HE) cytoplazma jádra • ORTOCHROMAZIE- bunečné struktury sa barví stejnou barvou, jakou má barvivo (HE) • METACHROMAZIE- bunečné struktury sa barví jinou barvou, jakou má barvivo Př. toluidinovou modří se v žírných buňkách barví jádra modře (ortochromaticky) a granula červenofialově (metachromaticky) xylen I xylen II 100% 96% H2O hematoxylin kyselý etanol etanol etanol xylen IV xylen III 100% 96% H2O eosin H2O etanol etanol HEMATOXYLIN – EOSIN (HE) deparafinace rehydratace praní barvení diferenciace projasnění dehdyratace praní barvení praní RUTINNÍ BARVENÍ: HEMATOXYLIN – EOSIN (HE) Hematoxylin – zasaditý Eosin – kyselý • Postup: • Odstranění parafinu xylenem • Rehydratace „sestupnou“ řadou alkoholů (100% 96% 80%) • Barvení hematoxylinem  jádra - modro-fialová • Diferenciace kys. alkoholem a vodou (odstranění přebytku barviva) • Barvení eosinem  růžová - cytoplazma, vazivo, svaly • Praní ve vodě (odstranění přebytku barviva) • Dehydratace „vzestupnou“ řadou alkoholů (80% 96%) • Projasnění v xylenu ≈ řada boxů (kyvet) s barvicími médii • Leica ST 4040 Lineární barvící automat - velkokapacitní barvení vzorků jedním programem (např. H&E až 1000 skel). MONTOVÁNÍ • uzavření preparátu – kapkou montovacího media a krycím sklíčkem  trvalý preparát • rozpustná v xylenu – kanadský balzám • rozpustná ve vodě – glycerin-želatina, arabská guma → trvalé histologické preparáty ke studiu v SM ODBĚR vzorků FIXACE tkáňových bločků PRANÍ ZALÉVÁNÍ - (parafinové) bločky KRÁJENÍ - řezy NAPÍNÁNÍ A LEPENÍ řezů BARVENÍ řezů MONTOVÁNÍ (uzavírání) Hematoxylin a eosin (HE) Zpracování tvrdých tkání (zub, kost) • dekalcifikace (odvápňování) – převedení nerozpustných vápenatých solí do roztoku pomocí kys. mravenčí nebo chelatonu (EDTA), časově náročné – dny až týdny • výbrusy – tenké ploténky (50 – 70 μm) zhotovené postupným zbrušováním materiálu Histochemie & Imunohistochemie • Význam: zjišťování povahy a lokalizace chemických látek v buňce „in situ“ (průkaz biomolekul - proteinů, AA, NA, sacharidů, lipidů, enzymů, pigmentů, anorg. látek – Fe, Ca, Zn aj.) • Provedení: detekce Ag-Pl* komplexů nebo Ag-Pl + Pl* (sekundární značená Pl), *marker: 1. fluorochromy – rhodamin, Texas red, FITC 2. enzymy – křenová peroxidáza (HRP), AF, acetylcholinesteráza 3. radioizotopy (I125) Antigen Primární Ab specifická vůči epitopu Ag Sekundární Ab specifická vůči primární Ab Enzym konjugovaný se sekundární Ab zajistí vizualizaci Aktin (cytoskelet) DAPI (jádro) Mikrotubuly (cytoskelet) KI-67 In-vivo/live cell imaging - US, MRI, PET… - Buňky s fluorescenčním reportérem doi:10.7150/thno.3694 - FACS Zpracování tkání pro elektronovou mikroskopii (EM) Požadavky na pracovní podmínky: • pH všech roztoků (medií) 7,2 – 7,4 (pufry – kakodylátový nebo fosfátový) • bezprašnost • roztoky (media) – šetrné působení na tkáně (minimum artefaktů) POSTUP • ODBĚR – okamžitá fixace, velikost tkáňového bločku do 1 mm3 • FIXACE – glutaraldehyd (vazba aminoskupin) + OsO4 (vazba lipidů) – dvojitá fixace • PRANÍ – destilovaná voda • DEHYDRATACE - alkohol • ZALÉVÁNÍ – vzorky se vkládají do želatinových kapslí nebo forem z plastu vyplněných zalévacím mediem (polymerizace – změna skupenství). Používají se epoxidové pryskyřice (Epon, Durcupan, Araldite) – ve vodě nerozpustná media Zalévací komůrky: želatinové (1), plastové (2) nosiče (držáky) kapslí (3) ploténky s komůrkami (4, 5) bločky připravené pro krájení 1 2 3 4,5 Odstranění přebytku tvrdého zalévacího media a zhotovení pyramidy s minimální řeznou plochou (0.1 mm2). Minimum tkáně (černý shluk) ve vrcholu pyramidy Úprava pyramidy (trimování) KRÁJENÍ • po odstranění přebytku media (trimming) a vytvoření pyramidy se z malé plošky (0.1 mm2) krájí jednotlivé ultratenké řezy (70 – 100 nm) - ultramikrotomy • používají se skleněné nebo diamantové nože s vaničkou – řezy splývají na hladinu vody ve vaničce a odtud jsou přeneseny na síťky (Cu) Ultramikrotomové nože: skleněný diamantový Krájení, nosné síťky Síťka se 3 páskami řezů typy sítěk KONTRASTOVÁNÍ • princip diferenciace struktur – různý rozptyl svazku elektronů v závislosti denzitě struktur ; „elektronová barviva“ – směsi těžkých kovů: uranylacetát nebo citrát olovnatý Na kapce barviva je položena nosná síťka tak, aby ultratenké řezy byly vystaveny působení barviva. Rozdíly mezi SM a EM SM EM Odběr  1 cm3 minuty  1 mm3 sekundy Fixace formaldehyd 12 – 24 hod. glutaraldehyd 1 – 3 hod. Zalévání parafin epoxid. pryskyřice (Durcupan) Krájení Tloušťka řezů mikrotom 5 – 10 m ultramikrotom 50 – 100 nm Barvení (LM) Kontrastování (EM) barviva (hematoxylin – eosin) těžké kovy (uranylacetat, citrát Pb) Montování + --- Výsledek histologický preparát foto z fluoresc. stínítka - elektronogram Děkuji za pozornost Petr Vaňhara, PhD. pvanhara@med.muni.cz http://www.med.muni.cz/histology