Výzkumné fáze u kvantitativního výzkumu Základy pedagogiky a edukace, statistika a metodologie vědeckého výzkumu LF MU Brno Kvantitativní výzkum - KNV • = empirický výzkum (získání dat) • Etapy (základní schéma postupu): A. Přípravná fáze B. Sběr dat C. Zpracování empirických dat D. Interpretace a praktická aplikace E. Diseminace 2 A. Přípravná fáze KNV • Základem přípravné fáze je výzkumné zadání a rozpracování tématu – jde o upřesnění a rozvedení tématu, jeho teoretické podložení, případně formulace hypotéz – stanovení plánu výzkumné aktivity (výzkumný projekt) 3 Projekt výzkumu (přípravná fáze) KNV – osnova: 1. Formulování vědeckého problému 2. Dosavadní stav poznání 3. Cíl a hodnota výzkumu 4. Předmět výzkumu 5. Zkoumaný soubor 6. Metody a techniky 7. Zpracování 8. Organizační zabezpečení 9. Využití výsledků výzkumu 4 1. Formulování vědeckého výzkumu • Základním aspektem výzkumu je správné postavení problému, musíme si uvědomit, co chceme zkoumat. Při vymezování výzkumného problému je třeba zvážit tyto otázky: • Má tento výzkum teoretický nebo praktický význam? Kdo bude mít z výsledku prospěch? (společnost, pacient, klient…) • Lze použít vědecký přístup? • Mohou se proměnné definovat a řešit? • Jsou materiální a finanční zdroje dostatečné, aby se mohl výzkum realizovat? • Jsou k dispozici osoby potřebné pro výzkum, které budou ochotné a schopné spolupracovat? • Lze osoby studovat se zachováním etických pravidel? 5 Výzkumná otázka • Konkrétní formulace problému, problém má být formulován zcela konkrétně, jednoznačně a pokud možno v tázací formě • Musí vyjadřovat vztah mezi dvěma nebo více proměnnými Př.: Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují spokojenost pacientů při léčení inkontinence. Příklad výzkumné otázky: Co ovlivňuje zlepšení kvality života u pacientů léčených pro inkontinenci? Jaká je dostupnost pomůcek pro inkontinenci? Jaká je variabilita pomůcek pro inkontinenci? 6 Proměnná = pojmy nebo vlastnosti, které nabývají určitých měřitelných hodnot (pohlaví, věk, vědomosti) • rozdělení proměnných: – Nezávisle proměnná – jev, který je příčinou nebo podmínkou vzniku jiné vlastnosti nebo jevu – Závisle proměnná – následek nezávisle proměnné – Př. nemoc pacientů (závisle proměnná může být způsobena např. vrozenou dispozicí u daného pacienta (nezávisle proměnná) 7 2. Dosavadní stav poznání • Studiem literatury – umožňuje nám získat co nejvíce poznatků • Odůvodnění cíle, formulace hypotéz, výběr metodiky, způsob zpracování • V současné době se uplatňuje zdravotnictví založené na důkazech – Evidence based medicine (= vědomé, zřetelné používání nejlepších současných důkazů při rozhodování o péči u jednotlivých pacientů) 8 Literární zdroje na internetu Spolehlivé informace z oblasti zdravotnictví naleznete na těchto webových stránkách: www.medinfo.cz www.mzcr.cz www.nlk.cz www.zdrav.cz 9 Obsah abstrakt výzkumu • Název • Autor, organizace • Zdůvodnění • Cíle • Strategie • Kritéria výběru • Sběr a analýza dat • Hlavní výsledky • Závěry • Citace • Opakovatelnost a spolehlivost vyšetření zrakové ostrosti na optotypových tabulích logMAR ETDRS a Snellen • Petr Veselý, Svatopluk Synek, KOO, LF MU Brno • Souhrn • Cíl: Cílem naší studie bylo prokázat statisticky významnou korelaci hodnot při opakovaném měření a statisticky významné rozdíly v opakovatelnosti (TRV) podle metody Bland-Altmana u různých metod testování zrakové ostrosti. • Metodika: K dispozici jsme měli celkem 468 platných hodnot zrakové ostrosti. Celořádkovou metodou na optotypové tabuli Snellen byla naměřena průměrná hodnota zrakové ostrosti při prvním měření -0,043 logMAR (min. 1, max. -0,30, SD 0,25), při druhém měření -0,045 logMAR (min. 1, max. -0,30, SD 0,23). Prahovou interpolační metodou na optotypové tabuli Snellen byla naměřena zraková ostrost při prvním měření -0,018 logMAR (min. 0,98, max. - 0,30, SD 0,29), při druhém měření -0,024 logMAR (min. 1, max. -0,80, SD 0,29). Prahovou interpolační metodou na optotypové tabuli ETDRS byla zraková ostrost při prvním měření - 0,0612 logMAR (min. 0,72, max. -0,30, SD 0,21), při druhém měření -0,0610 log MAR (min. 0,8, max. -0,28, SD 0,21). • Výsledky: Bylo prokázáno, že hodnoty zrakové ostrosti získané všemi třemi metodami se při opakovaném měření od sebe významně statisticky neliší (Wilcoxonův párový test, celořádková metodika Snellen p = 0,74, interpolační metodika Snelllen p = 0,33 a interpolační metodika ETDRS p = 0,95) a na statisticky významné hladině spolu korelují (Spearmanův korelační koeficient, celořádková metodika Snellen r = 0,91, p < 0,0001, interpolační metodika Snellen r = 0,89, p < 0,0001 a interpolační metodika ETDRS r = 0,89, p < 0,0001). TRV vyjádřená dle metody Bland-Altmana tzv. limitem shody (CI) na hladině 95% u opakovaných párových měření byla u metody celořádkové na optotypu Snellen +/-0,11 (tj. 5 znaků), u metody prahové interpolační na optotypu Snellen +/-0,20 (tj. 10 znaků) a u metody prahové interpolační na optotypu ETDRS +/-0,08 (tj. 4 znaky). • Závěr: Z našich měření vyplývá, že není klinicky přínosné převádět hodnoty zrakové ostrosti naměřené na optotypu Snellen do logMAR a zohledňovat (interpolovat) jednotlivé znaky u této metody. • Klíčová slova: zraková ostrost, prahová interpolační metoda, celořádková metoda, optotypová tabule log MAR ETDRS, optotypová tabule Snellen, Sloanovy optotypové znaky, test-retest variabilita 10 Elektronické databáze a časopisy • MEDLINE • BIBLIOMEDICA • CINAHL • Zdravotnictví v České Republice (ISSN 1213- 6050) • Zdravotnické noviny (ISSN 0044-1996) • Česká oční optika (www.optics.cz) • Brýle a móda • Jemná mechanika a optika 11 Technika práce s odbornou literaturou • Základy bibliografické citace stanoví ČSN ISO 690 z roku 1996 • Každá literatura, ze které čerpáte, musí být uvedena • Existují dva typy citací: – Základní • STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. Přel. P. Rezek, M. Petříček, K. Šprunk. 2. rozšíř. vyd. Praha : ZVON, 1992. 560 s. Přel. z: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. ISBN 80-7113-058-3. – Zkrácená • STÖRIG, H. J. Malé dějiny filozofie. 2. rozšíř. vyd. Praha : ZVON, 1992. ISBN 80-7113-058-3. 12 http://knihovna.ujak.cz/spravnecitovat http://ciks.vse.cz/citace/proc.aspx http://generator.citace.com/ 3. Cíl a hodnota výzkumu • Vymezit co nejpřesněji, nejkonkrétněji cíl a úkol zkoumání a zda cíl povede k efektivnosti vědecké práce • Př: Cílem tohoto výzkumu je zmapovat, v jaké míře jsou využívané speciální testy během vyšetření na jednotlivých pracovištích. (optometrická zařízení + oftalmolog. kliniky) 13 4. Předmět výzkumu • Základní výzkumný problém formulujeme stanovením hypotéz • Hypotéza je podmíněný výrok (tzv. předběžná domněnka) o vztahu mezi jevy (mezi dvěma a více proměnnými) Příklad hypotéz z diplom.práce: • 1. Alespoň polovina pracovišť vlastní LCD optotyp nebo jeho novější generaci umožňující 3D refrakci. • 2. Při binokulárním akomodač. vyvážení je upřednostňován dvouřádkový test před Cowenovým testem. • 3. Pracoviště, která vlastní LCD optotyp, využívají více než 50% jeho speciálních testů. 14 Hypotéza – dle vědecké rozpracovanosti • Prvotní (implicitní hypotéza) – Vzniká spontánně ze zkušenosti badatele – Je to základní často ještě neurčitá představa o fungování zkoumaných jevů • Vědecká hypotéza – Vzniká z prvotní hypotézy – Musí být formulována tak, aby byla empiricky ověřitelná (verifikována) nebo vyvrátitelná 15 5. Zkoumaný soubor • souhrn všech osob, jevů…tvoří základní soubor • Ze základního souboru vybíráme výběrový soubor – reprezentativní vzorek – Reprezentativnost souboru se zvažuje dle věku, pohlaví, vzdělání, lokality, … 16 6. Metody a techniky • Validita • Reliabilita • Nepoužívat pouze jednu metodu • Srozumitelnost 17 7. Zpracování • Harmonogram zpracování • Třídění • Analýza 18 8. Organizační zabezpečení • Časová rezerva • Finanční rezerva 19 9. Využití výsledků výzkumu • Definována již ve fázi přípravné • Mají charakter koncepce 20 B. Sběr dat KNV • Shromažďování potřebných údajů - dotazníkem, rozhovorem… 21 C. Zpracování empirických dat KNV • Po získání dat – dotazníkem, rozhovorem apod. je třeba provést kontrolu dat, při které je třeba ze souboru vyřadit např. neúplné, nečitelné apod. materiály • Logická kontrola dotazníků- ověřit si, že respondent odpovídal pravdivě, k čemuž slouží kontrolní otázky • U otázek s častou odpovědí „nevím“, zvážit zahrnutí do výzkumu 22 D. Interpretace a praktická aplikace KNV • Vypracování závěrečné zprávy, zpravidla obsahuje: – Úvod – důvod výzkumu – Teoretická část – současný stav věci – Empirická část – formulace hypotéz, popis vzorku, interpretace dat – Závěry – shrnutí výsledků, zhodnocení, vysvětlení – Literatura – Přílohy – Obsah 23 E. Diseminace KNV • = šíření – Verbálně – přednáška (např. na studentské konferenci) – Písemně – odborný článek, sborník, písemné zprávy, učebnice, monografie – Na internetu – písemně a obrazově (se zvukem) 24 25 • Pozorování • Rozhovor • Dotazník • Škály • Anketa • Experiment • Kasuistika Techniky sběru dat Druhy otázek 26  Uzavřené  Vybírání vhodné odpovědi  Např.: Byla jste již léčena u nás v nemocnici? Odpověď: ANO-NE  Otevřené  Volná odpověď  Náročné na zpracování  Polootevřené  Kombinace volné a uzavřené otázky  Např.: Kdo Vám pomohl vyřešit problém? Odpověď: A. setra, B. lékař, C. rodina atd.  Filtrační – zachytí respondenty, kteří nemohou odpovědět na určitý typ otázky, např. Máte děti? Odpověď: 1. ano, 2. ne Následující otázka je již pouze pro rodiče.  Projekční – posouzení názorů jiných lidí, např.: Jak smýšlejí sestry o jejich platovém ohodnocení?  Metoda nedokončených otázek: Např.: Vedle Marka si sedne ve vlaku dívka. Marek…(respondent doplní)  Kontrolní otázky – ověření pravdivosti odpovědí Víte, kdo napsal knihu Stařec a moře? A) Ano B)Ne Kontrolní otázka až třeba ke konci: Hemingway je autor knihy A) B) C) Stařec a moře Chyby v konstrukci otázek 27 • Obsahová srozumitelnost – Nepřeceňovat znalosti respondentů – Např.: Které infekční onemocnění jste prodělal? • Jazyková srozumitelnost – Např.: Myslíte, že gerontologie přinese užitek? • Nejednoznačné otázky – Např.: Co se vám v nemocnici nejvíce líbilo? • Příliš strohé otázky – Např.: Jaké jsou vaše kulturní zájmy? • Příliš dlouhé otázky – Např.: domníváte se, že zdravotnictví bylo v 80. letech méně rozvinuté než dnes? • Otázky typu „proč“ – Jen pokud mají vysvětlit nějaký čin respondenta • Haló efekt – Přesun negativního pocitu na následující otázky • Neohleduplné otázky – Např.: Opíjí se? • Věcná náročnost – Např.: Uveďte měsíční příjem.