Z Á K L A D Y P E D A G O G I K Y A E D U K A C E ,
S T A T I S T I K A A M E T O D O L O G I E V Ě D E C K É H O
V Ý Z K U M U
L F M U B R N O
Výzkum a druhy výzkumu
Kvantitativní výzkum
2
 Založen na pozitivizmu ( spojen se jmény A. Comte,
D.E. Durkheim) – způsob myšlení, které vychází
pouze z ověřitelných faktů
 Je založen na ověřování platnosti teorií pomocí
konceptů a čísel za účelem zobecnění
Kvantitativní výzkum – zákl. charakteristiky
3
 uplatňuje se především v
přírodních vědách v podobě
experimentu, observace (=
pozorování) atd.
 rozumíme výzkum čehokoli,
co lze nějakým způsobem
změřit nebo spočítat.
 vychází z teorie, ze které
odvozujeme hypotézy a
ty poté testujeme v rámci
dané teorie. Výsledkem je
tedy jejich potvrzení nebo
vyvrácení.
 Model uvažování u
kvant. výzkumu
 Závěry a doporučení z
předchozích studií
 Důvody studie,
vysvětlení, teorie
 Otázky, hypotézy
 Struktura a návrh
připravované studie
 Shromažďování dat
 Sumarizace dat (pomocí
grafů, tabulek)
 Statistické testy
 Závěry, doporučení pro
další studium a praxi
Kvantitativní výzkum – studie
4
 Popisné studie – četnost rozložení daných proměnných
pomocí dotazníků a pozorování
 Kauzálně-komparativní studie – vazby mezi
proměnnými
 Korelační studie – síla vazeb a předpověditelnost
(srovnává výskyt jevu (nemoci) ve vztahu k různým
faktorům – věku, pohlaví, času, …)
 Ex-post facto a quasi-experimentální studie –
vyhodnocení výzkumných hypotéz
 Experimentální studie – zjišťují pomocí náhodných
výběrů
Kvantitativní výzkum
 Cílem: testování hypotéz a teorií
 Pracuje většinou s velkým souborem respondentů
 Použití metod: dotazník, rozhovor, analýza dat
 Při analýze dat převládají většinou statistické
postupy
5
Výhody kvantitativního výzkumu
6
 Testování a valorizace (= zhodnocování) teorií
 Generalizace zjištěných skutečností
 Rychlý sběr dat
 Rychlá analýza dat s využitím pc
 Vhodné pro zkoumání velkých skupin
Nevýhody kvantitativního výzkumu
7
 Zkoumanou realitu musíme redukovat
 V počtu proměnných
 V počtu pozorovaných událostí
 Časově
 Na výběrový soubor
 Získaná znalost může být příliš abstraktní (tzn.
odtržená od skutečnosti) a obecná
 Výzkumník může opomenout nějaké jevy, protože se
soustředí pouze na určitou teorii a její testování a
nesoustředí se na rozvoj té teorie
Kvalitativní výzkum
8
 = subjektivní proces popisu a interpretace životních
zkušeností
 Jedná se o výzkumy, jejichž výsledků se
dosahuje jiným způsobem než kvantifikací a
statistikou
 Vzorem kvalit. výzkumu:
 Fenomenologie ( hlavní představitelé - Husserl, Patočka),
zabývá se tím, jak se věci člověku ukazují v jeho vlastním
vědomí
 Etnometodologie – sociolog. směr, který se zaměřuje na rozbor
metod, které lidé používají k tomu, aby porozuměli světu
Kvalitativní výzkum - užití
9
 Může být doplňkem výzkumných strategií nebo
protipólem kvantitativním metodám
 Vhodné u zkoumání života lidí, historie, chodu
organizací, společenských procesů
 Cílem: vytváření nového porozumění, nových
hypotéz, nových teorií
 Pracuje s malým souborem (bez statistiky)
 Metody sběru dat: např. rozhovor, pozorování,
studium dokumentů
Hlavní zásady kvalitativního výzkumu
10
 Otevřenost vůči zkoumaným osobám
 Procesuálnost – mění se prvky výzkumu
 Reflexivita – připravenost výzkumníka reagovat na
nové nečekané momenty
 Zaměření na případ – max. popis, tvorba teorií
 Historicita - anamnéza zdravotní, sociální…téměř
každý předmět zkoumání má i historii a určitým
situacím můžeme porozumět až tehdy, když
sledujeme jejich historii
Kvalitativní výzkum se může zabývat:
11
 Popis procesů, vztahů, okolností, situací, systémů nebo
lidí
 Interpretace (= posuzování), explanace (= vysvětlení),
explorace (= vyzkoumání)
 Zobecnění
 Nové koncepty
 Vhled do problému
 Vyjasnění otázek
 Návrh teorií
 Verifikace a zobecnění teorií
 Vyhodnocení a komparace praktik, programů
Uplatnění kvalitativního výzkumu
12
 Je složitější než kvantitativní výzkum
Uplatňuje se:
 Humanitní vědy
 Fenomenologie
 Etnografie
 Historický výzkum
 Kasuistiky
Výhody kvalitativního výzkumu
13
 Získává podrobný popis a vhled při zkoumání
jedince, skupiny, události, fenoménu
 Zkoumá fenomén v přirozeném prostředí
 Umožňuje studovat procesy
 Navrhuje teorie
Nevýhody kvantitativního výzkumu
14
 Získaná znalost nemusí být zobecnitelná na populaci
a do jiného prostředí
 Je obtížné testovat hypotézy a teorie
 Analýza dat a sběr dat jsou časově náročné
 Výsledky mohou být ovlivněny výzkumníkem a jeho
osobními preferencemi
Metodologická triangulace
15
 = kombinace kvantitativního a kvalitativního
výzkumu
 Tzv. smíšené metody výzkumu
 Který typ výzkumu použít?
 Volba závisí na samotném výzkumníkovi
 Ve zdravotních vědách se používá spíš kvantitativní výzkum,
protože často se velmi těžko obhajuje výzkum spočívající pouze
na výpovědích několika účastníků, i když hloubkově
zanalyzovaných.
Etické principy vědecké práce
16
Etické zásady jsou určitou normou chování, kterou
se výzkumník řídí při své práci.
Etický kodex je soubor pravidel, která musí
výzkumník dodržet.
Všeobecné etické zásady
17
 Výzkumník by neměl:
 Vydávat cizí myšlenky za své
 Falzifikovat údaje (= zamlčet získané informace nebo je
změnit)
 Fragmentovat bádání
 Nepřiznat prioritu jinému kolegovi
 Manipulovat s výsledky
 Zamlčet negativní výsledky – i negativní výsledky mají svoji
důležitou vypovídající hodnotu
Základní principy vědecké etiky
18
 Objektivnost a pravdivost – dle reality
 Osobní poctivost a čestnost – uvedení zdrojů
 Originalita – nový poznatek
 Principiálnost a nekompromisnost - obhajoba
 Sebekritičnost – přijetí názorů jiných
 Skromnost – bez falešné originality
http://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-rozvoj/other/files/eticky-kodex-phd
Obecné principy pro výzkumnou činnost
19
 Princip prospěšnosti – pro další obory vědy
 Princip respektování lidské důstojnosti – rozhodnutí
účastnit se výzkumu
 Princip spravedlnosti – čestné jednání
 Princip ochrany zranitelných jedinců:
 Děti
 Mentálně retardované
 Tělesně handicapované
 Hospitalizované
Před vyslovením souhlasu by měli budoucí účastníci výzkumu získat
následující informace:
20
 Status jedince a účel ve výzkumu
 Typ informace, která se bude získávat
 Podstata závazku – délka trvání, průběh
 Odměňování (odměna ano či ne)
 Výběr jedinců – počet jedinců, kteří se účastní
 Metody - jaká metoda sběru dat bude uplatněna
 Rizika a náklady
 Důvěrné ubezpečení o soukromí
 Dobrovolný souhlas
 Kontaktní osoba – na koho se obrátit v případě otázek